Americký prezident Joe Biden uvažuje o vyslání válečných lodí, letounů a až 5000 vojáků do Pobaltí a dalších zemí na východě Evropy kvůli rostoucím obavám z agrese Ruska vůči Ukrajině. Dnes to napsal list The New York Times (NYT) s odkazem na nejmenované činitele Bidenovy administrativy.
Takový krok by mířil přesně proti bezpečnostním požadavkům Moskvy a znamenal by posun v americké strategii, jejímž cílem dosud bylo vyhnout se konfrontaci a provokacím, píše list. Vláda USA nicméně stále neuvažuje o tom, že by v případě vypuknutí konfliktu vyslala vlastní jednotky přímo na Ukrajinu.
Biden se svými poradci o víkendu projednával různé možnosti dalších kroků poté, co ruský prezident Vladimir Putin zesílil hrozby vůči Ukrajině a diplomatická jednání jej zjevně nepřiměla k přehodnocení postoje.
Jedním z diskutovaných opatření by bylo vyslání 1000 až 5000 vojáků do Pobaltí a zemí východní Evropy. V případě, že by se bezpečnostní situace později výrazně zhoršila, mohla by se americká přítomnost v oblasti poměrně rychle až zdesetinásobit.
Biden ve věci zřejmě rozhodne začátkem tohoto týdne. Posílení přítomnosti amerických vojsk ve východních zemích NATO je přitom přesně tím, čemu se Rusko snaží zabránit. Stažení vojáků západních zemí z východního křídla Severoatlantické aliance je jedním z Putinových bezpečnostních požadavků, které v poslední době předložil členům NATO k vyjednávání.
Biden minulý týden řekl, že Putina varoval před možností navýšení americké vojenské přítomnosti v oblasti, pokud bude Rusko pokračovat s provokacemi vůči Ukrajině. „Pokud se skutečně rozhodne k tahu, tak zvýšíme přítomnost našich vojáků v Polsku, Rumunsku atd.,“ řekl tehdy prezident USA.
Podle polského ministerstva obrany je nyní v zemi asi 4000 amerických vojáků a dalších tisíc příslušníků armád dalších zemí NATO. V Pobaltí je nyní asi 4000 vojáků aliančních zemí.
Spojené státy přes víkend nařídily rodinám zaměstnanců amerického velvyslanectví na Ukrajině, aby opustily zemi kvůli hrozící ruské invazi. Podle NYT se jedná o běžné opatření přijímané v případě obav z možného vyhrocení krizové situace.
Rusko rozmístilo u svých hranic s Ukrajinou a nově též v Bělorusku desetitisíce vojáků. Kyjev i některé západní země tvrdí, že se Moskva připravuje na invazi na Ukrajinu a že chystá provokace, které by měly podobnou operaci zdůvodnit. Rusko, které v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym, ale popírá, že by chystalo útok proti svému sousedovi.
Rostoucí napětí nezmírnila ani páteční schůzka amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena a šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova, kteří o situaci na Ukrajině jednali v Ženevě.
