menu

20.5 C
Czech
Sobota 30. srpna 2025

Myslím, že umírám na rakovinu plic, napsal v dopise školní střelec z Minneapolis

Robin Westman (23), který zastřelil dvě děti a sedmnáct dalších zranil v katolické škole v Minneapolis ve státě Minnesota, trpěl zřejmě psychickými a dalšími zdravotními problémy. V dopise, který zanechal, píše o tom, že má zřejmě rakovinu plic.

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 146 válečných zajatcích, oznámila Moskva

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 146 válečných zajatcích, oznámilo dnes ministerstvo obrany v Moskvě. Kyjev se zatím k této informaci nevyjádřil. Podle ruského resortu se výměna týkala vojáků obou stran, ale do vlasti se podle něj vrací také osm obyvatel ruské Kurské oblasti, kam loni srpnu pronikla ukrajinská armáda a měsíce ovládala část tamního území.

ANALÝZA: Zelenskyj musí udržet Trumpa na své straně, teď na tom závisí všechno  

Populace jaguárů v Mexiku roste, ale druh zůstává ohrožený

Po letech alarmujících zpráv přichází překvapivě dobrá čísla. Mexiko hlásí nárůst populace jaguárů, největších šelem Ameriky. Přesto odborníci varují, že vyhráno ještě zdaleka není.

Letecké útoky se stupňují, postup nepřátelské pěchoty na východě zrychluje, obránci jsou po třech a půl letech války vyčerpaní a všechny oči na Ukrajině i v celé Evropě se opět upírají na jednoho jediného muže. Donalda Trumpa. A prezidentovi Volodymyru Zelenskému nezbývá nic jiného, než pokračovat ve snaze vybudovat si s ním co nejlepší možný vztah.

Letní ofenzíva začíná. Ruské jednotky hlavně na východě a severovýchodě zintenzivňují nátlak a zvyšují tempo postupu nehledě na obrovské ztráty. Kromě toho provádějí největší vzdušné údery na ukrajinskou civilní i vojenskou infrastrukturu od začátku války. Obraz ukrajinského bojiště je pochmurný.

V zimě nehrály podmínky ve prospěch ruské armády, která se vyčerpala, zatímco ukrajinské linie se stabilizovaly. V květnu a červnu ale ruský postup zrychlil. Podle údajů zveřejněných ukrajinským monitorovacím projektem Deep State obsadily ruské síly v květnu přibližně 449 kilometrů čtverečních ukrajinského území. To je o 253 procent více než v dubnu.

V drtivých pozičních bitvách odrážejí tato čísla jistou chaotičnost, ne-li kolaps v určitých místech frontové linie.

Situace je nejdramatičtější ve směru na Pokrovsk a Kosťantynivku. Oběma městům stále hrozí postupné částečné obklíčení – přestože by nešlo o definitivní sevření, tento výsledek by učinil obranu měst neudržitelnou.

Ruská válka se přesunula i do Dněpropetrovské oblasti, nátlak trvá v pohraniční Sumské oblasti. Rusové tam vpadli ve jménu pomsty za ukrajinskou invazi do Kurské oblasti, i přes intenzivní snahu se však jejich postup vyčerpal. Přesto zde ruské útoky na unavené obránce představují jisté dilema, upozorňuje Rob Lee, vedoucí pracovník Foreign Policy Research Institute.

„Pokud se Rusku podaří nadále tlačit blíže k městu Sumy a vystavovat ho stále většímu riziku, mohlo by mu to dát více vlivu při jednáních (o příměří) a donutit Ukrajinu odklonit více sil od (kritického) Doněcku.“ varoval Lee.

Ukrajina je stále obranyschopná

Ukrajině podle něj hraje do karet skutečnost, že netrpí akutním nedostatkem vojenských zásob (zbraně, munice). Republikánská blokáda vojenské pomoci v loňském roce vedla k prudkému navýšení domácí výroby různých levných dronů. Výsledek? Konzistentní mobilní zdroj palebné síly, kterou lze nasadit na zastavení ruského postupu i k úderům hluboko za frontovou linií. A hlavně snižuje závislost Ukrajiny na dělostřelecké munici.

„Dělostřelectvo už není prostředek s největším způsobeným počtem obětí ve válce. Relativní kadence dělostřelecké palby už není tak významným ukazatelem jako kdysi,“ míní Lee.

Pro Ukrajinu už není od začátku roku 2024 největší výzvou nedostatek zbraní a munice, ale schopnost nasadit dostatek bojeschopné síly a pokrytí aktivní frontové linie dlouhé přes 1200 kilometrů.

Přestože podle odhadů dosáhl počet ruských obětí války na Ukrajině (zranění, mrtví, pohřešovaní) více než jednoho milionu, což jsou ohromující ztráty, nepříteli se daří verbovat do armády další a další muže. Jde o desítky tisíc dobrovolníků, jejichž největší motivací jsou peníze. Kyjev nemá takový luxus v podobě přílivu čerstvé pěchoty na bojiště a Moskva nejeví známky chuti válku ukončit. Kyjevu zbývá jediné: musí vést vyčerpávající konflikt co nejefektivněji je to možné. Kromě toho – Ukrajina trpí nedostatečnou protivzdušnou obranou, čehož Rusko využívá a masivně útočí na civilní infrastrukturu.

Co vadí Trumpovi

Všechny oči se proto upírají na Trumpa. Stále totiž platí, že Ukrajina se bez americké pomoci neobejde.

Vztah mezi Trumpem a Zelenským se změnil k lepšímu. Zatímco krátce po inauguraci šéf Bílého domu i jeho lidé (třeba zvláštní vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff) podlézali ruskému diktátorovi Vladimiru Putinovi, mezi Trumpovou administrativou a Kyjevem panovalo značné napětí.

To eskalovalo v dramatickou roztržku se Zelenským v Oválné pracovně. Nelichotivé slovní přestřelky pokračovaly. Trump několikrát obvinil Ukrajinu z toho, že si za válku může sama a prohlašoval, že Putin touží konflikt ukončit, akorát neví jak.

Bezradnost, jak konflikt ukončit, nakonec vedla k tomu, že Trumpova administrativa začala dávat signály o možném stažení USA z mírových rozhovorů, které neměly na válku žádný vliv (nejvýznamnějším úspěchem byly výměnu zajatců). Zatímco v předvolebních slibech šéf Bílého domu prohlašoval, jak ukončí válku do 24 hodin, po svém neúspěchu se od tohoto tvrzení distancoval a vyhýbal se jakékoli odpovědnosti za nastolení míru. Místo toho komentoval Zelenského legitimitu v prezidentském úřadu.

Situace se od té doby dramaticky změnila. Trump si začal více pochvalovat vztah se Zelenským, zatímco jeho frustrace z Putina je již nepopiratelná a nepřehlédnutelná. Několikrát řekl, že Putin zřejmě používá mírová jednání ke zdržování. Pak začal zuřit kvůli stupňujícím se útokům na ukrajinské civilisty. A nakonec došlo na prohlášení o tom, že šéf Kremlu konflikt ukončit nechce.

„Věřím, že chce mír. Znám ho velmi dobře a myslím, že chce mír. Myslím, že by mi řekl, kdyby ho nechtěl. V tomto mu věřím,“ tvrdil Trump ještě před několika měsíci. „Vždy jsem měl velmi dobré vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, ale něco se mu stalo. Úplně se ZBLÁZNIL! Zbytečně zabíjí spoustu lidí, a to nemluvím jen o vojácích. Rakety a drony jsou posílány na města na Ukrajině, a to zcela bezdůvodně,“ napsal koncem května na své sociální síti Truth Social.

„Od Putina dostáváme samé sra*ky, abych řekl pravdu. Celou dobu je strašně milý, ale ukazuje se, že jeho slova jsou bezvýznamná,“ řekl Trump poté, co mu Putin po telefonu sdělil, že mír vůbec není na stole, ale že se přiklání k dalším rozhovorům.

Nesmíme zapomenout ani na pokrok, jakým je podepsání nerostné dohody, jež defacto znamená stvrzení ekonomického vztahu USA s Ukrajinou – jinými slovy, je to zpečetění toho, že Washington má v zemi své zájmy.

Velké pondělí

Trump uvedl, že v pondělí (14. června) učiní velké prohlášení o Rusku. Celý svět teď se zatajeným dechem čeká, co přijde. V rukávu nemá příliš mnoho prostředků k zastavení Putina, o to drtivější však jsou. Buď může poskytnout Ukrajině tolik vojenské pomoci, že by mohla okupanty vytlačit, nebo může na Moskvu uvalit zničující sankce. Ruská ekonomika je křehká, protože se ocitla v problémech.  

„Trumpova administrativa má v tomto ohledu dva možné postupy,“ myslí si Tom Brewer, bývalý důstojník americké armády a senátor státu Nebraska, který v Republikánské straně soustavně lobbuje za větší podporu Ukrajiny. „Buď Ukrajinu přijmou, dají ji zbraně, které potřebují k udržení boje a k tomu, aby byla válku schopna nakonec ukončit, nebo se stáhnou,“ uvedl.

Trumpova očividná frustrace z Putina naznačuje, že druhá možnost, alespoň zatím, na stole není. Jenomže ani tak se Kyjev nemůže na Trumpa stoprocentně spoléhat – ať už kvůli jeho schopnosti porušovat vlastní sliby – nebo lidem, kterými se obklopil. Tedy odpůrci americké vojenské pomoci Ukrajině jednajícími někdy i za jeho zády.

Stačí se podívat na dění z posledních týdnů. USA oznámily přerušení některých dodávek zbraní na Ukrajinu, od čehož se Trump distancoval a vyhlásil jejich částečné obnovení, přičemž nakonec oznámil nové dodávky, první v jeho funkčním období. Zelenskému však nezbývá nic jiného, než s Trumpem tento nevyzpytatelný tanec dál tančit a snažit se s ním vybudovat co nejsmysluplnější a nejpevnější vztah. K tomu je potřeba vytvářet na něj dostatečný nátlak, ale zároveň to nepřehánět, aby ho to neodradilo.

Nejistota způsobená politikou Trumpovy administrativy nicméně znamená, že Ukrajina i Evropa se musí současně připravovat i na možný svět bez americké přítomnosti a podpory. A to s militarizujícím Ruskem za dveřmi.

Reklama
Reklama

Vybrali jsme pro vás

ANALÝZA: Trumpovy sekundární sankce Rusko nerozloží, je třeba přitvrdit

Americký prezident Donald Trump dal Rusku jasnou lhůtu na ukončení války na Ukrajině. Pokud tak neučiní, vejdou v platnost tvrdé sankce. Ty nezasáhnou přímo Moskvu, ale její obchodní partnery. Jejich dopad však může být omezenější, než si myslíme. Jistě, mohou být symbolické a ukázat jasný postoj Trumpovy Ameriky k Rusku. V kontrastu sankcí prosazovaných některými republikánskými i demokratickými poslanci však působí zdrženlivě.

ANALÝZA: Rusové na Ukrajině postupují pomaleji než šneci, na červenec ale něco chystají

Ukrajina má obavy z letní ofenzívy. Již před několika týdny zaznamenala zintenzivnění ruských útoků hlavně na východě a severovýchodě. Ruský postup je ale extrémně pomalý. Podle výpočtu by postupovali rychleji i šneci – navíc je vykoupený obrovskými ztrátami. Ukrajinci zastavili nepřítele v Sumské oblasti a stále se je úplně nepodařilo vytlačit z Kurské oblasti. Situace na bojišti není pro Moskvu optimální.

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Francie či Španělsko odsuzují americké vízové restrikce pro Palestince

Ministři zahraničí Francie, Španělska či Irska dnes důrazně kritizovali rozhodnutí Spojených států neudělit víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří se měli zúčastnit zářijového zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Informují o tom agentury AFP a Reuters, podle nichž se tak šéfové diplomacií vyjádřili v Kodani, kde jsou na neformálním jednání ministrů zahraničí EU.

Prezidentská amnestie ve Vietnamu příští týden omilostní bezmála 14.000 vězňů

Vietnamský prezident Luong Cuong příští týden u příležitosti státního svátku omilostní bezmála 14.000 vězňů, což je nejvíce za jeden rok. Napsala to agentura AFP. Od roku 2009 se na svobodu dostalo téměř 100.000 trestanců.

Rusko podniklo další rozsáhlý útok na Ukrajinu, v Záporoží zahynul jeden člověk

Rusko v noci na dnešek podniklo další rozsáhlý útok na Ukrajinu, jehož cílem byla více než polovina oblastí, včetně regionů na západě země. Kvůli ochraně polských oblastí v sousedství Ukrajiny odstartovaly polské a spojenecké stíhačky, oznámilo nad ránem vedení polské armády. Ruský úder na Záporoží si vyžádal jednoho mrtvého a 24 zraněných, z toho několik dětí, uvedl Ivan Fedorov, šéf Záporožské oblasti. Škody jsou na energetické infrastruktuře v tomto regionu. Ukrajinská armáda pokračovala v útocích na ruské rafinérie.

Zelenskyj svolává nová jednání s Evropou a USA, s lídry chce mluvit příští týden

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj usiluje o nová jednání s mezinárodními partnery, včetně prezidenta USA Donalda Trumpa a evropských lídrů. Cílem je hledat cestu k ukončení více než tříleté války s Ruskem. Podle Zelenského by se setkání měla uskutečnit příští týden.

Kallas chce, aby Rusko platilo reparace, pokud bude chtít zpět svůj majetek

Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.

Ukrajinou otřásla vražda Andrije Parubije

Na západě Ukrajiny byl ve Lvově zavražděn Andrij Parubij, předseda ukrajinského parlamentu v letech 2016 až 2019. Oznámil to prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle místních úřadů se stal obětí střelce, po kterém policie pátrá.

OSN zvažuje rozšířit misi na Haiti pro boj s gangy

Rada bezpečnosti OSN začala jednat o návrhu rezoluce, která by posílila a rozšířila současnou mezinárodní misi na Haiti. Stávající jednotka vedená Keňou se potýká s nedostatkem lidí i financí a nedokázala obnovit kontrolu nad hlavními částmi Port-au-Prince.
Reklama

DOPORUČUJEME

ANALÝZA: Trumpovy sekundární sankce Rusko nerozloží, je třeba přitvrdit

Americký prezident Donald Trump dal Rusku jasnou lhůtu na ukončení války na Ukrajině. Pokud tak neučiní, vejdou v platnost tvrdé sankce. Ty nezasáhnou přímo Moskvu, ale její obchodní partnery. Jejich dopad však může být omezenější, než si myslíme. Jistě, mohou být symbolické a ukázat jasný postoj Trumpovy Ameriky k Rusku. V kontrastu sankcí prosazovaných některými republikánskými i demokratickými poslanci však působí zdrženlivě.

ANALÝZA: Rusové na Ukrajině postupují pomaleji než šneci, na červenec ale něco chystají

Ukrajina má obavy z letní ofenzívy. Již před několika týdny zaznamenala zintenzivnění ruských útoků hlavně na východě a severovýchodě. Ruský postup je ale extrémně pomalý. Podle výpočtu by postupovali rychleji i šneci – navíc je vykoupený obrovskými ztrátami. Ukrajinci zastavili nepřítele v Sumské oblasti a stále se je úplně nepodařilo vytlačit z Kurské oblasti. Situace na bojišti není pro Moskvu optimální.

ANALÝZA: Na Ukrajině probíhá dronová válka, významnou roli sehraje AI

Válka na Ukrajině připomíná kombinaci první a druhé světové války a současně tzv. dronové války. Přestože obrněná technika včetně tanků zůstává důležitou součástí moderních ozbrojených konfliktů, stále významnější roli hrají levné autonomní prostředky, což se odráží i v taktice obou znepřátelených stran.

ANALÝZA: Rusko se tváří jako vítěz, obrázek z bojiště ale vypadá jinak

Vyhlídky na příměří mezi Ukrajinou a Ruskem jsou špatné, naopak se zdá, že válka bude pokračovat. Ruský prezident Vladimir Putin se tváří jako vítěz, ve skutečnosti se však experti shodují, že obrázek z bojiště vypráví úplně jiný příběh. Ten navíc jasně ukazuje, že válka se Severoatlantickou aliancí (NATO) nemůže probíhat formou konvenční války v plném rozsahu. Rusko by prohrálo.

ANALÝZA: Rusko o mír nestojí, na pozadí rozhovorů v Turecku spustilo jarní ofenzívu

Minulý týden došlo k zajímavé diplomatické šachové partii mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Takzvaná "koalice ochotných" přišla s návrhem 30denního příměří, na což Putin reagoval záměrem uspořádat přímé rozhovory s Kyjevem. Jeho ukrajinský protějšek s odpovědí dlouho nečekal a rovnou ho pozval na jednání do Turecka.
Reklama
Reklama

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Francie či Španělsko odsuzují americké vízové restrikce pro Palestince

Ministři zahraničí Francie, Španělska či Irska dnes důrazně kritizovali rozhodnutí Spojených států neudělit víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří se měli zúčastnit zářijového zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Informují o tom agentury AFP a Reuters, podle nichž se tak šéfové diplomacií vyjádřili v Kodani, kde jsou na neformálním jednání ministrů zahraničí EU.

Prezidentská amnestie ve Vietnamu příští týden omilostní bezmála 14.000 vězňů

Vietnamský prezident Luong Cuong příští týden u příležitosti státního svátku omilostní bezmála 14.000 vězňů, což je nejvíce za jeden rok. Napsala to agentura AFP. Od roku 2009 se na svobodu dostalo téměř 100.000 trestanců.

Rusko podniklo další rozsáhlý útok na Ukrajinu, v Záporoží zahynul jeden člověk

Rusko v noci na dnešek podniklo další rozsáhlý útok na Ukrajinu, jehož cílem byla více než polovina oblastí, včetně regionů na západě země. Kvůli ochraně polských oblastí v sousedství Ukrajiny odstartovaly polské a spojenecké stíhačky, oznámilo nad ránem vedení polské armády. Ruský úder na Záporoží si vyžádal jednoho mrtvého a 24 zraněných, z toho několik dětí, uvedl Ivan Fedorov, šéf Záporožské oblasti. Škody jsou na energetické infrastruktuře v tomto regionu. Ukrajinská armáda pokračovala v útocích na ruské rafinérie.

Zelenskyj svolává nová jednání s Evropou a USA, s lídry chce mluvit příští týden

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj usiluje o nová jednání s mezinárodními partnery, včetně prezidenta USA Donalda Trumpa a evropských lídrů. Cílem je hledat cestu k ukončení více než tříleté války s Ruskem. Podle Zelenského by se setkání měla uskutečnit příští týden.

Kallas chce, aby Rusko platilo reparace, pokud bude chtít zpět svůj majetek

Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.

Ukrajinou otřásla vražda Andrije Parubije

Na západě Ukrajiny byl ve Lvově zavražděn Andrij Parubij, předseda ukrajinského parlamentu v letech 2016 až 2019. Oznámil to prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle místních úřadů se stal obětí střelce, po kterém policie pátrá.

OSN zvažuje rozšířit misi na Haiti pro boj s gangy

Rada bezpečnosti OSN začala jednat o návrhu rezoluce, která by posílila a rozšířila současnou mezinárodní misi na Haiti. Stávající jednotka vedená Keňou se potýká s nedostatkem lidí i financí a nedokázala obnovit kontrolu nad hlavními částmi Port-au-Prince.

EU plánuje pokračovat v podpoře Ukrajiny i po válce

Většina ministrů obrany Evropské unie se shodla, že podpora Ukrajiny nesmí skončit příměřím. Unie chce zemi nabídnout vojenský výcvik, bezpečnostní poradenství a další formy pomoci i v poválečné fázi. Souhlas všech členských států bude ale nutnou podmínkou.

Russell odkládá podpis nové smlouvy s Mercedesem

George Russell ani během letní přestávky neprodloužil kontrakt s Mercedesem. Britský jezdec ale tvrdí, že se cítí v klidu a prodloužení je jen otázkou času. Vedení stáje podle něj chtělo mít věc vyřešenou už před Velkou cenou Nizozemska, Russell však pauzu využil k odpočinku.

Čína buduje největší solární farmu na světě

Čína představila plány na obří solární farmu, která má vyrůst na Tibetské náhorní plošině. Projekt o rozloze Chicaga se má stát zásadním krokem k omezení emisí a zároveň symbolizuje rychlost, s jakou země rozvíjí obnovitelné zdroje.
Reklama
Reklama

NEJPOPULÁRNĚJŠÍ ČLÁNKY

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

PR servis České tiskové kanceláře

O nás

Hlavními tématy na serveru World News 24 jsou zahraniční zpravodajství, ekonomika, politika a světové dění.

Kontaktujte nás: info@wn24.cz

Sledujte nás