Stromy si dokážou uchovat následky sucha i poté, co se vláha vrátí do půdy. Američtí vědci zjistili, že osiky mění složení svých listů podle toho, jakým podmínkám byly vystaveny v předchozích letech. Tyto změny mohou ovlivnit jejich ochranu před hmyzem a mikroorganismy i schopnost zotavit se z dlouhodobého nedostatku vody.
Sucho se na stromech obvykle podepisuje slabším růstem a užšími letokruhy. U osik amerických (Populus tremuloides) však může zanechat i méně viditelné stopy. Výzkumníci z Univerzity v Utahu prokázali, že předchozí nedostatek vody ovlivňuje chemické složení nových listů, které na stromech vyrůstají až v následujícím roce.
Tým pod vedením Talia Karasov, Williama Anderegga a Aubrey Hawks sledoval osiky během tříletého experimentu v letech 2021 až 2023. Stromy pocházely z horských oblastí Utahu a Colorada a byly vysazeny na společném pokusném pozemku. Výzkumníci jim upravovali množství vody, aby napodobili různě dlouhá období sucha. Následně zkoumali složení listů a jejich přirozenou obranyschopnost.
Sucho mění přirozenou obranu stromů
Osiky vystavené suchu podle výsledků výzkumu vytvářely v následujícím roce více fenolických glykosidů. Tyto přírodní látky pomáhají chránit jejich listy před hmyzem a dalšími býložravými živočichy.
U stromů, které zažily sucho v předchozím roce, se množství těchto obranných látek zvýšilo přibližně o 8 až 11 %. Vyšší koncentrace přitom souvisely s menším poškozením listové koruny. Výzkum zároveň neprokázal, že by zvýšená tvorba těchto látek zpomalovala růst stromů.
Zajímavé bylo také chování dalších ochranných látek, takzvaných tříslovin. Jejich množství při dlouhodobém suchu naopak klesalo. Osiky tak zřejmě mění způsob, jakým své listy chrání, podle toho, jak dlouho nedostatek vody trvá.
Změny mohou ovlivnit zdraví celých lesů
Výzkumníci zaznamenali také změny ve společenstvech hub žijících na listech. Během sucha se zvýšilo zastoupení některých druhů schopných vyvolávat choroby, zatímco vyšší množství fenolických glykosidů souviselo s jejich nižším výskytem. Zatím však není jasné, zda tyto změny osikám při zotavování pomáhají, nebo jim naopak škodí.
Osiky patří mezi významné listnaté stromy severoamerických horských lesů. Jejich porosty však na některých místech ustupují kvůli suchu, škůdcům, chorobám i konkurenci jehličnanů. Lepší pochopení jejich obranných mechanismů proto může pomoci při hledání způsobů, jak tyto lesy chránit.
Výsledky zároveň ukazují, že následky sucha nekončí s návratem deště. Změny v chemickém složení listů mohou přetrvávat i v dalších letech a ovlivňovat schopnost stromů bránit se škůdcům a chorobám. Lepší pochopení těchto procesů může pomoci při ochraně oslabených lesních porostů a hledání způsobů, jak podpořit jejich přirozenou obnovu v podmínkách měnícího se klimatu.
