Praha 21. června 2022 (PROTEXT) – Větší polovina center IT, zákaznických a podnikových služeb řeší nedostatečné jazykové znalosti uchazečů o práci i zaměstnanců. Navrhované zrušení povinné výuky druhého cizího jazyka tento problém ještě prohloubí. Oboru, který již dnes zaměstnává 44 % kvalifikovaných cizinců, by přineslo vyšší závislost na zahraničních expertech a mohlo ohrozit jeho plánovaný růst.
Expertní skupina pověřená ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy navrhuje zrušení povinné výuky druhého jazyka v připravované reformě základního vzdělávání. Důvodem je dle nich zejména orientace na individuální potřeby každého žáka, možnost volby a posílení zodpovědnosti. I přesto, že by v případě zrušení školy musely cizí jazyk povinně nabízet jako volitelný předmět, se řada odborníků domnívá, že by si jej zvolilo jen minimum dětí. Ze škol na venkově či v menších městech by tak mohla výuka druhého cizího jazyka zcela vymizet. Jeho volitelnost by navíc mohla dále prohloubit nerovnosti ve vzdělávání.
Takový krok by měl mimo jiné výrazný dopad na sektor IT, zákaznických a podnikových služeb, který je založen na zaměstnávání kvalifikovaných lidí se znalostí cizích jazyků. „Nedostatek odborníků s dostatečnou jazykovou vybaveností by mohl výrazně ohrozit růst našeho oboru. Aktuálně zaměstnáváme v 350 centrech po celé republice 145.000 zaměstnanců a do roku 2025 plánujeme nárůst o dalších 50.000,“ říká Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL a dodává: „Situace v českém školství není aktuálně pro náš obor ideální, a to zejména kvůli velmi rychlému rozvoji, kterým sektor prochází. České školství na něj nedokáže dostatečně rychle reagovat a flexibilně zařazovat nové potřebné studijní obory a předměty. Nedostatečná je zejména výuka technických oborů a cizích jazyků.“
Jazyková vybavenost Čechů je slabá, obor proto zaměstnává cizince
Úroveň znalostí cizích jazyků není v České republice ani dnes ideální. Dle posledního průzkumu personální agentury Grafton Recruitment se mohlo pochlubit jejich pokročilou znalostí pouze 26 % Čechů. I přesto, že je dle výsledků stále nejrozšířenější anglický jazyk, kleslo v loňském roce dle organizace Education First Česko na 27. příčku v mezinárodním hodnocení znalosti anglického jazyka, a meziročně tak mělo jeden z největších propadů na celém světě. Druhým nejrozšířenějším jazykem je s velkým odstupem němčina, kterou ovládá pouhých 8 % uchazečů. Francouzština je se 7 % na třetím místě. „Dlouhodobě zaznamenáváme nedostatek českých kandidátů s potřebnou znalostí cizích jazyků. I proto patříme k největším zaměstnavatelům cizinců v Česku,“ vysvětluje Jonathan Appleton. Sektor podnikových služeb zaměstnává 57.000 zahraničních pracovníků, což představuje 44 % z celkového počtu zaměstnanců. Až 31 % center podnikových služeb uvádí, že zaměstnává dokonce více cizinců než místních zaměstnanců.
Podnikové služby využívají široké spektrum jazyků
V sektoru podnikových služeb se mluví celkem třiceti jazyky a jsou zde zástupci až 80 národností. Mezi nejpoužívanější jazyky patří standardně angličtina, čeština a němčina. Právě německým jazykem zde mluví až 26.000 pracovníků, což představuje 18 % celého sektoru. Poptávka po těchto lidech navíc stále stoupá. Zaměstnavatelé však hledají také kandidáty se znalostí francouzštiny, polštiny, holandštiny, italštiny, švédštiny, španělštiny, slovenštiny či ruštiny. Výjimkou nejsou ani požadavky na znalost méně obvyklých jazyků, jako je například arabština, albánština, hebrejština či čínština. Dobrou motivací pro studium cizích jazyků může být i lepší finanční ohodnocení. Pracovníci se znalostí němčiny, nizozemštiny či francouzštiny si totiž mohou polepšit až o 7000 korun. „Uchazečům se znalostí dvou cizích jazyků se otvírají kariérní možnosti i v lukrativních oborech, jako je IT. Jazyková výbava je pro zaměstnavatele často cennější než odborné zkušenosti a znalosti, v těch totiž může zaměstnavatel své lidi vyškolit,“ říká na závěr Jaromír Staroba, prezident asociace ABSL a ředitel centra ABInBev.
.
