Věda a Technika

Teleskop Euclid odhalil přes 900 milionů galaxií a tisíce gravitačních čoček

Evropský vesmírný teleskop Euclid přinesl dosud nejrozsáhlejší soubor pozorování svého druhu. Evropská kosmická agentura (ESA) zveřejnila data obsahující přes 900 milionů galaxií, desítky milionů kandidátů na kvazary a tisíce kandidátů na gravitační čočky. Výsledky mají vědcům pomoci odhalit tajemství temné hmoty a temné energie.

Hera dorazila k asteroidu, který NASA úmyslně zasáhla

Evropská vesmírná sonda Hera zahájila podrobný průzkum dvojice asteroidů Didymos a Dimorphos. Právě do menšího z nich před čtyřmi lety úmyslně narazila americká sonda DART, aby otestovala možnost odklonění nebezpečných vesmírných těles. Hera nyní zjišťuje, jak náraz asteroid změnil.

Voyager 1 překoná historickou hranici. Signál ze Země k němu poletí 24 hodin

Americká vesmírná agentura NASA se připravuje na mimořádný milník své nejdéle fungující vesmírné mise. Sonda Voyager 1 se 18. listopadu dostane do vzdálenosti téměř 26 miliard kilometrů od Země. Rádiovému signálu pak potrvá celý den, než k ní dorazí, a stejně dlouho bude putovat případná odpověď.

Tichý oceán mění barvu. Vědci podezřívají mikroplasty z obrovské odpadkové skvrny

Vědci zaznamenali neobvyklou změnu zbarvení Tichého oceánu v oblasti, kde se hromadí obrovské množství plastového odpadu. Družicová měření ukazují, že voda během posledních dvou desetiletí výrazněji odrážela modré a zelené světlo. Nová studie naznačuje, že za tímto jevem mohou stát mikroplasty rozptýlené pod hladinou. Pokud se hypotéza potvrdí, družice by mohly v budoucnu pomáhat odhalovat plastové znečištění oceánů.

Vědci objevili mládě jedné z nejvzácnějších velryb světa. Celé měsíce unikalo jejich pozornosti

Vědci zaznamenali nečekaný přírůstek do populace jednoho z nejohroženějších mořských savců světa. U kanadského pobřeží objevili dosud nezdokumentované mládě velryby černé severoatlantické, které se svou matkou celé měsíce unikalo pozornosti výzkumníků. Objev zvýšil počet známých mláďat narozených během poslední sezony na 24, což je nejlepší výsledek od roku 2009.

Vědci objevili možné pozůstatky dinosauří krve staré 115 milionů let

Vědci z Austrálie oznámili mimořádný objev, který by mohl změnit pohled na zachování biologických tkání ve fosiliích. V kostech dinosaura starých přibližně 115 milionů let našli mineralizované struktury připomínající červené krvinky a chemické stopy krevního barviva. Závěry výzkumu však mezi odborníky vyvolaly také pochybnosti.

Vědci odhalili nové stopy sopečné aktivity na Marsu

Mars možná není tak geologicky neaktivní, jak se dlouho předpokládalo. Evropská vesmírná sonda zachytila nad jednou z největších sopek rudé planety neobvyklé koncentrace plynu, který na Zemi běžně uniká při sopečné činnosti. Nová studie naznačuje, že hluboko pod marťanským povrchem se stále může nacházet horké magma.

Vědci rozluštili 400 let starý kód. Zámek z potopené lodi ukrýval čtyřpísmenné tajemství

Mosazný zámek z vraku historické lodi zůstal více než čtyři století uzamčený. Vědcům se nyní podařilo pomocí moderní technologie odhalit jeho čtyřpísmennou kombinaci. Přestože záhadu samotného mechanismu vyřešili, význam nalezeného kódu zůstává neznámý.

Webbův teleskop dokáže odhalit i dosud skryté planety. Nová metoda je až patnáctkrát citlivější

Astronomové vyvinuli metodu, která dokáže v datech Webbova vesmírného teleskopu odhalit planety skryté v záři jejich mateřských hvězd. Nový algoritmus využívající strojové učení dosáhl při testech až patnáctkrát vyšší citlivosti než dosavadní postupy. Vědcům se díky němu podařilo zachytit známou exoplanetu, která byla při předchozím zpracování snímků prakticky neviditelná.

DNA stará 30 tisíc let odhalila nečekané vazby mezi pravěkými Evropany

Lidé žijící v Evropě před více než 30 tisíci lety byli propojeni mnohem více, než vědci dosud předpokládali. Nová genetická studie odhalila překvapivé vazby mezi pravěkými populacemi západní, střední a východní Evropy. Výzkumníkům pomohly ostatky ženy nalezené ve francouzské jeskyni Isturitz i lidská DNA uchovaná v jeskynních sedimentech.

Vědci objevili materiál, který by mohl výrazně zvýšit účinnost solárních panelů

Vědci z Oxfordské univerzity identifikovali polovodičový materiál, který by mohl pomoci překonat jednu z hlavních překážek při vývoji účinnějších solárních článků. Sulfid bismutitý dokáže silně pohlcovat světlo a zároveň omezovat ztráty elektrického náboje. Objev publikovaný v prestižním časopise Nature by mohl otevřít cestu k nové generaci fotovoltaických technologií.
Reklama

Vědci sráželi jádra zlata. Zachytili nečekanou změnu v chování hmoty

Srážky jader zlata odhalily nečekaný vzorec v pohybu vznikajících částic. Výsledek může vědce přiblížit k nalezení kritického bodu jaderné hmoty, který by pomohl vysvětlit její proměny v extrémních podmínkách. Experiment tak přináší další stopu při zkoumání hmoty podobné té, která vyplňovala raný vesmír.

Vědci obrátili buněčné hodiny. Buňky omládly o 60 let

Německým vědcům se podařilo v laboratoři výrazně omladit lidské buňky. Krevní buňky osmdesátiletého člověka přeměnili na nervové kmenové buňky, jejichž molekulární stáří odpovídalo méně než dvaceti letům. Výzkum otevírá nové možnosti zkoumání procesů stárnutí a mohl by přispět také k lepšímu pochopení neurodegenerativních onemocnění.

Lidé mění zásoby vody na celé planetě. Satelity NASA odhalily 40 ovlivněných oblastí

Lidská činnost výrazně ovlivňuje množství vody uložené v půdě, řekách, jezerech i podzemních zásobách. Nová studie využívající více než dvacet let satelitních měření odhalila 40 oblastí, kde změny zásob vody významně souvisejí se zemědělstvím, zavlažováním nebo výstavbou přehrad. V některých regionech je vliv lidské činnosti dokonce výraznější než vliv sledovaných klimatických faktorů.

Vědci z MIT naučili umělou inteligenci rozumět krystalům. Může urychlit vývoj nových materiálů

Výzkumníci z Massachusettského technologického institutu (MIT) vyvinuli nový model umělé inteligence, který dokáže propojit trojrozměrnou strukturu krystalů s jejich vlastnostmi. Technologie umožňuje vyhledávat materiály pomocí běžných slovních pokynů a v budoucnu by mohla usnadnit vývoj baterií, elektroniky i dalších pokročilých výrobků.

Téměř 200 let života. DNA nejstaršího želváka překvapila vědce

Obří želvák Jonathan žije na ostrově Svatá Helena už téměř půldruhého století. Je mu odhadem 194 let a drží rekord nejstaršího známého žijícího suchozemského živočicha. Vědci nyní prozkoumali jeho DNA a objevili překvapivou zvláštnost. Některé genetické regulační mechanismy si totiž zachovaly vlastnosti podobné mnohem mladším želvám. Výsledky by mohly pomoci lépe pochopit proces stárnutí.

Vědci vyvinuli motor připomínající nit. Mohl by změnit robotiku i chytré oblečení

Švýcarští vědci vyvinuli miniaturní elektromotor, který připomíná obyčejné vlákno. Je pružný, tichý a dokáže vyvinout dostatečnou sílu k pohybu robotických součástí. Technologie nazvaná FiberMotor by v budoucnu mohla najít využití v chytrém oblečení, protézách nebo pomůckách pro lidi s omezenou pohyblivostí.

Vědci vystopovali nejvzdálenější rádiový záblesk. K Zemi putoval přes deset miliard let

Astronomové pomocí vesmírného teleskopu Jamese Webba určili původ nejvzdálenějšího dosud známého rychlého rádiového záblesku. Signál vznikl v době, kdy byl vesmír starý pouhé tři miliardy let, a k Zemi putoval více než deset miliard let. Objev překvapivě malé galaxie, ze které pochází, navíc přináší nové poznatky o možném původu těchto záhadných kosmických jevů.

Vědci postavili mimořádně přesné hodiny. Mohou pomoci změnit definici sekundy

Singapurští fyzici vyvinuli atomové hodiny s relativní nejistotou frekvence v řádu 10⁻¹⁹. Při porovnávání takových přístrojů už záleží i na tom, zda jeden stojí o několik milimetrů výš než druhý. Technologie může přispět k nové definici sekundy i ke zkoumání základních fyzikálních zákonů.

Vědci zakryli jahody speciální textilií. Sklizeň byla více než trojnásobná

Speciální textilie pomohla americkým vědcům zvýšit sklizeň jahod až na 3,56násobek oproti nezakrytým rostlinám. Materiál nazvaný Plant Armor vytváří překážku pro hmyz, zároveň však propouští světlo, vzduch a déšť. V polních pokusech s tunelovými kryty navíc udržoval rostliny v teple a pomáhal jim začít plodit dříve.

V Číně objevili malého dinosaura se čtyřmi křídly

Měřil jen 57 centimetrů, měl ostré zuby, zahnuté drápy a opeřené přední i zadní končetiny. Nově popsaný dinosaurus z Číny patřil do skupiny drobných predátorů se čtyřmi křídly. Jeho mimořádně zachovaná kostra přináší další důkazy, že se létání u blízkých příbuzných ptáků mohlo vyvinout několikrát nezávisle.

Tisíc dobrovolníků zakopalo spodní prádlo. Vědcům pomohlo zmapovat život v půdě

Tisíc dobrovolníků ve Švýcarsku zakopalo do země přes dva tisíce kusů bavlněného spodního prádla. Neobvyklý pokus vědcům pomohl zmapovat aktivitu půdních organismů a ukázal, že zásadní roli hraje způsob, jakým lidé půdu využívají.
Reklama

Prázdný vesmír možná mění světlo. Stopy našli u extrémní neutronové hvězdy

Vesmírné vakuum nemusí být tak prázdné, jak se na první pohled zdá. Vědci u magnetaru zachytili signály, které mohou ukazovat na kvantový jev ovlivňující šíření světla. K definitivnímu potvrzení ale mají ještě daleko.

Pero v dinosauřím trusu může vysvětlit, proč ptáci přežili dopad asteroidu

Ve zkamenělém dinosauřím trusu starém přibližně 66 milionů let objevili vědci mimořádně zachovaná ptačí pera. Nález z americké Montany nabízí nejen neobvyklý pohled na pravěký potravní řetězec, ale také novou stopu při hledání odpovědi na otázku, proč předci dnešních ptáků přežili hromadné vymírání na konci křídy.

Zuby odhalily jeden z nejstarších známých drogových návyků člověka

Touha měnit stav vědomí zřejmě provází člověka mnohem déle, než se dosud předpokládalo. Archeologové na indonéském ostrově Sulawesi objevili v zubech pravěkých lovců a sběračů stopy arekolinu, psychoaktivní látky obsažené v arekových ořeších. Nález může představovat nejstarší známý doklad pravidelného užívání rostlinné drogy.

Námluvy i souboje. Vědci zmapovali neurony octomilky

Proč se samci a samice octomilek při námluvách nebo soubojích chovají odlišně? Nově publikované studie hledají odpověď v propojení jejich nervových buněk. Využívají podrobnou mapu samčí centrální nervové soustavy, která zachycuje přes 166 tisíc neuronů a miliony spojení mezi nimi.

Děti mohou skryté vzorce odhalovat lépe než teenageři

Schopnost automaticky zachytit pravidelnosti v okolí může být v mladším věku silnější než během dospívání. Dlouhodobá studie sledovala stejné děti od sedmi do 14 let a zjistila, že jejich výkon v jednom typu nevědomého učení postupně klesal. Výsledky zároveň naznačují souvislost s rozvojem vědomé kontroly a plánování.

Bizarní, ale skutečná věda: Ig Nobelovy ceny znají vítěze

Letošní Ig Nobelovy ceny znovu ukázaly, že věda se může zabývat i tématy, která na první pohled působí absurdně. Ocenění získali výzkumníci zkoumající švábí mléko, rozklad spodního prádla v půdě, smrkání, líbání nebo konstrukci pisoáru, který co nejméně stříká.

Osobnost je částečně zapsaná v DNA, ukázala obří studie

To, zda je člověk spíše společenský, svědomitý nebo náchylný k negativním emocím, neurčuje jen výchova a zkušenosti. Dosud největší genetická studie osobnosti ukázala, že pět hlavních osobnostních rysů souvisí s více než tisícovkou genetických variant. Jednotlivé geny ale rozhodně nepředurčují, jaký člověk bude.

Vědci pátrají po mikroorganismech na vnější straně ISS

Astronautky Jessica Meir a Sophie Adenot strávily téměř sedm hodin mimo Mezinárodní vesmírnou stanici. Vedle technických prací odebraly také stěr z jejího vnějšího povrchu. Vědci chtějí zjistit, zda se mikroorganismy dostávají ze stanice do okolního prostoru a dokážou tam přežívat.

NASA vypustila nový teleskop, který prozkoumá miliardy galaxií

Do vesmíru odstartoval nový teleskop Nancy Grace Roman, který má zkoumat temnou hmotu, temnou energii i planety mimo Sluneční soustavu. Díky širokému zornému poli dokáže zachytit více než stokrát větší část oblohy než Hubbleův teleskop.

Astronomové objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy, kolem černé díry sviští rekordní rychlostí

Astronomové objevili nejrychlejší známou hvězdu v Mléčné dráze. S301 se pohybuje kolem supermasivní černé díry v centru naší galaxie rychlostí až 25 tisíc kilometrů za sekundu, tedy více než osmi procenty rychlosti světla. Jeden oběh zvládne za pouhých 8,7 roku.

Lidský rodokmen se může změnit. Vědec navrhuje rozšířit rod Homo

Dosavadní způsob, jakým vědci třídí naše dávné předky, možná přestává odpovídat tomu, co ukazují nové fosilní nálezy. Výzkumník Ian Towle proto navrhuje výrazně rozšířit rod Homo a zahrnout do něj také druhy, které dnes řadíme mezi rody Australopithecus a Paranthropus.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama