-4.6 C
Czech
Čtvrtek 25. prosince 2025
AnalýzyANALÝZA: Íránské balistické rakety v rukou Ruska jsou problém, válku však nezvrátí

ANALÝZA: Íránské balistické rakety v rukou Ruska jsou problém, válku však nezvrátí

Nejen drony, Írán už dodává Rusku pro válku na Ukrajině i balistické střely. Potvrdily to ukrajinské a západní zdroje. Některé z nich hovoří o dramatickém vývoji z hlediska samotného konfliktu i vztahu mezi Washingtonem a Teheránem. Samotné íránské střely lze považovat za nepříjemnost, průběh války však patrně zásadním způsobem neovlivní. Otázkou nicméně zůstává, co Írán pošle ruské armádě příště.

Írán nenávidí západní společenství a USA, proto podporuje Rusko ve válce proti Ukrajině dodávkami kamikadze dronů. Ruská armáda má mnohem větší palebnou sílu než napadená země, opotřebovávací válka i západní sankce si ovšem vybírají svou daň.

Ruská strana se konkrétně potýká s nedostatkem inteligentní munice. I to je důvod dva roky trvajících rozhovorů mezi Moskvou a Teheránem o dodávkách balistických raket do Ruska. Obě strany nakonec dosáhly dohody, i když detaily rozhovorů neznáme.

Po měsících rozporuplných zpráv potvrdily 10. září první dodávku íránských balistických střel do Ruska ukrajinské i západní zdroje. V ten samý den na ni upozornil americký ministr zahraničí Antony Blinken i evropští představitelé.

„Varovali jsme Teherán veřejně, varovali jsme Teherán soukromě, že tento krok by znamenal nebezpečnou eskalaci,“ prohlásil Blinken. „A rakety nyní Rusko obdrželo.“ Spojené státy pak informovaly o dodávce evropské představitele.

Na prohlubující se spolupráci mezi Ruskem a Íránem a první dodávku střel upozornila také ukrajinská rozvědka. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 11. září prohlásil, že ruská armáda zatím žádné íránské rakety na Ukrajině nepoužila.

Spolehlivost zprávy

Jeho prohlášení souvisí se zmatečnými zprávami, že Írán dodává Rusku balistické rakety už od roku 2022. Podle některých zdrojů už došlo k předání, jiné zase hovořily teprve o přípravách na dodávky. Lišily se také typy uváděných střel.

Vědecký pracovník pro obranu a vojenskou analýzu z Mezinárodního institutu pro strategická studia Fabian Hinz pro server The Kiyv Independent zmínil přesvědčení, že teď si můžeme být přesností zprávy o dodávce jistí.

„Pokud se americká vláda rozhodne oznámit něco takového, znamená to, že má velmi solidní zpravodajské informace,“ domnívá se Hinz. Oznámení ze strany USA navíc přišlo den po vyjádření mluvčího Evropské unie (EU) o přepravě munice.

Prohlubující se spolupráce mezi Moskvou a Teheránem vyvolala na Západě bouřlivé reakce. Ukrajinské ministerstvo zahraničí v prohlášení upozornilo, že to bude mít „ničivé důsledky“ pro ukrajinsko-íránské bilaterální vztahy.

Spojené státy, Velká Británie, Francie a Německo již oznámily další sankce uvalené na íránský režim. Tyto státy ve společném prohlášení uvedly, že prohloubení spolupráce mezi Íránem a Ruskem představuje hrozbu pro bezpečnost Evropy.

Typ dodaných raket

Podle zdrojů ukrajinské rozvědky obdrželo Rusko 4. září várku čítající 225 kusů balistických střel Fath-360. Dodávka proběhla po Kaspickém moři. Jedná se o rakety s krátkým doletem se 150kilogramovou hlavicí.

Dokážou tedy srovnat se zemí jakékoli domy nebo obranné opevnění. Stejně jako ostatní balistické rakety, i Fath-360 jsou vypuštěny vysoko do atmosféry, než se obloukem vrátí na zem – tedy dopadnou na požadovaný cíl.

Tento typ rakety je méně přesný než jiné balistické střely, protože je naváděn jen během počátečních fází startu. Jejich výhodou je ještě méně přesná „inerciální navigace“ fungující i v případě rušení signálu z družic.

Fath-360 sice nejsou tak přesné, jejich benefitem je ovšem vysoká rychlost letu. Po startu dosahují rychlosti až 3200 kilometrů v hodině. Celkovým problémem (nebo výhodou) balistických střel je jejich „nepolapitelnost“.

Sestřelit je mohou jen ty nejdražší a nejpokročilejší protivzdušné systémy a zrovna těch má Ukrajina nedostatek. V tomto ohledu však íránské střely nepředstavují až takový zvrat, protože Rusko má mnohem bohatší arzenál a na Ukrajině použilo už různé typy střel.

Jak Rusko rakety použije

Dosah balistických raket Fath-360 (120 kilometrů) napovídá způsob jejich použití. Jedná se o taktické střely, ruská armáda je pravděpodobně použije proti strategickým cílům v týlu nepřítele, domnívá se Hinz.

„Například pokud identifikujete logistickou základnu, skladiště nebo protivzdušné systémy obrany ve vzdálenosti 120 kilometrů od frontové linie a vy chcete okamžitě zasáhnout, pak jsou tyto typy (odpalovacích) systémů velmi užitečné,“ vysvětlil Hinz.

„Mají velmi krátkou reakční dobu,“ vysvětlil odborník s tím, že ruská armáda může s těmito raketami reagovat velmi rychle po detekci vhodného cíle. „Můžete reagovat velmi, velmi rychle, mnohem rychleji než s UAV (bezpilotní vzdušné prostředky).“

Fath-360 ve výzbroji ruské armády znamená, že si může šetřit rakety delšího doletu, jako jsou Iskander. Íránské rakety ohrozí i ukrajinská města v blízkosti ruských hranic – zejména Charkov a Sumy. Moskva je může nasadit proti civilní infrastruktuře.

USA se podle serveru Al-Džazíra domnívají, že Rusko rozmístí íránské střely tak, aby zasáhly cíle blíže k předním liniím. Rusku by to umožnilo vyhradit si své střely dlouhého doletu na údery hlouběji na ukrajinském území.

Dopad na průběh války

Více balistických střel samozřejmě představuje pro Ukrajince vážný problém. Ruská armáda bude moci íránské rakety používat podobně jako Ukrajina systémy HIMARS. Ty v létě 2022 způsobily ruské armádě vážné potíže.

Neočekává se však, že Fath-360 výrazně zvrátí průběh války. Pokud ovšem bude panovat na straně Ruska a Íránu spokojenost, dají se podle serveru Seznam Zprávy očekávat další dodávky. To by znamenalo skutečný problém, Írán totiž disponuje více typy střel.

Teherán má ve skladech například obávané balistické rakety Fateh-110 nebo Zolfaghar. Jedná se o mobilní střely s dosahem až 300 kilometrů, respektive 700 kilometrů.

Tyto střely jsou ničivé a vhodné k úderům na opevnění i elektrárny. Ruská armáda by mohla ještě zintenzivnit ostřelování i vzdálených cílů na Ukrajině a likvidovat ukrajinské sklady s municí, velitelská stanoviště, zásobovací trasy i energetickou infrastrukturu.

Írán dokáže balistické rakety vyrábět i přes sankce, což je pro Rusko s nedostatkem těchto střel dlouhého doletu klíčové. Že další dodávky íránských zbraňových systémů přijdou, naznačuje i návrh dohody o strategickém partnerství mezi Ruskem a Íránem.

Ruský prezident Vladimir Putin ho podle mediální společnosti Amwaj schválil a podle médií zahrnuje i další dodávky zbraní. Na druhou stranu se zvažuje ze strany USA povolení Ukrajině používat zbraně dlouhého dosahu proti Rusku, což by misky vah vyvážilo.

Reklama

Doporučujeme

Diddy žádá soud o okamžité propuštění

Sean „Diddy“ Combs podal odvolání a chce, aby ho soud okamžitě propustil z vězení. Zároveň žádá zrušení verdiktu nebo nové rozhodnutí o trestu v kauze dvou skutků souvisejících s převozem za účelem prostituce.

Papež vyzval k dialogu o míru na Ukrajině a k zastavení dalších válek ve světě

Papež Lev XIV. dnes v tradičním poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k modlitbám za ukrajinský lid sužovaný téměř čtyřletou válkou a apeloval na zúčastěné strany konfliktu, aby s podporou mezinárodního společenství našly odvahu k přímému a vzájemně se respektujícímu dialogu. Papež vyzval též k míru v dalších ozbrojených konfliktech ve světě a k solidaritě s migranty či s lidmi trpícími přírodními katastrofami.

Tim Cook vsadil na Nike nákupem za téměř 3 miliony dolarů

Šéf Applu Tim Cook nakoupil 50 tisíc akcií Nike v době, kdy se titul držel poblíž několikaměsíčních minim. Po zveřejnění nákupu akcie Nike posílily a pozornost se stočila i k dalšímu insiderovi, který přikoupil.

Rusko hlásí sestřelení 141 ukrajinských dronů, v Oděse ruský útok zabil člověka

Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že ruská protivzdušná obrana přes noc zneškodnila 141 ukrajinských dronů, zejména poblíž hranic. Několik dronů sestřelila ale i nad Moskvou, uvedl její starosta Sergej Sobjanin. Kvůli útokům ruských dronů byl v noci vyhlášen poplach na řadě míst Ukrajiny včetně metropole Kyjeva, jeden člověk zemřel podle místních úřadů při dalším ruském útoku na přístav Oděsa, informoval ruskojazyčný web stanice BBC.

Severní Korea ukázala nové snímky údajně první jaderné ponorky

Severní Korea zveřejnila nové fotografie plavidla, které označuje za svou první ponorku s jaderným pohonem. Kim Čong-un si ji prohlédl v hale, kde ponorka ještě stojí na výrobní lince. Současně ostře kritizoval plány Jižní Koreje získat stejnou technologii se souhlasem Spojených států.

Při výbuchu v mešitě na severu Nigérie zemřelo nejméně pět lidí

Při středečním výbuchu v mešitě na severovýchodě Nigérie zemřelo nejméně pět lidí a dalších 35 utrpělo zranění. Podle policie šlo o teroristický útok, k němuž se zatím nikdo nepřihlásil, úřady ale podezírají islamistické skupiny.

K útoku na francouzskou poštu se přihlásila proruská hackerská skupina

Ke kybernetickému útoku na francouzskou poštu La Poste a její bankovní dům La Banque Postale, který v pondělí zastavil či omezil některé jejich služby, se přihlásila proruská hackerská skupina NoName057(16). Podle agentury AP to dnes uvedla francouzská prokuratura s tím, že vyšetřování převzala francouzská rozvědka DGSI.

Izrael oznámil, že zabil v Gaze finančníka Hamásu Abdal Haje Zakúta

Izraelská armáda dnes oznámila, že při útoku 13. prosince zabila v Pásmu Gazy významného člena teroristického hnutí Hamás Abdal Haje Zakúta, zodpovědného za finanční operace. Napsala to agentura AFP s tím, že Zakút zahynul při stejném úderu, při kterém armáda zabila druhého nejvýše postaveného velitele Hamásu Ráida Saada.

Thajští a kambodžští zástupci se setkali na hranicích, aby projednali příměří

Thajští a kambodžští zástupci se dnes setkali v thajské provincii Čantaburi, aby projednali obnovení příměří na sporných hranicích. Informovala o tom agentura AFP, která se odvolává na kambodžské představitele. Rozhovory by měly trvat čtyři dny. Po obnovení přeshraničních bojů na začátku prosince už zahynulo přes 40 lidí.

Paříž, Madrid a Brusel odsoudily americké sankce proti pětici Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) dnes důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.

Rusko plánuje postavit na Měsíci jadernou elektrárnu do roku 2036

Rusko plánuje v následujících deseti letech postavit na Měsíci jadernou elektrárnu, která by dodávala energii jeho lunárnímu programu a společné rusko-čínské výzkumné stanici, píše agentura Reuters. Přestože se Sovětský svaz v minulosti pyšnil mnoha prvenstvími při dobývání a průzkumu vesmíru, dnešní Rusko v této oblasti dlouhodobě zaostává nejen za Spojenými státy, ale už i Čínou. Právě představitelé čínské lunární mise letos v dubnu oznámili, že Peking zvažuje postavit na Měsíci jadernou elektrárnu.

Nový plán počítá se zmrazením fronty, nezakazuje vstup do NATO, řekl Zelenskyj

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny. Ve vyjádření pro novináře to podle tiskových agentur uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodal, že je připraven o citlivých otázkách jednat se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem.

Nový Jižní Wales zpřísnil zbraně i pravidla pro protesty po útoku na Bondi Beach

Nejlidnatější australský stát Nový Jižní Wales po střelbě na Bondi Beach schválil balík nových protiteroristických a zbraňových pravidel. Zákon omezuje držení zbraní, zakazuje veřejné vystavování symbolů vybraných zakázaných organizací a rozšiřuje pravomoci policie při protestech.

Castrol mění většinového vlastníka, BP si nechá 35 procent

BP prodává 65 procent své divize Castrol americké investiční firmě Stonepeak. Za podíl získá 6 miliard dolarů v hotovosti a ponechá si 35 procent. Prodej zapadá do širšího plánu odprodat aktiva a posílit rozvahu, zatímco firma znovu staví strategii víc na ropě a plynu.

Bitcoin v roce 2025 ztratil lesk, zlato přidalo 70 procent

Zlato letos znovu láme rekordy a investoři k němu utíkají ve chvíli, kdy roste nejistota. Bitcoin naopak zaostává a rok končí v minusu. Rozdíl mezi oběma aktivy se naplno otevřel hlavně na podzim.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama