ZprávyZa vraždu svých dětí seděla 18 let. Věda nyní dokázala, že možná...

Za vraždu svých dětí seděla 18 let. Věda nyní dokázala, že možná nevinně

Australanka Kathleen Folbiggová strávila osmnáct let ve vězeňské cele za ten nejhorší představitelný zločin: za vraždu svých čtyř dětí. Dnes ale genetické testy dokazují, že kojenci pravděpodobně zemřeli z přirozených příčin, píše CNN.

Za úmrtím nejméně dvou ze čtyř dětí stála podle vědců dříve neobjevená genetická mutace, která způsobila srdeční vadu. Znamená to, že by Folbiggová téměř dvacet let seděla neprávem.

Proto se 90 vědců, včetně dvou nositelů Nobelovy ceny, obrátilo na guvernéra Nového Jižního Walesu, aby Folbiggové udělil milost. Pokud se tak stane, půjde patrně o největší justiční omyl v australské historii. Nová zjištění v její kauze navíc mohou pomoci jak lékařům, tak některým zdrceným rodičům, lépe porozumět, co je to vlastně SIDS (Sudden Death Infant Syndrome, syndrom náhlého úmrtí kojence). Na tuto pořád ještě tajemstvím opředenou diagnózu umírá ve Spojených státech ročně 3500 malých dětí, které se nedožijí jednoho roku. V ČR je takových případů několik desítek ročně. Podle některých studií se může v některých případech jednat i o nezjištěné vraždy, a to dokonce až ze 40 procent.

Problémy už v dětství

Folbiggová měla nepříliš šťastný život už od dětství. Když ji bylo jen rok a půl, její otec zavraždil její matku a odseděl si 15 let. V dospívání měla problémy s chováním a někteří experti vyslovili názor, že ji její otec už jako kojence zneužíval. Když jí bylo 21 let, narodil se jí první syn Caleb. Ten zemřel, když mu bylo pouhých 19 dní. Jako příčina smrti byl uveden SIDS, protože nebyly zjištěné žádné další okolnosti.

V roce 1990 měla dalšího syna Patricka, který byl podle testů zdravý. Ve čtyřech měsících ale utrpěl náhlou mozkovou příhodu, na kterou za další čtyři měsíce zemřel. Následovala dcera Sarah, která v deseti měsících zemřela na SIDS, stejně jako čtvrté dítě, dcera Laura. Ta zesnula na tutéž diagnózu až v 18 měsících, což je krajně neobvyklé. A tehdy se o Kathleen začala zajímat policie.

V roce 1999 přišel její (tehdy už bývalý) manžel na policii s jejím deníkem. Objevil tam zápis, ze kterého se mu (podle jeho slov) chtělo zvracet. Na jeho základě detektivové obvinili Folbiggovou ze čtyř vražd. Byla zatčena až v dubnu 2001. Státní zástupce u soudu řekl, že šance, že by všechny čtyři děti zemřely z přirozené příčiny, je asi tak stejná, jako že by „prase mohlo létat“. Podobně se vyslovil i soudní znalec, pediatr Roy Madow. „Jedno náhlé úmrtí kojence je tragédie, dvě jsou podezřelé a tři jsou vražda,“ řekl. Poukázal na to, že žádný takový případ se v dějinách medicíny nestal. Soud dospěl k názoru, že své děti zadusila polštářem.

Třicet let vězení

Folbiggová se nepřiznala a žádný důkaz, že by skutečně své děti zabila, se neobjevil. Ani zmíněný zápis v deníku, na jehož základě ji policie začala vyšetřovat, neobsahoval žádné indicie, že by mohla doopravdy spáchat zločin, byť v něm zmiňovala pocit viny. Nakonec byla odsouzena na třicet let s tím, že o podmínečné propuštění může požádat až po pětadvaceti letech, v tu dobu jí bude šedesát.

Nyní ale vědci přišli na to, že Folbiggová má v sobě genetickou mutaci nazvanou CALM2, kterou nesly i obě její mrtvé dcery, Sarah a Laura. Ta může u malých dětí způsobit srdeční komplikace, které mohou vést až k úmrtí. Takovou mutaci v sobě údajně má jen 75 lidí na celém světě, ti ji ale mohou přenést na své děti.

„Znepokojuje nás, že medicínské a vědecké důkazy se zatím v tomto případu ignorují. Nyní máme zřejmě nové vysvětlení smrti dětí paní Folbiggové,“ uvedla v prohlášení profesorka Fiona Stanley, jedna ze signatářek petice vědců, kteří teď požadují propuštění vězeňkyně.

Doporučujeme

Philippe Diallo vyzve Infantina v boji o vedení FIFA. Francouzský svaz jeho kandidaturu schválil

Francouzský fotbalový funkcionář Philippe Diallo se chce ucházet o post prezidenta Mezinárodní fotbalové federace FIFA. Jeho kandidaturu podpořili představitelé UEFA a jednomyslně ji schválil také Francouzský fotbalový svaz. Současný šéf francouzského fotbalu tak hodlá vyzvat Gianniho Infantina, který stojí v čele FIFA od roku 2016.

Ukrajina zasáhla Krymský most, podle Zelenského v odvetě, Moskva slíbila opravu

Ukrajina zasáhla a vážně poškodila Krymský most, který spojuje ruskou pevninu s okupovaným poloostrovem Krym. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že úder byl výsledkem několikatýdenní operace a odvetou za opakované ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Správa Krymu mezitím oznámila, že železniční doprava po mostě byla obnovena, ale automobily musí využít trajekty, nebo objet Azovské moře po pevnině. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov již slíbil opravu. Dřívější zprávy médií uváděly, že se po zásahu zřítila část silničního mostu i s obloukem a že poškozena byla i železniční sekce, Moskva však rozsah škod oficiálně neupřesnila.

Bývalý kosovský prezident dostal další trest. Z vazby ovlivňoval svědky

Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi dostal dalších 17 měsíců vězení za pokusy ovlivňovat svědky a maření spravedlnosti. Soud v Haagu rozhodl, že z vazby předával důvěrné informace a pokyny ke svědeckým výpovědím. Nový trest si má odpykat odděleně od 25letého trestu za válečné zločiny, který mu soud uložil v září.

Návrh závěrečného textu COP31 budí kontroverze. Státy rozdělují sporné požadavky

Australský ministr pro změnu klimatu Chris Bowen, který vede jednání na klimatickém summitu COP31 v tureckém městě Antalya, předložil návrh textu konečného politického rozhodnutí konference. Zahrnuje opatření proti změně klimatu, na nichž se státy zatím neshodují, přičemž sporné požadavky budící kontroverze. Chce zjistit, co jsou jednotlivé země ochotny přijmout a co odmítnou.

ANALÝZA: Rusko na Ukrajině vojensky propadá, to však neznamená, že nemůže vyhrát

Válka na Ukrajině trvá pátým rokem a Rusko ani letos nedosáhlo významnějších územních zisků. Na bojišti se mu naopak příliš nedaří. Dva scénáře, jak vyhrát válku, se podle analytiků ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi nepodařilo naplnit. Jeho cílem bylo způsobit kolaps ukrajinské armády a amerického prezidenta Donalda Trumpa přimět k ústupkům. Nyní se podle expertů zaměřuje na další dva scénáře. Vyžadují čas a trpělivost, mohou však být o to nebezpečnější.

Novým Jamesem Bondem bude Robert Pattinson. Roli agenta 007 převezme po Danielu Craigovi

Spekulace o tom, kdo převezme roli nejslavnějšího filmového agenta, jsou u konce. Novým Jamesem Bondem se stane čtyřicetiletý britský herec Robert Pattinson, známý především ze ságy Stmívání a filmu Batman. Jeho obsazení v pondělí 16. listopadu oficiálně potvrdilo studio Amazon MGM. Připravovaný snímek má do kin dorazit v roce 2028 a zahájí novou éru slavné špionážní série.

Žaludy mohou předpovědět nárůst počtu klíšťat

Množství žaludů v lese může napovědět, kolik klíšťat se objeví za dva roky. Američtí vědci během více než 35 let výzkumu zjistili, že na jejich počty mají výraznější vliv myši než jeleni. Výsledky mohou pomoci lépe předvídat riziko nákazy lymskou boreliózou.

Ministři EU schválili další sankce proti Rusku, na seznam přibylo 145 jmen

Ministři zahraničí Evropské unie dnes schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.

Pět zemí EU chystá deportační středisko ve Rwandě, fungovat by mohlo příští rok

Rakousko, Německo, Nizozemsko, Dánsko a Řecko chtějí ve Rwandě deportační středisko pro odmítnuté žadatele o azyl, které není možné vyhostit do jejich zemí původu. Dnes to podle agentury APA společně oznámili rakouský kancléř Christian Stocker a dánská premiérka Mette Frederiksen. Pětice států EU očekává, že jednání s africkou zemí budou rychlá a že první odmítnuté žadatele o azyl středisko ve Rwandě přijme už v příštím roce.

AI se vymkla kontrole a napadla firmu. Kalifornie žaluje OpenAI

Kalifornský generální prokurátor Rob Bonta v pondělí podal u soudu v San Franciscu žalobu na společnost OpenAI za nekalé obchodní praktiky a ohrožení veřejné bezpečnosti. Jedná se o soudní dohru bezpečnostního incidentu z července, kdy agenti umělé inteligence (AI) unikli z testovacího prostředí a napadli společnost Hugging Face.

Putin ohledně Ukrajiny slevuje, řekl před odletem do Asie prezident Trump

Ruský prezident Vladimir Putin v otázce Ukrajiny trochu ustupuje, uvedl dnes americký prezident Donald Trump s tím, že Putin by mohl být neústupnější. Trump to řekl novinářům před Bílým domem před odletem vrtulníkem Marine One, píše agentura Reuters. Ruská válka na Ukrajině bude podle Trumpa jedním z témat jeho blížící se schůzky s Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-Pchingem.

Bude se Trumpův dědic MAGA ucházet o Bílý dům? Vance si s rozhodnutím dává načas

J. D. Vance se někdy příští rok rozhodne, zda bude v roce 2028 kandidovat na post prezidenta. Americký viceprezident to řekl v rozhovoru s televizí Fox News. Podle osob z jeho blízkého okolí přitom zvažoval, že se o Bílý dům ucházet nebude.

Nesvěřujme rozhodnutí o zabití robotům, zní z Ženevy. OSN jedná o autonomních zbraních

Umělá inteligence (AI) a autonomní systémy mění moderní válčení. Ukrajinská armáda se kvůli nedostatku lidské síly stále více spoléhá na robotické systémy, zatímco vzdušný prostor ovládly drony. USA ve válce s Íránem zase použily AI k určování cílů. Obavy z nástupu autonomního válčení se od pondělí projednávají na sedmé hodnotící konferenci smluvních stran Úmluvy o některých konvenčních zbraních (CCW).

Lindsay Clancy obviněnou z vraždy jejích dětí čeká příští rok další soud

Američanka Lindsay Clancy, obviněná z vraždy svých tří malých dětí, se příští rok znovu postaví před soud. Soudce William Sullivan stanovil začátek nového procesu na 29. března 2027. Zatím není oficiálně jasné, zda bude žena čelit stejným obviněním jako při prvním procesu, tedy třem případům vraždy prvního stupně.

UniCredit je blíž převzetí Commerzbank. Německo je proti

Italská bankovní skupina UniCredit získala souhlas Evropské komise s převzetím německé Commerzbank. Transakci v hodnotě přibližně 45 miliard eur v pondělí schválila také americká centrální banka Fed. Německá vláda však s převzetím dlouhodobě nesouhlasí a obavy vyvolává především možné propuštění tisíců zaměstnanců.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama