Maďarský prezident Tamás Sulyok nevidí ústavní nebo právní důvody pro to, aby rezignoval. Řekl to v rozhovoru, který dnes zveřejnil server index.hu. Agentura MTI připomíná, že nový maďarský premiér Péter Magyar vyzval Sulyoka a další veřejné činitele, aby odešli do konce května, jinak je odvolá. Označuje je za loutky bývalého dlouholetého předsedy vlády Viktora Orbána.
„Složil jsem přísahu, že budu dodržovat základní zákon a bránit ústavní pořádek a tato přísaha mě zavazuje vůči většině, menšině, vůči celému politickému národu,“ řekl prezident, kterého do funkce v březnu 2024 zvolili poslanci parlamentu, který tehdy ovládala Orbánova národněkonzervativní strana Fidesz. Sulyok uvedl, že chápe, že existují společenské a politické záměry s cílem změnit pravomoci prezidenta, ale důvod pro to, aby se úřadu vzdal, nevidí.
Hungarian President Tamas Sulyok rejects demands from new Prime Minister Peter Magyar to resign by the end of May https://t.co/1XX83gzR27
— Bloomberg (@business) May 18, 2026
Dubnové parlamentní volby s velkou převahou vyhrálo Magyarem vedené středopravicové hnutí Tisza, které tak ukončilo Orbánovu 16letou vládu. Během ní jeho strana Fidesz ovládla všechny důležité posty v politice a byla obviňována, že získala kontrolu nad justicí či klíčovými státními firmami. Magyar slibuje, že jeho vláda přinese změnu režimu.
Sulyok výhru Tiszy a konec vlády Fideszu za změnu režimu v Maďarsku nepovažuje, ta se podle něho stala v roce 1990, kdy skončila vláda komunistů. „Od té doby funguje demokratický ústavní stát v souladu s naší ústavou a vlády se při parlamentních volbách mění nebo také nemění. Nyní se stala změna vlády,“ uvedl.
„Musíte odejít! A odejdete,“ napsal dnes Magyar na facebooku v reakci na Sulyokova vyjádření. Opakuje, že pokud prezident nerezignuje, postará se o jeho odchod tak, že využije ústavní většinu Tiszy v parlamentu ke změnám základního zákona a dalších právních předpisů.
Funkční období prezidenta v Maďarsku je pětileté. Hlava státu má hlavně reprezentativní funkci, může ale zákony vracet parlamentu k opětovnému projednání nebo je posílat k posouzení ústavnímu soudu.
