„Zde leží Kašpar Hauser, záhada své doby. Původ neznámý, smrt tajuplná,“ zní překlad latinského nápisu na jednom z náhrobků městského hřbitova v bavorském Ansbachu. Tento nápis je velice přesný, až na to, že záhadný mladík zaměstnává odborníky dodnes. Přestože věda vyvrátila konspirační teorii o uneseném následníkovi trůnu, původ a smrt chlapce zůstávají záhadou. O Houserovi a bádání vědců napsaly servery Live Science a ScienceAlert.
26. května 1828 se v ulicích Norimberku objevil záhadný mladík. Neměl s sebou nic kromě dvou dopisů. První z nich byl adresován kapitánovi místní eskadrony jezdeckého pluku. Napsal ho muž, který se označil za chlapcova opatrovníka.
V listu vylíčil, jak ho naučil číst a psát a jak ho vedl ke křesťanské víře. Činil tak ale způsobem, aby nikdo nevěděl, že hocha vychovává. Také napsal, že se chlapec chtěl stát kavaleristou. Druhý dopis měla napsat jeho matka předchozímu opatrovníkovi. Podle provedených analýz však oba dopisy napsala tatáž osoba.
Zanedbané, ale talentované vlčí dítě
Hauserovi tehdy bylo 16 let a byl velmi zanedbaný. Kromě nahodilých výkřiků normálně příliš nemluvil. Napsat uměl jen své jméno. Po propuštění z vazby však pod dohledem přiděleného opatrovníka překvapil, když se velmi rychle naučil dobře číst a psát. Následně začal vyprávět příběhy o tom, jak byl v dětství držen v malém, temném pokoji. V něm měl spát na zemi na slámě a krmit ho měl neznámý člověk.
Voda, kterou musel pít, údajně chutnala hořce a uspávala ho. Když se druhý den probudil, měl dle svých slov ostříhané nehty a vlasy. Zároveň mu měl někdo vyměnit podestýlku.
Kasper Hauser Syndrome The “Kaspar Hauser syndrome,” also known as “psychosocial dwarfism,” is a condition that arises from severe emotional deprivation or stress. It is characterized by stunted growth, both physically and intellectually, and is often found in children who have experienced extreme neglect and isolation. Who was Kasper Hauser? Kaspar Hauser appeared in Nuremberg, Germany, on May 26, 1828, as a teenage boy. He carried two letters with him. The letters claimed that Kaspar had been raised in isolation from the outside world since his birth on April 30, 1812, and had been instructed only in reading, writing, and the Christian religion. According to Kaspar, he had spent his life in a small, dark cell until his release. The letters accompanying him suggested that he wanted to be a cavalryman like his father and that he had been kept in seclusion to hide his existence. Kaspar Hauser’s life ended just as mysteriously as it began. He died from a stab wound in 1833, with the circumstances of his death remaining unclear. Some believed he might have been of noble birth, possibly linked to the House of Baden, and hidden away due to royal intrigue. However, these theories have been largely debunked over time.
— Growing Curiosity (@growing_curio) May 26, 2024
Hauser se v Německu stal senzací. Neřeklo se mu jinak než vlčí dítě. Veřejnost si ho totiž představovala jako polodivokého jedince. Chlapce se ujal učitel a filozof Friedrich Daumer. Ten ho měl učit, ale i provádět na chlapci experimenty.
Hauser dvakrát utrpěl zranění. K prvnímu došlo 17. října roku 1829. Mladík s poraněnou hlavou tvrdil, že ho napadl neznámý jedinec. Mělo jít o muže, který ho přivedl do města. Stopy krve nicméně vedly do Hauserova pokoje. Veřejnost z útoku podezírala Daumera, s nímž se několik dní před napadením svěřenec ostře pohádal.
V dubnu 1830 se přímo v Hauserově pokoji ozval vystřelil z pistole. Hoch skončil se střelnou ranou v nemocnici. Když se probral, přišel s historkou o nehodě, kdy zbraň shodil při hledání knihy v knihovně a ona vystřelila. Většina lidí tomuto vysvětlení nevěřila.
Záhadná smrt
Hauser následně vystřídal dva další opatrovníky. Údajně s nimi ale neměl příliš dobré vztahy, protože hodně lhal.
14. prosince 1833 chlapec doklopýtal domů s bodnou ranou v hrudníku. Policie na místě, kde mělo k útoku dojít, našla fialovou kabelku s krátkým dopisem podepsaným M. L. O. „Hauser vám může říct, kdo jsem a jak vypadám. Pocházím z bavorského pohraničí na řece,“ stálo v dopise. V psaní však byla podezřelá chyba, kterou Hauserovi opatrovníci dobře znali. Mladý muž se jí totiž údajně sám opakovaně dopouštěl.
Hauser na následky zranění o tři dny později zemřel. Bylo mu jednadvacet let. Způsobil si ho sám? Ale proč? Co je vůbec pravda a co ne, vzhledem k tomu, jak rád lhal? To už se pravděpodobně nikdy nedozvíme.
Odborníci nevěří ani chlapcově tvrzení o uvěznění v tmavé místnosti. Bez slunečního světla by totiž trpěl vážným nedostatkem vitaminu D. To by ho poznamenalo duševně i fyzicky. Například by měl zdeformované kosti.
Žádný následník trůnu
V roce 2024 DNA analýza vyvrátila konspirační teorii, podle níž byl Hauser utajeným následníkem trůnu německého velkovévodství Bádensko. Podle této teorie se měl narodit roku 1812 jako syn bádenského velkovévody Karla a jeho manželky Stéphanie de Beauharnais, adoptivní dcery Napoleona Bonaparta.
Jejich prvorozený syn zemřel ještě jako kojenec. Podle konspirační teorie ale dítě přežilo. Někdo ho unesl a nahradil jiným mrtvým dítětem. Konspirační teoretici jako důvod uváděli snahu změnit pořadí následnictví bádenského trůnu.
Kašpar Hauser, který se roku 1828 záhadně objevil v Norimberku, měl být právě tímto uneseným princem. Má to ale háček – Hauserova mitochondriální DNA se neshodovala s mateřskou linií bádenského rodu. Dodnes tak nevíme, kdo Kašpar Hauser vlastně byl.


