Zdravý oceán je základem potravinové bezpečnosti, ochrany klimatu i fungování světové ekonomiky. Přesto patří mezi nejvíce přehlížené oblasti z hlediska financování. Odborníci upozorňují, že bez výrazně vyšších investic nebude možné zajistit dlouhodobě udržitelné využívání mořských zdrojů ani ochranu ekosystémů, na kterých závisí miliardy lidí.
Oceány pokrývají více než 70 procent povrchu Země a poskytují řadu služeb, bez nichž by moderní společnost nemohla fungovat. Regulují klima, chrání pobřeží, zajišťují obživu milionům lidí a podporují odvětví od rybolovu přes dopravu až po cestovní ruch. Hodnota světové oceánské ekonomiky dosahuje bilionů dolarů a v příštích letech má dále růst.
Navzdory svému významu zůstává oceán z hlediska financování na okraji zájmu. Cíl OSN zaměřený na život pod vodou patří dlouhodobě k nejméně podporovaným. Podle odhadů by bylo do roku 2030 potřeba investovat téměř 175 miliard dolarů ročně. Některé novější analýzy dokonce uvádějí částku až 550 miliard dolarů za rok, pokud chce svět zajistit dlouhodobě zdravé mořské prostředí.
The ocean economy is expanding rapidly across sectors such as aquaculture, tourism, and shipping. supporting food security, employment, and economic development. But growth is increasingly constrained by its declining health, says Rafael González Quiroz https://t.co/JErXAmm3L9
— Inter Press Service (@ipsnews) June 22, 2026
Proč peníze do oceánu netečou
Jedním z hlavních problémů je absence jednotných pravidel. Investoři často postrádají jasný systém, podle kterého by mohli posuzovat, zda projekt skutečně prospívá oceánu. To zvyšuje riziko takzvaného bluewashingu, kdy se za udržitelné vydávají aktivity s minimálním nebo dokonce negativním dopadem na životní prostředí.
Další překážku představují škodlivé pobídky. Státy i nadále podporují činnosti, které mořským ekosystémům škodí. Jde například o dotace fosilním palivům nebo neudržitelnému rybolovu. Současně chybí dostatek prostředků na ochranu moří, správu chráněných oblastí či obnovu pobřežních ekosystémů.
Investory odrazuje také vysoké riziko. Řada oceánských projektů přináší výsledky až po letech a jejich ekonomické přínosy se obtížně vyčíslují. Hodnota přírodního kapitálu se navíc často nepromítá do tržních cen. Přesto studie naznačují, že každý investovaný dolar do oceánských řešení může do poloviny století přinést nejméně pět dolarů celospolečenských přínosů.
Modré finance nabírají na významu
Právě proto se stále více mluví o takzvaných modrých financích. Tento pojem zahrnuje investice, půjčky a další finanční nástroje zaměřené na ochranu moří, podporu udržitelné ekonomiky a posilování odolnosti pobřežních oblastí. Peníze pocházejí z veřejných rozpočtů, soukromého kapitálu, rozvojových fondů i filantropických zdrojů.
Mezi nejznámější nástroje patří modré dluhopisy. Ty fungují podobně jako zelené dluhopisy, ale soustředí se výhradně na projekty spojené s oceány. První státní modrý dluhopis vydaly Seychely v roce 2018. Země díky získaným prostředkům výrazně rozšířila ochranu svých mořských oblastí a překonala původně stanovené cíle.
Rozvoj modrých financí podporují i mezinárodní instituce. V posledních letech vznikly dobrovolné standardy a doporučení pro investory, které mají zvýšit důvěru trhu. Přesto stále chybí všeobecně uznávaná klasifikace projektů, což brání rychlejšímu růstu celého sektoru.
Významnou roli může sehrát soukromý sektor. Firmy pod tlakem ESG reportingu a klimatických závazků stále častěji hledají projekty s pozitivním dopadem na životní prostředí. Odborníci ale upozorňují, že samotné firemní sliby nestačí. Klíčové budou modely, které propojí veřejné finance, rozvojové fondy, filantropii a soukromý kapitál.
Důležitou součástí řešení mohou být také granty, zvýhodněné úvěry nebo pojišťovací mechanismy. Ty pomáhají snižovat riziko a umožňují financovat projekty, které by za běžných podmínek investory nezaujaly. Patří mezi ně například ochrana mangrovových porostů, obnova přírodních stanovišť nebo podpora drobných rybářských komunit.
Zdravý oceán není jen ekologická otázka. Je to základ fungování světové ekonomiky, potravinových systémů i ochrany před dopady klimatické změny. Bez výrazného navýšení investic bude stále obtížnější udržet mořské ekosystémy v dobrém stavu. Odborníci proto zdůrazňují, že financování oceánu není náklad navíc, ale investice do budoucí stability a prosperity.
