AnalýzyANALÝZA: Silnější Evropa může Rusko vojensky odstrašit i bez USA

ANALÝZA: Silnější Evropa může Rusko vojensky odstrašit i bez USA

Přestanou USA vojensky podporovat Evropu? Podle událostí z posledních dní nejčernější scénáře nehrozí, ačkoli i to se může změnit ze dne na den. Americký prezident Donald Trump však zasel nejistotu ohledně toho, za koho by se Spojené státy postavily a zda bude Severoatlantická aliance (NATO) nadále fungovat podle článku 5 o kolektivní obraně. Avizoval totiž, že pomůže těm státům, které dávají dostatek peněz na obranu. Evropa však není slabá. Rusko může odstrašit sama, i kdyby nebyla úplně jednotná – avšak za předpokladu zbrojení a řešení nedostatků.

Evropa by mohla Rusko odstrašit v případě černého scénáře – stažení Spojených států ze starého kontinentu. Musela by ovšem opravdu zbrojit.

Názory expertů na obranyschopnost Evropy bez USA jsou smíšené. Shodují se však v tom, že není proti Rusku bezbranná. Když se podíváme na aktuální data a údaje z posledních let, vede si naopak dobře. Celé NATO i s USA disponuje 3,5 miliony profesionálních vojáků. Sami Američané mají 1,3 milionu vojáků v aktivní službě, Evropané s Kanadou bez USA zase 2,1 milionu. Rusko má něco přes milion mužů ve zbrani. Na Ukrajině má obrovské ztráty a přišlo o zkušené vojáky i velitele.

Podle Centra pro strategická mezinárodní studia (CSIS) má NATO bez USA 1 891 635 vojáků oproti 1 100 000 ruských. Když bychom srovnali čistě evropské členy NATO (včetně Velké Británie) bez Kanady, vyšlo by nám zhruba 1,5 milionu aktivního vojenského personálu. Nejvíce vojáků má v rámci Evropy Turecko (480 tisíc), Polsko (216 tisíc), Francie (204 tisíc) a Německo, Itálie, Velká Británie, Španělsko a Řecko mají něco mezi 100 až 200 tisíci profesionálními vojáky. Česko má 29 500 vojáků.

Rusko není schopno vést moderní válku

Jenom Evropská unie (EU) – tedy bez Velké Británie – disponuje 1 430 000 vojáky, uvedl v analýze Deník.cz. Jasnou převahu na Ruskem by měla Evropa i bez Turecka a Kanady. Odhady se mohou lišit, ale shodují se v tom, že EU přinejmenším není slabší než Rusko, naopak disponuje spíše větší silou.

Nutno také připomenout, že Rusko přišlo na Ukrajině (padlí i ranění) o stovky tisíc vojáků a značné množství obrněné techniky. Moskva má problém tyto ztráty nahrazovat a podle analytiků potrvá roky, než se jí to podaří a bude připravená na další válku.

EU má proti Rusku drtivou převahu i co se obrněné techniky týče. Disponuje 7 268 tanky, zatímco Rusko jich má 2 800. Na Ukrajině ztratilo nejméně 3 700 tanků. Zatímco technologicky vyspělejší EU disponuje moderními stroji, Rusko přiměly obrovské ztráty sahat do skladů se sovětskou technikou. Jak navíc řekl pro Seznam Zprávy expert Jakub Janovský, Rusko si začíná uvědomovat, že koncem letošního nebo začátkem příštího roku budou tyto sklady vyprázdněné.

EU má také drtivou převahu nad Ruskem v počtech bojových vozidel pěchoty a obrněných transportérů (7 268 vs. 2800), dělostřelectva (13 541 vs. 11 260), bitevních vrtulníků (773 vs. 412), bojových letounů (1 817 vs. 1 614), transportních letounů (381 vs. 299), letadlových lodí (4 vs. 1), výsadkových lodí (24 vs. 4), torpédoborců (29 vs. 15), fregat (73 vs. 10) a korvet (201 vs. 131). Co se ponorek týče, číslo je těsnější (52 vs. 50).

Rusko je dnes vojensky slabší než dříve. Na Ukrajině navíc ztratilo značnou část své vojenské síly (lidské i techniky). Jakkoli se ruská armáda na Ukrajině poučila, analytici se shodují, že není schopná vést efektivně velkou válku. O to zajímavější bude sledovat kontrast ruské armády a té evropské, jež bude kvůli nepředvídatelnosti Trumpa posilovat. EU se totiž shodla na masivním zbrojení.

Rusko zastrašíme  

Také televize CNN ve své analýze potvrzuje, že NATO i bez USA disponuje dostatkem vojáků a obrněné techniky, aby mohla odstrašovat Rusko. Podle článku má k obraně bez americké účasti dostatečné technologické a ekonomické kapacity.

„Je nás mnohem více než Rusů, máme mnohem větší HDP, nejen absolutně, ale i v přepočtu na hlavu, a jsme technologicky vyspělejší. Co se týče potencionální síly, Rusko je oproti nám jenom zlomkem. A i když nebude Evropa stoprocentně spolupracovat a nevytvoříme evropskou armádu, což si myslím, že je opravdu hodně málo pravděpodobné, ale kdo ví, tak si pořád myslím, že aliance byť jen části států, EU je schopná Rusko zastrašit,“ uvedl pro magazín Forbes politický geograf Jan Kofroň.

Americký viceprezident J. D. Vance se nedávno vysmál francouzské armádě, že není ošlehaná válkou a nemá zkušenosti. Jenomže Evropa má zkušené vojsko. Odborníci se shodují, že milionová ukrajinská armáda je nejsilnější a nejzkušenější evropskou vojenskou silou, což je i důvod, proč musí Evropa „bránu na Západ“ bránit.

Putin má z Evropy hrůzu

A konečně, jak píše server Analyses & Alternatives, Rusko si uvědomuje, že Evropa má k vojenskému a ekonomickému trpaslíkovi opravdu daleko, což je i důvod, proč reaguje vystrašeně na každý náznak jejího angažování na Ukrajině nebo v mírových rozhovorech.

Nejhorším scénářem pro Putina totiž není jen vstup Ukrajiny do NATO – je to zkušená a zocelená ukrajinská armáda podporovaná evropskými finančními zdroji a vojenskými prostředky.

Evropa však musí řadu věcí zlepšit. Největší problém evropských armád je například nedostatek munice. To předloni potvrdil i britský generál ve výslužbě Richard Barrons. Jeho země by podle něj vydržela odolávat Rusku jediný den, než by jí došly náboje, řekl podle deníku The Sun. Problémová je ale i nedostatečná protivzdušná obrana.

Odstrašující potenciál by ale měl i francouzský jaderný deštník, přestože bez USA se jedná oproti Rusku o mnohem menší arzenál. Američané však neplánují jaderný arzenál z evropského území stahovat. Alespoň zatím ne.

Doporučujeme

Rubio hovořil s Lavrovem o možném setkání Trumpa s Putinem v Číně

Americký ministr zahraničí Marco Rubio mluvil se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem o možném setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který se bude konat v polovině listopadu v Číně. Informovala o tom agentura AFP.

Mark Ruffalo se představí v silném dramatu. Film vypráví o skutečném boji za lidská práva

Mark Ruffalo se představí v novém životopisném dramatu Being Heumann, které připomíná jeden z nejvýznamnějších protestů za práva lidí se zdravotním postižením v americké historii. Snímek vychází ze skutečných událostí roku 1977, kdy aktivisté na 26 dní obsadili federální budovu v San Francisku. Na streamovací platformě Apple TV bude dostupný od 13. listopadu.

Přirozené prostředí ovlivňuje výskyt zvířat více než klima

Výskyt živočichů ovlivňuje nejen změna klimatu, ale především prostředí, ve kterém žijí. Rozsáhlý výzkum ve Finsku ukázal, že podoba krajiny má pro většinu sledovaných skupin zvířat větší význam než klimatické podmínky. Výsledky zdůrazňují důležitost ochrany přirozených stanovišť a šetrného využívání krajiny.

Trump umožní Bolsonarovi zůstat v USA, brazilské volby označil za ostudu

Brazilský prezidentský kandidát Flávio Bolsonaro může zůstat ve Spojených státech, jak dlouho bude chtít, prohlásil v noci na dnešek americký prezident Donald Trump. Zároveň zpochybnil nedávné brazilské volby, v nichž Bolsonaro prohrál s levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Podle Trumpa byly volby "ostudou". Informovala o tom agentura Reuters.

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor gerilové organizace ELN

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor kolumbijské povstalecké organizace Vojsko národního osvobození (ELN). Agentuře AFP to v noci na dnešek potvrdila nevládní organizace Fundaredes. K útoku došlo v pátek ve venezuelském pohraničním státě Apure, kde podle agentury AFP při bombardování zemřelo několik lidí. Venezuelská vláda se k tomu zatím nevyjádřila.

Trump tvrdí, že USA zničily většinu íránských vojenských kapacit

Spojené státy už zničily velkou část íránských vojenských kapacit, stále ale musí zasáhnout jeden či dva zbývající cíle, včetně předpokládaného jaderného zařízení známého jako Pickaxe Mountain (persky Kúh-e Kolang Gáz Lá). V noci na dnešek to podle agentury AFP řekl americký prezident Donald Trump. Zároveň uvedl, že jednání s Íránem o ukončení války pokračují, podle něj ale Teheránu nelze příliš důvěřovat.

Česká ekonomika zpomaluje. Růst klesl na 1,6 procenta, domácnosti ale dál utrácejí

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 1,6 procenta. Tempo hospodářského růstu tak zpomalilo na nejnižší úroveň za poslední dva roky. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím však ekonomika rostla o 0,5 procenta, především díky spotřebě domácností a zahraničnímu obchodu. Slabší výsledky naopak zaznamenaly zpracovatelský průmysl a stavebnictví.

Evakuovaní z ukrajinského města Olešky dorazili na území kontrolované Ukrajinou

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Íránský nejvyšší duchovní Chameneí varoval USA před obnovením bojových operací

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí dnes nařídil ozbrojeným silám reagovat na hrozby okamžitě a bez geografických omezení, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení zveřejněné na platformě Telegram. Podle agentury AFP se jedná o otevřené varování Spojeným státům, aby neobnovovaly bojové operace proti Íránu.

Papež Lev XIV. odvolil ve volbách do amerického kongresu. Stalo se tak vůbec poprvé

Papež Lev XIV. prostřednictvím korespondenčního hlasování odvolil v amerických volbách do Kongresu. Informoval o tom v pátek Vatikán. Podle dostupných informací jde o vůbec první známý případ, kdy úřadující hlava katolické církve hlasovala v politických volbách.

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama