AnalýzyANALÝZA: Silnější Evropa může Rusko vojensky odstrašit i bez USA

ANALÝZA: Silnější Evropa může Rusko vojensky odstrašit i bez USA

Přestanou USA vojensky podporovat Evropu? Podle událostí z posledních dní nejčernější scénáře nehrozí, ačkoli i to se může změnit ze dne na den. Americký prezident Donald Trump však zasel nejistotu ohledně toho, za koho by se Spojené státy postavily a zda bude Severoatlantická aliance (NATO) nadále fungovat podle článku 5 o kolektivní obraně. Avizoval totiž, že pomůže těm státům, které dávají dostatek peněz na obranu. Evropa však není slabá. Rusko může odstrašit sama, i kdyby nebyla úplně jednotná – avšak za předpokladu zbrojení a řešení nedostatků.

Evropa by mohla Rusko odstrašit v případě černého scénáře – stažení Spojených států ze starého kontinentu. Musela by ovšem opravdu zbrojit.

Názory expertů na obranyschopnost Evropy bez USA jsou smíšené. Shodují se však v tom, že není proti Rusku bezbranná. Když se podíváme na aktuální data a údaje z posledních let, vede si naopak dobře. Celé NATO i s USA disponuje 3,5 miliony profesionálních vojáků. Sami Američané mají 1,3 milionu vojáků v aktivní službě, Evropané s Kanadou bez USA zase 2,1 milionu. Rusko má něco přes milion mužů ve zbrani. Na Ukrajině má obrovské ztráty a přišlo o zkušené vojáky i velitele.

Podle Centra pro strategická mezinárodní studia (CSIS) má NATO bez USA 1 891 635 vojáků oproti 1 100 000 ruských. Když bychom srovnali čistě evropské členy NATO (včetně Velké Británie) bez Kanady, vyšlo by nám zhruba 1,5 milionu aktivního vojenského personálu. Nejvíce vojáků má v rámci Evropy Turecko (480 tisíc), Polsko (216 tisíc), Francie (204 tisíc) a Německo, Itálie, Velká Británie, Španělsko a Řecko mají něco mezi 100 až 200 tisíci profesionálními vojáky. Česko má 29 500 vojáků.

Rusko není schopno vést moderní válku

Jenom Evropská unie (EU) – tedy bez Velké Británie – disponuje 1 430 000 vojáky, uvedl v analýze Deník.cz. Jasnou převahu na Ruskem by měla Evropa i bez Turecka a Kanady. Odhady se mohou lišit, ale shodují se v tom, že EU přinejmenším není slabší než Rusko, naopak disponuje spíše větší silou.

Nutno také připomenout, že Rusko přišlo na Ukrajině (padlí i ranění) o stovky tisíc vojáků a značné množství obrněné techniky. Moskva má problém tyto ztráty nahrazovat a podle analytiků potrvá roky, než se jí to podaří a bude připravená na další válku.

EU má proti Rusku drtivou převahu i co se obrněné techniky týče. Disponuje 7 268 tanky, zatímco Rusko jich má 2 800. Na Ukrajině ztratilo nejméně 3 700 tanků. Zatímco technologicky vyspělejší EU disponuje moderními stroji, Rusko přiměly obrovské ztráty sahat do skladů se sovětskou technikou. Jak navíc řekl pro Seznam Zprávy expert Jakub Janovský, Rusko si začíná uvědomovat, že koncem letošního nebo začátkem příštího roku budou tyto sklady vyprázdněné.

EU má také drtivou převahu nad Ruskem v počtech bojových vozidel pěchoty a obrněných transportérů (7 268 vs. 2800), dělostřelectva (13 541 vs. 11 260), bitevních vrtulníků (773 vs. 412), bojových letounů (1 817 vs. 1 614), transportních letounů (381 vs. 299), letadlových lodí (4 vs. 1), výsadkových lodí (24 vs. 4), torpédoborců (29 vs. 15), fregat (73 vs. 10) a korvet (201 vs. 131). Co se ponorek týče, číslo je těsnější (52 vs. 50).

Rusko je dnes vojensky slabší než dříve. Na Ukrajině navíc ztratilo značnou část své vojenské síly (lidské i techniky). Jakkoli se ruská armáda na Ukrajině poučila, analytici se shodují, že není schopná vést efektivně velkou válku. O to zajímavější bude sledovat kontrast ruské armády a té evropské, jež bude kvůli nepředvídatelnosti Trumpa posilovat. EU se totiž shodla na masivním zbrojení.

Rusko zastrašíme  

Také televize CNN ve své analýze potvrzuje, že NATO i bez USA disponuje dostatkem vojáků a obrněné techniky, aby mohla odstrašovat Rusko. Podle článku má k obraně bez americké účasti dostatečné technologické a ekonomické kapacity.

„Je nás mnohem více než Rusů, máme mnohem větší HDP, nejen absolutně, ale i v přepočtu na hlavu, a jsme technologicky vyspělejší. Co se týče potencionální síly, Rusko je oproti nám jenom zlomkem. A i když nebude Evropa stoprocentně spolupracovat a nevytvoříme evropskou armádu, což si myslím, že je opravdu hodně málo pravděpodobné, ale kdo ví, tak si pořád myslím, že aliance byť jen části států, EU je schopná Rusko zastrašit,“ uvedl pro magazín Forbes politický geograf Jan Kofroň.

Americký viceprezident J. D. Vance se nedávno vysmál francouzské armádě, že není ošlehaná válkou a nemá zkušenosti. Jenomže Evropa má zkušené vojsko. Odborníci se shodují, že milionová ukrajinská armáda je nejsilnější a nejzkušenější evropskou vojenskou silou, což je i důvod, proč musí Evropa „bránu na Západ“ bránit.

Putin má z Evropy hrůzu

A konečně, jak píše server Analyses & Alternatives, Rusko si uvědomuje, že Evropa má k vojenskému a ekonomickému trpaslíkovi opravdu daleko, což je i důvod, proč reaguje vystrašeně na každý náznak jejího angažování na Ukrajině nebo v mírových rozhovorech.

Nejhorším scénářem pro Putina totiž není jen vstup Ukrajiny do NATO – je to zkušená a zocelená ukrajinská armáda podporovaná evropskými finančními zdroji a vojenskými prostředky.

Evropa však musí řadu věcí zlepšit. Největší problém evropských armád je například nedostatek munice. To předloni potvrdil i britský generál ve výslužbě Richard Barrons. Jeho země by podle něj vydržela odolávat Rusku jediný den, než by jí došly náboje, řekl podle deníku The Sun. Problémová je ale i nedostatečná protivzdušná obrana.

Odstrašující potenciál by ale měl i francouzský jaderný deštník, přestože bez USA se jedná oproti Rusku o mnohem menší arzenál. Američané však neplánují jaderný arzenál z evropského území stahovat. Alespoň zatím ne.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama