ZprávyEU poskytne Libanonu finanční pomoc v hodnotě jedné miliardy eur

EU poskytne Libanonu finanční pomoc v hodnotě jedné miliardy eur

Evropská unie poskytne Libanonu finanční pomoc v hodnotě jedné miliardy eur (25,2 miliardy Kč), oznámila dnes v Bejrútu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Peníze mají směřovat do několika oblastí, podpořit místní zdravotnictví, vzdělávací systém, ekonomiku, ale i bezpečnostní složky, zejména jejich boj s nelegální migrací.

„Libanon čelí významným výzvám, i kvůli válkám v regionu. Diskutovali jsme zejména o tom, jak můžeme posílit naše vztahy a zajistit bezpečnost a stabilitu v oblasti,“ uvedla von der Leyenová. První finance by do Libanonu měly zamířit nejspíš již letos v létě, balíček je rozložen na roky 2024 až 2027.

Pomoc z EU by měla podpořit i důležité finanční a bankovní reformy v zemi a vést k celkovému zlepšení ekonomické situace Libanonu. „Je důležité, aby firmy opět získaly důvěru v libanonské podnikatelské prostředí,“ prohlásila šéfka Evropské komise. Finance budou směřovat i na vybavení a výcvik libanonských bezpečnostních sil, pokud jde o ochranu hranic a boj proti pašování migrantů.

Šéfka unijní exekutivy navštívila Libanon společně s kyperským prezidentem Nikosem Christodulidisem. „Současná situace je neudržitelná pro Libanon, Kypr, ale i pro Evropskou unii,“ řekl Christodulidis na společné tiskové konferenci s libanonským premiérem Nadžíbem Mikátím. „Jsem přesvědčený, že nový balíček pomůže libanonským úřadům kontrolovat hranice i bojovat proti pašerákům,“ dodal.

Počty běženců připlouvajících na Kypr se v posledních měsících dramaticky zvýšily, přijímací střediska pro migranty jsou zaplněná. Podle agentury DPA se na Kypr od začátku roku z Libanonu dostalo na 4000 migrantů, na lodích připlouvají téměř každý den. Přitom za první čtvrtletí loňského roku to bylo jen 78 běženců. V absolutních číslech je to výrazně méně než například v Itálii, Španělsku či Řecku, kam připlouvají uprchlíci zejména z Tuniska, Libye, Egypta či Maroka. V poměru na počet obyvatel však žádná ze zemí EU neeviduje tolik žádostí o azyl jako právě Kypr. K větší migrační vlně přispívají i boje izraelské armády s libanonským hnutím Hizballáh, které oslabují schopnosti libanonských bezpečnostních složek monitorovat teritoriální vody, tvrdí kyperská vláda.

Středomořský ostrov Kypr, respektive jeho řecká část, je nejvýchodněji položeným členem EU a leží jen necelých 200 kilometrů od pobřeží Libanonu a Sýrie. V Libanonu, který se už několik let potýká s hlubokou ekonomickou, finanční i politickou krizí, žije podle odhadu tamních úřadů na 1,5 milionu až dva miliony Syřanů. Oficiálně jich tam je registrováno jen asi 800.000. Mnozí z nich uprchli před občanskou válkou v Sýrii, která trvá už od roku 2011.

Jak poznamenala agentura DPA, je otázkou, zda peníze od EU budou stačit. Země se nyní nachází v nejhorší hospodářské a finanční krizi ve své historii a množství syrských uprchlíků, které je největší v přepočtu na počet obyvatel, vedlo k protisyrským náladám. Kvůli strachu z útoků se mnoho ze Syřanů již ani neodvažuje vyjít na ulici. Lidskoprávní organízace Human Rights Watch (HRW) informovala i o mučení a zatýkání Syřanů v posledních měsících nebo jejich posílání zpět do Sýrie.

Situace v zemi je i politicky složitá, země nemá hlavu státu. Prezidenta se nepodařilo zvolit již rok a půl zejména kvůli mocenským bojům mezi politickou elitou. Zemi v současné době vede premiér Nadžíb Mikátí. „Bezpečnost Libanonu souvisí i s bezpečností Evropské unie, je potřeba zajistit stabilitu v regionu,“ zdůraznil dnes Mikátí. EU vyzval k tlaku na Izrael, aby zastavil útoky na palestinské obyvatelstvo v Pásmu Gazy a rovněž i útoky na jižní Libanon.

Izrael a hnutí Hizballáh, které ovládá velkou část jižního Libanonu, spolu v roce 2006 svedly válku. Když Izrael loni v říjnu zahájil válku proti palestinskému islamistickému hnutí Hamás v Pásmu Gazy, začala také přeshraniční palba na severní izraelské hranici mezi Hizballáhem a izraelskou armádou.

Doporučujeme

Při nočním ruském útoku v okolí ukrajinské Buči zahynulo 27 lidí

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 27 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to dnes uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.

Írán se bude bránit novým americkým sankcím, uvedla vláda

Íránská vláda dnes podle agentury Tasním uvedla, že bude pevně čelit americkým sankcím a "americko-izraelskému spiknutí". Zopakovala, že diplomacie a obrana jsou pro Teherán dva neoddělitelné nástroje k ochraně národních zájmů a bezpečnosti. Vláda mimo jiné slíbila, že se zaměří na zlepšení životních podmínek Íránců. Chce omezit inflaci, vytvořit více pracovních míst, podpořit domácí výrobu a postupně snižovat závislost země na americkém dolaru.

Rostoucí teploty zesilují účinky El Niña, ukazuje nová studie

Klimatický jev El Niño, který pravidelně ovlivňuje počasí po celém světě, je podle nové studie stále intenzivnější. Vědci dospěli k závěru, že jej zesiluje globální oteplování způsobené spalováním fosilních paliv. Aktuálně se přitom v Tichém oceánu formuje mimořádně silná epizoda.

Matka obžalovaná ze smrti tří dětí čeká na verdikt poroty

Porota v Massachusetts zatím nedospěla k verdiktu v procesu s Lindsay Clancy, která čelí obžalobě v souvislosti se smrtí svých tří dětí. Klíčovou otázkou není samotný čin, ale to, zda byla v jeho okamžiku trestně odpovědná.

Plzeň otočila duel s Crvenou zvezdou a postoupila do Evropské ligy

Viktoria Plzeň předvedla mimořádný obrat a zajistila si místo v ligové fázi Evropské ligy. Proti Crvené zvezdě smazala tříbrankovou ztrátu z prvního utkání, doma zvítězila 5:1 po prodloužení a dvojzápas ovládla celkově 5:4. Rozhodující trefu zaznamenal střídající obránce Dávid Krčík.

USA chtějí odstřihnout egyptskou banku od dolarů kvůli vazbám na Írán

Spojené státy navrhly omezit přístup poboček egyptské banky Banque Misr ve Spojených arabských emirátech k americkému finančnímu systému. Washington je podezírá, že zprostředkovaly miliardové platby pro firmy napojené na íránské finanční sítě.

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to dnes americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila. Dodala, že dohoda umožní výrazné zvýšení těžby ropy a přinese Venezuele rozsáhlé investice a daňové příjmy.

Zemřel ugandský král Oyo, nejmladší vládnoucí monarcha světa

Tradiční ugandský panovník Oyo Nyimba Kabamba Iguru Rukidi IV., který se ve světě proslavil jako nejmladší vládnoucí monarcha, zemřel ve věku 34 let. O jeho úmrtí informoval předseda vlády království Tooro v západní Ugandě.

Trump místo vojenských operací sází na sankce. Írán to podle expertů zlomit nemusí

Šest měsíců po zahájení americko-izraelských úderů proti Íránu je rychlé ukončení konfliktu v nedohlednu. Americký prezident Donald Trump omezil přímé vojenské eskalace a vsadil na sankce, blokádu a tlak na obchodní partnery Teheránu. Analytici však pochybují, že ekonomická válka Írán přiměje ke kapitulaci.

USA omezí odběr vody z vysychající řeky Colorado

Kalifornie, Nevada a Arizona budou muset v příštích dvou letech výrazně omezit odběr vody z řeky Colorado. Zásoby klíčové vodní tepny amerického západu dál klesají kvůli dlouhodobému suchu, rostoucím teplotám a nadměrné spotřebě.

Trump odmítá návrat k dohodě s Íránem. Sází na sankce a tlak na Teherán

Americký prezident Donald Trump podle zdrojů obeznámených se situací ztratil zájem obnovit červnovou prozatímní dohodu s Íránem. Washington chce místo toho dál utahovat ekonomické šrouby a přimět Teherán k ústupkům v otázce jaderného programu i znovuotevření Hormuzského průlivu.

Zemřel norský král Harald V., bylo mu 89 let

Po vleklých zdravotních problémech zemřel nejstarší evropský panovník, norský král Harald V., který byl od minulého pondělí v nemocnici v Oslu. Bylo mu 89 let. Oznámil to dnes podle agentur královský palác. Po jeho smrti se jeho syn Haakon VIII. stává novým norským králem.

Ukrajina a Rusko informují o mrtvých a raněných po nočních útocích

Noční ruské útoky zabily nejméně dva lidi v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, uvedl šéf oblastní správy Oleksandr Hanža. V Chersonu ruský dron zabil 61letého muže, oznámil náčelník městské správy Jaroslav Šaňko. Ve městě Sumy ruské letecké bomby zabily stejně starého muže a zranily sedm lidí, uvedl náčelník regionální správy Oleh Hryhorov. Ruský dron ve městě Zmijiv u Charkova zabil ženu a zranil její dceru a další ženu, informovala prokuratura. Ruskem dosazená správa zase hlásí čtyři zraněné po dronovém útoku na obytný dům v Sevastopolu na okupovaném Krymu.

Katastrofa v Nepálu a Číně má už 472 obětí. Hrozí další ničivá povodeň

Jezero, které se vytvořilo po středečním sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, dnes začalo přetékat. Hrozí další povodeň, která může zasáhnout oblasti, jež už před dvěma dny poničil příval vody, varovala čínská stanice CCTV. Čínské úřady přerušily záchranné práce v postižené oblasti. Stoupající hladiny řek už potvrdily také nepálské úřady, které rovněž přerušily záchranné práce, napsala agentura Reuters.

Trump nařídil přejmenovat Ontarijské jezero na Americké jezero

Americký prezident Donald Trump podepsal výnos nařizující přejmenování Ontarijského jezera na Americké jezero, informují agentury AP a Reuters. Se změnou názvu jezera na hranici s Kanadou přišel v době vyhrocující se obchodní války se sousední zemí. Nový název bude závazný pro americké úřady, nikoli pro Kanadu, uvedla AP.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama