Japonsko úspěšně zahájilo mimořádnou vesmírnou misi. Sonda MMX v úterý 20. října odstartovala směrem k Marsu, kde má prozkoumat jeho dva měsíce a odebrat vzorky z povrchu Phobosu. Pokud vše půjde podle plánu, v roce 2031 je dopraví zpět na Zemi. Vědci tak vůbec poprvé získají materiál přivezený z jednoho z měsíců rudé planety.
Nosná raketa H3 odstartovala z japonského kosmodromu Tanegašima v úterý ve 4:41 místního času, tedy v pondělí ve 21:41 českého času. Přibližně 71 minut po startu se od ní sonda úspěšně oddělila a pokračovala v letu. Japonská vesmírná agentura JAXA následně potvrdila, že start i navedení sondy na plánovanou dráhu proběhly podle očekávání.
Mise nazvaná Martian Moons eXploration (MMX) má za cíl prozkoumat Phobos a Deimos, dva malé měsíce obíhající Mars. Jejich původ zůstává jednou z dlouhodobých záhad planetárního výzkumu. Vědci doufají, že vzorky hornin pomohou objasnit, jak tato tělesa vznikla a co mohou prozradit o minulosti Marsu.
Sonda má na Phobosu odebrat nejméně deset gramů horniny
Vesmírné plavidlo by mělo dorazit k Marsu v srpnu 2027. Následně začne podrobně zkoumat oba měsíce, přičemž hlavní pozornost zaměří na větší Phobos. Od září 2027 má sonda obíhat v jeho blízkosti a pořizovat podrobné snímky povrchu.
Na Phobos také vysadí malé robotické vozítko Idefix, které vzniklo ve spolupráci francouzské a německé vesmírné agentury. Rover bude zkoumat vlastnosti povrchu a pomůže vědcům lépe porozumět prostředí, v němž má následně pracovat hlavní sonda.
Ta se podle harmonogramu Evropské kosmické agentury pokusí v roce 2030 přistát na povrchu Phobosu a odebrat nejméně deset gramů materiálu ze dvou různých míst. Vzorky uloží do návratového modulu, který je dopraví zpět k Zemi.
Pokud se mise podaří, půjde o historicky první dopravu vzorků z měsíce Marsu na naši planetu. Jejich laboratorní analýza by mohla vědcům pomoci lépe pochopit také chemické složení a raný vývoj celé sluneční soustavy.
Vědci chtějí vyřešit záhadu původu měsíců
Původ Phobosu a Deimosu zůstává nejasný. Jedna z teorií předpokládá, že jde o planetky, které Mars v minulosti zachytil svou gravitací. Podle jiné mohly oba měsíce vzniknout z materiálu vyvrženého při obrovské srážce Marsu s dalším vesmírným tělesem.
Právě složení odebraných vzorků by mohlo ukázat, která z těchto teorií lépe odpovídá skutečnosti. Sonda bude zároveň sledovat okolí Marsu a zkoumat prostředí, v němž se jeho měsíce pohybují.
Na projektu spolupracují vědecké týmy z Japonska, Spojených států, Francie a Německa za účasti Evropské kosmické agentury. Celkové náklady mise dosahují přibližně 578 milionů dolarů.
Úspěch by znamenal další významný milník pro japonský vesmírný program. Země už v minulosti dokázala dopravit na Zemi vzorky z planetek prostřednictvím sond Hajabusa a Hajabusa 2. Tentokrát se však pokouší o podstatně vzdálenější a složitější operaci.
Návrat vzorků z Phobosu je naplánován na rok 2031. Pokud všechny fáze mise proběhnou úspěšně, vědci budou moci vůbec poprvé podrobně prozkoumat horniny přivezené přímo z tohoto marsovského měsíce.
