Žloutnoucí listy, zastavený růst nebo uhnívající kořeny. S příchodem zimy se pokojové rostliny potýkají s podmínkami, na které nejsou vždy dobře připravené. Přestože jim chceme dopřát co nejlepší péči, právě příliš časté zalévání nebo hnojení jim může uškodit. Odborníci proto doporučují přizpůsobit péči kratším dnům, nižším teplotám a suchému vzduchu v domácnostech.
V létě mohou pokojové rostliny překvapit rychlým růstem a novými listy, během podzimu se ale situace mění. S ubývajícím denním světlem většina běžně pěstovaných druhů zpomaluje růst, a tím se často snižuje také jejich spotřeba vody. To, co jim prospívalo v červenci, tak může být v listopadu problém.
Jednou z nejčastějších chyb je pokračovat v pravidelné zálivce bez ohledu na skutečný stav substrátu. Zemina v květináči může zůstávat déle vlhká, kořeny mají méně kyslíku a při dlouhodobém přemokření mohou začít zahnívat. Rostlina přitom často reaguje žloutnutím listů, což si pěstitelé někdy mylně vyloží jako nedostatek vody.
Zalévejte podle zeminy, nikoli podle kalendáře
Odborníci z britské Royal Horticultural Society doporučují během chladnějších měsíců přizpůsobit zálivku skutečným potřebám rostlin a vždy zkontrolovat, zda potřebují vodu. U řady běžných pokojovek stačí prstem vyzkoušet vrchní vrstvu substrátu. Některé druhy však vyžadují rovnoměrně vlhkou zeminu, a proto nelze stejný postup uplatnit úplně na všechny. Například monstery nebo potosy obvykle snesou, když mezi jednotlivými zálivkami povrch zeminy mírně proschne. Kapradiny naopak potřebují více vlhkosti a dlouhodobé vyschnutí jim nesvědčí. U orchidejí záleží na konkrétním druhu a pěstebním substrátu, přičemž důležité je také zajistit odtok přebytečné vody z květináče.
Pozor bychom si měli dát také na hnojení. Pokud rostlina během zimy téměř neroste, potřebuje zpravidla méně živin než v období aktivního růstu. Nadbytečné hnojivo se může v substrátu hromadit a poškodit kořeny. Pravidelné přihnojování je proto vhodné výrazně omezit a jeho intenzitu znovu zvýšit až s aktivnějším růstem. Neplatí to však bez výjimky, protože některé pokojové rostliny mohou za příznivých světelných a teplotních podmínek růst i v zimě.
Radiátor ani studené okno nejsou ideální místo
Dalším problémem bývá nevhodné umístění. Pokojové rostliny potřebují během zimy dostatek denního světla, ale zároveň je nutné chránit je před studeným průvanem a prudkými změnami teplot. Květináč postavený těsně u radiátoru může být vystaven horkému a suchému vzduchu, který způsobuje vysychání a hnědnutí okrajů listů. Naproti tomu listy dotýkající se chladného okenního skla se mohou poškodit. Citlivější tropické druhy proto ocení světlé místo mimo přímý proud tepla a studeného vzduchu.
Vytápění domácnosti navíc často snižuje relativní vlhkost vzduchu, což může způsobovat zasychání špiček listů. Některým rostlinám pomůže zvlhčovač vzduchu nebo společné umístění několika květin, které může zvýšit vlhkost v jejich bezprostředním okolí. Samotné občasné rosení však obvykle přináší jen krátkodobý účinek. Pokud rostlina během zimy přestane vytvářet nové listy, nemusí to znamenat, že je nemocná. Často jde o přirozenou reakci na nedostatek světla. Důležitější než snaha podpořit růst za každou cenu je udržovat vhodné podmínky a pravidelně kontrolovat stav listů i substrátu.
