Íránské raketové a dronové útoky na země Perského zálivu vyvolaly v regionu napětí. Vlády arabských států mluví o překročení všech hranic a zvažují další kroky, zatím však dávají přednost obraně a diplomatickému řešení.
Státy Perského zálivu se ocitly v první linii nového konfliktu na Blízkém východě. Írán reagoval na americko-izraelské letecké údery tím, že odpálil stovky raket a dronů na své arabské sousedy. Cílem byly především americké vojenské základny na jejich území, ale útoky zasáhly také civilní objekty a energetickou infrastrukturu.
Důsledky útoků se projevily i v Dubaji. Trosky zneškodněné rakety způsobily požár na jednom z kotvišť v přístavu Džabal Alí. Přestože se většinu střel podařilo zachytit, padající části raket a dronů způsobují škody a v některých případech i oběti.
Drony se podle odborníků dokážou snáze dostat přes protivzdušnou obranu. Způsobují sice menší škody, ale přinášejí chaos a narušují obchod i cestování. Právě to může být podle některých pozorovatelů součástí íránské strategie.
Region Perského zálivu se dlouhodobě prezentuje jako bezpečné centrum pro obchod, finance a cestovní ruch. Útoky však tuto pověst ohrožují a zasahují také ropný a plynárenský průmysl, který je pro místní ekonomiky klíčový.
Arabské vlády konflikt nechtěly a snažily se mu zabránit. Nyní však řeší otázku, zda budou do války zataženy. Mluvčí katarského ministerstva zahraničí Madžíd al-Ansarí uvedl, že „všechny červené linie už byly překročeny“.
„Útoky na naši suverenitu jsou trvalé,“ řekl novinářům na úterní tiskové konferenci. Podle něj byly zasaženy infrastruktura i obytné oblasti. Katarské vedení podle jeho slov zvažuje všechny možnosti, jak reagovat. Zároveň zdůraznil, že takové útoky nemohou zůstat bez odpovědi.
Podle deníku Financial Times odpálil Írán na Spojené arabské emiráty téměř stejné množství raket a dronů jako na Izrael. Emiráty jsou přitom hlavním obchodním a turistickým centrem regionu.
Útoky zároveň ukazují, jak zranitelná může být energetická infrastruktura v oblasti. Jakékoli narušení dodávek ropy a plynu by mohlo mít dopad na světovou ekonomiku.
Íránská strategie však může mít i opačný efekt. Teherán riskuje, že přiblíží státy Perského zálivu ještě více k Washingtonu a případně je přiměje zapojit se do konfliktu.
Zatím arabské země odmítají umožnit Spojeným státům využívat jejich vzdušný prostor a území k útokům na Írán. Do bojových operací se zatím nezapojily a soustředí se především na obranu.
Situace se však může změnit v závislosti na tom, jak dlouho bude válka pokračovat. Část arabských států zároveň nechce působit dojmem, že stojí na straně Izraele. Napětí v jejich vztazích s Izraelem totiž v posledních letech zesílilo, mimo jiné kvůli ofenzivě v Gaze a vojenským operacím v Libanonu a Sýrii.
Útoky Íránu přesto posílily spolupráci mezi státy Perského zálivu. Šest členů Rady pro spolupráci arabských států Zálivu – Saúdská Arábie, Kuvajt, Katar, Bahrajn, Spojené arabské emiráty a Omán – se v neděli sešlo na mimořádném jednání.
V závěrečném prohlášení vyjádřily solidaritu a uvedly, že přijmou všechna potřebná opatření k obraně své bezpečnosti, stability a území. Zároveň zdůraznily, že jsou připraveny chránit své občany i obyvatele regionu a v případě potřeby reagovat na útoky.
