Proti vojenskému převratu v Myanmaru (Barmě), který se odehrál v pondělí 1. února, protestují v ulicích největšího města Rangúnu už desítky tisíců lidí. Protesty se zatím obešly bez násilí, informuje AP News.
Lidé v Myanmaru demonstrují proti převzetí země armádou a zadržení premiérky Aun Schan Su Ťij, stejně jako prezidenta a dalších politiků. „Ať žije matka Su“ a „Konec vojenské diktatury,“ volaly desetitisíce lidí v ulicích Rangúnu. Armáda v sobotu zablokovala v zemi internet, právě proto, aby se na něm demonstranti nemohli svolávat. V neděli ho ale opět, možná jen dočasně, nechala zapnout, což vlilo demonstrantům krev do žil.
Neprotestovalo se jen v Rangúnu, ale i v jiných částech Myanmaru. Protestující mají s sebou červené vlajky, červené balónky nebo trička, aby tak ukázali sounáležitost s Národní ligou pro demokracii. Tato strana vedená Su Ťij vyhrála v listopadu loňského roku drtivě volby, což armáda neuznala. Proto provedla puč a premiérku zadržela. Su Ťij je obviněná z vlastnictví vysílaček, nezákonných komunikačních prostředků.
Protesty v zemi jsou zatím poklidné a vojenská junta do nich nijak nezasahuje. Doposud nejsou ani žádné zprávy o střetech demonstrantů s policií. Starší obyvatelé Barmy mají jistě ještě v živé paměti povstání proti juntě v roce 1988, které bylo krvavě potlačeno a zemřely při něm stovky, možná dokonce tisíce lidí. Jen ve městě Myawaddy na hranicích s Thajskem policie údajně střílela do vzduchu ve snaze rozpustit dav. Nikdo ovšem nebyl zraněn. I proto, že se obyvatelé zatím střetu s vojáky nebojí, narůstají protestující davy doslova každým dnem.
Generál chce být prezidentem
Barma byla pod vládou vojenské junty téměř padesát let, od roku 1962 do 2011, kdy se právě Su Ťij, pozdější laureátce Nobelovy ceny míru, podařilo uspět s demokratickým hnutím. Ani tak se ale armáda své moci nad zemí úplně nevzdala. Vztahy premiérky Su Ťij s hlavním generálem Minem Aunem Hlainem byly od začátku napjaté. Su Ťij nikdy nechtěla s armádou příliš jednat a blokovala všechny iniciativy, se kterými vojáci přišli. Navíc barmská armáda, které se říká Tatmadaw, je velmi bohatá a kontroluje velkou část průmyslu celé země. Podle analytiků CNN navíc Hlain, kterému bude v červnu 65 a z čela armády odejde, pomýšlí na prezidentský úřad. Je to člověk, který má diktaturu ve své DNA. Bylo jen otázkou času, kdy se vojáci aspoň pokusí vzít zpátky zemi, o které jsou přesvědčeni, že jim patří.
