Jak a proč začal Bhútán uctívat falus

Ve vzdáleném koutě světa leží starobylé království Bhútánu. Obklopeno Himalájemi a hraničící s Indií a Čínou, je tato buddhistická země často označována jako poslední Šangri-La, ráj na zemi.

V tomto tajemném království se nadále drží prastará tradice uctívání falu neboli mužského pohlavního údu.

Jsou všude. Zdobené penisy lemující dveře, visící ze střech, malované po stěnách domů, jako značení i na výlohách. Od jasně žlutých až po pastelově růžové, někdy chlupaté a jindy zahalené drakem plivajícím oheň, některé s pronikavýma očima a některé dokonce s ejakulací. Jak zapadá tento dost šokující projev mužských pohlavních orgánů do této zdánlivě tradiční země?

Světec, který bořil tradice

Tato fascinace penisem má v Bhútánu silný historický a duchovní význam. Příběh sahá až do doby příchodu excentrického a lakomého tibetského světce, lamy zvaného Drukpa Kunley z 15. století. Legenda praví, že vystřelil šíp z tehdejšího Tibetu, aby označil nové místo pro šíření svého učení. Šíp přistál poblíž místa dnešního Chimi Lakhang v Punakha, hlavního města Bhútánu, kde dnes stojí jeho chrám. Tak dovedl světce do Bhútánu. Při hledání šípu narazil na mladou dívku, která věřila jeho učení. Potěšen její loajalitou s ní strávil noc a požehnal ji svým potomkem. Dnes je v chrámu plodnosti starodávný luk a šíp a 10palcový falický totem ze slonoviny a dřeva.

Po příchodu do Bhútánu odhalily světci jeho cesty po království přísné způsoby duchovenstva a jejich neochvějné dodržování ortodoxních společenských norem. Se slibem zbavit lidi jejich konvenčních způsobů se vydal šířit skutečné Buddhovo učení. Jeho záludné způsoby a sexuální podtext v jeho často neobvyklých činech mu vynesly přezdívku Božský šílenec. Svou oplzlou poezií, dráždivým humorem a kázáními vyvolanými vínem záměrně šokoval lidi, aby zpochybňovali tradice.

Legenda o podrobení démonky

Snad nejslavnější legendou, která směřuje přímo k falické symbolice, je legenda o činu Lamy Kunleyho, který použil svůj „plamenný blesk moudrosti“ k podrobení démonky jménem Loro Duem. Ta bydlela v dnešním průsmyku Dochu La a terorizovala všechny, kteří se odvážili projít kolem.

Když se Lama doslechl o jejích činech, začal ji pronásledovat a vyhnal ji z Dochu La do současného místa chrámu Chimi Lakhang. Uprchlá démonka se proměnila v psa, aby se nenechala chytit, ale Kunley ji poznal, zabil a zakopal do pahorku. Poté nad jejím hrobem postavil černou buddhistickou svatyni neboli chorten. Jeho bratranec Lam Ngawang Choegyal později postavil chrám na počest svého slavného příbuzného a pojmenoval jej Chimi Lhakhang. V překladu by se dal nazvat „Chrám žádného psa“.

O výstřednostech tohoto šíleného světce existuje spousta dalších příběhů. Dnes se mnoho čerstvě sezdaných a bezdětných párů z celého světa vydává do chrámu plodnosti a hledá požehnání od „božského blesku“, alias starodávného dřevěného totemu zobrazujícího penis. Uvnitř chrámu je dokonce obrázková kniha se snímky návštěvníků, kteří zaslali obrázky svých novorozenců, jež zplodili po návštěvě chrámu.

Zatímco Drukpa Kunley nebyl během své doby široce přijímaný, dnes je uctíván pro své odvážné způsoby a pro podstatu svého učení. Místní obyvatelé pokračují v malování falu na své domovy, aby zahnali zlé duchy a vzývali bohy plodnosti.

Realita nebo mýtus, Chimi Lakhang je rozhodně místo, které v Bhútánu stojí za to navštívit. I když je to trochu šokující zážitek.