5.3 C
Czech
Neděle 9. listopadu 2025
ZprávyTurecko jednoznačně odmítlo ruskou anexi ukrajinského území

Turecko jednoznačně odmítlo ruskou anexi ukrajinského území

Turecké ministerstvo zahraničí uvedlo, že odmítá ruskou anexi čtyř regionů na Ukrajině. Dodalo, že toto rozhodnutí je vážným porušením mezinárodního práva. Informovala o tom agentura Reuters, Middle East Eye a další servery.

Turecké ministerstvo v sobotu uvedlo, že neuznalo ruskou anexi Krymu v roce 2014, a dodalo, že odmítá ruské rozhodnutí anektovat čtyři regiony: Doněck, Luhansk, Cherson a Záporoží.

„Turecko neuznalo ruskou anexi Krymu v nelegitimním referendu v roce 2014 a při každé příležitosti zdůrazňovalo svou silnou podporu územní celistvosti, nezávislosti a suverenitě Ukrajiny,“ uvedlo podle serveru Middle East Eye ministerstvo.

„Toto rozhodnutí, které představuje vážné porušení zavedených zásad mezinárodního práva, nelze přijmout,“ uvedlo ministerstvo.

„Opakujeme naši podporu řešení této války, jejíž závažnost stále roste, na základě spravedlivého míru, kterého bude dosaženo prostřednictvím jednání,“ dodalo.

Volí Turecko mezi Ruskem a Ukrajinou?

Turecko, které je členem NATO, se během sedmiměsíčního konfliktu snažilo zůstat neutrální a nepřipojilo se k západním sankcím proti Rusku. Podle agentury Reuters se snaží „udržovat diplomatickou rovnováhu.“

Na jednu stranu je Ankara proti západním sankcím vůči Rusku, na stranu druhou má tato země dobré vztahy nejen s Ruskem, ale i Ukrajinou. Kritizovala ruskou invazi a dodala na Ukrajinu ozbrojené bezpilotní letouny.

Ankara je však závislá na ruské ropě a zemním plynu. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan chce podpořit obchod s Moskvou, zatímco se snaží stabilizovat pošramocenou ekonomiku před volbami v červnu příštího roku.

Erdogan se minulý měsíc setkal s Putinem na okraji regionálního summitu v Uzbekistánu.

Původně také 5 tureckých bank přistoupilo na používání ruského platebního systému Mir. Nicméně Západ Turecko varoval, že se jedná o napomáhání Rusku v obcházení sankcí. Následkem toho všechny banky před pár dny přestaly zpracovávat transakce uskutečněné pomocí tohoto platebního systému.

Putin tvrdí, že Moskva zvítězí

Ruský prezident Vladimir Putin v pátek vyhlásil anexi regionů a slíbil, že Moskva zvítězí ve své „zvláštní vojenské operaci“, i když bude čelit potenciálně vážnému novému vojenskému zvratu.

Jeho prohlášení přišlo poté, co Rusko uspořádalo takzvaná referenda v okupovaných oblastech Ukrajiny. Západní vlády a Kyjev uvedly, že hlasování porušilo mezinárodní právo a bylo nátlakové a nereprezentativní.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek řekl, že jeho země podala urychlenou žádost o vstup do vojenské aliance NATO a že nebude vést mírová jednání s Ruskem, dokud bude Putin prezidentem.

Reklama

Doporučujeme

Tornádo v Brazílii si vyžádalo životy nejméně šesti lidí a přes 400 zraněných

Nejméně šest lidí zahynulo a přes 400 bylo zraněno při tornádu, které v pátek zpustošilo část města na jihu Brazílie. S odvoláním na místní úřady o tom dnes informovaly agentury AFP a AP. Živel podle portugalského webu G1 zničil asi 80 procent města.

Při požáru v tureckém skladu parfémů zahynulo šest lidí

Požár skladu parfémů v severozápadním Turecku si vyžádal šest obětí. Plameny se začaly rychle šířit v sobotu kolem 9:05 místního času v průmyslové zóně ve městě Dilovası, zhruba 70 kilometrů od Istanbulu.

Ve Spojených státech bylo dnes zrušeno více než 800 letů kvůli shutdownu

Ve Spojených státech dnes bylo zrušeno více než 800 letů kvůli platební neschopnosti federální vlády a omezení fungování federálních úřadů, takzvanému shutdownu, píše agentura AP.

Ukrajina hlásí masivní ruský útok na energetickou infrastrukturu

Rusko v noci na dnešek podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, uvedly ukrajinské úřady. Na Ukrajinu vyslalo 458 dronů a 45 raket, uvedlo na platformě Telegram ukrajinské letectvo s tím, že sestřelilo 406 dronů a devět raket. Ruské útoky poškodily několik velkých energetických zařízení v Kyjevské, Poltavské a Charkovské oblasti, oznámila ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková na Telegramu. Při útocích podle ní zemřeli tři lidé a nejméně 12 dalších utrpělo zranění.

V Norimberku vrcholí přípravy na vánoční trhy, které jsou mladší, než se myslelo

Přípravy na vánoční trhy v Norimberku vrcholí. Na Hlavním náměstí už stojí několik desítek dřevěných stánků a další desítky dělníci v příštích dnech postaví. Odložit naopak město muselo přípravy na oslavy 400. výročí trhů, které chystalo na rok 2028. Nový výzkum totiž ukázal, že jsou o 50 let mladší, než se původně myslelo. Norimberský Christkindlesmarkt patří navzdory tomu k nejstarším a největším vánočním trhům v Německu. Milionům návštěvníků, včetně mnoha českých, se otevře už 28. listopadu.

Trump povolal Národní gardu do Portlandu nelegálně, rozhodla soudkyně

Americký prezident Donald Trump povolal Národní gardu do města Portland ve státě Oregon nelegálně, rozhodla v pátek federální soudkyně Karin Immergut, která tak jako první natrvalo zablokovala Trumpovo nasazení vojenské síly v jednom z demokraty vedených měst. O to se prezident pokouší rovněž v Los Angeles, Chicagu či Washingtonu. Rozhodnutí soudkyně nahrazuje její předchozí prozatímní příkaz, který dočasně zabránil nasazení gardistů v Portlandu v reakci na protesty proti imigračním raziím, píše agentura Reuters.

Maďarsko dostalo podle Orbána výjimku z amerických sankcí na ruský plyn a ropu

Maďarsko získalo výjimku z amerických sankcí, která mu umožní nadále bez postihu odebírat ruský plyn a ropu, uvedl dnes podle agentury AP premiér Viktor Orbán po schůzce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Podle maďarské agentury MTI se výjimka vztahuje na plynovod TurkStream a ropovod Družba. Úřad maďarského premiéra po schůzce v tiskové zprávě také uvedl, že USA zrušily veškeré americké sankce, které měly dopad na projekt maďarské jaderné elektrárny Paks II.

Student vyvraždil v Kanadě celou rodinu, dostal doživotí

Kanadský soud poslal na doživotí do vězení dvacetiletého studenta Febria De-Zoysu, který v březnu 2024 zavraždil v Ottawě šest lidí, včetně čtyř malých dětí. O podmínečné propuštění může požádat nejdříve po 25 letech.

Trump chce s Orbánem mluvit o schůzce s Putinem, Orbán ocenil mírovou snahu USA

Americký prezident Donald Trump řekl v Bílém domě maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že s ním chce jednat o budoucí schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Orbán následně před novináři prohlásil, že Maďarsko a Spojené státy vedou jako jediné promírovou politiku, pokud jde o ukončení války na Ukrajině. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi.

Francie doporučila svým občanům co nejdříve opustit Mali

Francie dnes doporučila svým občanům, aby co nejdříve opustili Mali. Bezpečnostní situace v hlavním městě Bamako i v dalších oblastech země se podle francouzského ministerstva zahraničí již několik týdnů zhoršuje, přičemž hlavní silnice jsou terčem teroristických útoků. Francouzští občané mají podle ministerstva opustit zemi komerčními lety, napsala agentura AFP. Mali od začátku září čelí blokádě dovozu paliv, kterou zavedli tamní džihádisté.

Musk slaví. Akcionáři mu otevřeli cestu k tomu stát se prvním světovým bilionářem  

Elon Musk získal, co chtěl. Platový balíček v hodnotě až jednoho bilionu dolarů, pro který hlasovalo během valného shromáždění přes 75 procent akcionářů. Miliardář, možná budoucí bilionář, tak zaznamenal drtivé vítězství. Výsledky vzbudily různorodé reakce, někteří investoři je kritizují. Musk však bude muset dosáhnout náročných milníků, aby peníze získal.

Generální tajemník OSN na COP30 varoval před morálním selháním lidstva

Klimatická konference COP30 v Brazílii začala ostrými slovy generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Označil neplnění cíle udržet oteplení pod 1,5 °C za „morální selhání“ a varoval, že svět stojí na pokraji nevratných změn.

Meghan se po osmi letech vrací k herectví

Vévodkyně ze Sussexu po několikaleté herecké pauze míří zpět na filmová plátna. Čtyřiačtyřicetiletá Meghan, známá především ze seriálu Suits, získala menší roli ve filmu Close Personal Friends.

EK bude jednat s Belgií o reparační půjčce pro Ukrajinu ve výši 140 miliard eur

Evropská komise se snaží zintenzivnit jednání s belgickou vládou o zajištění takzvané reparační půjčky ve výši 140 miliard eur pro Kyjev, čas se totiž krátí a Ukrajině na jaře dojdou peníze, napsal bruselský server Politico. Belgický premiér Bart De Wever se proto dnes schází s vysokými úředníky Evropské komise, kteří se ho budou snažit ujistit, že veškerá finanční a právní rizika spojená s použitím zmrazených ruských aktiv pro půjčku Ukrajině jsou vyřešena.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama