Oteplování postupně proměňuje rozsáhlé lesy na severu planety, v nichž dosud převládaly stálezelené jehličnany. Po požárech, bouřích a dalších událostech narušujících porost se na uvolněných místech rychleji prosazují listnaté stromy. Pomáhají jim také vyšší teploty, delší období růstu a větší množství dusíku v půdě.
Boreální neboli severské lesy se rozkládají ve vysokých zeměpisných šířkách a pokrývají rozsáhlé části Kanady, Ruska, Aljašky a Skandinávie. Táhnou se na tisíce kilometrů napříč severní polokoulí a tvoří téměř třetinu celkové rozlohy světových lesů.
Jejich typickou podobu dnes určují především stálezelené jehličnany, jako jsou smrky a jedle. Právě převaha těchto stromů se však může s pokračujícím oteplováním postupně změnit. Globální oteplování zvyšuje pravděpodobnost rozsáhlých požárů, silných bouří a dalších událostí, které narušují vzrostlé lesní porosty.
Po požárech se rychleji prosazují listnáče
Vědci pomocí modelu vývoje vegetace zkoumali, jak by oteplování mohlo ovlivnit severské lesy během 21. a 22. století. Výsledky ukázaly, že po požárech a bouřích se listnaté stromy uchytí rychleji než stálezelené druhy a postupně začnou v porostu převládat.
Listnatým stromům pomáhá také samotný růst teplot. Teplejší podmínky prodlužují vegetační období, během něhož mohou stromy růst, a zároveň zvyšují množství dostupného dusíku v půdě. Z těchto změn těží listnaté druhy více než jehličnany.
Proměna přitom není jen možným scénářem pro vzdálenou budoucnost. Údaje z Aljašky a Kanady zachycují rostoucí zastoupení mladých listnatých stromů v několika oblastech. Přechod k jinému složení lesa tak už podle dostupných pozorování začal.
Změna ovlivní koloběh vody i uhlíku
Postup listnatých stromů může ovlivnit množství uhlíku, které severské lesy zachycují a ukládají. Změny ve složení porostů se mohou projevit také v koloběhu vody a ve výměně energie mezi zemským povrchem a atmosférou. Nejde tedy pouze o to, které druhy stromů budou v krajině převládat. Proměnit se může také způsob, jakým celé lesní prostředí funguje a působí na okolní klima.
Stálezelené jehličnany z boreálních oblastí zcela nezmizí, jejich postavení se však může výrazně změnit. Model naznačuje, že smrky, jedle a další jehličnany už nebudou v těchto lesích jednoznačně převládat. Po požárech a bouřích se budou na uvolněných místech rychleji prosazovat listnaté stromy, kterým vyhovují také vyšší teploty a delší období růstu. Boreální lesy tak mohou být v budoucnu druhově pestřejší a jejich dominantní složku budou na mnoha místech tvořit listnaté druhy.
