8.1 C
Czech
Čtvrtek 6. listopadu 2025
Věda a TechnikaVědci se pouští do ambiciózního projektu, chtějí přivést zpět do arktické tundry...

Vědci se pouští do ambiciózního projektu, chtějí přivést zpět do arktické tundry mamuty

Mamuti srstnatí (Mammuthus primigenius) zmizeli z povrchu země před deseti tisíci lety. Vědci se nyní pokoušejí navrátit do arktické tundry hybrida, jež bude mít mamutí a sloní DNA. Společnost Colossal vybrala na tento ambiciózní projekt 15 milionů dolarů. Informuje o tom The Guardian.

Myšenka přivést zpět k životu mamuty a navrátit je do volné přírody se objevuje více než deset let. Vědci v pondělí oznámili, že získali nové finance. Dle nich by se tak tento sen mohl stát skutečností.

Zvířata ale ponesou DNA jak mamuta tak slonů indických, kteří jsou na pokraji vyhynutí. Na začátku projektu vědci odebrali slonům kožní buňky a přeprogramovali je na kmenové buňky, které nesou mamutí DNA.

Konkrétní geny, které jsou zodpovědné za mamutí srst, izolační tukové vrstvy a další znaky, které je adaptují na chladné klima, jsou identifikovány díky porovnání mamutích genomů s genomy příbuzných indických slonů. Mamutí genom získali vědci ze zvířat nalezených v permafrostu.

Vzniklá embrya by byla vložena do náhradní matky nebo umělého lůna. Za šest let by pak na svět mohla přijít první mláďata, pokud vše půjde podle plánu.

Naším cílem je vytvořit slona odolného proti chladu, který bude vypadat a chovat se jako mamut. Ne proto, že bychom se pokoušeli někoho oklamat, ale protože chceme něco, co je funkčně ekvivalentní mamutovi, co zvládne chlady při -40 °C a bude dělat všechny věci, které sloni a mamuti dělají, zejména kácení stromů,“ uvedl pro The Guardian spoluzakladatel Colossal George Church z Harvard Medical School.

Slonům indickým totiž hrozí vyhynutí. Projekt je tak koncipován jako snaha pomoci je zachránit. Cílem je totiž vybavit je rysy, které jim umožní prosperovat v oblastech Arktidy. Dle Churche není ale jasné, zdali by nedošlo ke křížení asijských slonů a hybridů.

Boj s klimatickou krizí?

Introdukce těchto zvířat do arktické tundry by mohla dle vědců pomoci obnovit zdevastované prostředí a bojovat s některými problémy, které přináší klimatické krize.

Ne všem se však toto zdá jako dostatečný důvod přivést mamuty k životu. Osobně si myslím, že poskytnutá zdůvodnění – myšlenka, že byste mohli geoinženýrovat arktické prostředí pomocí stáda mamutů – není věrohodná, řekla evoluční bioložka Victoria Herridge. Dodala, že se navíc jedná o stovky tisíc mamutů, aby byl experiment v tomto duchu proveditelný. Každému však trvá březost 22 měsíců a 30 let než dospěje.

Profesor Gareth Phoenix z University of Sheffield poznamenal, že v rozlehlé Arktidě existují různé ekosystémy a je proto také potřeba zodpovědně iniciovat řešení, abychom předešli nechtěným škodlivým důsledkům.

Doporučujeme

Policie v německém Hanau zadržela Rumuna podezřelého z pomalování aut krví

Německá policie dnes zadržela 31letého Rumuna, kterého podezřívá, že pomaloval téměř 50 aut, několik poštovních schránek a několik domů v hesenském městě Hanau lidskou krví. Na mnoha místech přitom nakreslil hákové kříže. Policie o tom informovala v tiskové zprávě.

Nancy Pelosi oznámila svůj odchod z politiky. Příští rok už kandidovat nebude

Nancy Pelosi, první a dosud jediná žena v čele Sněmovny reprezentantů USA a jedna z nejvýraznějších postav Demokratické strany, odchází do politického důchodu. Oznámila, že po téměř čtyřech desetiletích v Kongresu už nebude znovu kandidovat.

Královna deblu Siniaková slaví pátý titul světové jedničky

Kateřina Siniaková potvrdila pozici světové jedničky. Po dvou výhrách na Turnaji mistryň v Rijádu má jisté semifinále i trofej pro nejlepší deblistku sezony. WTA jí k tomu uspořádala slavnostní ceremoniál. „Tohle je pro mě úžasné. Jsem moc šťastná, že jsem to znovu dokázala,“ řekla česká hráčka.

Varování před COP30: Chudší země stále nemají dostatečný přístup k ochraně v oblasti klimatu

Do brazilského města Belém se sjíždějí světoví lídři, aby se zúčastnili klimatické konference COP30. Jedním z hlavních témat bude opět financování boje proti klimatické krizi. Problémem je zejména obtížný přístup rozvojových států k prostředkům.

Trump v nejistotě. Soudci jsou skeptičtí ohledně legitimity cel

Ve středu začal Nejvyšší soud projednávat jeden z největších právních sporů administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Soudci se snaží vyložit znění zákona z roku 1977 o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA), použitého k uvalení rozsáhlých tarifů na celý svět, a rozhodnout o jejich legitimitě.

Letiště v německém Hannoveru muselo kvůli dronu přerušit provoz

Letiště v Hannoveru na severozápadě Německa muselo ve středu pozdě večer přerušit provoz kvůli neznámému dronu. Informovala o tom dnes agentura DPA. Letiště bylo uzavřeno tři čtvrtě hodiny, na jiných místech kvůli tomu musela přistát tři letadla.

Stažení amerických sil z Rumunska neoslabuje východní křídlo NATO, uklidňuje Rutte

Generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Mark Rutte se během návštěvy Bukurešti snažil zmírnit obavy z oznámeného stažení amerických vojáků z Rumunska. Trval na tom, že Washington nadále bude bránit zájmy východního křídla aliance. Odmítl také strach z toho, že tohle rozhodnutí vysílá Moskvě „nebezpečný signál“.

V ruském Volgogradu při dronovém útoku zemřel jeden člověk, uvedl gubernátor

Jeden člověk přišel o život při dronovém útoku na jihoruský Volgograd, informoval podle telegramového kanálu Astra gubernátor Volgogradské oblasti Andrej Bočarov. Hořelo v průmyslové zóně u města, kde se nachází rafinérie státního ropného koncernu Lukoil. Cílem útoku se stala také velká tepelná elektrárna v Kostromské oblasti ležící na severovýchod od Moskvy.

Princ William předal cenu Earthshot Prize 2025. Ocenil projekty, které dávají planetě naději

Rio de Janeiro se na jeden večer proměnilo v hlavní město ekologie. Princ William zde vyhlásil pět vítězů prestižní ceny Earthshot Prize, kteří podle něj dokazují, že řešení klimatické krize je stále možné. Každý z oceněných projektů získal milion liber na rozvoj svých nápadů.

Tajfun na Filipínách připravil o život 114 lidí, prezident vyhlásil stav nouze

Počet obětí, které si vyžádalo řádění tajfunu Kalmaegi na Filipínách, vzrostl na 114, píše agentura AP s odvoláním na filipínské úřady. Dalších 127 lidí se pohřešuje, mnoho z nich v centrální provincii Cebu poničené při nedávném zemětřesení. Agentura AFP informuje o 140 obětech na životě. Filipínský prezident Ferdinand Marcos mladší kvůli této přírodní katastrofě v zemi vyhlásil stav nouze.

Prezidentka Mexika Claudia Sheinbaum podala žalobu na muže, jenž ji na ulici osahával

Mexická prezidentka Claudia Sheinbaum chce trestní stíhání pro muže, který ji během krátké cesty mezi úřady v centru Ciudad de México osahával. Incident je zachycen na videu. Případ znovu otevřel debatu o bezpečí političek a o každodenním obtěžování žen v zemi.

Velký bariérový útes má šanci na přežití. Studie ukazuje, že korály se dokážou přizpůsobit

Budoucnost Velkého bariérového útesu nemusí být ztracená. Nový výzkum z Austrálie přináší naději, že pokud se globální oteplování podaří udržet pod dvěma stupni, korály dokážou přežít a přizpůsobit se. Nebudou stejné jako dřív, ale mohou dál tvořit živé a rozmanité ekosystémy.

Brusel schválil přísnější podobu Green Dealu

Evropští ministři životního prostředí se v Bruselu dohodli na nových pravidlech pro emisní povolenky a klimatické cíle. Navzdory tomu, že část politiků mluví o „zmírnění“, jde spíš o zpřísnění celého systému. Zavedení povolenek pro domácnosti v rámci ETS2 se sice odkládá o rok, ale cíl uhlíkové neutrality zůstává stejný, rok 2050.

KOMENTÁŘ: Americké firmy se předhánějí v tržbách. Výsledková sezóna má ale jeden paradox

Za Atlantikem vrcholí takzvaná výsledková sezóna, kdy americké akciové společnosti zveřejňují své hospodářské výsledky za třetí kvartál. Většina velkých hráčů překvapila nadstandardními výkony, vybrané akciové tituly i přesto na burze zamířily dolů. Proč?
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama