6.3 C
Czech
Čtvrtek 12. února 2026
AnalýzyANALÝZA: Zelenskyj musí udržet Trumpa na své straně, teď na tom závisí...

ANALÝZA: Zelenskyj musí udržet Trumpa na své straně, teď na tom závisí všechno  

Letecké útoky se stupňují, postup nepřátelské pěchoty na východě zrychluje, obránci jsou po třech a půl letech války vyčerpaní a všechny oči na Ukrajině i v celé Evropě se opět upírají na jednoho jediného muže. Donalda Trumpa. A prezidentovi Volodymyru Zelenskému nezbývá nic jiného, než pokračovat ve snaze vybudovat si s ním co nejlepší možný vztah.

Letní ofenzíva začíná. Ruské jednotky hlavně na východě a severovýchodě zintenzivňují nátlak a zvyšují tempo postupu nehledě na obrovské ztráty. Kromě toho provádějí největší vzdušné údery na ukrajinskou civilní i vojenskou infrastrukturu od začátku války. Obraz ukrajinského bojiště je pochmurný.

V zimě nehrály podmínky ve prospěch ruské armády, která se vyčerpala, zatímco ukrajinské linie se stabilizovaly. V květnu a červnu ale ruský postup zrychlil. Podle údajů zveřejněných ukrajinským monitorovacím projektem Deep State obsadily ruské síly v květnu přibližně 449 kilometrů čtverečních ukrajinského území. To je o 253 procent více než v dubnu.

V drtivých pozičních bitvách odrážejí tato čísla jistou chaotičnost, ne-li kolaps v určitých místech frontové linie.

Situace je nejdramatičtější ve směru na Pokrovsk a Kosťantynivku. Oběma městům stále hrozí postupné částečné obklíčení – přestože by nešlo o definitivní sevření, tento výsledek by učinil obranu měst neudržitelnou.

Ruská válka se přesunula i do Dněpropetrovské oblasti, nátlak trvá v pohraniční Sumské oblasti. Rusové tam vpadli ve jménu pomsty za ukrajinskou invazi do Kurské oblasti, i přes intenzivní snahu se však jejich postup vyčerpal. Přesto zde ruské útoky na unavené obránce představují jisté dilema, upozorňuje Rob Lee, vedoucí pracovník Foreign Policy Research Institute.

„Pokud se Rusku podaří nadále tlačit blíže k městu Sumy a vystavovat ho stále většímu riziku, mohlo by mu to dát více vlivu při jednáních (o příměří) a donutit Ukrajinu odklonit více sil od (kritického) Doněcku.“ varoval Lee.

Ukrajina je stále obranyschopná

Ukrajině podle něj hraje do karet skutečnost, že netrpí akutním nedostatkem vojenských zásob (zbraně, munice). Republikánská blokáda vojenské pomoci v loňském roce vedla k prudkému navýšení domácí výroby různých levných dronů. Výsledek? Konzistentní mobilní zdroj palebné síly, kterou lze nasadit na zastavení ruského postupu i k úderům hluboko za frontovou linií. A hlavně snižuje závislost Ukrajiny na dělostřelecké munici.

„Dělostřelectvo už není prostředek s největším způsobeným počtem obětí ve válce. Relativní kadence dělostřelecké palby už není tak významným ukazatelem jako kdysi,“ míní Lee.

Pro Ukrajinu už není od začátku roku 2024 největší výzvou nedostatek zbraní a munice, ale schopnost nasadit dostatek bojeschopné síly a pokrytí aktivní frontové linie dlouhé přes 1200 kilometrů.

Přestože podle odhadů dosáhl počet ruských obětí války na Ukrajině (zranění, mrtví, pohřešovaní) více než jednoho milionu, což jsou ohromující ztráty, nepříteli se daří verbovat do armády další a další muže. Jde o desítky tisíc dobrovolníků, jejichž největší motivací jsou peníze. Kyjev nemá takový luxus v podobě přílivu čerstvé pěchoty na bojiště a Moskva nejeví známky chuti válku ukončit. Kyjevu zbývá jediné: musí vést vyčerpávající konflikt co nejefektivněji je to možné. Kromě toho – Ukrajina trpí nedostatečnou protivzdušnou obranou, čehož Rusko využívá a masivně útočí na civilní infrastrukturu.

Co vadí Trumpovi

Všechny oči se proto upírají na Trumpa. Stále totiž platí, že Ukrajina se bez americké pomoci neobejde.

Vztah mezi Trumpem a Zelenským se změnil k lepšímu. Zatímco krátce po inauguraci šéf Bílého domu i jeho lidé (třeba zvláštní vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff) podlézali ruskému diktátorovi Vladimiru Putinovi, mezi Trumpovou administrativou a Kyjevem panovalo značné napětí.

To eskalovalo v dramatickou roztržku se Zelenským v Oválné pracovně. Nelichotivé slovní přestřelky pokračovaly. Trump několikrát obvinil Ukrajinu z toho, že si za válku může sama a prohlašoval, že Putin touží konflikt ukončit, akorát neví jak.

Bezradnost, jak konflikt ukončit, nakonec vedla k tomu, že Trumpova administrativa začala dávat signály o možném stažení USA z mírových rozhovorů, které neměly na válku žádný vliv (nejvýznamnějším úspěchem byly výměnu zajatců). Zatímco v předvolebních slibech šéf Bílého domu prohlašoval, jak ukončí válku do 24 hodin, po svém neúspěchu se od tohoto tvrzení distancoval a vyhýbal se jakékoli odpovědnosti za nastolení míru. Místo toho komentoval Zelenského legitimitu v prezidentském úřadu.

Situace se od té doby dramaticky změnila. Trump si začal více pochvalovat vztah se Zelenským, zatímco jeho frustrace z Putina je již nepopiratelná a nepřehlédnutelná. Několikrát řekl, že Putin zřejmě používá mírová jednání ke zdržování. Pak začal zuřit kvůli stupňujícím se útokům na ukrajinské civilisty. A nakonec došlo na prohlášení o tom, že šéf Kremlu konflikt ukončit nechce.

„Věřím, že chce mír. Znám ho velmi dobře a myslím, že chce mír. Myslím, že by mi řekl, kdyby ho nechtěl. V tomto mu věřím,“ tvrdil Trump ještě před několika měsíci. „Vždy jsem měl velmi dobré vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, ale něco se mu stalo. Úplně se ZBLÁZNIL! Zbytečně zabíjí spoustu lidí, a to nemluvím jen o vojácích. Rakety a drony jsou posílány na města na Ukrajině, a to zcela bezdůvodně,“ napsal koncem května na své sociální síti Truth Social.

„Od Putina dostáváme samé sra*ky, abych řekl pravdu. Celou dobu je strašně milý, ale ukazuje se, že jeho slova jsou bezvýznamná,“ řekl Trump poté, co mu Putin po telefonu sdělil, že mír vůbec není na stole, ale že se přiklání k dalším rozhovorům.

Nesmíme zapomenout ani na pokrok, jakým je podepsání nerostné dohody, jež defacto znamená stvrzení ekonomického vztahu USA s Ukrajinou – jinými slovy, je to zpečetění toho, že Washington má v zemi své zájmy.

Velké pondělí

Trump uvedl, že v pondělí (14. června) učiní velké prohlášení o Rusku. Celý svět teď se zatajeným dechem čeká, co přijde. V rukávu nemá příliš mnoho prostředků k zastavení Putina, o to drtivější však jsou. Buď může poskytnout Ukrajině tolik vojenské pomoci, že by mohla okupanty vytlačit, nebo může na Moskvu uvalit zničující sankce. Ruská ekonomika je křehká, protože se ocitla v problémech.  

„Trumpova administrativa má v tomto ohledu dva možné postupy,“ myslí si Tom Brewer, bývalý důstojník americké armády a senátor státu Nebraska, který v Republikánské straně soustavně lobbuje za větší podporu Ukrajiny. „Buď Ukrajinu přijmou, dají ji zbraně, které potřebují k udržení boje a k tomu, aby byla válku schopna nakonec ukončit, nebo se stáhnou,“ uvedl.

Trumpova očividná frustrace z Putina naznačuje, že druhá možnost, alespoň zatím, na stole není. Jenomže ani tak se Kyjev nemůže na Trumpa stoprocentně spoléhat – ať už kvůli jeho schopnosti porušovat vlastní sliby – nebo lidem, kterými se obklopil. Tedy odpůrci americké vojenské pomoci Ukrajině jednajícími někdy i za jeho zády.

Stačí se podívat na dění z posledních týdnů. USA oznámily přerušení některých dodávek zbraní na Ukrajinu, od čehož se Trump distancoval a vyhlásil jejich částečné obnovení, přičemž nakonec oznámil nové dodávky, první v jeho funkčním období. Zelenskému však nezbývá nic jiného, než s Trumpem tento nevyzpytatelný tanec dál tančit a snažit se s ním vybudovat co nejsmysluplnější a nejpevnější vztah. K tomu je potřeba vytvářet na něj dostatečný nátlak, ale zároveň to nepřehánět, aby ho to neodradilo.

Nejistota způsobená politikou Trumpovy administrativy nicméně znamená, že Ukrajina i Evropa se musí současně připravovat i na možný svět bez americké přítomnosti a podpory. A to s militarizujícím Ruskem za dveřmi.

Reklama

Doporučujeme

Trump dává přednost jednání, použití síly vůči Íránu ale nevylučuje

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se ve středu setkal v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Na schůzce se projednávalo obnovení diplomacie s Teheránem a íránský jaderný program. Trump trval na pokračování rozhovorů, odmítl však vyloučit vojenský zásah.

Helma padlých sportovců stála Ukrajince závod

Ukrajinský skeletonista Vladyslav Heraskevych přišel na zimních olympijských hrách v Itálii o čtvrteční závod poté, co odmítl nastoupit bez helmy s fotografiemi ukrajinských sportovců, kteří zemřeli během války s Ruskem.

Další jednání o ukončení války je naplánováno na příští týden

Další kolo jednání o možném ukončení rusko-ukrajinské války, které zprostředkovávají Spojené státy, je plánováno na úterý nebo středu. Agentuře Bloomberg to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na programu je podle něj americký návrh na zřízení svobodné ekonomické zóny, coby nárazníkového území na Donbase. Podle ukrajinské hlavy státu ale tuto možnost obě válčící strany vnímají skepticky.

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na dnešek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.

J. D. Vance vyzval americké olympioniky, aby se na hrách drželi dál od politiky

Americký viceprezident J. D. Vance během zimních olympijských her v Itálii vzkázal sportovcům z Team USA, že na olympiádě nemají útočit na vlastní vládu. Podle něj mají reprezentovat celou zemi a soustředit se na výkon, ne na politické vzkazy.

Republikáni se k Trumpovi otáčejí zády, ve Sněmovně hlasovali proti clům

V americké Sněmovně reprezentantů došlo k nečekanému zvratu. Šest republikánů se připojilo v hlasování proti clům uvalených na Kanadu k demokratům. Odráží to zděšení některých zákonodárců z Trumpovy vlastní strany nad jeho celní politikou. Hlasování pravděpodobně nebude mít žádný dopad. I kdyby podobně skončilo i v Senátu, prezident má právo ho vetovat.

Podezřelou z masové střelby na západě Kanady je místní osmnáctiletá obyvatelka

Podezřelou z masové střelby v obci Tumbler Ridge na západě Kanady je místní osmnáctiletá obyvatelka, uvedla dnes na tiskové konferenci policie. Podle ní dívka zastřelila osm lidí, včetně své matky, nevlastního bratra, učitelky, pěti studentů střední školy a pak i sebe. Původně policie mluvila o celkem deseti mrtvých. Jaký byl motiv činu, zatím není zřejmé.

Ukrajina uspořádá volby, až budou bezpečnostní záruky a příměří, řekl Zelenskyj

Ukrajina uspořádá volby, až budou odpovídající bezpečnostní záruky a zavládne příměří v bojích s Ruskem, řekl dnes podle světových a ukrajinských agentur prezident Volodymyr Zelenskyj novinářům. Reagoval na článek deníku Financial Times, který s odvoláním na ukrajinské a evropské představitele napsal, že se hlava státu chystá 24. února oznámit plán vypsání prezidentských voleb a referenda o mírové dohodě. Podle listu to Zelenskyj měl udělat po tlaku americké administrativy.

Ve věku 48 let zemřel herec James Van Der Beek, hvězda seriálu Dawsonův svět

Herec James Van Der Beek, kterého si diváci po celém světě pamatují jako Dawsona Leeryho ze seriálu Dawsonův svět, zemřel ve věku 48 let. V posledních letech bojoval s rakovinou tlustého střeva, o níž otevřeně promluvil. Jeho rodina nyní žádá o soukromí.

Stárnoucí stínové tankery hrozí obří ekologickou katastrofou

Stárnoucí ropné tankery, které převážejí surovinu mimo oficiální dohled, představují podle analytiků vážnou hrozbu pro moře i pobřeží. Lodě často plují bez pojištění, s utajenými vlastníky a vypnutými sledovacími systémy.

Polsko se nepřipojí k Trumpově Radě míru, řekl premiér Tusk

Polsko se za nynějších okolností nepřipojí k Radě míru vytvářené americkým prezidentem Donaldem Trumpem, ale bude dále analyzovat možnosti, uvedl dnes podle médií polský premiér Donald Tusk. Polsko podle něj obdrželo pozvánku na setkání zahajující práci Rady míru, které se uskuteční 19. února v USA.

Muž z Texasu zastřelil svou dceru poté, co se pohádali kvůli Trumpovi

Úřad koronera v anglickém Cheshiru prověřuje smrt třiadvacetileté Britky Lucy Harrison, kterou 10. ledna 2025 zastřelil její otec v domě v texaském Prosperu nedaleko Dallasu. Tragédii podle vyšetřování předcházela hádka o americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi.

Britney Spears prodala práva na celou svou hudební tvorbu

Britney Spears uzavřela jeden z největších obchodů své kariéry. Popová hvězda prodala práva na celý svůj hudební katalog společnosti Primary Wave. Hodnota dohody se podle dostupných informací pohybuje kolem 200 milionů dolarů a přichází jen krátce poté, co zpěvačka oznámila, že už nechce vystupovat ve Spojených státech.

Italská vláda se chystá podle médií schválit námořní blokádu pro migranty

Italská vláda dnes projedná nová opatření týkající se migrace. Vyplývá to z programu dnešního zasedání, který byl zveřejněn po 12:00 SEČ. Podle médií se chystá schválit i takzvanou námořní blokádu pro migranty. Balík má navíc upravit italské právo s ohledem na nový unijní migrační pakt, který začne platit v červnu. Námořní blokádu proti migrantům slibovali vládní politici během kampaně před parlamentními volbami v roce 2022.

Tropický cyklon Gezani si na Madagaskaru vyžádal nejméně devět mrtvých

Nejméně devět osob zahynulo na Madagaskaru, který dnes zasáhl tropický cyklon Gezani. Dvě desítky dalších lidí utrpěly zranění a téměř 1500 obyvatel z přístavního města Toamasina nechaly úřady preventivně evakuovat, informovala agentura Reuters.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama