ZprávyEU poskytne Libanonu finanční pomoc v hodnotě jedné miliardy eur

EU poskytne Libanonu finanční pomoc v hodnotě jedné miliardy eur

Evropská unie poskytne Libanonu finanční pomoc v hodnotě jedné miliardy eur (25,2 miliardy Kč), oznámila dnes v Bejrútu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Peníze mají směřovat do několika oblastí, podpořit místní zdravotnictví, vzdělávací systém, ekonomiku, ale i bezpečnostní složky, zejména jejich boj s nelegální migrací.

„Libanon čelí významným výzvám, i kvůli válkám v regionu. Diskutovali jsme zejména o tom, jak můžeme posílit naše vztahy a zajistit bezpečnost a stabilitu v oblasti,“ uvedla von der Leyenová. První finance by do Libanonu měly zamířit nejspíš již letos v létě, balíček je rozložen na roky 2024 až 2027.

Pomoc z EU by měla podpořit i důležité finanční a bankovní reformy v zemi a vést k celkovému zlepšení ekonomické situace Libanonu. „Je důležité, aby firmy opět získaly důvěru v libanonské podnikatelské prostředí,“ prohlásila šéfka Evropské komise. Finance budou směřovat i na vybavení a výcvik libanonských bezpečnostních sil, pokud jde o ochranu hranic a boj proti pašování migrantů.

Šéfka unijní exekutivy navštívila Libanon společně s kyperským prezidentem Nikosem Christodulidisem. „Současná situace je neudržitelná pro Libanon, Kypr, ale i pro Evropskou unii,“ řekl Christodulidis na společné tiskové konferenci s libanonským premiérem Nadžíbem Mikátím. „Jsem přesvědčený, že nový balíček pomůže libanonským úřadům kontrolovat hranice i bojovat proti pašerákům,“ dodal.

Počty běženců připlouvajících na Kypr se v posledních měsících dramaticky zvýšily, přijímací střediska pro migranty jsou zaplněná. Podle agentury DPA se na Kypr od začátku roku z Libanonu dostalo na 4000 migrantů, na lodích připlouvají téměř každý den. Přitom za první čtvrtletí loňského roku to bylo jen 78 běženců. V absolutních číslech je to výrazně méně než například v Itálii, Španělsku či Řecku, kam připlouvají uprchlíci zejména z Tuniska, Libye, Egypta či Maroka. V poměru na počet obyvatel však žádná ze zemí EU neeviduje tolik žádostí o azyl jako právě Kypr. K větší migrační vlně přispívají i boje izraelské armády s libanonským hnutím Hizballáh, které oslabují schopnosti libanonských bezpečnostních složek monitorovat teritoriální vody, tvrdí kyperská vláda.

Středomořský ostrov Kypr, respektive jeho řecká část, je nejvýchodněji položeným členem EU a leží jen necelých 200 kilometrů od pobřeží Libanonu a Sýrie. V Libanonu, který se už několik let potýká s hlubokou ekonomickou, finanční i politickou krizí, žije podle odhadu tamních úřadů na 1,5 milionu až dva miliony Syřanů. Oficiálně jich tam je registrováno jen asi 800.000. Mnozí z nich uprchli před občanskou válkou v Sýrii, která trvá už od roku 2011.

Jak poznamenala agentura DPA, je otázkou, zda peníze od EU budou stačit. Země se nyní nachází v nejhorší hospodářské a finanční krizi ve své historii a množství syrských uprchlíků, které je největší v přepočtu na počet obyvatel, vedlo k protisyrským náladám. Kvůli strachu z útoků se mnoho ze Syřanů již ani neodvažuje vyjít na ulici. Lidskoprávní organízace Human Rights Watch (HRW) informovala i o mučení a zatýkání Syřanů v posledních měsících nebo jejich posílání zpět do Sýrie.

Situace v zemi je i politicky složitá, země nemá hlavu státu. Prezidenta se nepodařilo zvolit již rok a půl zejména kvůli mocenským bojům mezi politickou elitou. Zemi v současné době vede premiér Nadžíb Mikátí. „Bezpečnost Libanonu souvisí i s bezpečností Evropské unie, je potřeba zajistit stabilitu v regionu,“ zdůraznil dnes Mikátí. EU vyzval k tlaku na Izrael, aby zastavil útoky na palestinské obyvatelstvo v Pásmu Gazy a rovněž i útoky na jižní Libanon.

Izrael a hnutí Hizballáh, které ovládá velkou část jižního Libanonu, spolu v roce 2006 svedly válku. Když Izrael loni v říjnu zahájil válku proti palestinskému islamistickému hnutí Hamás v Pásmu Gazy, začala také přeshraniční palba na severní izraelské hranici mezi Hizballáhem a izraelskou armádou.

Doporučujeme

USA se chystají obvinit kubánského vůdce Raúla Castra

Spojené státy se chystají vznést obvinění proti Raúlu Castrovi, který byl několik desetiletí předním lídrem na Kubě, kde má dodnes i ve svých 94 letech velký vliv. O kroku, který zvýší tlak USA na komunistický režim karibské země, dnes informovaly tiskové agentury a další média s odvoláním na zdroje z americké vlády. Podle agentury Reuters se Washington chystá obvinění oznámit ve středu. Mluvčí ministerstva spravedlnosti se k plánu podle stanice CBS odmítl vyjádřit.

Polsko řeší kryptoskandál i novou regulaci

Polský parlament schválil nový zákon o kryptoměnách. Země tím reaguje nejen na evropská pravidla MiCA, která musí členské státy Evropské unie zavést do července, ale také na kauzu kolem burzy Zondacrypto. Tisíce uživatelů se podle vyšetřovatelů stále nemohou dostat ke svým penězům.

Putin příští týden navštíví Čínu, bude jednat s čínským prezidentem

Ruský prezident Vladimir Putin bude příští úterý a středu na návštěvě Číny, oznámil dnes Kreml. Putin bude v Číně jednat se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem o dvoustranných vztazích a vymění si s ním názory na zásadní mezinárodní a regionální otázky, dodal Kreml v prohlášení, z něhož cituje agentura Reuters.

Izrael při útoku v Libanonu zabil šest lidí a dalších 22 zranil

Izraelský útok na centrum civilní obrany v jižním Libanonu zabil nejméně šest lidí, z toho tři zdravotníky. Dalších 22 lidí utrpělo zranění. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na libanonskou státní tiskovou agenturu. Izrael a Libanon se dnes podle Washingtonu dohodly na prodloužení příměří o 45 dní. Izrael v dubnu rozšířil pozemní invazi do jižního Libanonu, od oznámení příměří 16. dubna boje pokračovaly, i když v nižší intenzitě.

Lékař, který přežil ebolu, varuje před rizikem pro zdravotníky

Na východě Konga se šíří nová epidemie eboly. Úřady evidují stovky podezřelých případů a desítky úmrtí, největší obavy se teď týkají zdravotníků, kteří přicházejí do blízkého kontaktu s nakaženými v nejrizikovější fázi nemoci.

Češi vstoupili do mistrovství světa výhrou nad Dánskem

Čeští hokejisté zvládli první zápas na mistrovství světa ve Švýcarsku. Ve Fribourgu porazili Dánsko 4:1 a do turnaje vstoupili bez větších komplikací. O góly se postarali Dominik Kubalík, Daniel Voženílek, Roman Červenka a Matěj Blümel, v brance si první start na velké mezinárodní akci připsal Josef Kořenář.

Trump váhá s prodejem zbraní Tchaj-wanu

Americký prezident Donald Trump po jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem nevyloučil změnu postoje k prodeji zbraní Tchaj-wanu. Nejistý je kvůli tomu i zbrojní balík za 14 miliard dolarů, který Kongres schválil už v lednu.

Ebola se v Kongu může šířit dál. Úřady čekají na potvrzení kmene viru

Ve východní provincii Ituri v Demokratické republice Kongo vypukla nová epidemie eboly. Podle dosavadních údajů bylo zaznamenáno přibližně 246 případů nákazy a 65 úmrtí.

Bohatí investoři hledají jistotu ve staré ekonomice

Rodinné investiční kanceláře se stále víc zajímají o tradiční podniky s hmotným majetkem. Prodejci techniky, rybí farmy nebo zemědělské firmy sice nepůsobí tak lákavě jako technologické start-upy, investorům ale nabízejí stabilitu, hotovostní tok a menší riziko rychlého zastarání kvůli umělé inteligenci.

Eurovize slaví 70 let. Velké finále hostí Vídeň

Eurovize míří do velkého finále. Jubilejní 70. ročník soutěže se koná ve Vídni a nabídne vystoupení 25 zemí. Na jednu z nejsledovanějších hudebních událostí roku ale vrhá stín politické napětí kolem letošní účasti Izraele.

Na severovýchodě Konga propukla epidemie eboly, hlášeno je 65 úmrtí

Na severovýchodě Konga v provincii Ituri propukla epidemie eboly, oznámilo dnes na síti X africké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Oznámeno bylo 65 mrtvých a bezmála 250 případů s podezřením na nákazu virem.

Vedra v Indii a Pákistánu mění představu o normálním počasí

Jarní vlny veder v Indii a Pákistánu, během nichž teploty dosahují až 40 stupňů Celsia, brzy nebudeme považovat za extrémní výkyvy, ale za běžné podmínky před monzunovým obdobím. Tvrdí to odborníci z organizace World Weather Attribution, mezinárodní vědecké skupiny analyzující roli klimatické krize způsobené člověkem v extrémních projevech počasí.

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 205 válečných zajatcích

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 205 válečných zajatcích, oznámilo dnes dopoledne ruské ministerstvo obrany podle státní agentury TASS. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj výměnu potvrdil, když na platformě Telegram informoval o návratu 205 ukrajinských vojáků. Je to podle něj první fáze výměny 1000 zajatců na každé straně.

USA údajně nepošlou do Polska nové vojáky, podle Varšavy se to týká SRN

Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska 4000 vojáků ze základen v USA, píše agentura Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení 5000 vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Polský vládní mluvčí Adam Szlapka ale uvedl, že američtí vojáci působí v Polsku na rotační bázi a že Varšava nemá žádné potvrzení toho, že by se na tomto principu něco změnilo. Náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk na síti X napsal, že nevyslání nových vojáků nedolehne na Polsko, ale na Německo.

Trump odletěl z Pekingu po jednání se Siem, oba summit označili za úspěch

Prezidentský speciál Air Force One s americkým prezidentem Donaldem Trumpem dnes zamířil z Pekingu zpět do Washingtonu. Trump během první návštěvy americké hlavy státu v Číně za bezmála deset let jednal čínským prezidentem Si Ťin-pchingem o obchodu, Blízkém východu či Tchaj-wanu. Si podle Trumpa vyjádřil ochotu pomoci vyjednat konec války s Íránem a otevření Hormuzského průlivu. Čínský lídr označil Tchaj-wan za nejdůležitější bod čínsko-amerických vztahů. Oba státníci summit podle médií považují za úspěšný.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama