Zdražování v Evropské unii během září výrazně zrychlilo. Meziroční inflace dosáhla 3,8 procenta, zatímco v srpnu činila 3,2 procenta. Hlavním důvodem jsou rostoucí ceny energií, Česko však s inflací 2,2 procenta nadále patří mezi země s nejnižším růstem cen.
Meziroční inflace v eurozóně i celé Evropské unii v září dosáhla 3,8 procenta. Potvrdily to konečné údaje Eurostatu zveřejněné v pátek 16. října. Oproti srpnu se tempo růstu cen v obou celcích zvýšilo o 0,6 procentního bodu. V eurozóně přitom ještě před rokem dosahovala inflace 2,2 procenta, v celé EU pak 2,6 procenta.
Zářijové výsledky eurozóny odpovídají předběžnému odhadu z počátku října. V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny vzrostly o 0,6 procenta, zatímco v srpnu se zvýšily o 0,4 procenta. Vývoj cen tak potvrdil pokračující zrychlování inflace, ke kterému výrazně přispívají zejména energie.
Nejvíce zdražují energie
Hlavním tahounem inflace zůstávají energie. Jejich ceny v eurozóně meziročně vzrostly o 18,9 procenta, zatímco v srpnu zdražovaly o 14,3 procenta. Samotné energie přispěly k celkové inflaci 1,71 procentního bodu. Ještě před rokem přitom jejich ceny meziročně mírně klesaly.
Významnou roli hrají také služby, jejichž ceny se meziročně zvýšily o 3,2 procenta. K celkové inflaci přispěly 1,52 procentního bodu. Potraviny, alkohol a tabák zdražily o 1,3 procenta, zatímco průmyslové zboží bez energií vykázalo mírnější růst cen o 1,1 procenta. Vývoj jednotlivých kategorií tak ukazuje, že rostoucí ceny energií mají na současné zdražování výrazně větší vliv než například potraviny.
Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje energie, potraviny, alkohol a tabák, dosáhla 2,5 procenta. V srpnu činila 2,4 procenta. Tento ukazatel umožňuje sledovat vývoj cen bez vlivu některých výrazně kolísajících položek a patří mezi důležité údaje při hodnocení inflačních tlaků.
Česko patří mezi země s nejnižší inflací
Nejvyšší meziroční inflaci v Evropské unii zaznamenalo Rumunsko, kde ceny vzrostly o 6,5 procenta. Následovaly Litva se 6,1 procenta a Bulharsko s 5,6 procenta. Na opačném konci žebříčku se umístilo Švédsko s jednoprocentní inflací. V Maďarsku a Dánsku ceny meziročně vzrostly shodně o 2,1 procenta.
Česká republika vykázala podle evropské harmonizované metodiky inflaci 2,2 procenta, oproti srpnovým 1,5 procenta. Přesto měla čtvrtou nejnižší míru inflace v celé Evropské unii a zůstala o 1,6 procentního bodu pod jejím průměrem. Ve srovnání s předchozím měsícem se přitom tuzemské spotřebitelské ceny mírně snížily, konkrétně o 0,1 procenta.
Zdražování v září zrychlilo ve 23 z 27 členských států. Ve třech zemích zůstala inflace beze změny a pouze v jedné se snížila. Zářijové údaje tak ukazují, že zrychlování růstu cen zasáhlo naprostou většinu Evropské unie.
