3.6 C
Czech
Čtvrtek 6. listopadu 2025
AnalýzyANALÝZA: Íránské balistické rakety v rukou Ruska jsou problém, válku však nezvrátí

ANALÝZA: Íránské balistické rakety v rukou Ruska jsou problém, válku však nezvrátí

Nejen drony, Írán už dodává Rusku pro válku na Ukrajině i balistické střely. Potvrdily to ukrajinské a západní zdroje. Některé z nich hovoří o dramatickém vývoji z hlediska samotného konfliktu i vztahu mezi Washingtonem a Teheránem. Samotné íránské střely lze považovat za nepříjemnost, průběh války však patrně zásadním způsobem neovlivní. Otázkou nicméně zůstává, co Írán pošle ruské armádě příště.

Írán nenávidí západní společenství a USA, proto podporuje Rusko ve válce proti Ukrajině dodávkami kamikadze dronů. Ruská armáda má mnohem větší palebnou sílu než napadená země, opotřebovávací válka i západní sankce si ovšem vybírají svou daň.

Ruská strana se konkrétně potýká s nedostatkem inteligentní munice. I to je důvod dva roky trvajících rozhovorů mezi Moskvou a Teheránem o dodávkách balistických raket do Ruska. Obě strany nakonec dosáhly dohody, i když detaily rozhovorů neznáme.

Po měsících rozporuplných zpráv potvrdily 10. září první dodávku íránských balistických střel do Ruska ukrajinské i západní zdroje. V ten samý den na ni upozornil americký ministr zahraničí Antony Blinken i evropští představitelé.

„Varovali jsme Teherán veřejně, varovali jsme Teherán soukromě, že tento krok by znamenal nebezpečnou eskalaci,“ prohlásil Blinken. „A rakety nyní Rusko obdrželo.“ Spojené státy pak informovaly o dodávce evropské představitele.

Na prohlubující se spolupráci mezi Ruskem a Íránem a první dodávku střel upozornila také ukrajinská rozvědka. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 11. září prohlásil, že ruská armáda zatím žádné íránské rakety na Ukrajině nepoužila.

Spolehlivost zprávy

Jeho prohlášení souvisí se zmatečnými zprávami, že Írán dodává Rusku balistické rakety už od roku 2022. Podle některých zdrojů už došlo k předání, jiné zase hovořily teprve o přípravách na dodávky. Lišily se také typy uváděných střel.

Vědecký pracovník pro obranu a vojenskou analýzu z Mezinárodního institutu pro strategická studia Fabian Hinz pro server The Kiyv Independent zmínil přesvědčení, že teď si můžeme být přesností zprávy o dodávce jistí.

„Pokud se americká vláda rozhodne oznámit něco takového, znamená to, že má velmi solidní zpravodajské informace,“ domnívá se Hinz. Oznámení ze strany USA navíc přišlo den po vyjádření mluvčího Evropské unie (EU) o přepravě munice.

Prohlubující se spolupráce mezi Moskvou a Teheránem vyvolala na Západě bouřlivé reakce. Ukrajinské ministerstvo zahraničí v prohlášení upozornilo, že to bude mít „ničivé důsledky“ pro ukrajinsko-íránské bilaterální vztahy.

Spojené státy, Velká Británie, Francie a Německo již oznámily další sankce uvalené na íránský režim. Tyto státy ve společném prohlášení uvedly, že prohloubení spolupráce mezi Íránem a Ruskem představuje hrozbu pro bezpečnost Evropy.

Typ dodaných raket

Podle zdrojů ukrajinské rozvědky obdrželo Rusko 4. září várku čítající 225 kusů balistických střel Fath-360. Dodávka proběhla po Kaspickém moři. Jedná se o rakety s krátkým doletem se 150kilogramovou hlavicí.

Dokážou tedy srovnat se zemí jakékoli domy nebo obranné opevnění. Stejně jako ostatní balistické rakety, i Fath-360 jsou vypuštěny vysoko do atmosféry, než se obloukem vrátí na zem – tedy dopadnou na požadovaný cíl.

Tento typ rakety je méně přesný než jiné balistické střely, protože je naváděn jen během počátečních fází startu. Jejich výhodou je ještě méně přesná „inerciální navigace“ fungující i v případě rušení signálu z družic.

Fath-360 sice nejsou tak přesné, jejich benefitem je ovšem vysoká rychlost letu. Po startu dosahují rychlosti až 3200 kilometrů v hodině. Celkovým problémem (nebo výhodou) balistických střel je jejich „nepolapitelnost“.

Sestřelit je mohou jen ty nejdražší a nejpokročilejší protivzdušné systémy a zrovna těch má Ukrajina nedostatek. V tomto ohledu však íránské střely nepředstavují až takový zvrat, protože Rusko má mnohem bohatší arzenál a na Ukrajině použilo už různé typy střel.

Jak Rusko rakety použije

Dosah balistických raket Fath-360 (120 kilometrů) napovídá způsob jejich použití. Jedná se o taktické střely, ruská armáda je pravděpodobně použije proti strategickým cílům v týlu nepřítele, domnívá se Hinz.

„Například pokud identifikujete logistickou základnu, skladiště nebo protivzdušné systémy obrany ve vzdálenosti 120 kilometrů od frontové linie a vy chcete okamžitě zasáhnout, pak jsou tyto typy (odpalovacích) systémů velmi užitečné,“ vysvětlil Hinz.

„Mají velmi krátkou reakční dobu,“ vysvětlil odborník s tím, že ruská armáda může s těmito raketami reagovat velmi rychle po detekci vhodného cíle. „Můžete reagovat velmi, velmi rychle, mnohem rychleji než s UAV (bezpilotní vzdušné prostředky).“

Fath-360 ve výzbroji ruské armády znamená, že si může šetřit rakety delšího doletu, jako jsou Iskander. Íránské rakety ohrozí i ukrajinská města v blízkosti ruských hranic – zejména Charkov a Sumy. Moskva je může nasadit proti civilní infrastruktuře.

USA se podle serveru Al-Džazíra domnívají, že Rusko rozmístí íránské střely tak, aby zasáhly cíle blíže k předním liniím. Rusku by to umožnilo vyhradit si své střely dlouhého doletu na údery hlouběji na ukrajinském území.

Dopad na průběh války

Více balistických střel samozřejmě představuje pro Ukrajince vážný problém. Ruská armáda bude moci íránské rakety používat podobně jako Ukrajina systémy HIMARS. Ty v létě 2022 způsobily ruské armádě vážné potíže.

Neočekává se však, že Fath-360 výrazně zvrátí průběh války. Pokud ovšem bude panovat na straně Ruska a Íránu spokojenost, dají se podle serveru Seznam Zprávy očekávat další dodávky. To by znamenalo skutečný problém, Írán totiž disponuje více typy střel.

Teherán má ve skladech například obávané balistické rakety Fateh-110 nebo Zolfaghar. Jedná se o mobilní střely s dosahem až 300 kilometrů, respektive 700 kilometrů.

Tyto střely jsou ničivé a vhodné k úderům na opevnění i elektrárny. Ruská armáda by mohla ještě zintenzivnit ostřelování i vzdálených cílů na Ukrajině a likvidovat ukrajinské sklady s municí, velitelská stanoviště, zásobovací trasy i energetickou infrastrukturu.

Írán dokáže balistické rakety vyrábět i přes sankce, což je pro Rusko s nedostatkem těchto střel dlouhého doletu klíčové. Že další dodávky íránských zbraňových systémů přijdou, naznačuje i návrh dohody o strategickém partnerství mezi Ruskem a Íránem.

Ruský prezident Vladimir Putin ho podle mediální společnosti Amwaj schválil a podle médií zahrnuje i další dodávky zbraní. Na druhou stranu se zvažuje ze strany USA povolení Ukrajině používat zbraně dlouhého dosahu proti Rusku, což by misky vah vyvážilo.

Doporučujeme

Velký bariérový útes má šanci na přežití. Studie ukazuje, že korály se dokážou přizpůsobit

Budoucnost Velkého bariérového útesu nemusí být ztracená. Nový výzkum z Austrálie přináší naději, že pokud se globální oteplování podaří udržet pod dvěma stupni, korály dokážou přežít a přizpůsobit se. Nebudou stejné jako dřív, ale mohou dál tvořit živé a rozmanité ekosystémy.

Brusel schválil přísnější podobu Green Dealu

Evropští ministři životního prostředí se v Bruselu dohodli na nových pravidlech pro emisní povolenky a klimatické cíle. Navzdory tomu, že část politiků mluví o „zmírnění“, jde spíš o zpřísnění celého systému. Zavedení povolenek pro domácnosti v rámci ETS2 se sice odkládá o rok, ale cíl uhlíkové neutrality zůstává stejný, rok 2050.

KOMENTÁŘ: Americké firmy se předhánějí v tržbách. Výsledková sezóna má ale jeden paradox

Za Atlantikem vrcholí takzvaná výsledková sezóna, kdy americké akciové společnosti zveřejňují své hospodářské výsledky za třetí kvartál. Většina velkých hráčů překvapila nadstandardními výkony, vybrané akciové tituly i přesto na burze zamířily dolů. Proč?

Trumpova cla u Nejvyššího soudu. Verdikt může otřást světovou ekonomikou

V USA začal jeden z nejdůležitějších soudních sporů současné americké obchodní politiky. Nejvyšší soud má prozkoumat, zda prezident Donald Trump může uplatňovat rozsáhlé dovozní tarify na základě zákona z roku 1977 o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA). Právě tento předpis Trump využil k vyhlášení ekonomických nouzových stavů a následnému uvalení cel na širokou škálu zemí a zboží.

FBI zadržel dva lidi, které spojuje s výbuchem na Harvardově univerzitě

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) zadržel dva lidi, které spojuje s víkendovou explozí na lékařské fakultě Harvardovy univerzity. Dnes o tom informovala agentura AP, která uvedla, že podle úřadů dvojice v prázdné budově odpálila ohňostroj. Při incidentu nikdo neutrpěl zranění. Policie čin vyhodnotila jako záměrný, motiv zatím zůstává nejasný.

Súdán odmítl Trumpův návrh na příměří, válka pokračuje

Súdánský ministr obrany Hassan Kabroun v úterý prohlásil, že armáda bude pokračovat v boji proti polovojenským Jednotkám rychlé podpory (RFS), a to poté, co se Rada pro bezpečnost a obranu sešla, aby projednala mírový návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Při požáru v domově seniorů v Tuzle zahynulo deset lidí, další jsou zranění

Deset lidí zemřelo a další dvě desítky utrpěly zranění při požáru, který v úterý večer vypukl v domově pro seniory v bosenském městě Tuzla. S odvoláním na samotné zařízení to v noci na dnešek napsala agentura AFP. Příčina požáru zatím není známa. Místní média dříve informovala o požáru v horních patrech budovy zařízení pro seniory a o několika obětech neštěstí.

Zemřel Dick Cheney, nejvlivnější viceprezident USA v moderní historii

Jeden z nejmocnějších a zároveň nejrozporuplnějších viceprezidentů v dějinách USA Dick Cheney zemřel ve věku 84 let. Rodina uvedla, že příčinou byly komplikace zápalu plic a srdečně-cévního onemocnění. Cheney patřil k hlavním zastáncům invaze do Iráku a výrazně rozšířil vliv viceprezidentského úřadu.

Při zřícení nákladního letounu u Louisville zahynuli nejméně tři lidé

Poblíž mezinárodního letiště v americkém městě Louisville v americkém státě Kentucky se krátce po vzletu zřítilo nákladní letadlo doručovací společnosti United Parcel Service (UPS). V noci na dnešek o tom informovaly světové agentury s odvoláním na Úřad pro dozor nad civilním letectvím (FAA). Při neštěstí zahynuli nejméně tři lidé a dalších 11 jich bylo zraněno, uvedl guvernér Kentucky Andy Beshear. UPS podle agentury Reuters sdělila, že na palubě stroje byli tři členové posádky.

Zohran Mamdani vyhrál volby na starostu New Yorku

New York po letech zažívá další překvapení. Na radnici míří 34letý Zohran Mamdani, demokratický socialista, který během roku vyrostl z neznámého poslance na nejvýraznější tvář města. Bude nejmladším starostou za poslední století a prvním muslimem i člověkem jihoasijského původu v čele New Yorku.

Hradec Králové prodal většinu akcií fotbalového klubu skupině kolem Pavla Nedvěda

Zastupitelé Hradce Králové schválili prodej 89 procent akcií městského fotbalového klubu FC Hradec Králové společnosti Fotbal HK 1905. Mezi spolumajiteli jsou bývalý reprezentant Pavel Nedvěd a podnikatelé Ivo Ulich, Ondřej Tomek, Pavel Rejchrt a Radek Šenk. Investoři by měli klub převzít do konce roku.

Ukrajinci zaútočili na rafinérii Lukoil, klíčový zdroj paliv pro Moskvu

Ukrajinské síly v noci na úterý zasáhly dronovým útokem ruskou rafinérii Lukoil ve městě Kstovo v oblasti Nižnij Novgorod. Útok provedlo Hlavní zpravodajské ředitelství ministerstva obrany spolu s jednotkami speciálních operací, které nasadily padesát bezpilotních letounů. V areálu následně vypukl rozsáhlý požár viditelný na desítky kilometrů.

Bitcoin padá pod 104 000 dolarů, strach roste a trh hledá oporu

Pád bitcoinu pod hranici 104 000 dolarů otřásl kryptoměnovým trhem. Investoři snižují riziko a čekají, jestli se kurz udrží na klíčových úrovních. Opatrnost nahrazuje euforii posledních týdnů a trh reaguje na každý menší pohyb cen.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama