ZprávyEU poskytne Libanonu finanční pomoc v hodnotě jedné miliardy eur

EU poskytne Libanonu finanční pomoc v hodnotě jedné miliardy eur

Evropská unie poskytne Libanonu finanční pomoc v hodnotě jedné miliardy eur (25,2 miliardy Kč), oznámila dnes v Bejrútu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Peníze mají směřovat do několika oblastí, podpořit místní zdravotnictví, vzdělávací systém, ekonomiku, ale i bezpečnostní složky, zejména jejich boj s nelegální migrací.

„Libanon čelí významným výzvám, i kvůli válkám v regionu. Diskutovali jsme zejména o tom, jak můžeme posílit naše vztahy a zajistit bezpečnost a stabilitu v oblasti,“ uvedla von der Leyenová. První finance by do Libanonu měly zamířit nejspíš již letos v létě, balíček je rozložen na roky 2024 až 2027.

Pomoc z EU by měla podpořit i důležité finanční a bankovní reformy v zemi a vést k celkovému zlepšení ekonomické situace Libanonu. „Je důležité, aby firmy opět získaly důvěru v libanonské podnikatelské prostředí,“ prohlásila šéfka Evropské komise. Finance budou směřovat i na vybavení a výcvik libanonských bezpečnostních sil, pokud jde o ochranu hranic a boj proti pašování migrantů.

Šéfka unijní exekutivy navštívila Libanon společně s kyperským prezidentem Nikosem Christodulidisem. „Současná situace je neudržitelná pro Libanon, Kypr, ale i pro Evropskou unii,“ řekl Christodulidis na společné tiskové konferenci s libanonským premiérem Nadžíbem Mikátím. „Jsem přesvědčený, že nový balíček pomůže libanonským úřadům kontrolovat hranice i bojovat proti pašerákům,“ dodal.

Počty běženců připlouvajících na Kypr se v posledních měsících dramaticky zvýšily, přijímací střediska pro migranty jsou zaplněná. Podle agentury DPA se na Kypr od začátku roku z Libanonu dostalo na 4000 migrantů, na lodích připlouvají téměř každý den. Přitom za první čtvrtletí loňského roku to bylo jen 78 běženců. V absolutních číslech je to výrazně méně než například v Itálii, Španělsku či Řecku, kam připlouvají uprchlíci zejména z Tuniska, Libye, Egypta či Maroka. V poměru na počet obyvatel však žádná ze zemí EU neeviduje tolik žádostí o azyl jako právě Kypr. K větší migrační vlně přispívají i boje izraelské armády s libanonským hnutím Hizballáh, které oslabují schopnosti libanonských bezpečnostních složek monitorovat teritoriální vody, tvrdí kyperská vláda.

Středomořský ostrov Kypr, respektive jeho řecká část, je nejvýchodněji položeným členem EU a leží jen necelých 200 kilometrů od pobřeží Libanonu a Sýrie. V Libanonu, který se už několik let potýká s hlubokou ekonomickou, finanční i politickou krizí, žije podle odhadu tamních úřadů na 1,5 milionu až dva miliony Syřanů. Oficiálně jich tam je registrováno jen asi 800.000. Mnozí z nich uprchli před občanskou válkou v Sýrii, která trvá už od roku 2011.

Jak poznamenala agentura DPA, je otázkou, zda peníze od EU budou stačit. Země se nyní nachází v nejhorší hospodářské a finanční krizi ve své historii a množství syrských uprchlíků, které je největší v přepočtu na počet obyvatel, vedlo k protisyrským náladám. Kvůli strachu z útoků se mnoho ze Syřanů již ani neodvažuje vyjít na ulici. Lidskoprávní organízace Human Rights Watch (HRW) informovala i o mučení a zatýkání Syřanů v posledních měsících nebo jejich posílání zpět do Sýrie.

Situace v zemi je i politicky složitá, země nemá hlavu státu. Prezidenta se nepodařilo zvolit již rok a půl zejména kvůli mocenským bojům mezi politickou elitou. Zemi v současné době vede premiér Nadžíb Mikátí. „Bezpečnost Libanonu souvisí i s bezpečností Evropské unie, je potřeba zajistit stabilitu v regionu,“ zdůraznil dnes Mikátí. EU vyzval k tlaku na Izrael, aby zastavil útoky na palestinské obyvatelstvo v Pásmu Gazy a rovněž i útoky na jižní Libanon.

Izrael a hnutí Hizballáh, které ovládá velkou část jižního Libanonu, spolu v roce 2006 svedly válku. Když Izrael loni v říjnu zahájil válku proti palestinskému islamistickému hnutí Hamás v Pásmu Gazy, začala také přeshraniční palba na severní izraelské hranici mezi Hizballáhem a izraelskou armádou.

Doporučujeme

Ukrajinec podezřelý z účasti na výbuchu ropovodu Nord Stream byl zadržen v Chorvatsku

Chorvatské úřady zadržely ukrajinského občana podezřelého z účasti na sabotáži plynovodů Nord Stream v Baltském moři. Němečtí vyšetřovatelé ho podezírají, že patřil k potápěčům, kteří v září 2022 umístili na potrubí výbušniny. Německo nyní usiluje o jeho vydání.

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 103 válečných zajatcích

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 103 válečných zajatcích na každé straně, oznámilo dnes ministerstvo obrany v Moskvě. Navrácení ruští vojáci se podle něj nacházejí v Bělorusku, odkud zamíří do Ruska. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj později výměnu potvrdil, když informoval o návratu 103 ukrajinských vojáků.

Ukrajinec dostal v Německu trest za špionáž pro Rusko

Německý soud uložil ukrajinskému občanovi rok a tři měsíce vězení za špionáž. Muž pomáhal odeslat zásilky s GPS vysílači, které mohly sloužit ke zmapování přepravních tras před plánovanými sabotážemi. Dva další obžalované soud osvobodil.

Zelenskyj po protikorupčním zátahu odvolal náměstkyni šéfa své kanceláře

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes odvolal náměstkyni šéfa své kanceláře Irynu Mudrou. Učinil tak po zprávách o tom, že je předmětem vyšetřování protikorupčních úřadů.

USA zpřesňují pravidla pro stablecoiny. Bez licence bude jejich vydávání omezené

Spojené státy připravují další krok k zavedení regulace stablecoinů. Nový návrh má určit, kdy budou jejich emitenti potřebovat licenci a za jakých podmínek se budou moci zahraniční digitální měny nabízet americkým zákazníkům.

Ukrajinský parlament schválil Chmaru a Sybihu do čela resortu obrany a zahraničí

Ukrajinský parlament dnes schválil návrh prezidenta Volodymyra Zelenského na jmenování Jevhenije Chmary ministrem obrany a také opětovné jmenování Andrije Sybihy ministrem zahraničí. Informoval o tom server RBK-Ukrajina, podle něhož pro Sybihu hlasovalo 266 poslanců a pro Chmaru 312.

Britská inflace zrychlila na 2,9 procenta

Meziroční inflace ve Velké Británii v červenci vzrostla na 2,9 procenta. Ještě v červnu dosahovala 2,6 procenta. Hlavní příčinou byly vyšší účty domácností za energie, zejména prudké zdražení plynu.

Čína rozšiřuje využití bytového fondu. Chce podpořit realitní trh

Čína se snaží rozhýbat slábnoucí ekonomiku a sahá přitom do obřího fondu, který dosud sloužil hlavně k financování bydlení. Peking uvolní pravidla pro využívání prostředků v hodnotě 10,9 bilionu jüanů. Lidé budou moci své úspory použít například na rekonstrukce nebo snáze platit nájem.

Ukrajinské protikorupční úřady vyšetřují poslance a členy prezidentské kanceláře

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuratura (SAP) oznámily vyšetřování skupiny, která zahrnuje bývalého a současného poslance a také vysoce postavené osoby z prezidentské kanceláře. Podle vládních agentur jsou podezřelí z vyprání 150 milionů hřiven (70 milionů korun) použitých jako kauce pro obviněné v korupčním případu v energetice. Informovala o tom agentura Reuters.

Asijské duby čelí rostoucímu riziku vyhynutí

Asie má více ohrožených druhů dubů než kterýkoli jiný region na světě. V jihovýchodní a východní Asii přitom rostoucí lidský tlak ohrožuje více než polovinu jejich přirozeného areálu a řada vzácných druhů nemá žádnou záložní populaci v botanických zahradách.

Ve Francii začíná platit zákon o asistované sebevraždě a eutanazii

Ve Francii začíná tento týden platit zákon o asistované sebevraždě a eutanazii. Ve francouzské sbírce zákonů bylo dnes vydáno znění zákona, který schválil francouzský parlament v polovině července. Zákon umožňuje využít asistované sebevraždy pacientům, kteří mají vážnou a neléčitelnou nemoc, jež jim způsobuje nesnesitelnou bolest.

KOMENTÁŘ: Další čínská exploze na burze. Výrobce humanoidních robotů vyskočil o 460 procent

Asijské technologické debuty na burze začínají být podobně sledované jako ty ve Spojených státech. Potvrdil to i snový start společnosti Unitree, která se zabývá výrobou humanoidních robotů. Konkurenci na Západě hledá jen těžko.

Írán zvažuje i útoky na vojenské základny USA v Evropě, řekly FT íránské zdroje

Írán zvažoval a zvažuje i útoky na americké vojenské základny v Evropě, pokud budou Spojené státy eskalovat válku s Teheránem, napsal dnes deník Financial Times (FT) s odvoláním na dva nejmenované íránské režimní zdroje. Íránský režim už od března v odvetě za americké útoky na svou zemi útočí na státy Perského zálivu, kde mají USA základny, a v květnu pohrozil rozšířením války za hranice Blízkého východu.

Ruská obrana v noci zničila 453 ukrajinských dronů, oznámilo ministerstvo obrany

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 453 ukrajinských dronů nad dvěma desítkami ruských regionů, nad anektovaným poloostrovem Krym a nad Černým mořem, oznámilo ministerstvo obrany v Moskvě. O škodách se nezmiňuje. Podle médií a některých regionálních činitelů ukrajinské drony útočily například na průmyslové objekty v Ufě v Baškortostánu a zřejmě také na závod vyrábějící výbušniny v Dzeržinsku v Nižegorodské oblasti.

Americko-jihokorejské cvičení se na žádost Trumpa zkrátí o více než polovinu

Společné vojenské cvičení USA s Jižní Koreou bylo na žádost amerického prezidenta Donalda Trumpa zkráceno na více než polovinu. Došlo k tomu poté, co šéf Bílého domu vyzval k omezení těchto manévrů.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama