Štrasburk – Pro občany Malty členství v EU vždy znamenalo bezpečí, příležitosti i prosperitu, řekla dnes šéfka Evropského parlamentu Roberta Metsolaová, která sama z ostrova ve Středozemním moři pochází. Zmínila to při slavnostním zasedání EP, které připomnělo dvacáté výročí největšího rozšíření Evropské unie. Metsolaová prý nikdy nezapomene, jak o půlnoci z 30. dubna na 1. května 2004 v přístavu ve Valettě společně s mnoha dalšími odpočítávala vteřiny do vstupu. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová tuto noc označila za začátek nové éry.
„Milionům Evropanů dalo přistoupení do EU nový pocit sounáležitosti. Myslím, že si všichni pamatujeme doby, kdy byl náš kontinent rozdělený. Tehdy se ale sjednotil,“ uvedla Metsolaová s tím, že nyní je členství v EU na dosah ruky i pro další země. Zmínila konkrétně Ukrajinu, Moldavsko, Gruzii a státy západního Balkánu. „V posledních dvou desetiletích byla Evropa vystavena bezprecedentním výzvám, ale podařilo se nám jim odhodlaně čelit. Ne vždy sdílíme stejné názory, ale uvědomujeme si, že členství v EU je prospěšné pro všechny,“ dodala.
„Evropa vás v mnoha ohledech posílila, ale i vy jste ji posílili. Posílili jste naši reakci na geopolitické výzvy, kterým čelíme. Hlas Evropy na globální scéně je díky vám mnohem silnější,“ vzkázala von der Leyenová deseti státům, které se v květnu 2004 připojily k EU. Jako jeden z příkladů uvedla roli zemí východní a střední Evropy, které ovlivnily unijní reakci na ruskou agresi na Ukrajinu. V roce 2004 do EU vstoupilo Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Estonsko, Slovinsko, Malta a Kypr.
Von der Leyenová poznamenala, že mezi její povinnosti ale patří i předání „velmi neúprosného poselství o budoucnosti“. „To, co se stane na Ukrajině, navždy ovlivní budoucnost naší unie. Rusko představuje existenční hrozbu. Ukrajina nese toto těžké břemeno na svých bedrech za nás všechny a platí za to nejvyšší cenu,” dodala von der Leyenová s tím, že sedmadvacítka musí Kyjevu dál pomáhat.
Dnešního slavnostního zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku se účastnilo množství pamětníků právě z doby před 20 lety. Českou republiku zastupoval někdejší hlavní český vyjednavač vstupu do EU a první český komisař Pavel Telička. Za Slovensko je přítomný bývalý premiér Mikuláš Dzurinda, za Polsko rovněž bývalý předseda vlády Leszek Miller. Tehdejší unijní instituce reprezentují bývalý předseda Evropské komise Romano Prodi či bývalý eurokomisař pro rozšíření Günter Verheugen. Na zasedání reagovali na dotazy lidí narozených kolem 1. května 2004 ze svých států.
Mladý Čech Filip položil tehdejšímu českému vyjednavači dotaz, čeho Češi chtěli členstvím v Evropské unii dosáhnout. Jak Pavel Telička odpověděl, Česká republika byla v roce 1996 jedinou zemí, která ke krátké přihlášce tehdy ještě do Evropského společenství připojila i memorandum o několika stranách, ve kterém své postoje vysvětlovala. „Chtěli jsme být integrování do jednotného vnitřního trhu, těžit z volného pohybu osob, zboží, kapitálu, ale chtěli jsme i mnohem víc. Chtěli jsme, aby Česká republika byla jednou provždy ukotvena v prostoru, kam dlouhou dobu patřila a patří, se zeměmi, se kterými sdílíme společnou historii, hodnoty, tradice i záměry,“ odpověděl Telička.
Česko tehdy zároveň uvedlo, že se chce podílet na dalším rozvoji Evropy. „Pokud Václav Havel zde na tomto místě mimo jiné řekl, že se Česká republika vrací do Evropy, tak tím měl na mysli, že se vracíme nejen tam, kam patříme, ale že máme ambici Evropu dále rozvíjet a převzít za ni spoluzodpovědnost,“ dodal bývalý český eurokomisař. Rád by byl, kdyby v převzetí odpovědnosti za směřování Evropy v mnoha oblastech pokračovaly i další generace lidí z České republiky.
Na závěr slavnostního zasedání vystoupili i zástupci všech frakcí, mezi nimiž byli také dva čeští europoslanci. „Po 20 letech jsem opravdu ráda, že už neexistuje ‘my nebo oni’, ale pouze ‘my’. Stále máme své národní zájmy, ale všichni jsme rovnocennými členy stejného klubu. Jsme jedna Evropská unie,“ řekla v projevu europoslankyně Dita Charanzová (nezávislá, zvolená za ANO) z frakce Renew. Dodala, že EU nyní nesmí ustoupit těm, kteří „mluví o Bruselu nebo Štrasburku jako o něčem, proti čemu je třeba bojovat“.
„Když se zamýšlím nad uplynulými dvěma desetiletími, jsem ohromen pozoruhodným pokrokem, kterého jsme dosáhli. Vidím šíření našich společných demokratických hodnot po celém kontinentu, maják naděje v dnešním světě s bezohledným agresorem hned u našich hranic,“ řekl pirátský europoslanec z frakce Zelených Marcel Kolaja. Dodal, že EU ale nesmí „usnout na vavřínech“, protože podle něj čelí pokusům o rozpad unie zevnitř, i „útokům na její základní hodnoty a principy, erozi právního státu a pokusům o omezení demokracie v několika evropských státech“.
