ZprávyEU poskytne Libanonu finanční pomoc v hodnotě jedné miliardy eur

EU poskytne Libanonu finanční pomoc v hodnotě jedné miliardy eur

Evropská unie poskytne Libanonu finanční pomoc v hodnotě jedné miliardy eur (25,2 miliardy Kč), oznámila dnes v Bejrútu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Peníze mají směřovat do několika oblastí, podpořit místní zdravotnictví, vzdělávací systém, ekonomiku, ale i bezpečnostní složky, zejména jejich boj s nelegální migrací.

„Libanon čelí významným výzvám, i kvůli válkám v regionu. Diskutovali jsme zejména o tom, jak můžeme posílit naše vztahy a zajistit bezpečnost a stabilitu v oblasti,“ uvedla von der Leyenová. První finance by do Libanonu měly zamířit nejspíš již letos v létě, balíček je rozložen na roky 2024 až 2027.

Pomoc z EU by měla podpořit i důležité finanční a bankovní reformy v zemi a vést k celkovému zlepšení ekonomické situace Libanonu. „Je důležité, aby firmy opět získaly důvěru v libanonské podnikatelské prostředí,“ prohlásila šéfka Evropské komise. Finance budou směřovat i na vybavení a výcvik libanonských bezpečnostních sil, pokud jde o ochranu hranic a boj proti pašování migrantů.

Šéfka unijní exekutivy navštívila Libanon společně s kyperským prezidentem Nikosem Christodulidisem. „Současná situace je neudržitelná pro Libanon, Kypr, ale i pro Evropskou unii,“ řekl Christodulidis na společné tiskové konferenci s libanonským premiérem Nadžíbem Mikátím. „Jsem přesvědčený, že nový balíček pomůže libanonským úřadům kontrolovat hranice i bojovat proti pašerákům,“ dodal.

Počty běženců připlouvajících na Kypr se v posledních měsících dramaticky zvýšily, přijímací střediska pro migranty jsou zaplněná. Podle agentury DPA se na Kypr od začátku roku z Libanonu dostalo na 4000 migrantů, na lodích připlouvají téměř každý den. Přitom za první čtvrtletí loňského roku to bylo jen 78 běženců. V absolutních číslech je to výrazně méně než například v Itálii, Španělsku či Řecku, kam připlouvají uprchlíci zejména z Tuniska, Libye, Egypta či Maroka. V poměru na počet obyvatel však žádná ze zemí EU neeviduje tolik žádostí o azyl jako právě Kypr. K větší migrační vlně přispívají i boje izraelské armády s libanonským hnutím Hizballáh, které oslabují schopnosti libanonských bezpečnostních složek monitorovat teritoriální vody, tvrdí kyperská vláda.

Středomořský ostrov Kypr, respektive jeho řecká část, je nejvýchodněji položeným členem EU a leží jen necelých 200 kilometrů od pobřeží Libanonu a Sýrie. V Libanonu, který se už několik let potýká s hlubokou ekonomickou, finanční i politickou krizí, žije podle odhadu tamních úřadů na 1,5 milionu až dva miliony Syřanů. Oficiálně jich tam je registrováno jen asi 800.000. Mnozí z nich uprchli před občanskou válkou v Sýrii, která trvá už od roku 2011.

Jak poznamenala agentura DPA, je otázkou, zda peníze od EU budou stačit. Země se nyní nachází v nejhorší hospodářské a finanční krizi ve své historii a množství syrských uprchlíků, které je největší v přepočtu na počet obyvatel, vedlo k protisyrským náladám. Kvůli strachu z útoků se mnoho ze Syřanů již ani neodvažuje vyjít na ulici. Lidskoprávní organízace Human Rights Watch (HRW) informovala i o mučení a zatýkání Syřanů v posledních měsících nebo jejich posílání zpět do Sýrie.

Situace v zemi je i politicky složitá, země nemá hlavu státu. Prezidenta se nepodařilo zvolit již rok a půl zejména kvůli mocenským bojům mezi politickou elitou. Zemi v současné době vede premiér Nadžíb Mikátí. „Bezpečnost Libanonu souvisí i s bezpečností Evropské unie, je potřeba zajistit stabilitu v regionu,“ zdůraznil dnes Mikátí. EU vyzval k tlaku na Izrael, aby zastavil útoky na palestinské obyvatelstvo v Pásmu Gazy a rovněž i útoky na jižní Libanon.

Izrael a hnutí Hizballáh, které ovládá velkou část jižního Libanonu, spolu v roce 2006 svedly válku. Když Izrael loni v říjnu zahájil válku proti palestinskému islamistickému hnutí Hamás v Pásmu Gazy, začala také přeshraniční palba na severní izraelské hranici mezi Hizballáhem a izraelskou armádou.

Reklama

Doporučujeme

Magyar chce pozastavit zprávy veřejnoprávních médií, dokud nebudou nestranné

Vítěz nedělních parlamentních voleb v Maďarsku Péter Magyar a jeho strana Tisza chtějí pozastavit zpravodajství veřejnoprávních médií, dokud nebudou moci zajistit nestranné zpravodajství. Magyar to dnes řekl podle agentury Reuters.

Zlatí orli se mohou vrátit do Anglie po více než 150 letech

Zlatí orli by se mohli znovu objevit na anglickém nebi. Po více než 150 letech absence se rýsuje plán na jejich návrat. Vláda už uvolnila milion liber na program obnovy a první mláďata by mohla být vypuštěna už příští rok.

Akcie Colt CZ vstoupí na burzu v Amsterdamu

Akcie české zbrojařské skupiny Colt CZ míří na nizozemskou burzu Euronext Amsterdam, kde se s nimi začne obchodovat 15. dubna. Firma tím rozšiřuje svou přítomnost na kapitálových trzích vedle pražské burzy, kde se její akcie obchodují už několik let.

Brusel je mírně optimistický, Magyar může odblokovat půjčku Kyjevu

Po vítězství maďarského opozičního vůdce Pétera Magyara zavládl v Bruselu optimismus, že by se mohlo podařit brzy odblokovat schválení unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard, kterou dosud blokoval stávající premiér Viktor Orbán. Unijní činitelé jsou ale zároveň opatrní, Magyar totiž není tolik proukrajinský, jak možná někteří doufali, odmítá posílat zbraně Kyjevu a naznačil, že o vstupu Ukrajiny do EU bude Maďarsko rozhodovat v referendu, což by mohlo celý proces zhatit, napsal server Euronews.

KOMENTÁŘ: Na blokádu reaguje blokádou. Trumpova vysoká hra šponuje cenu ropy

Dosud byl Hormuzský průliv i přes íránskou blokádu pro některá plavidla stále průjezdný, Donald Trump však nařizuje americkou separátní blokádu, která má úžinu úplně uzavřít. Paradoxní plán přichází v době, kdy se otřásá křehké příměří mezi Teheránem a Washingtonem. Trhy jsou proto zase v křeči.

Z Trumpa nemám strach, vzkázal papež Lev

Napětí mezi papežem Lvem XIV. a prezidentem USA Donaldem Trumpem se dále vyostřuje. Papež uvedl, že se „nebojí“ Trumpovy administrativy a bude i nadále otevřeně vystupovat proti válce, a to i navzdory ostré kritice z Bílého domu.

Rusko i Ukrajiny obnovily vzdušné útoky, zároveň se viní z porušování příměří

Ruské síly v neděli zabily dva obyvatele ukrajinské Doněcké oblasti, dalšího člověka zranily, oznámil dnes ráno na platformě Telegram šéf správy tohoto regionu Vadym Filaškin. Do nedělní půlnoci přitom platilo příměří vyhlášené na pravoslavné Velikonoce. Kyjev i Moskva se už o víkendu navzájem vinily z jeho porušování. Dnes ukrajinská armáda uvedla, že eviduje přes 10.000 porušení klidu zbraní z ruské strany. Od půlnoci pak obě strany obnovily vzdušné útoky, vyplývá z hlášení obou stran.

Americké síly začnou dnes odpoledne námořní blokádu Íránu, uvedlo velitelství

Americké vojenské síly začnou od dnešního odpoledne s blokádou íránských přístavů, uvedlo na síti X velitelství americké armády Centcom. Později to potvrdil i americký prezident Donald Trump. Americká armáda nebude blokovat plavbu Hormuzským průlivem lodí, které nemíří do Íránu. Oznámení přichází po neúspěchu víkendových jednání mezi Íránem a Spojenými státy. Ceny ropy reagovaly na oznámení americké blokády íránských přístavů nárůstem. Mluvčí velitelství íránských sil označil oznámenou blokádu za pirátství, Teherán podle něj odpoví rozhodně.

Trumpova blokáda Hormuzského průlivu představuje další eskalační riziko

Napětí mezi Spojenými státy a Íránem opět roste. Po víkendových jednáních v pákistánském Islámábádu, která skončila bez dohody, americký prezident Donald Trump oznámil námořní blokádu Íránu. Konflikt se tak posouvá do nové, potenciálně nebezpečnější fáze.

Ceny ropy jsou zpět nad hranicí 100 dolarů za barel. Stačil jediný víkend

Ceny ropy se na začátku týdne vrátily nad 100 dolarů za barel. Důvodem je kombinace neúspěšných jednání mezi Spojenými státy a Íránem a nového vyostření situace v Hormuzském průlivu. Trhy navíc reagují i na rozhodnutí amerického prezidenta Donald Trump o blokádě íránských přístavů.

Orbánova porážka zasáhla i americkou politiku

Víkendové volby v Maďarsku překvapily nejen Evropu, ale i Spojené státy. Pád Viktora Orbána po šestnácti letech u moci zasáhl i americkou politickou scénu, kde si maďarský premiér dlouhodobě budoval silné spojence. Výsledek přichází ve chvíli, kdy se Washington soustředí na válku s Íránem a jeho vliv v zahraničí slábne.

USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu, podle Trumpa se nenechají vydírat

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo Spojených států zahájí blokádu Hormuzského průlivu a že mu nařídil zadržovat v mezinárodních vodách lodě, které za plavbu touto trasou zaplatily Íránu poplatek. Teherán šéf Bílého domu zároveň obvinil z vydírání celého světa a uvedl, že se Írán odmítl vzdát svých jaderných ambicí. Íránské revoluční gardy včera večer uvedly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi "tvrdě a rozhodně" vypořádají.

Justin Bieber se po zdravotní pauze vrací na pódium

Justin Bieber má za sebou první velký koncert po zdravotní pauze. Na Coachelle se jako hlavní hvězda festivalu vrátil na pódium a při vystoupení spojil novou tvorbu s připomínkou svých největších hitů.

Orbán uznal porážku a pogratuloval vítězné straně Tisza

Maďarský premiér Viktor Orbán, který podle všeho po 16 letech končí u kormidla moci, uznal, že výsledek dnešních parlamentních voleb je jasný a je pro jeho stranu Fidesz bolestný. Po sečtení 60,24 procenta hlasů středopravicová strana Tisza získala ve 199členném parlamentu 136 mandátů. Podle nynějších propočtů tak dosáhla na ústavní většinu v parlamentu, díky níž bude moci v Maďarsku provádět dalekosáhlé změny.

Ve Francii objevili devítiletého chlapce, kterého otec držel rok a půl zamčeného v dodávce

Devítiletý chlapec, který podle vyšetřovatelů žil od roku 2024 zamčený v otcově dodávce na východě Francie, byl zachráněn a převezen do nemocnice. Jeho otec byl zadržen a čelí obviněním z únosu a dalších trestných činů.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama