Finsko a Švédsko ve středu formálně požádaly o vstup do Severoatlantické aliance, přičemž generální tajemník NATO Jens Stoltenberg krok severských sousedů označil za historický. Rozhodnutí států vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu však čelí námitkám Turecka. Informovaly o tom agentura Reuters a list The Guardian.
Švédský velvyslanec při NATO Axel Wernhoff a jeho finský kolega Klaus Korhonen ve středu ráno předali žádosti obou severských zemí podepsané příslušnými ministry zahraničí.
Krok Švédska a Finska, států, které si během studené války zachovaly neutralitu, je jednou z nejvýznamnějších změn v evropské bezpečnostní architektuře v posledních desetiletích. Odráží radikální posun ve veřejném mínění v severském regionu od ruské invaze na Ukrajinu 24. února, upozornila agentura Reuters.
„Toto je historický okamžik, který musíme využít,“ řekl Stoltenberg na krátké ceremonii, při níž velvyslanci Švédska a Finska společně předali své přihlášky.
„Vřele vítám žádosti Finska a Švédska o vstup do NATO. Jste našimi nejbližšími partnery a vaše členství v NATO zvýší naši sdílenou bezpečnost,“ prohlásil generální tajemník NATO. Podle aliance by přistoupení Finska a Švédska výrazně posílilo její pozici v Baltském moři.
Finsko a Švédsko ve středu formálně požádaly o vstup do NATO. Foto: Reuters 
Jens Stoltenberg a Axel Wernhoff. Foto: Reuters -
Finský velvyslanec Klaus Korhonen, generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a švédský velvyslanec Axel Wernhoff. Foto: Reuters
Finský prezident Sauli Niinistö a švédská premiérka Magdalena Andersson mají ve čtvrtek odcestovat do Washingtonu, kde se setkají s americkým prezidentem Joem Bidenem. Diskutovat budou o žádostech svých zemí o vstup do NATO, stejně jako o evropské bezpečnosti v širším měřítku, uvedl deník The Guardian.
Ke vstupu do NATO země potřebují souhlas všech členských států
Finsko a Švédsko pro připojení k alianci potřebují dostat zelenou od všech 30 členů. Ratifikace parlamenty členských států může dle diplomatů trvat až rok.
Turecko své spojence v posledních dnech překvapilo prohlášením, že má výhrady k finskému a švédskému členství. Ankara státy viní z toho, že poskytují útočiště členům Strany kurdských pracujících (PKK), což je skupina, kterou považuje za teroristickou organizaci, či stoupencům Fethullaha Gülena, kterého Turecko obviňuje z organizování pokusu o převrat v roce 2016.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan navíc řekl, že Ankara bude proti žádostem o vstup do NATO od těch, kteří vůči jeho zemi zavedli sankce. Oba severské státy na Turecko uvalily zbrojní embargo po jeho vpádu do Sýrie v roce 2019.
Stoltenberg si nicméně podle svého středečního vyjádření myslí, že problémy lze vyřešit. „Jsme odhodlaní vypořádat se se všemi problémy a rychle dospět k závěru,“ konstatoval generální tajemník NATO, přičemž zmínil silnou podporu všech ostatních spojenců.
Prezident Ruské federace Vladimir Putin v pondělí uvedl, že členství Švédska a Finska v NATO nepředstavuje pro Rusko žádnou hrozbu. Zároveň ovšem varoval, že Moskva zareaguje, pokud by aliance v nových členských státech posílila vojenskou infrastrukturu.
