Dánská energetická společnost Ørsted a nizozemská firma GasTerra varovaly, že Rusko může do jejich zemí přestat v úterý dodávat zemní plyn. Podobně jako dříve Polsko, Bulharsko a Finsko totiž Dánsko a Nizozemí odmítly platit ruskému dodavateli plynu Gazprom v rublech. Podle nich by totiž takový krok způsobil „finanční a operační“ riziko. V pondělí o tom informoval server CNN a Al Jazeera.
Ruská energetická společnost Gazprom plánuje přestat v úterý dodávat plyn do Nizozemí a Dánska. Země totiž dle serveru Al Jazeera odmítly dodržovat nařízení ruského prezidenta Vladimira Putina, podle kterého by „nepřátelské“ země měly platit za zemní plyn v rublech. Podle nich by totiž takové rozhodnutí znamenalo „finanční a operační“ riziko. Společnost Gazprom pak už dříve ze stejného důvodu zastavila plyn proudící do Polska, Bulharska a Finska.
Jak dánská energetická společnost Ørsted, tak nizozemská firma GasTerra oznámily, že nemají právní povinnost Rusku platit v rublech a platby by nadále zasílaly v eurech. Obě společnosti se také na podobnou situaci připravily, a proto se zásobily plynem z jiných států. Obyvatelé obou zemí by se tak neměli obávat případných výpadků. V pondělí o tom informoval server CNN Business.
„Vláda však bude situaci v následujících měsících i nadále podrobně sledovat,“ vyjádřil se k současné situaci dle serveru Financial Times nizozemský ministr energetiky Rob Jetten. Nizozemská společnost GasTerra je z poloviny vlastněná státem, dalšími vlastníky jsou firmy Shell a ExxonMobil. Podle ní je nyní „nemožné předpovědět, jak se evropský trh zvládne vypořádat s takovým výpadkem dodávek plynu bez závažných důsledků“.
Ohledně plateb v rublech je Evropská unie rozpolcená
Plyn zasílaný do Dánska a Nizozemí tvořil přibližně 16 procent veškerého plynu do té doby zasílaného do Evropy z Ruska. Od úterý do začátku října pak Gazprom nedoručí asi 2 miliardy kubických metrů smluveného plynu. Evropská unie je ohledně postoje k ruským dodávkám plynu rozpolcená. Podle některých členských států je totiž platba v rublech porušením zavedených sankcí proti Rusku.
Stejného názoru je například i „hlídací pes“ členských států, tedy Evropská komise. Přesto si však například Itálie otevřela rublový bankovní účet a je tedy připravená v platbách ruskému Gazpromu pokračovat. Společně s Německem je totiž Itálie největším odběratelem ruského plynu. Do konce roku chce pak Evropská unie snížit spotřebu ruského plynu o 66 procent. Zcela odpojit se od něj hodlá do roku 2027.
