AnalýzyANALÝZA: Zelenskyj musí udržet Trumpa na své straně, teď na tom závisí...

ANALÝZA: Zelenskyj musí udržet Trumpa na své straně, teď na tom závisí všechno  

Letecké útoky se stupňují, postup nepřátelské pěchoty na východě zrychluje, obránci jsou po třech a půl letech války vyčerpaní a všechny oči na Ukrajině i v celé Evropě se opět upírají na jednoho jediného muže. Donalda Trumpa. A prezidentovi Volodymyru Zelenskému nezbývá nic jiného, než pokračovat ve snaze vybudovat si s ním co nejlepší možný vztah.

Letní ofenzíva začíná. Ruské jednotky hlavně na východě a severovýchodě zintenzivňují nátlak a zvyšují tempo postupu nehledě na obrovské ztráty. Kromě toho provádějí největší vzdušné údery na ukrajinskou civilní i vojenskou infrastrukturu od začátku války. Obraz ukrajinského bojiště je pochmurný.

V zimě nehrály podmínky ve prospěch ruské armády, která se vyčerpala, zatímco ukrajinské linie se stabilizovaly. V květnu a červnu ale ruský postup zrychlil. Podle údajů zveřejněných ukrajinským monitorovacím projektem Deep State obsadily ruské síly v květnu přibližně 449 kilometrů čtverečních ukrajinského území. To je o 253 procent více než v dubnu.

V drtivých pozičních bitvách odrážejí tato čísla jistou chaotičnost, ne-li kolaps v určitých místech frontové linie.

Situace je nejdramatičtější ve směru na Pokrovsk a Kosťantynivku. Oběma městům stále hrozí postupné částečné obklíčení – přestože by nešlo o definitivní sevření, tento výsledek by učinil obranu měst neudržitelnou.

Ruská válka se přesunula i do Dněpropetrovské oblasti, nátlak trvá v pohraniční Sumské oblasti. Rusové tam vpadli ve jménu pomsty za ukrajinskou invazi do Kurské oblasti, i přes intenzivní snahu se však jejich postup vyčerpal. Přesto zde ruské útoky na unavené obránce představují jisté dilema, upozorňuje Rob Lee, vedoucí pracovník Foreign Policy Research Institute.

„Pokud se Rusku podaří nadále tlačit blíže k městu Sumy a vystavovat ho stále většímu riziku, mohlo by mu to dát více vlivu při jednáních (o příměří) a donutit Ukrajinu odklonit více sil od (kritického) Doněcku.“ varoval Lee.

Ukrajina je stále obranyschopná

Ukrajině podle něj hraje do karet skutečnost, že netrpí akutním nedostatkem vojenských zásob (zbraně, munice). Republikánská blokáda vojenské pomoci v loňském roce vedla k prudkému navýšení domácí výroby různých levných dronů. Výsledek? Konzistentní mobilní zdroj palebné síly, kterou lze nasadit na zastavení ruského postupu i k úderům hluboko za frontovou linií. A hlavně snižuje závislost Ukrajiny na dělostřelecké munici.

„Dělostřelectvo už není prostředek s největším způsobeným počtem obětí ve válce. Relativní kadence dělostřelecké palby už není tak významným ukazatelem jako kdysi,“ míní Lee.

Pro Ukrajinu už není od začátku roku 2024 největší výzvou nedostatek zbraní a munice, ale schopnost nasadit dostatek bojeschopné síly a pokrytí aktivní frontové linie dlouhé přes 1200 kilometrů.

Přestože podle odhadů dosáhl počet ruských obětí války na Ukrajině (zranění, mrtví, pohřešovaní) více než jednoho milionu, což jsou ohromující ztráty, nepříteli se daří verbovat do armády další a další muže. Jde o desítky tisíc dobrovolníků, jejichž největší motivací jsou peníze. Kyjev nemá takový luxus v podobě přílivu čerstvé pěchoty na bojiště a Moskva nejeví známky chuti válku ukončit. Kyjevu zbývá jediné: musí vést vyčerpávající konflikt co nejefektivněji je to možné. Kromě toho – Ukrajina trpí nedostatečnou protivzdušnou obranou, čehož Rusko využívá a masivně útočí na civilní infrastrukturu.

Co vadí Trumpovi

Všechny oči se proto upírají na Trumpa. Stále totiž platí, že Ukrajina se bez americké pomoci neobejde.

Vztah mezi Trumpem a Zelenským se změnil k lepšímu. Zatímco krátce po inauguraci šéf Bílého domu i jeho lidé (třeba zvláštní vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff) podlézali ruskému diktátorovi Vladimiru Putinovi, mezi Trumpovou administrativou a Kyjevem panovalo značné napětí.

To eskalovalo v dramatickou roztržku se Zelenským v Oválné pracovně. Nelichotivé slovní přestřelky pokračovaly. Trump několikrát obvinil Ukrajinu z toho, že si za válku může sama a prohlašoval, že Putin touží konflikt ukončit, akorát neví jak.

Bezradnost, jak konflikt ukončit, nakonec vedla k tomu, že Trumpova administrativa začala dávat signály o možném stažení USA z mírových rozhovorů, které neměly na válku žádný vliv (nejvýznamnějším úspěchem byly výměnu zajatců). Zatímco v předvolebních slibech šéf Bílého domu prohlašoval, jak ukončí válku do 24 hodin, po svém neúspěchu se od tohoto tvrzení distancoval a vyhýbal se jakékoli odpovědnosti za nastolení míru. Místo toho komentoval Zelenského legitimitu v prezidentském úřadu.

Situace se od té doby dramaticky změnila. Trump si začal více pochvalovat vztah se Zelenským, zatímco jeho frustrace z Putina je již nepopiratelná a nepřehlédnutelná. Několikrát řekl, že Putin zřejmě používá mírová jednání ke zdržování. Pak začal zuřit kvůli stupňujícím se útokům na ukrajinské civilisty. A nakonec došlo na prohlášení o tom, že šéf Kremlu konflikt ukončit nechce.

„Věřím, že chce mír. Znám ho velmi dobře a myslím, že chce mír. Myslím, že by mi řekl, kdyby ho nechtěl. V tomto mu věřím,“ tvrdil Trump ještě před několika měsíci. „Vždy jsem měl velmi dobré vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, ale něco se mu stalo. Úplně se ZBLÁZNIL! Zbytečně zabíjí spoustu lidí, a to nemluvím jen o vojácích. Rakety a drony jsou posílány na města na Ukrajině, a to zcela bezdůvodně,“ napsal koncem května na své sociální síti Truth Social.

„Od Putina dostáváme samé sra*ky, abych řekl pravdu. Celou dobu je strašně milý, ale ukazuje se, že jeho slova jsou bezvýznamná,“ řekl Trump poté, co mu Putin po telefonu sdělil, že mír vůbec není na stole, ale že se přiklání k dalším rozhovorům.

Nesmíme zapomenout ani na pokrok, jakým je podepsání nerostné dohody, jež defacto znamená stvrzení ekonomického vztahu USA s Ukrajinou – jinými slovy, je to zpečetění toho, že Washington má v zemi své zájmy.

Velké pondělí

Trump uvedl, že v pondělí (14. června) učiní velké prohlášení o Rusku. Celý svět teď se zatajeným dechem čeká, co přijde. V rukávu nemá příliš mnoho prostředků k zastavení Putina, o to drtivější však jsou. Buď může poskytnout Ukrajině tolik vojenské pomoci, že by mohla okupanty vytlačit, nebo může na Moskvu uvalit zničující sankce. Ruská ekonomika je křehká, protože se ocitla v problémech.  

„Trumpova administrativa má v tomto ohledu dva možné postupy,“ myslí si Tom Brewer, bývalý důstojník americké armády a senátor státu Nebraska, který v Republikánské straně soustavně lobbuje za větší podporu Ukrajiny. „Buď Ukrajinu přijmou, dají ji zbraně, které potřebují k udržení boje a k tomu, aby byla válku schopna nakonec ukončit, nebo se stáhnou,“ uvedl.

Trumpova očividná frustrace z Putina naznačuje, že druhá možnost, alespoň zatím, na stole není. Jenomže ani tak se Kyjev nemůže na Trumpa stoprocentně spoléhat – ať už kvůli jeho schopnosti porušovat vlastní sliby – nebo lidem, kterými se obklopil. Tedy odpůrci americké vojenské pomoci Ukrajině jednajícími někdy i za jeho zády.

Stačí se podívat na dění z posledních týdnů. USA oznámily přerušení některých dodávek zbraní na Ukrajinu, od čehož se Trump distancoval a vyhlásil jejich částečné obnovení, přičemž nakonec oznámil nové dodávky, první v jeho funkčním období. Zelenskému však nezbývá nic jiného, než s Trumpem tento nevyzpytatelný tanec dál tančit a snažit se s ním vybudovat co nejsmysluplnější a nejpevnější vztah. K tomu je potřeba vytvářet na něj dostatečný nátlak, ale zároveň to nepřehánět, aby ho to neodradilo.

Nejistota způsobená politikou Trumpovy administrativy nicméně znamená, že Ukrajina i Evropa se musí současně připravovat i na možný svět bez americké přítomnosti a podpory. A to s militarizujícím Ruskem za dveřmi.

Doporučujeme

Izraelští osadníci zapálili dvě mešity na Západním břehu

Izraelští osadníci zaútočili na několik palestinských obcí na okupovaném Západním břehu. Zapálili dvě mešity, poškodili auta a zemědělskou půdu a na budovách zanechali nenávistné nápisy. Násilí přišlo dva dny po střetu u vesnice Tal, při kterém zemřeli čtyři Palestinci a dva Izraelci.

Otočka Trumpovy influencerky o 180 stupňů. Laura Loomer přiznala, že byla „oklamaná“ ruskou propagandou

Jedna z nejvýraznějších představitelek americké krajní pravice Laura Loomer překvapila zásadní změnou postoje k válce na Ukrajině. Dlouholetá podporovatelka prezidenta Donalda Trumpa po návštěvě Kyjeva veřejně přiznala, že v minulosti uvěřila ruské propagandě a šířila nepravdivé informace o Ukrajině.

Firemních bankrotů v Česku přibylo. Je jich nejvíce od roku 2017

České soudy během prvního pololetí letošního roku vyhlásily 418 bankrotů obchodních společností. Jejich počet meziročně vzrostl o devět procent a dostal se nejvýše od roku 2017. Ještě rychleji přibývaly insolvenční návrhy.

Rusko zaútočilo na Charkov, Kyjev i Kryvyj Rih. Zemřela jedna žena

Při ruském útoku na východoukrajinský Charkov zahynula 40letá žena a nejméně deset dalších lidí utrpělo zranění. Mezi zraněnými jsou také desetiletý chlapec a sedmnáctiletá dívka. Informoval o tom náčelník správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Ruské ministerstvo obrany mezitím oznámilo dobytí další vesnice na východě Ukrajiny.

Oteplování a pesticidy společně mění fungování sladkovodních ekosystémů

Sladkovodní ekosystémy čelí současně rostoucím teplotám i chemickému znečištění. Nový experiment ukazuje, že právě kombinace těchto dvou vlivů může výrazně proměnit potravní vztahy mezi vodními organismy, zpomalit rozklad organické hmoty a narušit koloběh živin. Zároveň se ukázalo, že dopady nejsou stejné po celý rok, ale výrazně se liší mezi zimou a létem.

Nejsilnější letošní tajfun zasáhl Čínu, zrušeny byly stovky letů

Tajfun Noul přinesl na jih Číny vydatné deště a silný vítr, zasáhl také Hongkong. V provincii Kuang-tung úřady evakuovaly více než 801 000 lidí a zrušeny byly stovky letů. Noul mezitím zeslábl na tropickou bouři, informovala dnes agentura AP. Podle čínské státní agentury Nová Čína jde o nejsilnější tajfun, který letos zasáhl čínskou pevninu.

Po útoku na pochod hrdosti v Berlíně policie pátrá po 21letém podezřelém

Německá policie pátrá po 21letém muži, kterého podezřívá ze sobotního útoku na akci na podporu práv komunity LGBT+ v Berlíně. Podle mluvčího hasičů při útoku zahynula jedna žena, 16 dalších lidí utrpělo zranění, z toho tři jsou v ohrožení života. Podezřelý Abdul B. má podle policie vazby na islamistickou scénu, motiv činu je ale nejasný. Policisté incident vyšetřují jako úmyslný útok. Nevylučují, že měl Abdul B. komplice.

Při ruských útocích na Ukrajinu zemřelo nejméně patnáct lidí. Rusové útočili i na výstavu dronů

Nejméně 15 lidí zahynulo při pátečních ruských útocích na Ukrajinu. Nejtragičtější bilanci měl úder balistickými raketami na výstavu dronových technologií nedaleko Kyjeva, při němž zemřelo deset lidí a přibližně stovka dalších utrpěla zranění. O útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Šéf OSN navštívil poprvé po 17 letech Sýrii

Generální tajemník OSN António Guterres přijel do Damašku na první návštěvu úřadujícího šéfa světové organizace od roku 2009. Se syrským vedením jedná hlavně o obnově země, návratu vysídlených lidí a posílení mezinárodní podpory. Návštěva zároveň potvrzuje postupný návrat Sýrie na diplomatickou scénu.

Francie nařídila evakuaci dalších sedmi obcí u Bordeaux kvůli požárům

Francouzské úřady v noci na dnešek nařídily preventivní evakuaci sedmi obcí v okolí Bordeaux kvůli rozsáhlým lesním požárům, které se k oblasti blíží. V těchto obcích žije přes 170.000 lidí, ale dvou z nich se evakuace týká jen částečně. Již k pátečnímu večeru se přitom podle úřadů v jihozápadní Francii muselo evakuovat 141.000 lidí. Dalších 60.000 lidí muselo kvůli požárům opustit domovy ve středním Španělsku.

Jemenští Húsíové tvrdí, že zaútočili na Saúdskou Arábii

Jemenští povstalečtí Húsíové dnes oznámili, že raketami zaútočili na Saúdskou Arábii. Několik hodin předtím slíbili odplatu za vzdušné údery na přístavní město Hudajdá, které Rijád provedl v pátek a při nichž byli podle Húsíů zraněni dva lidé. Podle agentury AFP tak dále eskaluje situace na nově otevřené frontě regionálního konfliktu, který začal v únoru americko-izraelskými údery na Írán.

V posunutém termínu se uskutečnila večeře korespondentů, přišel i Trump

V posunutém termínu se v pátek za zesílených bezpečnostních opatření uskutečnila slavnostní večeře Asociace korespondentů Bílého domu. Přišel i americký prezident Donald Trump. Akci před třemi měsíci narušil ozbrojený muž, takže Trump tehdy nestihl pronést projev. Informuje o tom agentura AP.

Loď Starship při zkušebním letu vynesla vylepšené satelity Starlink

Z texaského kosmodromu Starbase v noci na dnešek odstartoval raketový nosič Super Heavy s vesmírnou lodí Starship společnosti SpaceX. Loď vypustila 20 vylepšených satelitů Starlink a vrátila se na Zemi prakticky bez úhony, uvedla agentura Bloomberg.

John Cusack vyměnil film za komiks

John Cusack se v posledních letech před kamerou objevuje méně často. Herectví sice úplně neopustil, větší tvůrčí svobodu však našel při psaní své první grafické knihy.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama