Severní Korea zvažuje obnovení vysílání z tlampačů u hranic s Jižní Koreou a rozmístění dodatečných taktických zbraní. Oznámila to dnes podle agentury KCNA Kim Jo-čong, vlivná sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una.
Kim Jo-čong řekla, že situace v blízkosti hranic mezi oběma Korejemi je velmi nestabilní. Prohlásila také, že jihokorejská vláda v čele s prezidentem I Če-mjongem zaujímá vůči KLDR ještě více konfrontační postoj než předchozí vláda Jun Sok-jola.
North Korea’s Kim Yo Jong says the southern border is highly unstable and Pyongyang is considering resuming loudspeaker broadcasts toward South Korea. https://t.co/vgcb0u4EXd
— Clash Report (@clashreport) October 19, 2026
„V reakci na stávající situaci naše vojenské velení zvažuje rozmístění dalších taktických úderných prostředků podél jižní hranice, jako preventivního a potlačovacího opatření pro případ nepředvídaných událostí, a také obnovení vysílání prostřednictvím amplionů namířeného proti Korejské republice,“ uvedla Kim Jo-čong, přičemž použila oficiální název pro Jižní Koreu.
Jihokorejská armáda loni uvedla, že KLDR odstraňuje některé ze svých amplionů, přičemž tak činí nedlouho poté, co Jižní Korea ve snaze zmírnit napětí mezi těmito dvěma asijskými zeměmi demontovala u hranic své tlampače.
„Váleční štváči z armády Korejské republiky vážně ohrožují bezpečnost našich vojáků tím, že na ně střílejí varovné výstřely z automatických pušek a velkorážních kulometů,“ řekla dnes také Kim Jo-čong.
Napětí mezi Severní a Jižní Koreou vzrostlo poté, co Pchjongjang v dubnu 2024 začal opevňovat své hranice. Obě země jsou odděleny demilitarizovaným pásmem, které vzniklo po skončení korejské války na základě příměří z roku 1953.
Jihokorejská armáda počátkem měsíce oznámila, že Severní Korea letos nasadila až 7000 pracovníků k pokládání min a stavbě plotů, přičemž bylo zaznamenáno přibližně 50 případů narušení hranice.
Jihokorejská armáda reaguje na severokorejské opevňovací práce varovnými výstřely a vysíláním ze svých amplionů. Kim Jo-čong dnes tvrdila, že Soul od 1. srpna do 17. října uskutečnil 2870 relací z amplionů a vypálil 201 varovných výstřelů.
Severní Korea výrazně zesílila nepřátelské postoje vůči jižnímu sousedovi v posledních letech. Odmítla sjednocení jako národní cíl a označila Jižní Koreu za svého úhlavního nepřítele. Naopak jihokorejský prezident I Če-mjong od svého nástupu do úřadu na začátku loňského června prosazoval politiku sbližování obou Korejí.
Dnes jihokorejský prezident prohlásil, že Jižní Korea vybudovala silnou armádu, která dokáže čelit KLDR – a to i přesto, že Pchjongjang vyvinul jaderné zbraně. Ty podle něj slouží v zásadě jako prostředek poslední obrany, nikoli k vedení války. Prezident také řekl, že jeho země je plně schopná převzít kontrolu nad válečným operačním velením kombinovaných sil (OPCON), o jehož převzetí od Washingtonu po 70 letech nyní obě strany jednají.
Spojené státy mají v Jižní Koreji rozmístěno přibližně 28.500 vojáků a vojenskou techniku v rámci společné obrany proti Severní Koreji, která vyvíjí jaderné zbraně a balistické rakety.
„Řečeno na rovinu, měli bychom co nejdříve převzít zpět operační velení pro případ války. Jsme toho plně schopni a jednání se Spojenými státy probíhají v podstatě dobře,“ řekl podle Reuters I novinářům v prezidentském sídle zvaném Modrý dům.
I Če-mjong předminulý týden přihlížel první zkoušce hypersonické balistické střely vyvinuté v zemi. Střela může během letu měnit směr.
Ještě v srpnu jihokorejský prezident vyzýval k jednání se Severní Koreou s cílem dosáhnout mírové smlouvy, která by nahradila dosud platné příměří. Obě země zůstávají od války v 50. letech formálně ve válečném stavu.
KLDR minulou středu otestovala dva typy střel s plochou dráhou letu, kterými mají být vybaveny ponorky. Pchjongjang se v poslední době soustřeďuje na vývoj balistických raket i střel s plochou dráhou letu, které by bylo možné vypouštět z ponorek.
