Že se dnes roky navíc stále častěji nevyznačují zdravím a vitalitou, ukázala nová studie amerického výzkumného lékařského centra Mayo Clinic, která se zaměřila na globální trendy v oblasti délky dožití a zdraví. Závěry jsou znepokojivé. Žijeme sice déle, více roků ale strávíme bojem s nemocemi. Informoval o tom server Earth.
Výzkum vedený lékařským expertem Andrem Terzicem analyzoval data shromážděná observatoří veřejného zdraví Global Health Observatory zahrnující 183 členských států Světové zdravotnické organizace (WHO) s cílem poskytnout jasnější obraz o globálních rozdílech mezi délkou života a zdravím.
Living longer but not healthier: Study finds this country has biggest gap between lifespan and 'healthspan'https://t.co/b9qk1fdFIQ
— HT Lifestyle (@htlifeandstyle) December 18, 2024
Zdraví vědci podle Earth definovali jako délku zdravého a aktivního života bez nemocí. Výsledky nejsou optimistické. „Data ukazují, že zisky v dlouhověkosti nejsou v souladu s ekvivalentními pokroky ve zdravé dlouhověkosti,“ uvedl Terzic. „Stárnutí často znamená více let zatížených nemocemi,“ varoval.
Roky navíc, žádná výhra
Výsledky práce zveřejněné v časopisu JAMA Network Open jsou tedy jasné – propast mezi zdravím a délkou života se neustále zvětšuje. Průměrná délka života se zvýšila v letech 2000 až 2019, křivka zdraví však neudržela tempo. V roce 2019 činil celosvětový rozdíl mezi délkou života a zdravím 9,6 let – o 13 procent více než v roce 2000.
Největší propast se otevřela v USA. Američané řeší své špatné zdraví v průměru 12,4 roku svého života. V roce 2000 to bylo ještě 10,9 roku. Ještě horší výsledky zaznamenali vědci u žen, které se sice stejně jako muži dožívají vyššího věku, v průměru však stráví bojem s nemocemi o 2,4 roku více.
Lidé častěji v pokročilém věku trpí chronickými nemocemi a muskuloskeletálními stavy. Problémové jsou dnes i duševní choroby a zdravotní následky závislosti na návykových látkách. Dřívější výzkumy navíc zjistily, že s delším dožitím souvisí i častější výskyt rakoviny. Nemoci během stárnutí snižují lidskou nezávislost, důstojnost a životní úroveň, připomínají autoři výzkumu.
Důležitá je prevence
„Tento výzkum má důležité praktické i politické důsledky tím, že upozorňuje na rostoucí hrozbu pro kvalitu dlouhověkosti a na potřebu překlenout propast mezi zdravím a délkou života,“ napsal Terzic.
Zlepšit své zdraví může úplně každý. Experti doporučují pravidelnou chůzi, cvičení a vyváženou stravu bohatou na zeleninu a ovoce. Zdravá je zejména středomořská strava, kterou spojujeme s nižším rizikem kardiovaskulárních nemocí. Klíčový je dostatek spánku, efektivní zvládání stresu, omezení alkoholu a kouření, plus zdravý sociální život.
