AnalýzyANALÝZA: Silnější Evropa může Rusko vojensky odstrašit i bez USA

ANALÝZA: Silnější Evropa může Rusko vojensky odstrašit i bez USA

Přestanou USA vojensky podporovat Evropu? Podle událostí z posledních dní nejčernější scénáře nehrozí, ačkoli i to se může změnit ze dne na den. Americký prezident Donald Trump však zasel nejistotu ohledně toho, za koho by se Spojené státy postavily a zda bude Severoatlantická aliance (NATO) nadále fungovat podle článku 5 o kolektivní obraně. Avizoval totiž, že pomůže těm státům, které dávají dostatek peněz na obranu. Evropa však není slabá. Rusko může odstrašit sama, i kdyby nebyla úplně jednotná – avšak za předpokladu zbrojení a řešení nedostatků.

Evropa by mohla Rusko odstrašit v případě černého scénáře – stažení Spojených států ze starého kontinentu. Musela by ovšem opravdu zbrojit.

Názory expertů na obranyschopnost Evropy bez USA jsou smíšené. Shodují se však v tom, že není proti Rusku bezbranná. Když se podíváme na aktuální data a údaje z posledních let, vede si naopak dobře. Celé NATO i s USA disponuje 3,5 miliony profesionálních vojáků. Sami Američané mají 1,3 milionu vojáků v aktivní službě, Evropané s Kanadou bez USA zase 2,1 milionu. Rusko má něco přes milion mužů ve zbrani. Na Ukrajině má obrovské ztráty a přišlo o zkušené vojáky i velitele.

Podle Centra pro strategická mezinárodní studia (CSIS) má NATO bez USA 1 891 635 vojáků oproti 1 100 000 ruských. Když bychom srovnali čistě evropské členy NATO (včetně Velké Británie) bez Kanady, vyšlo by nám zhruba 1,5 milionu aktivního vojenského personálu. Nejvíce vojáků má v rámci Evropy Turecko (480 tisíc), Polsko (216 tisíc), Francie (204 tisíc) a Německo, Itálie, Velká Británie, Španělsko a Řecko mají něco mezi 100 až 200 tisíci profesionálními vojáky. Česko má 29 500 vojáků.

Rusko není schopno vést moderní válku

Jenom Evropská unie (EU) – tedy bez Velké Británie – disponuje 1 430 000 vojáky, uvedl v analýze Deník.cz. Jasnou převahu na Ruskem by měla Evropa i bez Turecka a Kanady. Odhady se mohou lišit, ale shodují se v tom, že EU přinejmenším není slabší než Rusko, naopak disponuje spíše větší silou.

Nutno také připomenout, že Rusko přišlo na Ukrajině (padlí i ranění) o stovky tisíc vojáků a značné množství obrněné techniky. Moskva má problém tyto ztráty nahrazovat a podle analytiků potrvá roky, než se jí to podaří a bude připravená na další válku.

EU má proti Rusku drtivou převahu i co se obrněné techniky týče. Disponuje 7 268 tanky, zatímco Rusko jich má 2 800. Na Ukrajině ztratilo nejméně 3 700 tanků. Zatímco technologicky vyspělejší EU disponuje moderními stroji, Rusko přiměly obrovské ztráty sahat do skladů se sovětskou technikou. Jak navíc řekl pro Seznam Zprávy expert Jakub Janovský, Rusko si začíná uvědomovat, že koncem letošního nebo začátkem příštího roku budou tyto sklady vyprázdněné.

EU má také drtivou převahu nad Ruskem v počtech bojových vozidel pěchoty a obrněných transportérů (7 268 vs. 2800), dělostřelectva (13 541 vs. 11 260), bitevních vrtulníků (773 vs. 412), bojových letounů (1 817 vs. 1 614), transportních letounů (381 vs. 299), letadlových lodí (4 vs. 1), výsadkových lodí (24 vs. 4), torpédoborců (29 vs. 15), fregat (73 vs. 10) a korvet (201 vs. 131). Co se ponorek týče, číslo je těsnější (52 vs. 50).

Rusko je dnes vojensky slabší než dříve. Na Ukrajině navíc ztratilo značnou část své vojenské síly (lidské i techniky). Jakkoli se ruská armáda na Ukrajině poučila, analytici se shodují, že není schopná vést efektivně velkou válku. O to zajímavější bude sledovat kontrast ruské armády a té evropské, jež bude kvůli nepředvídatelnosti Trumpa posilovat. EU se totiž shodla na masivním zbrojení.

Rusko zastrašíme  

Také televize CNN ve své analýze potvrzuje, že NATO i bez USA disponuje dostatkem vojáků a obrněné techniky, aby mohla odstrašovat Rusko. Podle článku má k obraně bez americké účasti dostatečné technologické a ekonomické kapacity.

„Je nás mnohem více než Rusů, máme mnohem větší HDP, nejen absolutně, ale i v přepočtu na hlavu, a jsme technologicky vyspělejší. Co se týče potencionální síly, Rusko je oproti nám jenom zlomkem. A i když nebude Evropa stoprocentně spolupracovat a nevytvoříme evropskou armádu, což si myslím, že je opravdu hodně málo pravděpodobné, ale kdo ví, tak si pořád myslím, že aliance byť jen části států, EU je schopná Rusko zastrašit,“ uvedl pro magazín Forbes politický geograf Jan Kofroň.

Americký viceprezident J. D. Vance se nedávno vysmál francouzské armádě, že není ošlehaná válkou a nemá zkušenosti. Jenomže Evropa má zkušené vojsko. Odborníci se shodují, že milionová ukrajinská armáda je nejsilnější a nejzkušenější evropskou vojenskou silou, což je i důvod, proč musí Evropa „bránu na Západ“ bránit.

Putin má z Evropy hrůzu

A konečně, jak píše server Analyses & Alternatives, Rusko si uvědomuje, že Evropa má k vojenskému a ekonomickému trpaslíkovi opravdu daleko, což je i důvod, proč reaguje vystrašeně na každý náznak jejího angažování na Ukrajině nebo v mírových rozhovorech.

Nejhorším scénářem pro Putina totiž není jen vstup Ukrajiny do NATO – je to zkušená a zocelená ukrajinská armáda podporovaná evropskými finančními zdroji a vojenskými prostředky.

Evropa však musí řadu věcí zlepšit. Největší problém evropských armád je například nedostatek munice. To předloni potvrdil i britský generál ve výslužbě Richard Barrons. Jeho země by podle něj vydržela odolávat Rusku jediný den, než by jí došly náboje, řekl podle deníku The Sun. Problémová je ale i nedostatečná protivzdušná obrana.

Odstrašující potenciál by ale měl i francouzský jaderný deštník, přestože bez USA se jedná oproti Rusku o mnohem menší arzenál. Američané však neplánují jaderný arzenál z evropského území stahovat. Alespoň zatím ne.

Doporučujeme

Sucho v Turecku otevírá obří propady a ohrožuje zemědělství

Rozsáhlé sucho, intenzivní zemědělství a nadměrné čerpání podzemní vody mění tvář turecké provincie Konya. Na polích vznikají stovky obřích propadů, které komplikují práci farmářům a mohou ohrozit produkci potravin v jedné z nejdůležitějších zemědělských oblastí země.

USA a Írán se podle Trumpa v úterý setkají v Dauhá, Teherán to nepotvrdil

Představitelé Íránu a USA se v úterý setkají v katarském Dauhá na žádost Teheránu, uvedl dnes americký prezident Donald Trump. Schůzky se zúčastní Trumpovi vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner, uvedla podle agentury Reuters mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt. Na okraj jednání na vysoké úrovni se podle ní uskuteční technická jednání. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádího dříve popřel zprávy médií o možných úterních technických jednáních stran v Kataru, informuje agentura AP.

Střelba v německém centru pro mládež, pět lidí zemřelo

Při střelbě v zařízení pro péči o mládež v severoněmeckém městě Stade zahynulo pět lidí a několik dalších utrpělo zranění. Oznámila to v pondělí místní policie, která na místě zadržela dva podezřelé, včetně předpokládaného střelce. Okolnosti útoku jsou nadále předmětem vyšetřování.

Cenový strop na benzin i naftu znovu mírně vzroste

Řidiči si v úterý za benzin i naftu mohou připlatit o několik haléřů víc. Stát stanovil nový cenový strop na benzin na 40,47 koruny za litr a na naftu na 36,47 koruny za litr, regulace cen pohonných hmot navíc bude pokračovat až do 19. července.

Při ruském útoku na Dnipro zemřelo pět lidí

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny byli zabiti čtyři lidé. Informoval o tom dnes šéf vojenské správy regionu Oleksandr Hanža. Dalších deset osob bylo podle něj zraněno. Rusko hlásí údajné dobytí další vesnice ve východoukrajinské Dněpropetrovské oblasti.

Írán oznámil uvolnění šesti miliard dolarů z Kataru

Íránský prezident Masúd Pezeškján tvrdí, že Katar uvolní část zmrazených íránských prostředků v hodnotě šesti miliard dolarů. Peníze mají tvořit polovinu z celkových dvanácti miliard dolarů íránských zdrojů držených v Kataru, zatímco jednání o uklidnění napětí na Blízkém východě zůstávají křehká.

Izraelský letecký útok v Gaze si vyžádal tři oběti včetně osmiletého dítěte

Při dnešním izraelském leteckém úderu v centrální části Pásma Gazy zahynuli nejméně tři lidé, včetně osmiletého dítěte. Úder zasáhl stan v oblasti města Deir al-Balah, kde se ukrývali vysídlení lidé. Izraelská armáda uvedla, že cílem byl člen palestinského hnutí Islámský džihád, který se podle ní podílel na útoku na Izrael ze 7. října 2023, informovala o tom agentura AP.

Írán tvrdí, že obdrží šest miliard dolarů ze zmrazených aktiv v Kataru

Íránský prezident Masúd Pezeškján dnes uvedl, že jeho země po dohodě s USA, která zrušila sankce týkající se ropy a petrochemického průmyslu, obdrží aktiva v hodnotě šesti miliard z 12 miliard dolarů zmrazených v Kataru. S odkazem na íránská státní média o tom informuje agentura Reuters.

Nové továrny a datová centra. Jižní Korea spouští historický technologický plán

Jižní Korea chce vsadit svou budoucnost na čipy a umělou inteligenci (AI). Prezident I Če-mjong v pondělí představil investiční plán v hodnotě nejméně 880 miliard dolarů (zhruba 18,7 bilionu korun), který má během příštích let proměnit zemi v jednu z technologických velmocí.

Malajsie o rok prodloužila pátrání po zmizelém letounu z letu MH370

Malajsie o rok prodloužila smlouvu s americko-britskou firmou Ocean Infinity, která se zabývá hlubokomořským průzkumem. Nadále tak bude pokračovat podvodní pátrání po pohřešovaném letu MH370 společnosti Malaysia Airlines, oznámilo dnes malajsijské ministerstvo dopravy, které citovala agentura Reuters.

Nejvyšší soud USA bude před letní pauzou rozhodovat o Trumpových pravomocech

Nejvyšší soud Spojených států završuje zasedací období, v němž se hojně zabýval široce pojatým výkladem prezidentských pravomocí, které prosazuje šéf Bílého domu Donald Trump. Očekává se, že tento týden rozhodne v osmi případech, které mu zbývají před tím, než se soudci rozejdou na letní přestávku. Je mezi nimi spor o Trumpovu snahu omezit automatické udělování amerického občanství dětem narozeným v USA či pokus odvolat guvernérku centrální banky USA (Fed) Lisu Cookovou. Píše o tom agentura AP.

Pákistán udeřil na Afghánistán. Tálibán hlásí desítky mrtvých

Pákistán v neděli provedl letecké i pozemní údery na afghánské provincie podél svých hranic. Podle úřadů pod správou hnutí Tálibán zemřely a byly zraněny desítky lidí. Kábul obviňuje Islamábád z útočení na civilní infrastrukturu, Pákistán však tvrdí, že cílil na úkryty teroristů. Údery následovaly po sebevražedném útoku na velitelství elitní pákistánské jednotky v Karáčí. Pákistán dlouhodobě obviňuje Afghánistán z ukrývání teroristů.

Tisíce Srbů pokračují v protestech i po oznámení rezignace prezidenta Vučiće

Oznámení prezidenta Aleksandara Vučiće o chystané rezignaci protesty v Srbsku nezastavilo. Do ulic města Kraljevo znovu vyšly tisíce lidí, kteří se obávají, že si dlouholetý prezident udrží vliv i po odchodu z funkce. Demonstrace navazují na studentské protesty, které před více než rokem odstartovala tragédie na nádraží v Novém Sadu.

WHO: Vlna veder má v Evropě na svědomí 1300 životů

Bezprecedentní vlna veder, která na přelomu června a července zasáhla Evropu, mohla být příčinou stovek úmrtí navíc. Uvedl to šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus, podle něhož bylo od 21. června v souvislosti s extrémními teplotami zaznamenáno více než 1300 nadměrných úmrtí.

Při pádu vrtulníku Saudi Aramco zemřelo 14 lidí

Vrtulník patřící ropné společnosti Saudi Aramco se zřítil v Ras Tanura na východním pobřeží Saúdské Arábie. Nehodu nepřežil nikdo ze 14 lidí na palubě, všichni mrtví byli saúdští občané.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama