Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) se na dnešní schůzce na Hradě opět neshodli na tom, jak by mělo vypadat složení české delegace na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Babiš dál míní, že by Pavel neměl být její součástí, prezident se ale summitu zúčastnit plánuje. Argumentuje tím, že zastupování země navenek je jeho ústavní pravomoc. Kompetenční žalobu vidí až jako poslední možnost, nicméně ji zváží, pokud nakonec součástí delegace nebude. O jejím složení rozhodne vláda v červnu. Pavel to po jednání řekl novinářům. Babiš se brífinku nezúčastnil.
Pavel bude trvat na tom, aby se na summitu zúčastnil zejména jeho první části, tedy neformální večeře hlav států a debaty o evropské a globální bezpečnosti. Oficiální části by se pak podle něj zúčastnil Babiš s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) a ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD). „Já v tomto vidím ústupek vládě. Rozhodně v tom nevidím nějaké vlamování se do zavřených dveří. Takové byly dosavadní ústavní zvyklosti,“ řekl prezident.
Pavel po jednání s Babišem: Ke shodě nedošlo. Žalobu zatím nechystám https://t.co/GLc5whMVaP https://t.co/GLc5whMVaP
— Echo24.cz (@echo24cz) May 8, 2026
Macinka ČTK sdělil, že je v současné době na důležité návštěvě v Německu a neměl prostor výstup ze schůzky prezidenta s premiérem sledovat, výsledek proto odmítl blíže komentovat.
Na ranní schůzku dorazil Babiš o čtvrt hodiny později. Při přivítání mu prezident připomněl, že měli domluvené setkání na 8:30, načež předseda vlády odpověděl, že „mu to nevyšlo“. Pavel pozdní příchod po pietním aktu na Vítkově okomentoval. „Mezi slušnými lidmi platí, že když si dohodnou čas, tak na ten čas přijdou a když nemohou, tak že se omluví. Pokud to neudělají, je to výraz nezdvořilosti a já to vnímám jako signál,“ řekl.
Pavel zdůraznil, že zastupování země navenek je v podstatě prezidentova povinnost, kterou vykonávat musí. „Já ji chci vykonávat v souladu s ústavou, a proto ani nemám jinou možnost než trvat na tom, aby zvyklosti, které tady platily po více než 30 let, platily i nadále,“ uvedl.
Kompetenční žaloba není podle něj nástrojem, který by chtěl využívat. Rozhodne se o tom ale až v červnu, kdy vláda definitivně určí složení delegace. „Pokud by rozhodla tak, že to bude znamenat vyřazení prezidenta z plnění jeho ústavních povinností, pak mi asi nezbyde nic jiného než podání ústavní žaloby zvážit. Musím chránit to, aby prezident mohl vykonávat kompetence dané ústavou,“ podotkl Pavel.
Babiš již dříve uvedl, že vláda by na summitu měla hájit své postoje a výdaje na obranu, jelikož má na starosti vládní rozpočet. Pavel ale dnes uvedl, že v poslední době se přístup vlády k obraně a naplňování závazků vůči NATO změnil a tak jsou již v názoru na tyto věci zajedno. „Prezident se vždy řídí mandátem schváleným vládou. Na tom se nic nemění a já jsem nikdy nezpochybnil, že bych se takovým mandátem neřídil. Kritika vlády za konkrétní kroky na domácí půdě je podle mého naprosto legitimní, protože nikde není psáno, že prezident musí mít s vládou na všechny otázky stejný názor,“ dodal prezident.
Proti jeho účasti opakovaně vystupoval Macinka, který od doby, kdy vygradoval spor o jmenování poslance Filipa Turka (za Motoristy) ministrem životního prostředí, označuje Pavla za zástupce opozice.
Summity NATO v minulosti navštěvovali za Česko jak předsedové vlád, tak prezidenti. Pavel se zatím zúčastnil všech summitů NATO, které se od jeho nástupu do funkce konaly, tedy v roce 2023 ve Vilniusu, ve Washingtonu v roce 2024 i loni v Haagu.
Výklad české Ústavy je podle advokáta Tomáše Nahodila především hodnotový a založený na ústavních zvyklostech. „Více než od jejího doslovného textu se tedy odvíjí od ústavněprávních principů, které stojí za ním a mohou být netrénovanému čtenáři Ústavy skryty, a také od její předchozí zavedené nezpochybňované interpretace a aplikace,“ uvedl v komentáři, který má ČTK k dispozici. Podle Nahodila Pavel postupuje systematicky a předvídatelně a své rozhodnutí o účasti rámuje relevantními ústavněprávními argumenty. „Tím vytváří na vládu tlak nejen politický, ale i ústavněprávní. Jeho argumenty jsou pádné a ve svém souhrnu mohou přispět k jeho úspěchu před Ústavním soudem, pokud se na něj obrátí, aby tento spor rozhodl,“ dodal.
