AnalýzyANALÝZA: Rusko na Ukrajině vojensky propadá, to však neznamená, že nemůže vyhrát

ANALÝZA: Rusko na Ukrajině vojensky propadá, to však neznamená, že nemůže vyhrát

Válka na Ukrajině trvá pátým rokem a Rusko ani letos nedosáhlo významnějších územních zisků. Na bojišti se mu naopak příliš nedaří. Dva scénáře, jak vyhrát válku, se podle analytiků ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi nepodařilo naplnit. Jeho cílem bylo způsobit kolaps ukrajinské armády a amerického prezidenta Donalda Trumpa přimět k ústupkům. Nyní se podle expertů zaměřuje na další dva scénáře. Vyžadují čas a trpělivost, mohou však být o to nebezpečnější.

Ruská armáda letos zaznamenala na bojišti nejhorší výsledky od roku 2022. Doslova si vylámala zuby na ukrajinských baštách v Doněcké oblasti. V říjnu Rusko dokonce více území ztratilo než získalo a navíc nedobylo žádnou strategicky významnou oblast.

Moskva před nástupem zimy, kdy jsou útočné operace obtížnější, zintenzivňuje nápor. Obránci však drží. Ztráty jsou přitom na straně nepřítele obrovské. Od začátku války zaznamenalo Rusko ve válce více než 450 000 úmrtí. Toto číslo navíc nezahrnuje dosud nezaevidovaná úmrtí, zejména od poloviny roku 2025. Celkový počet padlých by se mohl blížit až 600 000. S těmito údaji přišli hackeři napojení na Ukrajinu a běloruskou opozici, kteří je získali od ruského statistického úřadu Rosstat.

Podle ruského nezávislého serveru MediaZona přišlo ve válce od začátku invaze o život 7 983 důstojníků a nejméně 350 branců.

Letos na Ukrajině v důsledku útoků dronů padlo nebo bylo zraněno 302 000 ruských vojáků, uvedlo ukrajinské ministerstvo obrany.

Podle Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) Rusko na bojišti v prvním pololetí přicházelo o 30 až 34 000 vojáků měsíčně. Tento údaj zahrnoval padlé i zraněné. Statistiky z celého letošního roku jsou zatím neúplné.

Rusko navíc dál trápí ekonomické problémy. Kreml má potíže s pokrýváním rostoucího rozpočtového schodku. Vojenské vládní výdaje představují třetinu či více celkových vládních výdajů a regionální úřady mají nedostatek prostředků. Musely proto výrazně osekat platby rodinám padlých vojáků. Ruskou ekonomiku navíc stále sužuje vysoká inflace, která se podle listopadových údajů pohybuje kolem sedmi procent.

Selhání na bojišti neznamená konec nebezpečí

Putin selhal ve snaze zničit ukrajinskou armádu. Nepodařilo se mu ani přimět Trumpa k ústupkům, a to i přes zhoršené vztahy mezi americkým prezidentem a Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu opakovaně hází Kyjevu klacky pod nohy. Drastické omezení vojenské pomoci, dočasné přerušení toku zpravodajských informací a nyní omezení satelitního komunikačního systému Starshield – USA vytvářejí nátlak na Ukrajinu, zatímco se Moskva snaží Washington přesvědčit, aby zmírnil sankce.

Ruský prezident se nyní podle analytiků zaměří na drtivé údery na infrastrukturu s cílem zničit ukrajinskou ekonomiku a na případné využití nástupu politických stran odmítajících podporu Kyjeva.

Rusko již zintenzivňuje před nástupem zimy údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Omezení Starshieldu navíc podle Zelenského ztěžuje ukrajinské armádě zachytávání ruských dronů.

Podle expertů bude Putin čekat, jak se jeho strategie vyvine začátkem roku 2027. Na základě situace se rozhodne, zda v nastoleném kurzu pokračovat, nebo jej upravit. „Rusové budou čekat do jara. Chtějí vidět, jaké výsledky přinese raketová kampaň, a také kdo zvítězí v prezidentských volbách ve Francii. A pak vyhodnotí situaci,“ uvedla Hanna Notte, ředitelka pro Eurasii v Centru Jamese Martina v kalifornském Monterey.

Podpora stávajících vlád v Evropě klesá kvůli nízkému hospodářskému růstu, napjatým sociálním systémům a vysokým účtům za energie. Ty rostou mimo jiné kvůli válce s Íránem, kterou letos rozpoutal Trump. Ten obviňuje z růstu cen pohonných hmot ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu.

Naopak roste popularita pravicových či levicových populistů, jejichž program jde více na ruku Moskvě.

Na jaře se uskuteční prezidentské volby v dlouhodobě politicky napjaté Francii. Dvěma podle listopadových dat nejpreferovanějšími kandidáty jsou krajně pravicová Marine Le Pen a krajně levicový Jean-Luc Mélenchon. Zatímco Le Pen, která vede v předvolebních průzkumech, požaduje odchod Francie z integrovaného vojenského velení Severoatlantické aliance (NATO), Mélenchon, který se v průzkumech drží na druhém místě, volá po kompletním vyvázání Francie z obranné aliance.

Výsledky voleb ve Francii mohou oslabit NATO zrovna v době, kdy Spojené státy pod Trumpovým vedením zpochybňují své závazky vůči alianci.

Le Pen také slíbila omezení evropského a francouzského financování Ukrajiny. Po setkání s ukrajinským velvyslancem 16. listopadu však uvedla, že Francie v případě jejího vítězství ve volbách dodrží dosavadní závazky Kyjevu, včetně půjčky ve výši 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun). Nicméně dodala, že na další finanční pomoc nejsou peníze.

V Německu je aktuálně nejpopulárnější krajně pravicová a kontroverzní strana spojovaná s neonacismem Alternativa pro Německo (AfD). Ta prosazuje obnovení nákupu ruského plynu ve velkém objemu.

Příští rok se uskuteční celostátní volby v Itálii. Odpůrci pomoci Kyjevu se nacházejí ve středopravicové vládě i v levicově orientované opozici.

Navzdory napjaté situaci v dodávkách energií evropské vlády drží jednotný postoj. To však mohou ve prospěch Ruska zvrátit zmíněné volby.

Putin chce sousedům mluvit do politiky

Zelenskyj mezitím čelí tlaku kvůli úderům v hloubi Ruska a odmítání postoupení Doněcké oblasti Moskvě.  

Ve dnech 10. a 11. listopadu proběhly v Abú Zabí rozhovory mezi USA, Ruskem a Ukrajinou, které však nepřinesly průlom v otázce ukončení války. Územní spory totiž zůstávají hlavní překážkou v dosažení mírové dohody.

Jak upozornil bývalý ruský diplomat Boris Bondarev, Putin se po těchto jednáních může prohlásit za diplomatického vítěze.

Podle něj totiž dosáhl změny v předmětu vyjednávání. Bondarev se domnívá, že Moskvě se podařilo prosadit diskusi o širším uspořádání evropské bezpečnosti. Kreml se podle něj snaží přimět Washington k rozhovorům o rozdělení sfér vlivu, v nichž by evropské státy a Ukrajina hrály vedlejší roli.

Doporučujeme

Philippe Diallo vyzve Infantina v boji o vedení FIFA. Francouzský svaz jeho kandidaturu schválil

Francouzský fotbalový funkcionář Philippe Diallo se chce ucházet o post prezidenta Mezinárodní fotbalové federace FIFA. Jeho kandidaturu podpořili představitelé UEFA a jednomyslně ji schválil také Francouzský fotbalový svaz. Současný šéf francouzského fotbalu tak hodlá vyzvat Gianniho Infantina, který stojí v čele FIFA od roku 2016.

Ukrajina zasáhla Krymský most, podle Zelenského v odvetě, Moskva slíbila opravu

Ukrajina zasáhla a vážně poškodila Krymský most, který spojuje ruskou pevninu s okupovaným poloostrovem Krym. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že úder byl výsledkem několikatýdenní operace a odvetou za opakované ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Správa Krymu mezitím oznámila, že železniční doprava po mostě byla obnovena, ale automobily musí využít trajekty, nebo objet Azovské moře po pevnině. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov již slíbil opravu. Dřívější zprávy médií uváděly, že se po zásahu zřítila část silničního mostu i s obloukem a že poškozena byla i železniční sekce, Moskva však rozsah škod oficiálně neupřesnila.

Bývalý kosovský prezident dostal další trest. Z vazby ovlivňoval svědky

Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi dostal dalších 17 měsíců vězení za pokusy ovlivňovat svědky a maření spravedlnosti. Soud v Haagu rozhodl, že z vazby předával důvěrné informace a pokyny ke svědeckým výpovědím. Nový trest si má odpykat odděleně od 25letého trestu za válečné zločiny, který mu soud uložil v září.

Návrh závěrečného textu COP31 budí kontroverze. Státy rozdělují sporné požadavky

Australský ministr pro změnu klimatu Chris Bowen, který vede jednání na klimatickém summitu COP31 v tureckém městě Antalya, předložil návrh textu konečného politického rozhodnutí konference. Zahrnuje opatření proti změně klimatu, na nichž se státy zatím neshodují, přičemž sporné požadavky budící kontroverze. Chce zjistit, co jsou jednotlivé země ochotny přijmout a co odmítnou.

Novým Jamesem Bondem bude Robert Pattinson. Roli agenta 007 převezme po Danielu Craigovi

Spekulace o tom, kdo převezme roli nejslavnějšího filmového agenta, jsou u konce. Novým Jamesem Bondem se stane čtyřicetiletý britský herec Robert Pattinson, známý především ze ságy Stmívání a filmu Batman. Jeho obsazení v pondělí 16. listopadu oficiálně potvrdilo studio Amazon MGM. Připravovaný snímek má do kin dorazit v roce 2028 a zahájí novou éru slavné špionážní série.

Ministři EU schválili další sankce proti Rusku, na seznam přibylo 145 jmen

Ministři zahraničí Evropské unie dnes schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.

Žaludy mohou předpovědět nárůst počtu klíšťat

Množství žaludů v lese může napovědět, kolik klíšťat se objeví za dva roky. Američtí vědci během více než 35 let výzkumu zjistili, že na jejich počty mají výraznější vliv myši než jeleni. Výsledky mohou pomoci lépe předvídat riziko nákazy lymskou boreliózou.

Pět zemí EU chystá deportační středisko ve Rwandě, fungovat by mohlo příští rok

Rakousko, Německo, Nizozemsko, Dánsko a Řecko chtějí ve Rwandě deportační středisko pro odmítnuté žadatele o azyl, které není možné vyhostit do jejich zemí původu. Dnes to podle agentury APA společně oznámili rakouský kancléř Christian Stocker a dánská premiérka Mette Frederiksen. Pětice států EU očekává, že jednání s africkou zemí budou rychlá a že první odmítnuté žadatele o azyl středisko ve Rwandě přijme už v příštím roce.

AI se vymkla kontrole a napadla firmu. Kalifornie žaluje OpenAI

Kalifornský generální prokurátor Rob Bonta v pondělí podal u soudu v San Franciscu žalobu na společnost OpenAI za nekalé obchodní praktiky a ohrožení veřejné bezpečnosti. Jedná se o soudní dohru bezpečnostního incidentu z července, kdy agenti umělé inteligence (AI) unikli z testovacího prostředí a napadli společnost Hugging Face.

Putin ohledně Ukrajiny slevuje, řekl před odletem do Asie prezident Trump

Ruský prezident Vladimir Putin v otázce Ukrajiny trochu ustupuje, uvedl dnes americký prezident Donald Trump s tím, že Putin by mohl být neústupnější. Trump to řekl novinářům před Bílým domem před odletem vrtulníkem Marine One, píše agentura Reuters. Ruská válka na Ukrajině bude podle Trumpa jedním z témat jeho blížící se schůzky s Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-Pchingem.

Bude se Trumpův dědic MAGA ucházet o Bílý dům? Vance si s rozhodnutím dává načas

J. D. Vance se někdy příští rok rozhodne, zda bude v roce 2028 kandidovat na post prezidenta. Americký viceprezident to řekl v rozhovoru s televizí Fox News. Podle osob z jeho blízkého okolí přitom zvažoval, že se o Bílý dům ucházet nebude.

Nesvěřujme rozhodnutí o zabití robotům, zní z Ženevy. OSN jedná o autonomních zbraních

Umělá inteligence (AI) a autonomní systémy mění moderní válčení. Ukrajinská armáda se kvůli nedostatku lidské síly stále více spoléhá na robotické systémy, zatímco vzdušný prostor ovládly drony. USA ve válce s Íránem zase použily AI k určování cílů. Obavy z nástupu autonomního válčení se od pondělí projednávají na sedmé hodnotící konferenci smluvních stran Úmluvy o některých konvenčních zbraních (CCW).

Lindsay Clancy obviněnou z vraždy jejích dětí čeká příští rok další soud

Američanka Lindsay Clancy, obviněná z vraždy svých tří malých dětí, se příští rok znovu postaví před soud. Soudce William Sullivan stanovil začátek nového procesu na 29. března 2027. Zatím není oficiálně jasné, zda bude žena čelit stejným obviněním jako při prvním procesu, tedy třem případům vraždy prvního stupně.

UniCredit je blíž převzetí Commerzbank. Německo je proti

Italská bankovní skupina UniCredit získala souhlas Evropské komise s převzetím německé Commerzbank. Transakci v hodnotě přibližně 45 miliard eur v pondělí schválila také americká centrální banka Fed. Německá vláda však s převzetím dlouhodobě nesouhlasí a obavy vyvolává především možné propuštění tisíců zaměstnanců.

KOMENTÁŘ: AI trh je v plamenech. Anthropic si pro vstup na burzu „vybral“ nejhorší dobu

Když v říjnu společnost Anthropic posílala svůj burzovní prospekt Komisi pro kontrolu cenných papírů Spojených států, byla ještě situace na trhu růžová. Jenže během pár dní se pozitivní AI sentiment na trzích narušil. Anthropic tak tento týden vstupuje na burzu v nezáviděníhodné pozici, musí přitom dostát závazkům v řádu stovek miliard dolarů.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama