Zoufalí Nigerijci prodávají domy a pozemky. Shánějí peníze na výkupné za unesené děti

Ozbrojení muži letos na severozápadě Nigérie unesli sedm z 11 dětí Abubakara Adama. Ten se proto rozhodl prodat své auto a pozemek a vybrat úspory, aby shromáždil výkupné a mohl je osvobodit. V úterý o tom informovala agentura Reuters.

Adam do buše poslal své 3 miliony nair (zhruba 150 000 korun) spolu s penězi od dalších rodin z města Tegina. Únosci výkupné převzali, zajali muže, který peníze doručil, a poslali zpět novou žádost o další finanční prostředky a šest motorek.

„Jsme v agónii,“ řekl agentuře Reuters čtyřicetiletý opravář pneumatik, který stále čeká na jakékoli informace o tom, co se stalo jeho dětem tři měsíce po hromadném únosu. „Upřímně mi nic jiného nezbylo,“ popsal svou situaci.

Únosci na severozápadě od prosince zajali více než 1000 studentů. Přibližně 300 dětí se podle agentury Reuters ke svým rodinám stále nevrátilo.

Nigerijský prezident Muhammadu Buhari státům řekl, aby únoscům nic neplatily. Podle jeho vyjádření to jen podporuje další únosy. Bezpečnostní agentury uvedly, že se na bandity zaměřují vojenskou akcí a jinými metodami.

Mezitím se stovky rodičů potýkají se stejným problémem. Dělají vše, co je v jejich silách, aby výkupné sehnali sami, nebo riskovali, že už své děti nikdy neuvidí.

„Prosíme vládu o pomoc,“ řekl Aminu Salisu, jehož osmiletého syna v květnu spolu s více než 130 studenty útočníci unesli z teginské školy.

Salisu použil všechny své úspory a prodal vše ve svém obchodě, aby zvýšil svůj příspěvek. Majitel školy rozprodal polovinu areálu. Lidé z Teginy společně s pomocí přátel, příbuzných i cizích lidí dle svých slov vybrali 30 milionů nair (1,5 milionu korun). Ani taková částka však únoscům nestačila.

Únosy dětí jako povolání

Podle odhadu analytiků SBM Intelligence z Lagosu únosci od června 2011 do března 2020 v Nigérii vybrali výkupné v hodnotě přes 18 milionů dolarů (více než 390 milionů korun). Takové množství peněz jen rozšířilo řady únosců, řekl analytik Bulama Bukarti z Institutu Tonyho Blaira pro globální změnu. Odhadoval, že na severozápadě v současnosti operuje kolem 30 000 banditů.

„Je to prosperující a nejlukrativnější odvětví v Nigérii,“ řekl agentuře Reuters. V době hospodářského útlumu, dvouciferné inflace a 33procentní nezaměstnanosti se pro mladé muže únosy staly lákavou volbou povolání.

„Od prosince pozorujeme, jak se otevřela Pandořina skříňka. Viděli, že je to možné. Viděli, že se útočníkům nic nestalo,“ řekl Bukarti.

Ministr informací Lai Mohammed v rozhovoru pro agenturu Reuters obhajoval strategii neplatit výkupné. Místo toho podle něj vláda zničila několik táborů banditů a vyzkoušela jiné přístupy k řešení problému. Odmítl sdělit podrobnosti s odvoláním na potřebu utajení probíhajících operací, nicméně uvedl, že všechny úrovně vlády pracují na osvobození dětí.

Nevládní organizace ACLED zaznamenala nárůst násilí v Nigérii na celostátní úrovni v první polovině roku 2021 ve srovnání s předchozími šesti měsíci o 28 procent. Počet hlášených úmrtí pak vzrost o 61 procent na 5197.

To vše podle Bukartiho vysvětluje, proč jsou Adam a další rodiče ochotni prodat vše, co mají, aby sami zaplatili výkupné. „V žádném případě si to nemohou dovolit. Ale je to otázka života a smrti,“ prohlásil analytik.