Rozloha desetkrát větší než Británie, tak velké území Amazonie degradovala lidská činnost. Tato destrukce vede k tomu, že deštný prales uvolní do atmosféry více uhlíku, než kolik jej absorbuje. Ochránce naší planety se tak vinou člověka stává jejím ničitelem. Informoval o tom server Independent.
Mezinárodní tým vědců zjistil, že 38 procent Amazonie bylo degradováno lidskou činností. Jedná se o rozlohu desetkrát větší než celé Spojené království. Tohle území poškodila selektivní těžba dřeva, požáry, extrémní sucho a změny v okolí odlesněných oblastí.
Amazonský deštný prales je přitom přirozeným nárazníkem klimatické krize, připomíná Independent. Absorbuje obrovské množství oxidu uhličitého, díky čemuž brzdí globální oteplování.
Human activity has degraded more than a third of the remaining #Amazonrainforest, scientists find @sciencemagazine https://t.co/fA57o8NXhs https://t.co/HM5ClwniXy
— Phys.org (@physorg_com) January 26, 2023
Čím více je prales zbavován stromů kvůli ilegálním těžařům, tím více tuto schopnost ztrácí a blíží se k bodu zlomu, kdy se naopak stane emitorem uhlíku. Podle některých studií už tento bod zlomu dokonce nastal.
Nová práce publikovaná na webu EurekAlert! zkoumala údaje o Amazonii z let 2001 až 2018. Mezinárodní tým expertů zjistil, že její degradace a z ní plynoucí emise byla ve skutečnosti mnohem větší, než se dříve chápalo.
Výzkum také predikoval, že do roku 2050 bude degradace Amazonie hlavním zdrojem emisí uhlíku bez ohledu na to, zda dokáže brazilská vláda odlesňování zastavit, případně alespoň zpomalit.
Stop invazi ilegálních těžařů
Studie upozorňuje, že degradace Amazonie nemá důsledky jen pro globální klimatickou krizi a vymírání živočišných druhů. Invaze ilegálních těžařů mnohdy napojených na drogové kartely ohrožuje domorodé komunity.
Původní obyvatelé Amazonie umírají na jinak léčitelné nemoci a nedostatek zdrojů potravy, to vše způsobeno těžaři, kteří sem kromě nemocí a alkoholu přivezli i obchod se sexem. A nejde jen o těžaře dřeva, ale také o ilegální farmáře a těžaře zlata.
Záchranu Amazonie přislíbil nový brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva. Ten se zavázal zastavit ilegální odlesňování pralesa, potrestat klimatické zločince, kteří oblast poškozují, a pomoci domorodým komunitám. Ihned po nástupu do úřadu obnovil Lula Amazon Fond pro udržitelný rozvoj v deštném pralese.
Ministryní životního prostředí jmenoval ekoložku Marinu Silvu. Ta již tuto pozici zastávala během jeho dřívějšího prezidentského úřadování. Sônia Guajajara, která zase zastřešuje pomoc domorodým komunitám, se zapsala do brazilské historie jako první šéfka nového ministerstva domorodých obyvatel.
Nový výzkum zmiňuje i kroky důležité pro záchranu Amazonie. Nabádá k lepšímu monitorování oblasti s pomocí kombinace technologií a senzorů. Rovněž upozorňuje na důležitost omezit těžbu dřeva a vznik požárů.
