Umělá inteligence (AI) a autonomní systémy mění moderní válčení. Ukrajinská armáda se kvůli nedostatku lidské síly stále více spoléhá na robotické systémy, zatímco vzdušný prostor ovládly drony. USA ve válce s Íránem zase použily AI k určování cílů. Obavy z nástupu autonomního válčení se od pondělí projednávají na sedmé hodnotící konferenci smluvních stran Úmluvy o některých konvenčních zbraních (CCW). Informují o tom NPR a Newsweek.
Technologie se rychle vyvíjí. V několika posledních letech jsme mohli zaznamenat změnu ve způsobu válčení. Drony, stále řízené lidmi, ovládly ukrajinský vzdušný prostor a omezily nasazení tanků a konvenčního dělostřelectva. Obránci také stále více nasazují autonomní robotické systémy schopné obranných, útočných i evakuačních operací. Americká armáda zase použila ve válce s Íránem AI k výběru cílů.
Řada expertů se obává nástupu zbraní schopných samostatného vybírání cílů a autonomního rozhodování o zabíjení. Země, které se od pondělí scházejí v Ženevě, berou tyto obavy velmi vážně. Nejméně 50 zemí, včetně Irska, Itálie, Brazílie, Mexika, Francie a Německa, požaduje přísný harmonogram pro dohodu o závazných pravidlech regulujících autonomní zbraně. Země, které již vyvíjejí a používají poloautonomní zbraně, však vyjadřují k omezení těchto systémů odpor. USA, Rusko a Izrael se chystají postavit proti jakýmkoli právně závazným pravidlům.
NEW: UN chief called on countries to impose binding rules on the use of “merciless” lethal autonomous weapons systems, often dubbed “killer robots,” on the battlefield https://t.co/N4Nja6peBO
— Insider Paper (@TheInsiderPaper) November 16, 2026
Neočekává se, že konference tento týden přinese výsledek v podobě smlouvy. Delegáti místo toho rozhodnou, zda zahájit jednání o nových pravidlech a o tom, jestli by měla být výsledná dohoda právně závazná.
Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk státy vyzval, aby jednaly dříve, než technologický rozvoj předběhne diplomacii. „Mezinárodní společenství musí právě teď učinit zásadní rozhodnutí ohledně budoucnosti ozbrojených konfliktů a role lidských bytostí při rozhodování použití síly,“ řekl Türk. „Vyzývám státy, aby se urychleně dohodly na závazných mezinárodních pravidlech pro regulaci autonomních zbraní a ochranu lidských životů, než bude příliš pozdě.“
Pravidla válčení v ohrožení
„Nové technologie, včetně autonomních zbraňových systémů, představují nové humanitární, právní a etické bezpečnostní výzvy. Naléhavě vás žádám, abyste využili této příležitosti. Přijměte opatření k zabránění používání a šíření těchto nemilosrdných zbraní,“ vyzval světové delegace generální tajemník OSN António Guterres.
Podle humanitárních organizací musí rozhodnutí o zabití plně zůstat v lidských rukou. Před konferencí OSN Mezinárodní výbor Červeného kříže a papež vyzvali k zavedení právně závazných pravidel. Guterres varoval před „překročením morální červené linie“ v případě, že by autonomním zbraním bylo umožněno zabíjet.
Červený kříž vyjádřil obavy z neschopnosti autonomních zbraňových systémů dodržovat stávající pravidla války. Robotický systém například nemusí poznat rozdíl mezi bojujícím, zraněným či vzdávajícím se vojákem. Podle Ženevské úmluvy se terčem útoků nemohou stát vzdávající se nebo zranění vojáci.
„Riziko spočívá v tom, že na základě technologie, kterou vidíme, nejsou tyto systémy schopny chápat kontextové signály jako člověk. Proto existuje riziko, že dojde k chybné identifikaci cíle,“ upozornila Georgia Haines, právní poradkyně Červeného kříže.
Technologie zbraní s podporou AI se stávají stále levnějšími a snadno použitelnými, varují skupiny pro lidská práva. Čím více je podle nich armády přijímají, tím větší je nebezpečí šíření těchto zbraní a jejich použití teroristickými skupinami nebo donucovacími orgány v represivních režimech. Takový roj autonomních dronů by například mohl být naprogramován tak, aby zabil každého, kdo má oblečený červený svetr. Každého, kdo nese nějaký plakát. Nebo každého, kdo hovoří určitým jazykem.
Konference se koná jednou za pět let. Proto je vnímána jako klíčová k rozhodnutí v době rychle se vyvíjejících technologií. Problém je, že jednání OSN o omezení konkrétních druhů zbraní jsou založena na základě jednomyslné shody. Té se podařilo dosáhnout v roce 1995, kdy se země dohodly na zákazu oslepujících laserových zbraní. Uzavření další dohody se však ukázalo jako obtížné. V případě nášlapných min nakonec státy, frustrované zdlouhavým vyjednáváním, přesunuly rozhovory mimo rámec OSN. Tak vznikla Ottawská úmluva o zákazu protipěchotních min, které se však dnes vracejí na bojiště.


