Střevní mikrobiom ovlivňuje trávení, imunitu i metabolismus. Vědci ale upozorňují, že jednoduchý návod na jeho „reset“ neexistuje. Mnohem víc než drahé testy nebo doplňky pomáhá pestrá strava, vláknina a běžné zdravé návyky.
Střevní mikrobiom se v posledních letech stal jedním z největších témat zdravého životního stylu. Tvoří ho rozsáhlé společenství bakterií a dalších mikroorganismů, které žijí ve střevech a podílejí se nejen na trávení, ale také na fungování imunity, metabolismu, nálady nebo kognice. Zájem o něj však zároveň otevřel prostor pro zjednodušené rady a produkty, které slibují rychlou nápravu střevního zdraví.
Vědci upozorňují, že zdravý mikrobiom se zatím nedá jednoduše změřit. U lidí se jeho složení výrazně liší podle životního stylu, stravy, genetiky i prostředí. Neexistuje proto jeden ukazatel, který by fungoval podobně jako krevní tlak nebo cholesterol. Určitou roli hraje pestrost mikroorganismů, schopnost mikrobiomu odolávat změnám a také přítomnost bakterií spojovaných s prospěšnými procesy v těle.
Důležité přitom není jen to, které mikroby ve střevech žijí, ale hlavně co dělají. Některé bakterie dokážou fermentovat vlákninu a vytvářet látky, které podporují střevní sliznici. Patří mezi ně například mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které pomáhají vyživovat buňky tlustého střeva a vytvářet prostředí méně příznivé pro škodlivé mikroorganismy. Ani tady ale neplatí univerzální pravidlo, protože dva zdraví lidé mohou mít velmi odlišný mikrobiom.
Opatrnost je na místě i u domácích testů střevního mikrobiomu. Ty často slibují detailní přehled o stavu střev a doporučení na míru, odborníci ale jejich přínos zpochybňují. Problémem je hlavně výklad výsledků, protože věda zatím nemá jednotnou definici zdravého mikrobiomu. Stejný vzorek navíc může u různých firem přinést odlišné výsledky podle použité metody.
Podobně opatrně je potřeba přistupovat k probiotikům. Některé konkrétní kmeny mohou mít prokázaný efekt v určitých situacích, například při snížení rizika průjmu po antibiotikách. Neznamená to ale, že každý doplněk na trhu automaticky posílí střevní zdraví. Probiotika většinou nemají ve střevech trvale zakořenit, spíše dočasně působí na imunitní systém, střevní sliznici nebo osu mezi střevy a mozkem.
Nejjednodušší cestou k podpoře mikrobiomu zůstává pestrá strava s dostatkem vlákniny. Pomáhají ořechy, ovoce, zelenina, avokádo nebo luštěniny, ideálně z různých zdrojů. Přínos mohou mít také fermentované potraviny, například kefír, kimchi, kysané zelí nebo jogurty s živými kulturami. Záleží ale i na celkovém životním stylu. Spánek, pohyb, psychická pohoda a omezení alkoholu mohou pro střevní mikrobiom znamenat víc než drahý doplněk se slibem rychlého výsledku.
