Na vrcholu hory Cerro Pachón v Chile se rozběhl jeden z nejambicióznějších vědeckých projektů současnosti. Vera C. Rubin Observatory slaví „first light“ – symbolický začátek provozu s prvními zveřejněnými snímky. Nový teleskop je určený k mapování vesmíru v dosud nevídaném detailu. Už během zkušebního provozu identifikoval 2 100 nových asteroidů.
Věž observatoře ukrývá kameru o výkonu 3,2 gigapixelu a tři masivní zrcadla. Celá konstrukce se otáčí s precizností, která připomíná hodinářskou práci. Zrcadla se každých 40 sekund přeostřují, aby eliminovala i nepatrné deformace způsobené gravitací. Výsledkem jsou extrémně ostré snímky i těch nejvzdálenějších objektů.
The Vera Rubin Observatory in Chile has just unveiled its first breathtaking images — revealing our Milky Way and faraway galaxies in stunning, never-before-seen detail. Among them: a mesmerizing composite of the Trifid Nebula and the Lagoon Nebula — two star-forming regions… pic.twitter.com/inhRnB947y
— DW News (@dwnews) June 23, 2025
Mapa vesmíru v pohybu
Rubin je takzvaný „průzkumný dalekohled“. Nesleduje pouze jednu hvězdu nebo galaxii, ale vytváří kompletní 4D mapu oblohy v průběhu času. Během deseti let shromáždí data o 37 miliardách objektů a každé tři dny je znovu zaznamená. Veškeré informace proudí do datového centra v Kalifornii, které každý den zasílá vědcům deset milionů upozornění.
Dalekohled také pomůže sledovat potenciálně nebezpečné asteroidy. Ačkoli vědci nás ujišťují, že se k Zemi neblíží žádný objekt velikosti toho, který vyhladil dinosaury, menší asteroidy stále představují riziko. Rubin je navržen tak, aby pomohl detekovat ty, které dosud zůstávaly skryté.
Věda jako katedrála
Pro umělce a rezidenta observatoře Michaela Jonese McKeana je Rubin víc než jen vědecký nástroj. Přirovnává ho ke katedrále postavené na vrcholku světa. Objekt tvořený ocelí, sklem a betonem, ale schopný zachytit nejstarší světlo ve vesmíru. Kamera o velikosti auta snímá záři, která putovala miliardy let, než dorazila k Zemi.
Observatoř je navíc navržena tak, aby inspirovala i ostatní teleskopy. Slouží jako rozcestník, který určí přesné souřadnice jevů, na které se pak mohou zaměřit jiné týmy – ať už jde o supernovy, komety nebo mezihvězdné objekty.
Nový pohled do minulosti
Projekt spojuje vědce, inženýry, umělce i kuchaře. Všichni přispěli k tomu, aby na vrcholu jedné z nejobtížněji přístupných hor vznikl přístroj schopný přiblížit lidem nejvzdálenější kouty vesmíru. „Tohle se nikdy neokouká,“ poznamenal jeden z členů týmu při pohledu na zapadající slunce a lesknoucí se kupoli Rubinovy observatoře.
Díky těmto záběrům bude možné sledovat vesmír jako nikdy předtím – snímek po snímku, noc za nocí, dekádu za dekádou.
