Kurýři či řidiči pracující pro digitální platformy, jako je Uber, by do budoucna měli mít v Evropské unii lepší pracovní podmínky. Na kompromisním textu směrnice o takzvaných platformových pracovnících se dnes na jednání v Bruselu shodli unijní ministři práce a sociálních věcí, informovalo belgické předsednictví v Radě EU. Česko na zasedání zastupoval ministr Marian Jurečka, který dohodu uvítal.
„Směrnice vylepší práva a podmínky více než 28,5 milionu Evropanů, kteří pro platformy pracují,“ uvedlo na sociální síti X belgické předsednictví.
New EU gig economy laws saved from oblivion by Belgian compromise https://t.co/9slkia2q3r pic.twitter.com/mnRN1YLLYT
— Guardian World (@guardianworld) March 11, 2024
Podle českého ministra nový předpis znamená větší ochranu pro platformové pracovníky. „Například aby přes digitální platformu nebylo možné zneužívat daného člověka, sbírat o něm data, která platforma nemá sbírat,“ řekl ČTK Jurečka s tím, že velké množství práce bylo odpracováno už za českého předsednictví na konci roku 2022.
V minulosti se hodně hovořilo o tom, jak stanovit, kdy už může být kurýr, řidič či řemeslník považován za zaměstnance. Evropská komise přišla s návrhem, že by mělo být splněno pět podmínek, následně české předsednictví hovořilo o sedmi parametrech a o splnění čtyř z nich. Ani na jedné z variant se ale nepodařilo najít shodu. Nyní se změnil například přístup Řecka a výsledkem je dohoda, že dané podmínky si stanoví členské státy svými vlastními předpisy, směrnice pro to nicméně vytvořila rámec, vysvětlil Jurečka.
„Beru to jako dobrý kompromis, který se podařilo najít za minutu dvanáct,“ dodal český ministr s odkazem na to, že současný Evropský parlament se schází naposledy na konci dubna. Je tedy ještě čas, aby normu odsouhlasil. Kdyby se kompromisu nepodařilo dosáhnout, byl by legislativní proces přerušen a směrnicí by se začali zabývat až noví europoslanci, kteří vzejdou z červnových voleb.
Internetové firmy zažívají po covidové pandemii velký rozmach a rychle roste počet lidí, kteří pro ně pracují. Kolik osob zaměstnávají platformy přímo v České republice, je podle Jurečky těžké odhadnout. „To číslo ale určitě roste, protože vidíme, že před pár lety to byla debata, která se vedla především kolem taxislužby a dnes jde i o sektor služeb, roznášku jídla a podobně,“ uvedl ministr.
Podle odhadů Evropské komise pro platformy v současnosti v EU pracuje na 28 milionů lidí a do tří let by se tento počet mohl přiblížit 50 milionům. Většina z nich pracuje jako samostatně výdělečná osoba. Provozovatelé přepravních či rozvážkových firem jim proto nemusí platit zdravotní či sociální pojištění ani zaručit minimální příjem.
Evropská komise proto navrhla směrnici, která má pracovníkům digitálních firem k těmto právům pomoci. Unijní země se na ní pokusily shodnout právě již za českého předsednictví v EU na podzim roku 2022, ale tehdy úspěšné nebyly. Švédské předsednictví následně předložilo kompromisní návrh, který unijní ministři schválili. Dohody s Evropským parlamentem a Evropskou komisí bylo dosaženo loni v prosinci, tedy za španělského předsednictví.
Deset zemí ale následně oznámilo, že tuto dohodu nepodpoří. Belgické předsednictví tak obnovilo vyjednávání a nyní se ministři shodli na kompromisním textu dojednaném předsednictvím a vyjednavači Evropského parlamentu letos 8. února. Směrnici musí ještě formálně schválit Evropský parlament.
Jak uvedl místopředseda belgické vlády Pierre-Yves Dermagne, jde o první podobný předpis v Evropské unii. Norma by měla stanovit „minimální standardy pro zlepšení pracovních podmínek pro miliony pracovníků platforem po celé EU“. „Dnes potvrzená dohoda staví na úsilí předchozích předsednictví v Radě EU a znovu potvrzuje sociální rozměr Evropské unie,“ dodal Dermagne.
