Reklama
8.4 C
Czech
Úterý 17. března 2026
ZprávyEU poskytne Libanonu finanční pomoc v hodnotě jedné miliardy eur

EU poskytne Libanonu finanční pomoc v hodnotě jedné miliardy eur

Evropská unie poskytne Libanonu finanční pomoc v hodnotě jedné miliardy eur (25,2 miliardy Kč), oznámila dnes v Bejrútu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Peníze mají směřovat do několika oblastí, podpořit místní zdravotnictví, vzdělávací systém, ekonomiku, ale i bezpečnostní složky, zejména jejich boj s nelegální migrací.

„Libanon čelí významným výzvám, i kvůli válkám v regionu. Diskutovali jsme zejména o tom, jak můžeme posílit naše vztahy a zajistit bezpečnost a stabilitu v oblasti,“ uvedla von der Leyenová. První finance by do Libanonu měly zamířit nejspíš již letos v létě, balíček je rozložen na roky 2024 až 2027.

Pomoc z EU by měla podpořit i důležité finanční a bankovní reformy v zemi a vést k celkovému zlepšení ekonomické situace Libanonu. „Je důležité, aby firmy opět získaly důvěru v libanonské podnikatelské prostředí,“ prohlásila šéfka Evropské komise. Finance budou směřovat i na vybavení a výcvik libanonských bezpečnostních sil, pokud jde o ochranu hranic a boj proti pašování migrantů.

Šéfka unijní exekutivy navštívila Libanon společně s kyperským prezidentem Nikosem Christodulidisem. „Současná situace je neudržitelná pro Libanon, Kypr, ale i pro Evropskou unii,“ řekl Christodulidis na společné tiskové konferenci s libanonským premiérem Nadžíbem Mikátím. „Jsem přesvědčený, že nový balíček pomůže libanonským úřadům kontrolovat hranice i bojovat proti pašerákům,“ dodal.

Počty běženců připlouvajících na Kypr se v posledních měsících dramaticky zvýšily, přijímací střediska pro migranty jsou zaplněná. Podle agentury DPA se na Kypr od začátku roku z Libanonu dostalo na 4000 migrantů, na lodích připlouvají téměř každý den. Přitom za první čtvrtletí loňského roku to bylo jen 78 běženců. V absolutních číslech je to výrazně méně než například v Itálii, Španělsku či Řecku, kam připlouvají uprchlíci zejména z Tuniska, Libye, Egypta či Maroka. V poměru na počet obyvatel však žádná ze zemí EU neeviduje tolik žádostí o azyl jako právě Kypr. K větší migrační vlně přispívají i boje izraelské armády s libanonským hnutím Hizballáh, které oslabují schopnosti libanonských bezpečnostních složek monitorovat teritoriální vody, tvrdí kyperská vláda.

Středomořský ostrov Kypr, respektive jeho řecká část, je nejvýchodněji položeným členem EU a leží jen necelých 200 kilometrů od pobřeží Libanonu a Sýrie. V Libanonu, který se už několik let potýká s hlubokou ekonomickou, finanční i politickou krizí, žije podle odhadu tamních úřadů na 1,5 milionu až dva miliony Syřanů. Oficiálně jich tam je registrováno jen asi 800.000. Mnozí z nich uprchli před občanskou válkou v Sýrii, která trvá už od roku 2011.

Jak poznamenala agentura DPA, je otázkou, zda peníze od EU budou stačit. Země se nyní nachází v nejhorší hospodářské a finanční krizi ve své historii a množství syrských uprchlíků, které je největší v přepočtu na počet obyvatel, vedlo k protisyrským náladám. Kvůli strachu z útoků se mnoho ze Syřanů již ani neodvažuje vyjít na ulici. Lidskoprávní organízace Human Rights Watch (HRW) informovala i o mučení a zatýkání Syřanů v posledních měsících nebo jejich posílání zpět do Sýrie.

Situace v zemi je i politicky složitá, země nemá hlavu státu. Prezidenta se nepodařilo zvolit již rok a půl zejména kvůli mocenským bojům mezi politickou elitou. Zemi v současné době vede premiér Nadžíb Mikátí. „Bezpečnost Libanonu souvisí i s bezpečností Evropské unie, je potřeba zajistit stabilitu v regionu,“ zdůraznil dnes Mikátí. EU vyzval k tlaku na Izrael, aby zastavil útoky na palestinské obyvatelstvo v Pásmu Gazy a rovněž i útoky na jižní Libanon.

Izrael a hnutí Hizballáh, které ovládá velkou část jižního Libanonu, spolu v roce 2006 svedly válku. Když Izrael loni v říjnu zahájil válku proti palestinskému islamistickému hnutí Hamás v Pásmu Gazy, začala také přeshraniční palba na severní izraelské hranici mezi Hizballáhem a izraelskou armádou.

Reklama

Doporučujeme

Izrael zabil šéfa íránské bezpečnostní rady Larídžáního a šéfa milic basídž

Šéf íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Larídžání byl zabit při nočním vzdušném úderu, uvedl dnes podle agentury Reuters izraelský ministr obrany Jisrael Kac. Írán Larídžáního smrt nepotvrdil. Íránská státní média mezitím zveřejnila údajný Larídžáního vzkaz psaný rukou. O cíleném útoku na Larídžáního již ráno informovala izraelská média. Náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir poté uvedl, že v noci bylo dosaženo významných úspěchů při likvidaci cílů.

Sebedůvěra Trumpa nezachrání. Válka v Íránu je risk

Americko-izraelská válka proti Íránu vstoupila do třetího týdne. Prezident Donald Trump působí sebejistě. V pondělí během více než hodinového projevu hovořil o Blízkém východě, rekonstrukci Kennedyho vesmírného střediska, výstavbě tanečního sálu v Bílém domě, letošním mistrovství světa ve fotbale a řadě dalších témat, jako by se nic důležitého nedělo. Válka se však neptá.

Zelenskyj: Rusko získalo za dva týdny války s Íránem 10 miliard dolarů

Rusko za dva týdny války s Íránem vydělalo 10 miliard dolarů (zhruba 240 miliard korun). Podle serveru Business Insider to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kyjeva varoval, že čím déle bude konflikt na Blízkém východě trvat, tím více bude ruský prezident Vladimir Putin moci válku v jeho zemi protahovat.

USA a Izrael zaútočily na Írán bez varování spojenců, uvedl Costa

Spojené státy a Izrael se rozhodly zahájit útoky proti Íránu, aniž by o tom informovaly své spojence. Pro EU to přitom znamená vážné riziko pro její bezpečnost, zejména ekonomickou bezpečnost, dále riziko zvyšování mezinárodního napětí a rovněž zvýšené riziko hrozby terorismu. V rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR) to uvedl předseda Evropské rady António Costa. ENR sdružuje tiskové agentury z celé Evropy a ČTK je jeho členem.

Trump chce kvůli válce s Íránem přibližně o měsíc odložit návštěvu Číny

Americký prezident Donald Trump chce kvůli válce s Íránem přibližně o měsíc posunout jednání se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Podle agentur Reuters a Kjódó uvedl, že Spojené státy již požádaly o odložení schůzky. Podle původních plánů měl americký prezident zavítat na návštěvu Pekingu od 31. března do 2. dubna.

Při požáru v indické státní nemocnici zemřelo deset pacientů

Při požáru v traumatologickém centru státní nemocnice ve východoindickém státě Uríša zemřelo deset pacientů. Dalších jedenáct členů zdravotnického personálu utrpělo popáleniny při snaze zachránit hospitalizované a nyní se léčí v nemocnici.

Američané potichu instalují malé solární panely a snižují účty za elektřinu

Rostoucí ceny elektřiny nutí Američany hledat nové způsoby, jak ušetřit. Stále více lidí proto instaluje malé solární panely, které stačí zapojit do běžné zásuvky. Technologie je levná, jednoduchá a rychle se šíří, i když pravidla zatím zaostávají.

Útoky v Emirátech zasáhly přístav i letiště

Írán v pondělí znovu udeřil na infrastrukturu ve Spojených arabských emirátech. Terčem se stalo mezinárodní letiště v Dubaji i přístavní a průmyslová zóna ve Fudžajře, která patří k nejdůležitějším ropným uzlům v regionu. Útoky znovu zvýšily napětí kolem dopravy ropy i leteckého provozu v Perském zálivu.

Meta zvažuje propouštění až pětiny zaměstnanců

Společnost Meta zvažuje rozsáhlé propouštění, které by mohlo postihnout až 20 procent jejích zaměstnanců. Společnost doufá, že tím uvolní prostředky pro masivní investice do umělé inteligence a zároveň dokáže, že tyto nové nástroje již nejsou jen nákladným experimentem, ale začínají měnit každodenní provoz velkých technologických firem.

Biatlon v Otepää poznamenal chaos na střelnici

Světový pohár v biatlonu v estonském Otepää nabídl víc zmatků než radosti. Francouzští favorité přišli ve štafetě smíšených dvojic o výsledek po hrubé chybě Émiliena Jacquelina a česká reprezentantka Tereza Voborníková se v jiném závodě dostala do kuriózní situace, kdy se na střelnici přela se soupeřkou o vlastní stav. Oba momenty znovu otevřely debatu o tom, jak velký chaos letos na střelnici panoval.

Izrael zahájil další vlnu úderů proti Íránů, útočil v Teheránu, Šírázu a Tabrízu

Izraelské letectvo dnes zahájilo další vlnu rozsáhlých vzdušných úderů proti infrastruktuře íránského režimu v hlavním městě Teheránu, v Šírázu na jihu a Tabrízu na severozápadě země. Informují o tom agentury s odvoláním na sdělení izraelských ozbrojených sil. Podle agentury AFP se v centru íránské metropole ozývaly výbuchy.

KOMENTÁŘ: Ropa zkrátka poteče jinudy. Jak blokáda Hormuzského průlivu nutí k improvizaci

Íránská armáda zašpuntovala Hormuzský průliv a ohrožuje každou obchodní loď, která by plavbu námořní soutěskou volila. Už potřetí během posledních pěti let tak musejí obchodní společnosti zásadním způsobem upravovat logistické plány. Aktuální krize ukazuje, že alternativ se vždy najde dost.

Kuba si přeje uzavřít dohodu se Spojenými státy, prohlásil Trump

Kuba si přeje uzavřít dohodu se Spojenými státy, tvrdí americký prezident Donald Trump. Washington podle něj dohodu s Havanou buď brzy uzavře, nebo udělá to, co považuje za nezbytné. Nejprve se však USA vypořádají s Íránem. Šéf Bílého domu to podle tiskových agentur v neděli řekl novinářům na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Trump v posledních týdnech vyjádřil přesvědčení, že kubánská vláda brzy padne.

EU bude jednat o tom, jak udržet Hormuzský průliv otevřený

Členské státy Evropské unie prodiskutují, co může evropská strana udělat pro to, aby zůstal Hormuzský průliv otevřený pro mezinárodní lodní dopravu. Před dnešním zasedáním ministrů zahraničí zemí EU to podle agentury Reuters v Bruselu řekla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama