Svět dosáhl dohody o ochraně přírody, která je považována za historický úspěch. Cesta k ní však byla trnitá. Panovaly neshody ohledně financování nebo přerozdělení ekosystémů na chráněné a nechráněné, píší BBC News a The Guardian.
Summit o biologické rozmanitosti COP15 pořádaný v Kanadě v Montrealu je u konce. Přestože aktivisté v posledních dnech hovořili o naději, neboť se svět blížil k dohodě o ochraně třetiny planety, průběh konference komplikovaly neshody.
Jednou z klíčových otázek bylo, jak financovat úsilí o ochraně nejdůležitějších ekosystémů na světě a jak přerozdělit planetu na chráněnou a nechráněnou. Řada států pak předložila plány na navýšení financování tohoto úsilí.
📣 WE. HAVE. A. DEAL!
— EU Environment (@EU_ENV) December 19, 2022
We just sealed the deal on a new Global #Biodiversity Framework at #COP15 🌱
This is our Paris moment #ForNature – a historical day that will give us the chance to keep our 🌏 livable for generations to come#EUatCOP15 #ForOurPlanet pic.twitter.com/tdrCTccOO9
„Francie zdvojnásobí své financování na jednu miliardu eur ročně,“ uvedl podle deníku The Guardian na Twitteru francouzský prezident Emmanuel Marcon a vyzval ostatní země: „Nastupte a připojte se k boji!“
Čína v neděli předložila návrh dohody, jehož ministři projednali za zavřenými dveřmi, uvedla stanice BBC News. Čína oficiálně summit zastupuje. V Montrealu se koná kvůli pandemickým restrikcím v zemi.
Ekologové poslední hodiny COP15 sledovali s nervozitou. „Od našich ambicí si nemůžeme dovolit ustoupit. Řešení krize biologické rozmanitosti nemůže počkat. Příroda nepočká,“ řekla Amy McDougall ze světové asociace ochranářských organizací BirdLife International.
Dohoda rozděluje ekology
Ochránci přírody mají na dohodu odlišné pohledy. Zaměřuje na zajištění práv domorodců a řeší otázky ohledně financování s návrhy na posílení mezinárodních finančních toků do rozvojových zemí.
„Má spoustu skutečně pozitivních bodů,“ pochvaluje si dohodu ekoložka Sue Lieberman z neziskové organizace Wildlife Conservation Society. „Pokud ji vlády skutečně zavedou, příroda na tom bude do roku 2030 lépe než nyní,“ domnívá se Lieberman.
Kritika však tvrdí, že dohoda se příliš nevěnuje oceánům a není podle nich dostatečně silná v cílech zakročit proti vymírání rostlin a živočichů. Britský aktivista, ekolog a vládní poradce pro udržitelnost Tony Juniper označil cíle v dohodě za slabé a málo ambiciózní.
„Příroda je naše loď. Musíme zajistit, aby zůstala na hladině,“ prohlásil komisař EU pro životní prostředí, oceány a rybolov Virginijus Sinkevicius. K větším ambicím chránit přírodu vyzvala i kolumbijská ministryně životního prostředí Susana Muhamed. „Příroda nemá hranice,“ řekla.