ZprávyZa vraždu svých dětí seděla 18 let. Věda nyní dokázala, že možná...

Za vraždu svých dětí seděla 18 let. Věda nyní dokázala, že možná nevinně

Australanka Kathleen Folbiggová strávila osmnáct let ve vězeňské cele za ten nejhorší představitelný zločin: za vraždu svých čtyř dětí. Dnes ale genetické testy dokazují, že kojenci pravděpodobně zemřeli z přirozených příčin, píše CNN.

Za úmrtím nejméně dvou ze čtyř dětí stála podle vědců dříve neobjevená genetická mutace, která způsobila srdeční vadu. Znamená to, že by Folbiggová téměř dvacet let seděla neprávem.

Proto se 90 vědců, včetně dvou nositelů Nobelovy ceny, obrátilo na guvernéra Nového Jižního Walesu, aby Folbiggové udělil milost. Pokud se tak stane, půjde patrně o největší justiční omyl v australské historii. Nová zjištění v její kauze navíc mohou pomoci jak lékařům, tak některým zdrceným rodičům, lépe porozumět, co je to vlastně SIDS (Sudden Death Infant Syndrome, syndrom náhlého úmrtí kojence). Na tuto pořád ještě tajemstvím opředenou diagnózu umírá ve Spojených státech ročně 3500 malých dětí, které se nedožijí jednoho roku. V ČR je takových případů několik desítek ročně. Podle některých studií se může v některých případech jednat i o nezjištěné vraždy, a to dokonce až ze 40 procent.

Problémy už v dětství

Folbiggová měla nepříliš šťastný život už od dětství. Když ji bylo jen rok a půl, její otec zavraždil její matku a odseděl si 15 let. V dospívání měla problémy s chováním a někteří experti vyslovili názor, že ji její otec už jako kojence zneužíval. Když jí bylo 21 let, narodil se jí první syn Caleb. Ten zemřel, když mu bylo pouhých 19 dní. Jako příčina smrti byl uveden SIDS, protože nebyly zjištěné žádné další okolnosti.

V roce 1990 měla dalšího syna Patricka, který byl podle testů zdravý. Ve čtyřech měsících ale utrpěl náhlou mozkovou příhodu, na kterou za další čtyři měsíce zemřel. Následovala dcera Sarah, která v deseti měsících zemřela na SIDS, stejně jako čtvrté dítě, dcera Laura. Ta zesnula na tutéž diagnózu až v 18 měsících, což je krajně neobvyklé. A tehdy se o Kathleen začala zajímat policie.

V roce 1999 přišel její (tehdy už bývalý) manžel na policii s jejím deníkem. Objevil tam zápis, ze kterého se mu (podle jeho slov) chtělo zvracet. Na jeho základě detektivové obvinili Folbiggovou ze čtyř vražd. Byla zatčena až v dubnu 2001. Státní zástupce u soudu řekl, že šance, že by všechny čtyři děti zemřely z přirozené příčiny, je asi tak stejná, jako že by „prase mohlo létat“. Podobně se vyslovil i soudní znalec, pediatr Roy Madow. „Jedno náhlé úmrtí kojence je tragédie, dvě jsou podezřelé a tři jsou vražda,“ řekl. Poukázal na to, že žádný takový případ se v dějinách medicíny nestal. Soud dospěl k názoru, že své děti zadusila polštářem.

Třicet let vězení

Folbiggová se nepřiznala a žádný důkaz, že by skutečně své děti zabila, se neobjevil. Ani zmíněný zápis v deníku, na jehož základě ji policie začala vyšetřovat, neobsahoval žádné indicie, že by mohla doopravdy spáchat zločin, byť v něm zmiňovala pocit viny. Nakonec byla odsouzena na třicet let s tím, že o podmínečné propuštění může požádat až po pětadvaceti letech, v tu dobu jí bude šedesát.

Nyní ale vědci přišli na to, že Folbiggová má v sobě genetickou mutaci nazvanou CALM2, kterou nesly i obě její mrtvé dcery, Sarah a Laura. Ta může u malých dětí způsobit srdeční komplikace, které mohou vést až k úmrtí. Takovou mutaci v sobě údajně má jen 75 lidí na celém světě, ti ji ale mohou přenést na své děti.

„Znepokojuje nás, že medicínské a vědecké důkazy se zatím v tomto případu ignorují. Nyní máme zřejmě nové vysvětlení smrti dětí paní Folbiggové,“ uvedla v prohlášení profesorka Fiona Stanley, jedna ze signatářek petice vědců, kteří teď požadují propuštění vězeňkyně.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama