Západní zbrojní průmysl jede od začátku války na Ukrajině naplno. V důsledku přetrvávajícího geopolitického napětí zbrojní firmy podle stanice CNN nepoleví ani po utichnutí palby v Evropě. Rusko bude představovat hrozbu minimálně další dekádu, přičemž zapomínat nesmíme ani na ambice Číny.
Válka na Ukrajině trvá už dva roky. Ruský prezident Vladimir Putin nečekal tak odhodlaný odpor ze strany obránců a jednotnou pomoc od západních spojenců, kteří dodali Kyjevu munici, tanky, raketové systémy i stíhačky, píše CNN na svém webu.
V posledních týdnech až měsících zaznívají varování před ruskou hrozbou pro členské státy Severoatlantické aliance (NATO). Nutnost podporovat Ukrajinu a zabezpečit vlastní hranice přimělo velké zbrojní firmy k navýšení výrobních kapacit.
Russia’s invasion of Ukraine sparked a defense boom. It’s likely to outlast the war
— Mary Lee Johnson (@mljtpa) February 24, 2024
https://t.co/HCCkqFpzT5
Členské státy NATO zvýšily v minulém roce výdaje na obranu o jedenáct procent oproti roku předchozímu. Šéf NATO Jens Stoltenberg očekává, že letos 18 z 31 členských států vydá na obranu alespoň dvě procenta svého HDP.
Trevor Taylor, ředitel obranného a bezpečnostního think-tanku Royal United Services Institute (RUSI), uvedl, že s tím souvisí více pracovních příležitostí v soukromém sektoru. Podle něj bude Rusko představovat hrozbu minimálně další dekádu.
Mezinárodní institut pro strategická studia (IISS) zveřejnil začátkem února zprávu, podle níž loni výdaje na obranu po celém světě vzrostly o devět procent na rekordních 2,2 bilionu dolarů, neboť se světové ekonomiky přizpůsobují „éře nejistoty“.
Éra nejistoty
Institut jako další hrozbu zmínil ambice Číny a poukázal i na blízkovýchodní napětí včetně ekonomického bolehlavu – blokády v Rudém moři. Ozbrojených konfliktů přibývá a bezpečnostní situace ve světě se zhoršuje, což nutí zbrojní firmy reagovat.
Balíček finanční pomoci pro Ukrajinu ve výši 60 miliard dolarů zadržují ve Sněmovně republikáni s vidinou vítězství exprezidenta Donalda Trumpa v listopadových volbách nad současným demokratickým prezidentem Joe Bidenem.
Trump znepokojil evropské lídry výroky o válce na Ukrajině a případné pomoci napadeným členským státům NATO, které kritizoval za nedostatečné výdaje na obranu. Podle řady expertů by přitom sama Evropa chudší Rusko snadno přezbrojila.
Podle Kielského institutu pro světovou ekonomiku se sídlem v Německu by musela Evropa zdvojnásobit objem své současné pomoci Ukrajině, aby nahradila chybějící americkou – a to zase vede ke zbrojovkám a navýšení objemu jejich produkce.
Tlak na evropské vlády, aby zvýšily výdaje na obranu, však začal ještě před začátkem války na Ukrajině. Právě Trump kvůli tomu kritizoval NATO dlouhé roky. Experti i šéfové zbrojovek se shodují, že výdaje na obranu v důsledku geopolitického pnutí od teď dál porostou.
Zbrojovky v číslech
Švédská společnost Saab investovala od začátku války na Ukrajině do vybudování výrobní kapacity v oblasti obrany miliardy. Od začátku roku 2022 zaplnila 3600 nových pracovních míst, letos přijme další dva tisíce lidí.
Firmě loni stoupl zisk o 30 procent a dosáhl tak historického maxima. Jejím hlavním zákazníkem se stala švédská vláda, jež dodala Ukrajině dělostřeleckou munici a protitankové zbraně. Významným zákazníkem se stalo i Polsko.
„Jsem v této společnosti dlouho a nikdy jsem nic takového neviděl, pokud se bavíme o zvýšení výrobní kapacity,“ přiznal generální ředitel Saabu Micael Johansson.
Daří se i britské zbrojovce BAE Systems. V minulém roce vykázala zisk ve výši 2,6 miliardy britských liber, což je oproti roku předtím o osm procent více. I generální ředitel firmy Charles Woodburn pozoruje začátek nového trendu.
