ZprávyEU poskytne Libanonu finanční pomoc v hodnotě jedné miliardy eur

EU poskytne Libanonu finanční pomoc v hodnotě jedné miliardy eur

Evropská unie poskytne Libanonu finanční pomoc v hodnotě jedné miliardy eur (25,2 miliardy Kč), oznámila dnes v Bejrútu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Peníze mají směřovat do několika oblastí, podpořit místní zdravotnictví, vzdělávací systém, ekonomiku, ale i bezpečnostní složky, zejména jejich boj s nelegální migrací.

„Libanon čelí významným výzvám, i kvůli válkám v regionu. Diskutovali jsme zejména o tom, jak můžeme posílit naše vztahy a zajistit bezpečnost a stabilitu v oblasti,“ uvedla von der Leyenová. První finance by do Libanonu měly zamířit nejspíš již letos v létě, balíček je rozložen na roky 2024 až 2027.

Pomoc z EU by měla podpořit i důležité finanční a bankovní reformy v zemi a vést k celkovému zlepšení ekonomické situace Libanonu. „Je důležité, aby firmy opět získaly důvěru v libanonské podnikatelské prostředí,“ prohlásila šéfka Evropské komise. Finance budou směřovat i na vybavení a výcvik libanonských bezpečnostních sil, pokud jde o ochranu hranic a boj proti pašování migrantů.

Šéfka unijní exekutivy navštívila Libanon společně s kyperským prezidentem Nikosem Christodulidisem. „Současná situace je neudržitelná pro Libanon, Kypr, ale i pro Evropskou unii,“ řekl Christodulidis na společné tiskové konferenci s libanonským premiérem Nadžíbem Mikátím. „Jsem přesvědčený, že nový balíček pomůže libanonským úřadům kontrolovat hranice i bojovat proti pašerákům,“ dodal.

Počty běženců připlouvajících na Kypr se v posledních měsících dramaticky zvýšily, přijímací střediska pro migranty jsou zaplněná. Podle agentury DPA se na Kypr od začátku roku z Libanonu dostalo na 4000 migrantů, na lodích připlouvají téměř každý den. Přitom za první čtvrtletí loňského roku to bylo jen 78 běženců. V absolutních číslech je to výrazně méně než například v Itálii, Španělsku či Řecku, kam připlouvají uprchlíci zejména z Tuniska, Libye, Egypta či Maroka. V poměru na počet obyvatel však žádná ze zemí EU neeviduje tolik žádostí o azyl jako právě Kypr. K větší migrační vlně přispívají i boje izraelské armády s libanonským hnutím Hizballáh, které oslabují schopnosti libanonských bezpečnostních složek monitorovat teritoriální vody, tvrdí kyperská vláda.

Středomořský ostrov Kypr, respektive jeho řecká část, je nejvýchodněji položeným členem EU a leží jen necelých 200 kilometrů od pobřeží Libanonu a Sýrie. V Libanonu, který se už několik let potýká s hlubokou ekonomickou, finanční i politickou krizí, žije podle odhadu tamních úřadů na 1,5 milionu až dva miliony Syřanů. Oficiálně jich tam je registrováno jen asi 800.000. Mnozí z nich uprchli před občanskou válkou v Sýrii, která trvá už od roku 2011.

Jak poznamenala agentura DPA, je otázkou, zda peníze od EU budou stačit. Země se nyní nachází v nejhorší hospodářské a finanční krizi ve své historii a množství syrských uprchlíků, které je největší v přepočtu na počet obyvatel, vedlo k protisyrským náladám. Kvůli strachu z útoků se mnoho ze Syřanů již ani neodvažuje vyjít na ulici. Lidskoprávní organízace Human Rights Watch (HRW) informovala i o mučení a zatýkání Syřanů v posledních měsících nebo jejich posílání zpět do Sýrie.

Situace v zemi je i politicky složitá, země nemá hlavu státu. Prezidenta se nepodařilo zvolit již rok a půl zejména kvůli mocenským bojům mezi politickou elitou. Zemi v současné době vede premiér Nadžíb Mikátí. „Bezpečnost Libanonu souvisí i s bezpečností Evropské unie, je potřeba zajistit stabilitu v regionu,“ zdůraznil dnes Mikátí. EU vyzval k tlaku na Izrael, aby zastavil útoky na palestinské obyvatelstvo v Pásmu Gazy a rovněž i útoky na jižní Libanon.

Izrael a hnutí Hizballáh, které ovládá velkou část jižního Libanonu, spolu v roce 2006 svedly válku. Když Izrael loni v říjnu zahájil válku proti palestinskému islamistickému hnutí Hamás v Pásmu Gazy, začala také přeshraniční palba na severní izraelské hranici mezi Hizballáhem a izraelskou armádou.

Doporučujeme

V Turecku zadrželi zakladatele kryptoměny HEX. Policie zabavila miliony dolarů i luxusní majetek

Turecká policie zadržela v Istanbulu Richarda Hearta, zakladatele kryptoměnových projektů HEX a PulseChain. Podnikatele, kterého hledají finské úřady kvůli podezření ze závažného daňového podvodu a napadení, dopadli při rozsáhlé operaci. Vyšetřovatelé zabavili hotovost v hodnotě přes sedm milionů dolarů, kryptoměnové peněženky, zbraně i luxusní předměty.

Australskou poslankyni Helen Haines srazilo auto, podle premiéra šlo o úmyslný čin

Australskou nezávislou poslankyni Helen Haines v pondělí srazilo auto před její volební kanceláří. Premiér Anthony Albanese incident označil za „útok“ a „úmyslný čin“. Událost vyvolala šok napříč australskou politickou scénou.

Vlastní bydlení v Británii zdražuje. Většina prvokupujících platí za hypotéku více než za nájem

Pořízení vlastního bydlení přestává být pro mnoho Britů cestou k nižším měsíčním výdajům. Více než polovina lidí, kteří si poprvé koupili nemovitost, nyní splácí vyšší částku, než dříve platila za nájem. Podíl takových kupujících dosáhl nejvyšší úrovně za nejméně deset let. Rostoucí hypoteční sazby navíc začínají brzdit realitní trh.

Musk slíbil, že každému dítěti v USA věnuje akcii SpaceX

Americký miliardář Elon Musk chce příští rok darovat každému dítěti ve Spojených státech jednu akcii své kosmické společnosti SpaceX. Oznámil to ve svém příspěvku na sociální síti X. Podrobnosti k plánu ale neuvedl. Ve Spojených státech žije podle údajů statistického úřadu z roku 2024 zhruba 73 milionů lidí mladších 18 let, napsala agentura AFP.

KOMENTÁŘ: Republikáni, nebo demokrati? Historie ukazuje, jaká frakce více svědčí akciovým trhům

Už za dva týdny zvolí Američané nový Kongres a otěže moci v něm s největší pravděpodobností převezme demokratická strana. Dá se proto očekávat, že nová garnitura se bude často přít s republikánským Donaldem Trumpem. Jak by to ovlivnilo akciové trhy?

KLDR zvažuje rozmístění dalších taktických zbraní a obnovení vysílání z tlampačů

Severní Korea zvažuje obnovení vysílání z tlampačů u hranic s Jižní Koreou a rozmístění dodatečných taktických zbraní. Oznámila to dnes podle agentury KCNA Kim Jo-čong, vlivná sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una.

Osiky si pamatují období sucha

Stromy si dokážou uchovat následky sucha i poté, co se vláha vrátí do půdy. Američtí vědci zjistili, že osiky mění složení svých listů podle toho, jakým podmínkám byly vystaveny v předchozích letech. Tyto změny mohou ovlivnit jejich ochranu před hmyzem a mikroorganismy i schopnost zotavit se z dlouhodobého nedostatku vody.

Čínská ekonomika balancuje nad propastí. Před pádem ji zachraňuje AI

Čínská ekonomika se po předchozím útlumu vrátila k rychlejšímu růstu. Hospodářství druhé největší ekonomické velmoci světa ve třetím čtvrtletí meziročně posílilo o 4,5 procenta, především díky rostoucí poptávce po technologiích pro umělou inteligenci (AI). Hrozbu však stále představuje přetrvávající realitní krize, slabá domácí spotřeba a nejistota kolem mezinárodního obchodu.

Dokument o podvodnici z Theranos je hitem. Za víkend utržil miliony

Dokumentární film Uvidíš všechno o odsouzené podnikatelce Elizabeth Holmes zaznamenal nečekaný úspěch v amerických kinech. Během premiérového víkendu utržil podle odhadů 15 milionů dolarů a zařadil se mezi nejúspěšnější dokumentární premiéry posledních desetiletí. Téměř tříhodinový snímek, který zachycuje poslední týdny zakladatelky Theranos před nástupem do vězení, se začátkem listopadu představí také českým divákům.

Nechce mír, obvinil Zelenského Trump. Rusko uchránil před novými sankcemi

Americký prezident Donald Trump obhajoval rozhodnutí pozastavit nové sankce proti Rusku a současně zostřil kritiku ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Tvrdil, že další ekonomický tlak na Moskvu by mohl zmařit probíhající mírová jednání. Zelenskyj mezitím varoval, že případný příklon Washingtonu na ruskou stranu by pro Ukrajinu znamenal katastrofální následky.

Macron odmítl demisi ministra vnitra, uznal ale chyby úřadů před násilnostmi

Francouzský ministr vnitra Laurent Nuňez podal demisi kvůli víkendovým násilnostem v ulicích měst. Prezident Emmanuel Macron ji nepřijal, uznal však, že úřady podcenily přípravu, a vyzval ministra k přijetí nových opatření proti násilníkům, uvedl dnes podle agentury AFP Elysejský palác. Podle dnešního vyjádření ministra spravedlnosti Géralda Darmanina se na násilnostech podílela řada lidí dobře známých policii a desítky z nich skončily ve vazbě. V Paříži pokračovaly násilnosti i v neděli a v noci na dnešek, vyrabovány byly nejméně tři desítky obchodů, uvedl starosta Emmanuel Grégoire.

Rubio popřel, že USA oslepily Ukrajinu před ruskými údery

Americký ministr zahraničí Marco Rubio odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, podle něhož Spojené státy na tři dny pozastavily sdílení zpravodajských informací o ruských raketových útocích. Washington zároveň vyzývá Kyjev, aby se soustředil na ukončení války. Ukrajina mezitím hledá evropské alternativy k americkým obranným a komunikačním systémům.

Při ruském útoku na Kyjev zahynula žena, je osm raněných

Nejméně jednu oběť a osm zraněných si vyžádal noční ruský útok na Kyjev, uvedla agentura Ukrinform. Zahynula 21letá dívka, napsal na sociální síti starosta ukrajinské metropole Vitalij Kličko. Ruské rakety zasáhly v kyjevských čtvrtích i vzdělávací a zdravotnické zařízení. Ruské ministerstvo obrany dnes ráno podle agentury Reuters informovalo o masivním útoku na cíle v Kyjevě a v jeho okolí; ministerstvo tvrdí, že úder se zaměřil na vojensko-průmyslové objekty, sklady raket a dronů i datová centra.

Macron po násilnostech ve Francii přitvrzuje. Hrozí zákazem demonstrací a slibuje potrestání výtržníků

Francie má za sebou jeden z nejbouřlivějších víkendů posledních let a prezident Emmanuel Macron se snaží zabránit dalšímu výbuchu násilí. V nedělním večerním projevu odsoudil rabování a žhářské útoky, pohrozil zákazem dalších demonstrací a slíbil, že viníci zaplatí za způsobené škody. Zároveň ale uznal, že statisíce Francouzů mají oprávněné důvody k nespokojenosti. Vláda proto musí podle něj nejen obnovit pořádek, ale také začít řešit problémy, které lidi vyhnaly do ulic.

Putin navrhl Trumpovi americko-čínsko-ruský summit o Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin navrhl uspořádat příští měsíc summit s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, jehož cílem by bylo vyjednat ukončení více než čtyři roky trvajícího konfliktu na Ukrajině za podmínek výhodných pro Moskvu, napsal americký list The Wall Street Journal (WSJ). Americký ministr zahraničí Marco Rubio dnes Ukrajině a Rusku vzkázal, že by se měly soustředit na ukončení války.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama