Každý stupeň oteplení způsobeného lidskou činností zvyšuje riziko podvýživy u milionů dětí. Vyplývá to z nové studie, která analyzovala data z 34 afrických zemí za období 16 let. Podle výzkumníků vede zvýšení průměrné teploty o jeden stupeň Celsia k nárůstu výskytu zakrnělého růstu dětí o 3,45 procenta. Na výzkum upozornil server Earth.
Takzvaný zakrnělý růst neznamená pouze menší tělesnou výšku. Jde o závažný zdravotní problém spojený s vyšším rizikem úmrtí, častějším výskytem chronických nemocí, horším kognitivním vývojem a horšími životními příležitostmi. Podle odhadů jím dnes trpí přibližně 149 milionů dětí mladších pěti let po celém světě.
Almost all of the world's children are exposed to at least one climate hazard, with as many as 1.8 billion put in danger by droughts and 1.2 billion by extreme heat, the United Nations Children's Fund said in a report https://t.co/GDx1MikYDe
— Reuters (@Reuters) June 16, 2026
Studii vedli vědci z Keough School of Global Affairs při University of Notre Dame. Aby zjistili vliv klimatických změn, porovnali skutečná teplotní data s klimatickými modely, které dokážou oddělit vliv lidské činnosti od přirozených výkyvů počasí.
Výsledky ukázaly, že běžná proměnlivost počasí s výskytem zakrnělého růstu u dětí přímo nesouvisí. Oteplování způsobené člověkem však ano. Vyšší teploty narušují zemědělskou produkci, snižují výnosy a zvyšují ceny potravin. Největší dopady pociťují domácnosti, které nemají finanční rezervy.
Dva problémy
Výzkumníci zároveň upozornili, že klimatická změna nepůsobí izolovaně. Významnou roli hraje také sociální nerovnost. Chudší rodiny mají omezený přístup ke vzdělání, zdravotní péči, pitné vodě nebo hygienickému zázemí. Když je zasáhne vlna veder nebo sucho, následky bývají výrazně horší.
Nejohroženější jsou podle studie venkovské oblasti s nedostatečnou infrastrukturou. Právě zde se negativní dopady klimatické změny a sociálních problémů nejvíce kumulují.
Výzkum zároveň ukázal, že klimatické změny a sociální nerovnost působí souběžně, nikoli jako jeden problém. Bohatší domácnosti si mohou dovolit nakoupit potraviny jinde nebo lépe zvládat období horší úrody. Nejchudší rodiny takovou možnost nemají, a proto jejich děti čelí zdravotním následkům mnohem dříve a výrazněji než ostatní skupiny obyvatel, které čelí stejným problémům.
Autoři proto tvrdí, že ochrana dětského zdraví nebude možná bez současného řešení klimatické změny i sociálních nerovností. Investice do vzdělání, hygieny a odolnosti domácností podle nich mohou pomoci zmírnit dopady oteplování na nejmladší generaci.


