-5.5 C
Czech
Úterý 6. ledna 2026
AnalýzyANALÝZA: Silnější Evropa může Rusko vojensky odstrašit i bez USA

ANALÝZA: Silnější Evropa může Rusko vojensky odstrašit i bez USA

Přestanou USA vojensky podporovat Evropu? Podle událostí z posledních dní nejčernější scénáře nehrozí, ačkoli i to se může změnit ze dne na den. Americký prezident Donald Trump však zasel nejistotu ohledně toho, za koho by se Spojené státy postavily a zda bude Severoatlantická aliance (NATO) nadále fungovat podle článku 5 o kolektivní obraně. Avizoval totiž, že pomůže těm státům, které dávají dostatek peněz na obranu. Evropa však není slabá. Rusko může odstrašit sama, i kdyby nebyla úplně jednotná – avšak za předpokladu zbrojení a řešení nedostatků.

Evropa by mohla Rusko odstrašit v případě černého scénáře – stažení Spojených států ze starého kontinentu. Musela by ovšem opravdu zbrojit.

Názory expertů na obranyschopnost Evropy bez USA jsou smíšené. Shodují se však v tom, že není proti Rusku bezbranná. Když se podíváme na aktuální data a údaje z posledních let, vede si naopak dobře. Celé NATO i s USA disponuje 3,5 miliony profesionálních vojáků. Sami Američané mají 1,3 milionu vojáků v aktivní službě, Evropané s Kanadou bez USA zase 2,1 milionu. Rusko má něco přes milion mužů ve zbrani. Na Ukrajině má obrovské ztráty a přišlo o zkušené vojáky i velitele.

Podle Centra pro strategická mezinárodní studia (CSIS) má NATO bez USA 1 891 635 vojáků oproti 1 100 000 ruských. Když bychom srovnali čistě evropské členy NATO (včetně Velké Británie) bez Kanady, vyšlo by nám zhruba 1,5 milionu aktivního vojenského personálu. Nejvíce vojáků má v rámci Evropy Turecko (480 tisíc), Polsko (216 tisíc), Francie (204 tisíc) a Německo, Itálie, Velká Británie, Španělsko a Řecko mají něco mezi 100 až 200 tisíci profesionálními vojáky. Česko má 29 500 vojáků.

Rusko není schopno vést moderní válku

Jenom Evropská unie (EU) – tedy bez Velké Británie – disponuje 1 430 000 vojáky, uvedl v analýze Deník.cz. Jasnou převahu na Ruskem by měla Evropa i bez Turecka a Kanady. Odhady se mohou lišit, ale shodují se v tom, že EU přinejmenším není slabší než Rusko, naopak disponuje spíše větší silou.

Nutno také připomenout, že Rusko přišlo na Ukrajině (padlí i ranění) o stovky tisíc vojáků a značné množství obrněné techniky. Moskva má problém tyto ztráty nahrazovat a podle analytiků potrvá roky, než se jí to podaří a bude připravená na další válku.

EU má proti Rusku drtivou převahu i co se obrněné techniky týče. Disponuje 7 268 tanky, zatímco Rusko jich má 2 800. Na Ukrajině ztratilo nejméně 3 700 tanků. Zatímco technologicky vyspělejší EU disponuje moderními stroji, Rusko přiměly obrovské ztráty sahat do skladů se sovětskou technikou. Jak navíc řekl pro Seznam Zprávy expert Jakub Janovský, Rusko si začíná uvědomovat, že koncem letošního nebo začátkem příštího roku budou tyto sklady vyprázdněné.

EU má také drtivou převahu nad Ruskem v počtech bojových vozidel pěchoty a obrněných transportérů (7 268 vs. 2800), dělostřelectva (13 541 vs. 11 260), bitevních vrtulníků (773 vs. 412), bojových letounů (1 817 vs. 1 614), transportních letounů (381 vs. 299), letadlových lodí (4 vs. 1), výsadkových lodí (24 vs. 4), torpédoborců (29 vs. 15), fregat (73 vs. 10) a korvet (201 vs. 131). Co se ponorek týče, číslo je těsnější (52 vs. 50).

Rusko je dnes vojensky slabší než dříve. Na Ukrajině navíc ztratilo značnou část své vojenské síly (lidské i techniky). Jakkoli se ruská armáda na Ukrajině poučila, analytici se shodují, že není schopná vést efektivně velkou válku. O to zajímavější bude sledovat kontrast ruské armády a té evropské, jež bude kvůli nepředvídatelnosti Trumpa posilovat. EU se totiž shodla na masivním zbrojení.

Rusko zastrašíme  

Také televize CNN ve své analýze potvrzuje, že NATO i bez USA disponuje dostatkem vojáků a obrněné techniky, aby mohla odstrašovat Rusko. Podle článku má k obraně bez americké účasti dostatečné technologické a ekonomické kapacity.

„Je nás mnohem více než Rusů, máme mnohem větší HDP, nejen absolutně, ale i v přepočtu na hlavu, a jsme technologicky vyspělejší. Co se týče potencionální síly, Rusko je oproti nám jenom zlomkem. A i když nebude Evropa stoprocentně spolupracovat a nevytvoříme evropskou armádu, což si myslím, že je opravdu hodně málo pravděpodobné, ale kdo ví, tak si pořád myslím, že aliance byť jen části států, EU je schopná Rusko zastrašit,“ uvedl pro magazín Forbes politický geograf Jan Kofroň.

Americký viceprezident J. D. Vance se nedávno vysmál francouzské armádě, že není ošlehaná válkou a nemá zkušenosti. Jenomže Evropa má zkušené vojsko. Odborníci se shodují, že milionová ukrajinská armáda je nejsilnější a nejzkušenější evropskou vojenskou silou, což je i důvod, proč musí Evropa „bránu na Západ“ bránit.

Putin má z Evropy hrůzu

A konečně, jak píše server Analyses & Alternatives, Rusko si uvědomuje, že Evropa má k vojenskému a ekonomickému trpaslíkovi opravdu daleko, což je i důvod, proč reaguje vystrašeně na každý náznak jejího angažování na Ukrajině nebo v mírových rozhovorech.

Nejhorším scénářem pro Putina totiž není jen vstup Ukrajiny do NATO – je to zkušená a zocelená ukrajinská armáda podporovaná evropskými finančními zdroji a vojenskými prostředky.

Evropa však musí řadu věcí zlepšit. Největší problém evropských armád je například nedostatek munice. To předloni potvrdil i britský generál ve výslužbě Richard Barrons. Jeho země by podle něj vydržela odolávat Rusku jediný den, než by jí došly náboje, řekl podle deníku The Sun. Problémová je ale i nedostatečná protivzdušná obrana.

Odstrašující potenciál by ale měl i francouzský jaderný deštník, přestože bez USA se jedná oproti Rusku o mnohem menší arzenál. Američané však neplánují jaderný arzenál z evropského území stahovat. Alespoň zatím ne.

Reklama

Doporučujeme

Trump slíbil přístup k venezuelskému ropnému bohatství a investoři na to slyší

Akcie energetických gigantů rostou po únosu venezuelského prezidenta Nicoláse Madury. Investoři jsou optimističtí, americký prezident Donald Trump totiž uvedl, že USA budou jihoamerickou zemi dočasně řídit, a že uvolní obrovské zásoby její ropy.

U prezidentského paláce v Caracasu létaly drony a střílelo se

U prezidentského paláce v Caracasu se v pondělí večer objevily neidentifikované bezpilotní letouny a ozývala se střelba a výbuchy, když proti dronům zasáhly bezpečnostní složky. Napsala to dnes ráno agentura AFP a web Infobae s odvoláním na svědky. Incident se stal dva dny poté, co autoritářského prezidenta Nicoláse Madura v sobotu unesly americké jednotky do Spojených států. Venezuelské úřady později uvedly, že policie pouze sáhla k varovným výstřelům proti dronům, které v oblasti letěly bez povolení.

Kolumbie je velmi nemocná. Trump pohrozil útokem

Americký prezident Donald Trump naznačil možný vojenský úder na Kolumbii poté, co nařídil únos venezuelského diktátora Nicoláse Madura. Kolumbijského prezidenta Gustava Petra obvinil ze zapojení do obchodu s kokainem. Petro pohrozil, že se v případě útoku sám chopí zbraně.

Úřady v Rusku a na Ukrajině hlásí mrtvé a raněné po vzájemných dronových útocích

Jeden člověk přišel o život a dva lidé utrpěli zranění při ukrajinském dronovém útoku v ruské Tverské oblasti, uvedl dnes úřad jejího gubernátora Vitalije Koroljova. Dva lidé zahynuli při náletech ukrajinských dronů v Belgorodské oblasti na západě Ruska, informoval tamní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Tři mrtvé a sedm raněných si vyžádaly ruské útoky v ukrajinských regionech, napsal server Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady v Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti na východě a jihovýchodě země.

Maduro si pro boj s USA najal právníka Juliana Assange

Zadržený venezuelský prezident Nicolás Maduro stanul před soudem. V New Yorku ho bude hájit právník, který roky vedl obranu zakladatele WikiLeaks Juliana Assange. Případ otevírá otázky imunity hlav států, legality zásahu amerických sil i hranic americké jurisdikce.

Rodríguez se oficiálně stala prozatímní prezidentkou Venezuely

Venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguez se dnes po složení přísahy oficiálně stala prozatímní prezidentkou země, napsaly agentury. Do funkce se dostala poté, co v sobotu americké speciální síly zajaly autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Nejvyšší soud již dříve nařídil, aby převzala funkci hlavy státu.

Maduro u soudu v New Yorku odmítl veškerá obvinění, slyšení bude 17. března

Venezuelský prezident Nicolás Maduro se dnes před newyorským soudem označil za nevinného a odmítl veškerá obvinění z obchodování s drogami, informuje agentura AP. Termín dalšího slyšení dnes soudce Alvin Hellerstein stanovil na 17. března. Maduro spolu s manželkou Cillií Flores stanuli dnes poprvé před soudem na Manhattanu poté, co byli v sobotu v Caracasu zajati americkými speciálními silami a převezeni do USA. Při odchodu ze soudní síně se Maduro podle médií označil za válečného zajatce.

Identifikace obětí požáru v Crans-Montana skončila, těla se vracejí domů

Policie ve švýcarském kantonu Valais uvedla, že už identifikovala všech 116 lidí zraněných při požáru v baru Le Constellation v Crans-Montana. Oheň během silvestrovské party zabil 40 převážně mladých návštěvníků a první těla zahraničních obětí už míří domů.

Deset osob bylo shledáno vinnými z kyberšikany Brigitte Macron

Pařížský soud uznal vinnými deset lidí, kteří na internetu útočili na francouzskou první dámu Brigitte Macron a šířili o ní lživé příběhy. V centru kauzy stály výpady mířící na její pohlaví a sexualitu i jedovaté poznámky k věkovému rozdílu mezi ní a prezidentem Emmanuelem Macronem.

KOMENTÁŘ: Od Chevronu a Rheinmetallu po stříbro. Tyto investice probudilo zatčení Madura

Autoritářský vůdce Nicolás Maduro už místo Venezuely pobývá v newyorském Brooklynu, kam ho o víkendu transportovaly americké složky. Huronská akce rozvířila i finanční trhy. Dotkla se zejména komodit a akcií. Co přesně za růstem stojí?

Ceny drahých kovů po únosu Madura rostou

Ceny drahých kovů po sobotním americkém únosu venezuelského prezidenta Nicoláse Mandura vzrostly. Investoři se totiž obávají geopolitických rizik a investují do bezpečnějších aktiv, než je ropa. Cena zlata vzrostla o 2,2 procenta a cena stříbra o 3,9 procenta. Ceny ropy se rozkolísaly.

Grónští politici odmítají americká vyjádření o připojení země k USA

Opakovaná vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy chtějí Grónsko, vyvolávají mezi politickými představiteli této autonomní části Dánského království kritiku. Pobouření pak vyvolala konzervativní influencerka Katie Millerová, která v minulosti pracovala pro Trumpovu administrativu a která na síti X zveřejnila příspěvek v podobě mapy Grónska v barvách americké vlajky a s komentářem "Brzy". Šéfové hlavních grónských stran takové vyjadřování odmítají a zdůrazňují, že o své budoucnosti Grónsko rozhodne samo. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen podle místní rozhlasové a televizní společnost KNR vyzval ke klidu, neboť není důvod panikařit.

EU vyzvala USA k respektování mezinárodního práva

Šéfka zahraniční politiky Evropské unie (EU) Kaja Kallas vyzvala s odkazem na americký útok na Venezuelu ke klidu a zdrženlivosti. Prohlášení podpořily všechny členské státy kromě Maďarska. Jedná se o největší shodu unie, která je většinou v názorech a postojích roztříštěná. USA o víkendu svrhly venezuelského diktátora Nicoláse Madura.

Venezuelská viceprezidentka Rodríguez vyzvala Spojené státy ke spolupráci

Venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguezová vyzvala Spojené státy ke spolupráci a vztahům založeným na vzájemném respektu, informovala dnes agentura Reuters. Podle ní jde o první vstřícné gesto Rodríguezové vůči Washingtonu od soboty, kdy americké jednotky unesly z Venezuely jejího autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, který má dnes stanout před soudem v New Yorku kvůli několika obviněním, včetně pašování drog do Spojených států.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama