Australský ministr pro změnu klimatu Chris Bowen, který vede jednání na klimatickém summitu COP31 v tureckém městě Antalya, předložil návrh textu konečného politického rozhodnutí konference. Zahrnuje opatření proti změně klimatu, na nichž se státy zatím neshodují, přičemž sporné požadavky budící kontroverze. Chce zjistit, co jsou jednotlivé země ochotny přijmout a co odmítnou. Informují o tom The Guardian a DW.
Mnoho zástupců států účastnících se COP31 překvapilo, když Bowen v pondělí, kdy do konce summitu zbývaly ještě čtyři dny, představil návrh textu konečného politického rozhodnutí. Dokument má 18 stran a zahrnuje 144 jednotlivých bodů.
First draft of COP31 deal signals tough negotiations to come https://t.co/jSmvPFJyVJ
— Reuters (@Reuters) November 16, 2026
Text, který ještě do posledního dne konference v pátek pravděpodobně projde několika úpravami, obsahuje ambiciózní řešení změny klimatu, s nimiž některé země nesouhlasí. Kontroverze vyvolaly některé sporné body.
Bowen dokument obhájil snahou zjistit, co jsou jednotlivé státy ochotny přijmout a co ne. „Je to skutečný pokus přimět jednotlivé strany, aby se dohodly na tom, co mohou podpořit a co ne. Budou tam věci, na kterých se nikdo neshodne, ale kdybychom se soustředili jen na věci, na kterých se shodneme, byl by to velmi slabý dokument,“ řekl ministr.
Co dokument zahrnuje
Jedním z bodů je například rychlý odklon od fosilních paliv. To je však hořká pilulka pro státy závislé na ropném průmyslu. Staví se proti tomu například Saúdská Arábie.
Dalším bodem je financování rozvojových států nejvíce ohrožených změnou klimatu. Návrh rozpracovává cíl dosáhnout do roku 2035 ročního financování adaptace na změnu klimatu ve výši 120 miliard dolarů (asi 2,66 bilionu korun).
Návrh podporuje technologie na zachytávání oxidu uhličitého (CO2) i jeho odstraňování z atmosféry. Tento bod kritizují některé ekologické organizace. Takové technologie podle nich mohou posloužit jako záminka k pokračování těžby fosilních paliv místo skutečného snižování emisí.
Turecko také prosazuje zvýšení podílu elektřiny na konečné světové spotřebě energie na 35 procent do roku 2035. Návrh podle kritiků nezaručuje, že elektřina musí pocházet z obnovitelných zdrojů.
Návrh také počítá s možným dočasným překročením hranice 1,5 stupně Celsia oproti předindustriálnímu období. Státy by se měly zavázat k omezení rozsahu a délky tohoto překročení a následnému návratu pod stanovenou hranici. Sporné však je, jak rychle mají země snižovat emise a jakou roli mají při návratu pod hranici hrát technologie odstraňující CO2 z atmosféry.
Některé země, jako je Rusko a Saúdská Arábie, dokonce zpochybňují, zda má COP31 vůbec přijmout závěrečný dokument.


