CestováníPo selhání IT a stávkách je Lufthansa zpět. Alespoň to tvrdí

Po selhání IT a stávkách je Lufthansa zpět. Alespoň to tvrdí

Začátkem letošního roku se německá letecká společnost Lufthansa potýkala s mnoha problémy, které vedly ke zrušení tisíců letů. Stejně tak během loňské letní sezóny. Bude letošní rok vypadat jinak? Článek přinesl server Euronews.

Začátek roku 2023 byl pro německou skupinu Lufthansa turbulentní. V únoru ji zasáhlo katastrofální selhání IT, které způsobilo rozsáhlé zrušení letů napříč šesti leteckými společnostmi, které vlastní. Stavební práce poškodily telekomunikační kabely ve Frankfurtu, což vedlo ke kolapsu sítě společnosti. Jen několik dní poté vedly pokračující stávky na letištích po celém Německu ke zrušení tisíců dalších letů.

Podle německých obchodních novin WirtshaftsWoche se Lufthansa nadále zotavuje z nedostatku personálu po pandemii a letos v létě údajně vyškrtla ze svého letového řádu více než 30 000 letů. Může se tedy německý vlajkový dopravce v roce 2023 vyhnout dalšímu chaosu, který ovlivňuje cestující od skončení pandemie covid-19?

Finanční obrat v roce 2022

Lufthansa tvrdí, že loni dosáhla „finančního obratu“ poté, co před dvěma lety téměř zbankrotovala. V roce 2022 letělo s leteckou společností 102 milionů cestujících – více než dvojnásobek oproti předchozímu roku. Silná poptávka po letecké dopravě znamenala, že se tržby společnosti zdvojnásobily na téměř 33 miliard eur.

V roce 2023 hodlá znovu růst, přičemž šéf Carsten Spohr nedávno prohlásil, že „Lufthansa je zpět“. „Během jediného roku jsme dosáhli bezprecedentního finančního obratu. S provozním ziskem 1,5 miliardy eur dosáhla skupina Lufthansa mnohem lepšího výsledku, než se očekávalo,“ dodal.

Čísla však stále nedosahují stejné výše jako před pandemií. A zvýšené zisky nebudou příliš velkou útěchou pro cestující, kteří se obávají dalšího narušení jejich plánů na dovolenou letos v létě.

Bude letos v létě zrušeno více letů Lufthansy?

Během pandemie byl rychle snižován počet zaměstnanců a společnost zavedla další opatření, aby se s krizí vyrovnala. Spohr již v roce 2020 uvedl, že letecká společnost má asi 27 000 zaměstnanců na plný úvazek. Poté, co německá vláda přijala záchranný balíček ve výši 9 miliard eur, přistoupila Lufthansa k hromadnému propouštění. V letech 2020 až 2022 bylo podle serveru Euronews propuštěno nejméně 10 000 lidí.

Ale návrat letecké dopravy byl rychlý a stejně jako mnoho dalších leteckých společností nebyla Lufthansa připravena. To vedlo k problémům s personálem. V létě loňského roku musela zrušit tisíce letů, což způsobilo masivní narušení plánů jejích zákazníků.

Lufthansa se stále potýká s přetrvávajícími dopady nedostatku zaměstnanců, který postihuje celé odvětví. Aby zabránila dalšímu chaosu a zrušení na poslední chvíli v roce 2023, Lufthansa údajně vyškrtla ze svého letního letového řádu nejméně 34 000 letů.

Teoreticky to cestujícím poskytne více času na alternativní opatření a zabrání narušení jejich cestovních plánů na poslední chvíli.

Spohr na tiskové konferenci na začátku března řekl, že možnost dalšího zrušení letos v létě bude záviset na letištích, nikoli na leteckých společnostech. Varoval, že hrozí omezení kapacity kvůli velké poptávce.

Dokáže Lufthansa vyřešit personální problémy?

Koncem loňského roku zahájila společnost masivní nábor, během kterého chce do konce roku 2023 získat 20 000 nových zaměstnanců. Inzerovala více než 45 různých pozic od pilotů a letušek až po IT specialisty a právníky.

Problémy s personálem však stále způsobují letecké společnosti problémy a někdy jsou mimo její kontrolu. Nedávné stávky vedly ke zrušení více než 1000 letů, protože pozemní posádka na několika letištích včetně Frankfurtu, Mnichova a Hamburku protestovala proti pracovním a platebním podmínkám.

I když je problém spíše u zaměstnavatelů na letištích než u samotné Lufthansy, ilustruje to situaci, které v současnosti čelí letecký průmysl. Členové odborového svazu Ver.di požadují zvýšení mezd o 10,5 procenta a tvrdí, že bude těžké najít nové zaměstnance, pokud pro ně nebude plat atraktivní.

„Mezi pracovníky pozemního odbavování je stále katastrofální nedostatek pracovních sil – cestující to jasně pocítili loni v létě,“ říká místopředsedkyně Ver.di Christine Behle. „Aby se tato situace změnila, musí pro ně dojít k atraktivnímu zvýšení mezd. A zaměstnanci letecké bezpečnosti mají nárok na zvýšení příplatků v kolektivních smlouvách.“

Odbory také uvedly, že mnoho zkušených pracovníků přemýšlí o tom, zda by měli skončit nebo odejít do předčasného důchodu.

Doporučujeme

Co jste vůbec za lidi? OSN obviňuje Izrael z cíleného zabíjení dětí v Gaze

Izraelské operace v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu splňují definici genocidy. Izraelské obranné síly (IDF) úmyslně útočily na děti, aby zničily budoucnost Palestiny. V nové zprávě to napsala nezávislá vyšetřovací komise Organizace spojených národů (OSN). Izraelské ministerstvo zahraničí text označilo za „propagandistický článek stejně hrozný jako ten předchozí“.

Bolívie chce zakročit na území, kde se ukrývá bývalý prezident Morales

Bolivijský prezident Rodrigo Paz ve středu prohlásil, že plánuje získat zpět území, kde bývalého socialistického prezidenta Eva Moralese brání jeho stoupenci před zatčením. Morales se stal lídrem opozičních protestů, které v zemi od začátku května požadují Pazovu rezignaci, informovala agentura AFP.

ANALÝZA: Rusku docházejí dobrovolníci a peníze. Nábor do armády se zadrhává

Írán v reakci na americko-izraelské údery zablokoval Hormuzský průliv. Ukrajina provádí mohutné dronové útoky na rafinerie v hloubi Ruska. Zasadit nepříteli tvrdý úder je totiž možné i jinak než vojenskou silou na bojišti. Stejně bolestivé mohou být i ekonomické škody. Vladimir Putin se na Ukrajině ocitl v pasti podobně jako Donald Trump v Íránu. Oba musí za zahájení svých válek platit více, než možná čekali.

Trump slíbil rychlou pomoc USA po katastrofálních zemětřeseních ve Venezuele

Dvě silná zemětřesení, která krátce po sobě ve středu zasáhla Venezuelu, si podle amerického prezidenta Donalda Trumpa vyžádala zničující počet obětí. Stejně jako venezuelská prozatímní prezidentka Delcy Rodríguez nezveřejnil žádný konkrétní údaj. Spojené státy jsou podle šéfa Bílého domu připravené Venezuele pomoci.

Pozůstalost Leonarda Cohena odmítla použití Hallelujah na Trumpově akci

Správci odkazu Leonarda Cohena se ohradili proti tomu, aby na akci Donalda Trumpa zazněla slavná píseň Hallelujah. Skladba měla být součástí programu akce Freedom 250 ve Washingtonu. Trump ji přitom už v minulosti používal při svých politických akcích, ačkoliv se proti tomu opakovaně ozývali držitelé práv i umělci spojení s písní.

Dodávky ropy po otevření Hormuzského průlivu rychle zaplavují trh

Po znovuotevření Hormuzského průlivu na základě americko-íránské dohody trh rychle zaplavují dodávky ropy, uvedla agentura Bloomberg. Obchodníci hlásí výrazný nárůst nabídky v Evropě i v Asii, což vytváří tlak na ceny. Cena barelu severomořské ropy Brent se ve středu poprvé od začátku války dostala pod 74 dolarů, dnes byla kolem 07:30 SELČ už na zhruba 72,60 USD. Cena americké lehké ropy WTI ve středu klesla pod 70 dolarů za barel a dnes kolem 07:30 SELČ se barel prodával za 69,45 USD.

Silné zemětřesení zasáhlo Venezuelu. Otřáslo hlavním městem Caracas

Silné zemětřesení o magnitudě 7,1 zasáhlo severní část Venezuely a otřáslo také metropolí Caracas. Obyvatelé ve spěchu opouštěli budovy, některé stavby utrpěly škody a úřady vydaly varování před možnou vlnou tsunami.

V Krasnodarském kraji znovu hoří ropný sklad, zasáhly ho trosky dronu

V ropném skladu v Krasnodarském kraji na jihu Ruska vypukl požár poté, co se na něj zřítily trosky dronu. Dnes o tom informovala agentura TASS s odvoláním na místní úřady.

Oceán stále čeká na investice

Zdravý oceán je základem potravinové bezpečnosti, ochrany klimatu i fungování světové ekonomiky. Přesto patří mezi nejvíce přehlížené oblasti z hlediska financování. Odborníci upozorňují, že bez výrazně vyšších investic nebude možné zajistit dlouhodobě udržitelné využívání mořských zdrojů ani ochranu ekosystémů, na kterých závisí miliardy lidí.

Sevastopol je po ukrajinském útoku bez elektřiny a paliva

Sevastopol, největší město na Ruskem anektovaném ukrajinském poloostrově Krym, je z velké části bez elektřiny v důsledku ukrajinského útoku. Moskvou dosazený šéf místní správy Michail Razvožajev to oznámil na síti Telegram. Za nejvážnější označil situaci na západě města, který bude bez proudu do večera.

Inspektoři MAAE navštíví íránská jaderná zařízení, uvedl šéf agentury Grossi

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) provede inspekce íránských jaderných zařízení. Na tiskové konferenci v Japonsku to dnes uvedl šéf MAAE Rafael Grossi. Agentura podle něj začne velmi brzy pracovat na upřesnění postupů, termínů a lokalit, píše agentura Reuters. Grossi se odvolal na memorandum o porozumění, které minulý týden podepsaly Spojené státy a Írán. Obě země přitom v úterý ohledně návštěv inspektorů vydaly protichůdná vyjádření, což Grossi podle agentury AP označil za slovní přestřelku. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádí později Grossiho slova ohledně inspekcí odmítl.

Keiko Fujimori se stane novou prezidentkou Peru

Konzervativní politička Keiko Fujimori získala v peruánských prezidentských volbách náskok, který už její soupeř nedokáže smazat. Země se tak zřejmě vrátí ke jménu, které peruánskou politiku ovlivňuje už desítky let a zároveň dál rozděluje společnost.

Markéta Vondroušová dostala čtyřletý zákaz činnosti

Tenistka Markéta Vondroušová přišla o možnost hrát profesionální tenis na čtyři roky. Nezávislý tribunál potvrdil nejvyšší možný trest za odmítnutí dopingové kontroly z prosince loňského roku. Wimbledonská vítězka z roku 2023 se ještě může odvolat k Mezinárodní sportovní arbitráži CAS.

Technologické akcie se po propadu chystají k růstu

Americké technologické akcie se po prudkém začátku týdne pokoušejí o návrat nahoru. Nervozita kolem ocenění firem spojených s umělou inteligencí během dvou dnů smazala z tržní hodnoty společností v indexu Nasdaq 100 téměř 1,3 bilionu dolarů.

Francie hlásí první případ eboly

Francie potvrdila první případ eboly. Nakaženým je lékař, který se nedávno vrátil z humanitární mise v Demokratické republice Kongo, kde se země potýká s rozsáhlou epidemií této vysoce nebezpečné nemoci.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama