Přestože má Mars horniny, atmosféru i stopové množství vody, stále zůstává nehostinný a pustý. Nový výzkum ukazuje, že to tak nebylo vždy. Planeta podle vědců prošla krátkými epizodami, kdy se na jejím povrchu mohla objevit kapalná voda — jenže pak následovalo opět dlouhé období chladu a sucha.
Klíčovým objevem bylo nedávné zjištění sondy Curiosity, která v jednom z kráterů narazila na horniny bohaté na uhličitany. Tyto minerály, podobně jako vápenec na Zemi, pohlcují oxid uhličitý z atmosféry a ukládají jej do hornin.
Life on Mars? Thick clay layers on red planet might hold the answer. https://t.co/roSjlq2kTn
— Express Technology (@ExpressTechie) July 6, 2025
Voda ano, ale jen chvilku
Podle nové studie publikované v časopise Nature tato „past na CO₂“ mohla na Marsu narušit běžný uhlíkový cyklus, jaký známe ze Země. Tam se oxid uhličitý ukládá do hornin a znovu se uvolňuje při sopečných erupcích, což udržuje klima stabilní. Na Marsu ale tento mechanismus nefungoval, protože planeta má příliš slabou sopečnou aktivitu.
Výsledkem byly jen krátké „oázy“ obyvatelnosti, kdy se na povrchu objevila voda. Po každém takovém období však následovalo až 100 milionů let sucha. Podle vědců je to příliš dlouhé období na to, aby se život uchytil a přežil.
Další naděje pod povrchem?
Není však vyloučeno, že voda může přetrvávat v hlubinách. Sonda Perseverance, která zkoumá vyschlé říční delty, už našla stopy uhličitanů i na jiných místech. Vědci proto doufají, že další mise, ideálně s návratem vzorků na Zemi, poskytnou jednoznačnější odpověď.
Spojené státy i Čína už připravují první návratové mise, které by mohly dorazit v příštím desetiletí. Právě dovezené horniny mohou být podle vědců „nejpřesvědčivějším důkazem“, zda někdy život na Marsu skutečně existoval.
Mars jako zrcadlo vesmíru
Odpověď na otázku, jestli byl Mars někdy obyvatelný, je zároveň klíčem k větší hádance: je život ve vesmíru běžný, nebo výjimečný? Pokud se ukáže, že ani Mars – navzdory vhodným podmínkám – nikdy život nehostil, bude to důkaz, že jeho vznik je mimořádně složitý.
Naopak nález byť jen mikroskopického života by podle vědců znamenal, že život „startuje snadno“, pokud se sejdou správné podmínky. V takovém případě bychom se nemuseli ptát, jestli jsme ve vesmíru sami, ale spíš, kde jsou ti ostatní.
