Elektronický soudní spis by měl v budoucnosti přispět k lepšímu a hlavně rychlejšímu řešení sporů. Výhody by měl nejen pro soudce, státní zastupitelství, advokáty, ale hlavně pro veřejnost, která by pak měla přístup ke všem dokumentům a procesům týkajících se sporu. Do elektronického spisu by mohli současně nahlížet soudci a účastníci procesu. Shodli se na tom účastníci dnešního již čtvrtého kulatého stolu k zavedení on-line soudnictví.
V současné době funguje v české justici, již od roku 2012, elektronický platební rozkaz. První agendou, která by měla zcela fungovat i s elektrickým spisem, by mělo být insolvenční řízení, řekla ředitelka odboru informatiky ministerstva spravedlnosti Elena Ransdorfová. Elektronické formuláře fungují už i ve veřejném rejstříku. Záznam čtvrtého kulatého stolu o on-line soudnictví můžete zhlédnout zde:
Zavedení digitálního spisu bude ale velmi drahé, dodala Ransdorfová. Pro účastníky sporu to nicméně bude znamenat nejen úsporu času a peněz, ale eliminuje to také lidské chyby při manipulaci se spisem a případnou ztrátu dokumentů, doplnila soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 2 Daniela Ratajová.
Rozlišujeme mezi listinným spisem, hybridním, kdy je část elektronická a část listinná, a čistě elektronickým spisem, uvedl místopředseda Krajského soudu v Praze Jiří Grygar. „Ten elektronický spis je nějaký sen, ke kterému se můžeme blížit a asi ho v málo případech skutečně splníme, protože některé listiny prostě nezdigitalizujete,“ dodal. Jako příklad uvedl směnky, které se musí uchovávat v trezoru, aby se mohly po skončení sporu účastníkům vrátit. Podle předsedy České advokátní komory (ČAK) Roberta Němce by ale bylo možné digitalizovat i směnky při zachování jejich originálu.
Elektronizace spisů či případné on-line soudy jsou podle Grygara projekty v řádu stovek miliónů korun. Benefity to nepřinese ani tak justici, jako občanům, kteří budou mít kontrolu nad prací soudní moci, řekl Grygar. Jako příklad uvedl insolvenční řízení, kdy před zavedením veřejného insolvenčního rejstříku docházelo ke korupčním aférám. Zmínil případ soudce Berky. Dnes má veřejnost možnost ve veřejném insolvenčním rejstříku sledovat celý průběh řízení a podobné aféry se tak již neději. V tom je podle něj hlavní přínos elektronizace pro veřejnost.
Podle Ratajové by se při tvorbě elektronického soudního spisu mělo dbát hlavně na to, aby jeho součástí bylo všechno, co se sporu týká, včetně příloh, protože právě ty veřejnost často zajímají. Účastníci sporu budou mít také možnost okamžitě vidět, že protistrana dodala nějaké nové důkazy. Pandemie covidu-19 podle ní jasně ukázala, jak je současné nahlížení do spisu složité.
Elektronizaci justice podle Ransdorfové také značně komplikují veřejné zakázky nejen na aplikace ale i hardware. Plné zavedení elektronického soudního spisu bude proto trvat léta.
Podle Němce je škoda, že na obdobné projekty je třeba vyhlašovat veřejné zakázky, elektronické systémy mají v komerční praxi životnost asi pět let. Takže, když se nyní soutěží systém, který bude dodán za tři roky, bude už zastaralý.
Elektronizace soudnictví bude podle Grygara znamenat také vyšší nároky na administrativní zaměstnance soudů a vyšších úředníků. Ti ale již dnes mají nízké mzdy, a je jich proto nedostatek. Musí se také dbát na ochranu osobních údajů.
On-line soudy
On-line soudy by byly alternativou k dnešnímu způsobu vedení soudu. Daly by se aplikovat u určitých tipů sporů. Hlavně tam, kde se obě strany chtějí domluvit. Mohly by se tak řešit typizované spory například u nedoplatků či spotřebitelských úvěrů. Bude je upřednostňovat hlavně internetová generace. Musí se ale zajisti i přístup pro lidi bez internetu.
Například u bagatelních sporů, které jsou definovány zákonem u sporů týkajících se částky do 10.000 korun, je problém dostat žalovaného k soudu. Proto by bylo podle Grygara obtížné zavést zde on-line soudnictví.
Lidé se ale podle Ransdorfové často bojí k obdobnému soudu přijít a on-line řešení by přivítali.
Jak nicméně podototkla Ratajová, všechny výsledky on-line soudů by měl překontrolovat soudce.
Zavedení on-line soudů bude podle Grygara znamenat změnu procesních předpisů. Úplné takzvané strojové rozhodování by ale znamenalo změnu ústavních pravidel. Souhlasil by proto pouze s tím, aby elektronické systémy soudcům zpracovávaly jen data.
Informační portál o přípravě on-line soudnictví v ČR
Tento informační portál vznikl a bude udržován v rámci výzkumného projektu prováděného předními tuzemskými univerzitami, Masarykovou univerzitou a VUT Brno a dále přední tuzemskou advokátní kanceláří PRK Partners. Odbornými garanty projektu jsou ministerstvo spravedlnosti a Městský soud v Praze.
Kromě jiného si na tomto portále nyní můžete vyzkoušet v rámci nezávazného pilotu zdarma on-line vyjednávání o sporných otázkách, které je možné kvantifikovat. Můžete se rovněž zúčastnit veřejné ankety, týkající se přípravy on-line soudnictví v ČR, nebo využít jednoduchý informační rozcestník o současných způsobech řešení spotřebitelských sporů.
Kulaté stoly, kterých je dohromady sedm, jsou součástí plnění výzkumného projektu o přípravě on-line soudnictví, financovaného Technologickou agenturou ČR. Řešiteli jsou advokátní kancelář PRK Partners, Masarykova univerzita v Brně a Vysoké učení technické Brno.
Příští debata se uskuteční za zase měsíc na www.ceskenoviny.cz. Dotazy v průběhu kulatého stolu bude možné opět pokládat přes Sli.do s hashtagem #CTK-justice.
