Špatně placení dělníci mají strach o práci, zatímco prudce rostou výrobní náklady a spotřebitelské ceny. O ulici dál lidem mávají humanoidní roboti na technologickém veletrhu. To je podle stanice BBC realita Číny, která odolala americkým clům, válku s Íránem však začíná pociťovat. Konflikt zamrzl v patové situaci. Hormuzský průliv zůstal zablokován, rekapituluje agentura Bloomberg.
„Nikdo nechápe, jaký je náš život. Pracujeme a pracujeme a nemáme žádný život. Prosím, pomozte nám.“ To jsou ponurá slova jednoho z dělníků, který pokuřoval u jednoho z největších čínských výrobních center, adresovaná zahraničnímu novináři ještě před začátkem války s Íránem.
China weathered Trump's tariffs – but the Iran war is taking a toll on its economy https://t.co/1siyuEkFCx
— BBC News (World) (@BBCWorld) April 23, 2026
Dělníci v továrnách bojují o přežití, aby uživili své rodiny, zatímco dochází ke změnám ve výrobě od masově vyráběného zboží k automatizovaným pokročilým technologiím. Čínská ekonomika se potýká s hlubokou krizí od pandemie. Začala sice vykazovat známky zlepšení, problémy na realitním trhu a slabá domácí poptávka však přetrvávají.
Následně americký prezident Donald Trump zavedl cla. Přesto se ukázalo, že druhá největší světová ekonomika je odolná a čísla jsou optimističtější. Export vzrostl a hrubý domácí produkt (HDP) vykázal růst kolem 5 procent. Nespokojenost však stále doznívá. A nyní si začíná vybírat svou daň konflikt na Blízkém východě.
Válka vyvíjí v Číně tlak na objednávky, náklady i pracovní místa. Ve městě Fo-šan v provincii Kuang-tung je nejlepší příležitostí pro dělníky několikatýdenní lisování plastů nebo šroubování součástí mobilních telefonů za 18 až 20 jüanů (asi 55 až 65 korun) za hodinu. Teď dělníci čelí další nejistotě.
„Zkusím si najít práci někde jinde,“ říká jeden z dělníků. Většině z nich je kolem 40 let. Jsou viditelně frustrovaní. Je to jeden z důvodů, proč Peking volá po ukončení války.
Čína nechce vypadat slabě
Čína má záviděníhodné zásoby ropy a je premiantem v oblasti obnovitelných zdrojů energie a elektromobility. Zachránilo ji to před nejhoršími dopady konfliktu, který Trump rozpoutal 28. února rozsáhlým bombardováním. Blokáda Hormuzského průlivu však přináší stagnující čínské ekonomice, silně závislé na exportu, další problémy.
„Náklady vzrostly zhruba o 20 procent,“ řekl nejmenovaný obchodník. V Kantonu je největší čínský trh s látkami. K jejich výrobě jsou potřeba petrochemikálie. Ty však zdražují kvůli růstu cen ropy. „Znamená to méně objednávek,“ uvedl další obchodník, který si přál zůstat v anonymitě. Někteří zákazníci podle něj odmítají platit více. Ve skladech se tak hromadí nevyužité role látek.
Výrobci mohou náklady absorbovat, to je však těžké pro ty s nízkými maržemi. Pokud je absorbovat nezvládnou, přenesou je na zákazníky.
Ještě před rokem, když zuřila obchodní válka mezi USA a Čínou, byl z ulic Kantonu cítit vzdor. Teď je to rezignace. To však Čína nechce, aby svět viděl. Kousek od továren probíhá veletrh vývozu a dovozu, kde se předvádějí nové technologie, jako jsou humanoidní roboti nebo brýle vybavené umělou inteligencí (AI). To je ta Čína, kterou má zbytek světa vidět. Mocnost vyvíjející nové technologie.
Situace v Hormuzském průlivu se mezitím ocitla v patové situaci. Trump prodloužil dočasné příměří na dobu neurčitou, dokud Írán nepřijde s návrhem mírové dohody. Ten se však odmítá jednání účastnit kvůli pokračující americké blokádě, která podle šéfa Bílého domu potrvá dál. V úterý se rozhovory v Islámábádu neuskutečnily.
