Reklama
3.9 C
Czech
Pátek 27. března 2026
ZprávyPutin zrušil dekret podporující suverenitu Moldavska v separatistickém konfliktu

Putin zrušil dekret podporující suverenitu Moldavska v separatistickém konfliktu

Prezident Vladimir Putin v úterý odvolal dekret z roku 2012. Ten částečně podpořil suverenitu Moldavska při řešení budoucnosti regionu Podněstří – separatistického regionu podporovaného Moskvou, který hraničí s Ukrajinou a kde Rusko drží vojáky. Informovala o tom agentura Reuters či server Radio Moldova.

Tento dekret nastínil ruskou zahraniční politiku před 11 lety, která předpokládala užší vztahy Moskvy s Evropskou unií a Spojenými státy.

Příkaz o zrušení dokumentu z roku 2012 byl zveřejněn na webových stránkách Kremlu. Uvádí, že rozhodnutí bylo přijato k „zajištění národních zájmů Ruska v souvislosti s hlubokými změnami, ke kterým dochází v mezinárodních vztazích“.

Jde o součást série protizápadních kroků, které Putin oznámil v úterý, uvádí agentura Reuters.

Alexandru Flenchea, moldavský předseda společné kontrolní komise v bezpečnostní zóně kolem Podněstří, řekl, že zrušení neznamená, že Putin opouští představu moldavské suverenity.

„Dekret je politický dokument, který zavádí koncepci ruské zahraniční politiky,“ řekl Flenchea pro Publika-TV. „Moldavsko a Rusko mají základní politickou dohodu, která zajišťuje vzájemný respekt k územní celistvosti našich zemí.“

Reakce Moldavska

Kreml uvedl, že vztahy Ruska s Moldavskem jsou velmi napjaté. Obviňuje Moldavsko, které minulý týden schválilo nového prozápadního premiéra, z prosazování protiruské agendy.

Ministerstvo zahraničních věcí Moldavské republiky oznámilo, že vzalo na vědomí rozhodnutí o zrušení výnosu, uvádí sever Radio Moldova.

„Budeme nadále požadovat stažení ruských vojenských sil z území Moldavské republiky v souladu se závazky,“ uvedl tiskový mluvčí ministerstva zahraničí Filip Cojocaru.

Smysl zrušeného dekretu z roku 2012

Moldavsko je jeden z nejchudších států Evropy. Nachází se vklíněné mezi Rumunsko a Ukrajinu. Od roku 2020 ho vede prezidentka Maia Sandu se silnou podporou USA a Evropské unie. Americký prezident Joe Biden se s ní setkal v úterý v Polsku a potvrdil svou podporu zemi.

Dekret z roku 2012 zavázal Rusko hledat způsoby, jak vyřešit separatistickou otázku „na základě respektování suverenity, územní celistvosti a neutrálního statusu Moldavské republiky při určování zvláštního statutu Podněstří“.

Rusky mluvící obyvatelé Podněstří se oddělili od Moldavska v roce 1990, rok před rozpadem Sovětského svazu. Stalo se tak kvůli obavám, že Moldavsko splyne s Rumunskem, jehož jazyk a kulturu široce sdílí.

Krátká válka postavila nově nezávislé Moldavsko proti separatistům v roce 1992. Za posledních 30 let však nedošlo k prakticky žádnému násilí, přičemž ruští „mírotvorci“ jsou stále umístěni na malém kousku země, který nemá mezinárodní uznání.

Moldavské ministerstvo zahraničí uvedlo, že dokument „pečlivě prostuduje“.

Reklama

Doporučujeme

Zelenskyj se v saúdskoarabské Džiddě setkal s korunním princem bin Salmánem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se při své návštěvě Saúdské Arábie, kterou zahájil ve čtvrtek, setkal s korunním princem Muhammadem bin Salmánem. Oba státníci na schůzce v rudomořském přístavním městě Džidda jednali o eskalaci konfliktu v blízkovýchodním regionu a o "ukrajinské krizi", uvedla v noci na dnešek podle Reuters saúdskoarabská státní tisková agentura.

Soudila se s otcem o to, aby mohla podstoupit eutanazii. Soud španělské dívce vyhověl

Případ mladé ženy z Barcelony vyvolal silnou celospolečenskou debatu o právu na důstojnou smrt. Dlouhý soudní spor s vlastním otcem ukázal, jak složité může být uplatnění eutanazie v praxi, i když ji zákon umožňuje.

Húsíové varovali, že jsou připraveni vstoupit do války v regionu

Vůdce jemenských húsíjských povstalců Abdul Malik Húsí varoval, že jeho hnutí je připraveno zapojit se do nynější regionální války, píše agentura AFP. Íránem podporovaní Húsíové, kteří ovládají severní část Jemenu, v průběhu poslední války v Pásmu Gazy pravidelně útočili pomocí dronů a střel na obchodní plavidla v Rudém moři, čímž se snažili destabilizovat globální obchod.

Válka v Íránu urychluje posun k obnovitelným zdrojům

Válka v Íránu otřásla globální energetikou. Výpadky dodávek přes Hormuz a růst cen ukázaly, jak křehký je svět závislý na ropě a plynu. Státy teď hledají jistotu jinde. Stále častěji ji vidí v domácích obnovitelných zdrojích.

Trump odložil útoky na íránské elektrárny o dalších deset dní

Americký prezident Donald Trump dnes na sociální síti Truth Social napsal, že na žádost íránské vlády odkládá útoky na íránské elektrárny o dalších deset dní do pondělí 6. dubna do 20:00 (úterý 7. dubna 2:00 SELČ). Jednání s Teheránem podle něj pokračují a vyvíjejí se velmi dobře navzdory zprávám v médiích, které označil za nepravdivé.

Pumpy v Německu budou smět zdražit jen jednou denně

Německý Spolkový sněm schválil první balík opatření proti prudkému růstu cen benzinu a nafty. Čerpací stanice budou smět ceny zvyšovat jen jednou denně v poledne, zlevňovat ale mohou dál kdykoli. Vláda zároveň připouští, že jeden zásah nejspíš stačit nebude.

Izrael uvedl, že zabil šéfa námořnictva íránských revolučních gard

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac dnes uvedl, že izraelská armáda "eliminovala" velitele námořnictva íránských revolučních gard Alírezu Tangsírího. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vzápětí uvedl, že Tangsírí měl na rukou krev a pohrozil dalšími útoky. Izraelská armáda sdělila, že spolu s Tangsírím byli zabiti další členové vedení revolučních gard, včetně šéfa zpravodajských služeb námořnictva Benháma Razajího.

Klíčové zbraně včetně těch amerických stále putují na Ukrajinu

Dohodnuté spojenecké dodávky zásadních zbraní pro Ukrajinu pokračují, včetně amerických zbraní, bez ohledu na íránskou válku. Řekl to dnes generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Reagoval tím na informace listu The Washington Post, podle něhož Spojené státy uvažují, že některé zbraně určené pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi, pošlou místo toho na Blízký východ.

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil Islámábád

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil dnes podle agentury Reuters mluvčí pákistánského ministerstva zahraničí. Boje, které si vyžádaly stovky obětí, v minulém týdnu Islámábád dočasně přerušil kvůli islámskému svátku íd al-fitr.

Izrael prý na žádost Pákistánu souhlasil, že nezabije šéfa íránské diplomacie

Izrael na žádost Pákistánu souhlasil, že neprovede atentát na íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího a předsedu parlamentu Muhammada Kalíbafa. S odkazem na pákistánský zdroj to dnes napsala agentura Reuters. USA podle deníku The Washington Post mezitím uvažují o tom, že některé zbraně určené pro Ukrajinu pošlou místo toho na Blízký východ.

Trh s ropou se ocitl v backwardaci. Co to znamená?

Ceny ropy jsou od začátku války na Blízkém východě sužovány extrémní volatilitou. Přestože po americkém oznámení obnovení diplomacie s Íránem klesly, stále se drží na zvýšených úrovních kvůli přetrvávajícím rizikům. Krátkodobé a střednědobé futures kontrakty na ropu se obchodují dráž než dlouhodobé. Trhy tak očekávají budoucí pokles cen ropy. Ceny černého zlata sice rostou, zatím však jen mírně.

Íránské vedení s USA jedná, ale bojí se to přiznat, řekl Trump

Donald Trump trvá na tom, že íránské vedení s jeho vládou jedná, ačkoliv Teherán to popírá. Trump ve středu prohlásil, že íránští činitelé to nechtějí přiznat, protože se bojí, že by je zabili "jejich vlastní lidé". Americký prezident to řekl několik hodin poté, co mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt uvedla, že Spojené státy jsou velmi blízko dosažení svých cílů v této válce.

Není to válka. Trump pobouřil komentáři o Íránu

Americký prezident Donald Trump ve středu republikánům vysvětlil, proč se v souvislosti s Íránem vyhýbá označení „válka“. Důvodem je skutečnost, že údery neschválil Kongres. Vyvolal tím pobouření v americké společnosti. Podle některých názorů přiznal, že vojenské operace na Blízkém východě jsou ilegální.

Belgický soud řeší klimatickou žalobu farmáře proti TotalEnergies

Belgický soud uznal svou pravomoc v přelomové klimatické žalobě proti ropné společnosti TotalEnergies. Verdikt ale zatím nepadl. Soud v Tournai ho odložil na 9. září, protože chce počkat na podobné rozhodnutí ve Francii. Případ už teď poutá pozornost, protože jde o první takovou žalobu v Belgii.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama