Karibské pobřeží, Mexický záliv i část Atlantiku letos zasáhl mimořádně rozsáhlý výskyt hnědých mořských řas rodu sargassum. Na plážích se hromadí miliony tun biomasy, která po vyplavení rychle zahnívá, zhoršuje kvalitu vody, omezuje život mořských organismů a zároveň působí značné problémy turistickým oblastem závislým na návštěvnících.
Podle vědců jde o další neobvyklý vývoj v růstu takzvaného Velkého atlantického pásu sargas. V červenci se v Atlantiku, Karibiku a Mexickém zálivu nacházelo přibližně 27 milionů tun těchto řas. Poprvé se navíc ve velkém množství rozmnožují přímo v Karibiku a Mexickém zálivu, místo aby je do oblasti přinášely mořské proudy z pobřeží západní Afriky.
Řasy dusí pobřežní ekosystémy
Ve volném oceánu představují plovoucí porosty sargas důležité útočiště pro ryby, mořské želvy i mořské ptáky. Jakmile se však dostanou k pobřeží, jejich přínos se mění v problém. Husté vrstvy omezují přístup světla ke korálům a mořským travám, snižují obsah kyslíku ve vodě a mohou poškozovat kořeny mangrovů.
Po vyplavení na břeh navíc rozkládající se řasy komplikují cestu čerstvě vylíhnutým mořským želvám do moře. Riziko představuje i těžká technika používaná při úklidu pláží, která může poškodit jejich hnízda.
Brian Barnes z Floridské univerzity přiznává, že letošní situace nemá obdoby. „Jde o zcela neobvyklý vývoj. Každý rok se situace vyvíjí jinak,“ míní.
Vědci připomínají, že pás sargas v Atlantiku roste už od roku 2011. Mezi možné příčiny patří splachy živin ze zemědělství, oteplování oceánů i změny mořských proudů, větrů a srážek. Loňský rekordní výskyt přibližně 40 milionů tun podle Barnese vytvořil základ pro letošní mimořádně časný růst přímo v Karibiku. „Květ z roku 2025 byl tak rozsáhlý, že vlastně nikdy úplně nezmizel. Zůstalo ho dost na to, aby se místně vytvořil nový porost.“
Dopady pociťují lidé i ekonomika
Nejvíce postižené je mexické pobřeží státu Quintana Roo, kde řasy zbarvují obvykle tyrkysovou vodu do tmavých odstínů a odrazují turisty. Místní podnikatelé hlásí výrazný pokles návštěvnosti a některé restaurace i hotely omezují provoz. Odhady hovoří o přibližně třicetiprocentním propadu tržeb v první polovině roku.
Mexická vláda se rozhodla vložit 115 milionů dolarů do opatření proti šíření sargasových porostů. V době největšího náporu se na karibské pobřeží Mexika dostane až 9 000 tun sargasových řas za jediný den, současné kapacity však umožňují odstranit zhruba 1 200 tun za den.
Při rozkladu řas vznikají plyny, mezi nimiž je i čpavek a sirovodík, které vytvářejí zápach připomínající zkažená vejce. Tyto plyny mohou způsobovat nevolnost, bolesti hlavy nebo podráždění dýchacích cest. Na Martiniku proto úřady otevřely dočasné ubytování pro obyvatele zasažené jejich vysokými koncentracemi. Ostrov zároveň letos sesbíral přes 11 500 tun řas, které následně využívá ke kompostování a výrobě bioenergie.
Výzkumníci zároveň upozorňují, že rozsáhlé květy makrořas jsou stále častější. Analýza založená na umělé inteligenci ukázala, že mezi lety 2003 a 2022 se jejich výskyt v tropickém Atlantiku a západním Pacifiku zvyšoval v průměru o více než 13 procent ročně.


