Žádné akné nebo jizvy, naopak plnější rty či delší řasy. Zkrášlovací filtry na sociálních sítích mohou změnit člověka i k nepoznání. V Norsku nyní schválili nový zákon, který se snaží bojovat proti nerealistickým standardům krásy na sítích.
Někdy je při scrollování na sociálních sítích těžké poznat, jaké fotografie byly upraveny. Nový norský zákon to však chce změnit. Influenceři napříč všemi platformami sociálních sítí, kteří vydělávají peníze na svém obsahu, nyní budou muset na upravené fotografie upozornit štítkem, který vláda navrhla.
Zákon byl přijat začátkem tohoto měsíce, přičemž 72 zákonodárců hlasovalo pro a 15 proti. Musí jej však ještě schválit norský král.
„Toto opatření doufejme užitečným a významným způsobem přispěje k omezení negativních dopadů takové reklamy, zejména na děti a mladé lidi,“ uvedlo dle Independent norské ministerstvo dětí a rodinných záležitostí .
Norská vlivná instagramerka Madeleine Pedersen, kterou sleduje na sítích více než 90 tisíc lidí, uvedla pro Radio 1 Newsbeat, že je čas změnit pravidla a doufá, že zákon zastaví mladé lidi v porovnávání se s nerealistickými obrazy.
„Existuje tolik lidí, kteří si nejsou jistí svým tělem nebo tváří,“ říká a dodává, že sama kvůli Instagramu bojovala se svým tělem. Nejhorší dle ní je, že ani neví, jestli ostatní dívky, ke kterým vzhlížela, upravily své fotografie nebo ne. „Proto všichni potřebujeme odpovědi – potřebujeme tento zákon.“
Pedersen si myslí, že budou vlivní lidé ale své fotografie raději méně upravovat, než aby to přiznali.
Touha po změně i problémy s psychikou
Studie navíc ukazují, že vylepšené snímky zvyšují u lidí touhu po změně. V loňské britské studii většina osob mladších 18 let uvedla, že fotografie na sociálních sítích mají „extrémní vliv“ na to, jak se dívají na své tělo. Pouze 5 % uvedlo, že neuvažuje o změně vzhledu, ať už za pomoci diety či operace.
Em Clarkson z Londýna pak pro BBC uvedla, že se jako mladší porovnávala s ženami, které viděla na obálkách časopisů. Mladí lidé ale dle ní na Instagramu vidí upravené fotografie 50krát i 100krát za den.
I ve Velké Británii se objevil návrh na podobný zákon. Britští poslanci navrhli, aby lidé byli povinni označit pozměněné fotografie. Zákon se ale nikdy nedostal dále.
Dle Em Clarkson je však potřeba tuto otázku brát vážněji a podobný zákon zavést i v Británii. Na vzestupu jsou totiž dle ní problémy duševního zdraví, úzkostné poruchy i poruchy příjmu potravy.
Dodává, že není možné lidem říci, aby fotografie neupravovali. Je ale možné jim říci, že pokud tak udělají, je potřeba být upřímný.