ZprávyV Německu policie zadržela skupinu obdivovatelů Hitlera, měli připravovat nacistický puč

V Německu policie zadržela skupinu obdivovatelů Hitlera, měli připravovat nacistický puč

Německá policie zadržela osm podezřelých členů extremistické skupiny, která podle prokuratury připravovala puč inspirovaný nacismem. Informuje o tom BBC, Deutsche Welle a další servery.

Prokurátoři uvedli, že skupina – známá jako Saechsische Separatisten neboli „Saští separatisté“ – prováděla vojenský výcvik kvůli svržení německé vlády. K němu mělo dojít v blíže neurčený „den X“. Po tomto datu skupina údajně plánovala násilně převzít kontrolu nad oblastmi východního Německa a nastolit nacistický režim.

Více než 450 policistů provedlo po celém Německu, Rakousku a Polsku prohlídky a zatýkání ve snaze skupinu rozbít.

Prokurátoři uvedli, že skupina plánovala vytvořit vládu „inspirovanou národním socialismem“, totalitní ideologií spojovanou s nacistickou stranou Adolfa Hitlera.

Osm podezřelých bylo částečně jmenováno: Kurt H, Karl K, Kevin M, Hans-Georg P, Kevin R, Jörg S, Jörn S a Norman T. Sedm z nich bylo zatčeno v Německu, zatímco Jörg S., zřejmě vůdce skupiny, byl zatčen v Polsku. Další prohlídky byly provedeny ve Vídni a v rakouském okrese Krems-Land.

Všech osm bylo zatčeno pro podezření z členství v teroristické organizaci, píše BBC.

Plánovali etnické čistky

Podle německých státních zástupců vznikla skupina Saských separatistů v roce 2020 a má 15 až 20 členů. Ideologie skupiny se vyznačuje „rasistickými, antisemitskými a částečně apokalyptickými myšlenkami“, uvedli žalobci. „Organizace nade vší pochybnost věří, že Německo se blíží kolapsu a že vláda a společnost se v ‚den X‘ zhroutí,“ dodali.

Po ovládnutí některých částí země skupina údajně plánovala odstranit „nežádoucí skupiny lidí“ z těchto oblastí pomocí „etnických čistek“. Členové skupiny, včetně osmi zatčených podezřelých, „opakovaně absolvovali polovojenský výcvik v bojové výstroji“, uvedla prokuratura.

Součástí jejich nelidských plánů byly i etnické čistky,“ uvedl v prohlášení ministr spravedlnosti Marco Buschmann. Řekl, že případ ukazuje, jak je důležité chránit svobodný a demokratický řád Německa před hrozbami ‚z mnoha stran‘. „Musíme udělat vše pro to, abychom naši liberální demokracii bránili před jejími nepřáteli,“ cituje jej Deutsche Welle.

Německá ministryně vnitra Nancy Faeser poděkovala bezpečnostním složkám, které podle ní rozbily „další podezřelou teroristickou skupinu militantních pravicových extremistů“.

Stalo se tak poté, co bylo v roce 2022 odhaleno jiné údajné spiknutí, vedené takzvaným hnutím Reichsbuerger. Tato skupina údajně plánovala zatčení poslanců v Berlíně v den, který rovněž nazvala „Den X“. V rámci spiknutí měl být 72letý aristokrat Heinrich XIII., známý jako kníže Reuss, dosazen do funkce „hlavy státu“, tvrdili tehdy prokurátoři. Kníže Reuss však svou účast na puči popřel.

Když letos v květnu stanulo devět členů skupiny včetně aristokrata před soudem, jejich obhájce prohlásil: „Nejsou to teroristé. Jsou to mírně šílení lidé.“

Zatčení členové Saských separatistů by měli jít v těchto dnech před soudce, který přečte zatykače a rozhodne o jejich uvržení do vazby.

Doporučujeme

Policie obvinila podezřelého z vraždy pětileté dívky z australské domorodé komunity

Policie v Austrálii zadržela muže podezřelého z vraždy pětileté dívky z australské domorodé komunity, kterou média jmenují jako Kumanjayi Little Baby. Je jím Jefferson Lewis (47).

Írán ztratil 4,8 miliard dolarů kvůli americké blokádě, odhaduje Pentagon

Írán kvůli americké blokádě v Ománském zálivu ztratil příjmy z ropy ve výši 4,8 miliard dolarů, odhaduje americké ministerstvo obrany. To vyvolalo na teheránskou vládu dosud nevídaný tlak. Informoval o tom v noci na dnešek server Axios.

Většina Američanů pokládá válku s Íránem za chybu, trápí je ekonomická situace

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu je mezi Američany stejně nepopulární jako byla válka v Iráku v době největších násilností v roce 2006 či válka ve Vietnamu na počátku 70. let. Rostoucí počet Američanů také dává najevo obavy z ekonomických dopadů konfliktu a terorismu. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro deník The Washington Post (WP) a web ABC News, který byl zveřejněn v pátek.

Schick hattrickem sestřelil Lipsko a táhne Leverkusen do Ligy mistrů

Patrik Schick znovu ukázal, proč patří mezi nejnebezpečnější útočníky v Evropě. Proti Lipsku nastřílel hattrick a dovedl Leverkusen k jasné výhře 4:1. Ještě před výkopem převzal od fanoušků plaketu za sto gólů v klubovém dresu. Pak přidal další tři a oslavu si mohl zopakovat přímo na hřišti.

Vietnam a Japonsko chtějí prohloubit spolupráci v energetickém sektoru

Japonská premiérka Sanae Takaiči při návštěvě Vietnamu přislíbila, že obě asijské země prohloubí bilaterální ekonomickou spolupráci v energetice i pokud jde o kritické nerostné suroviny. Podle agentury Reuters to řekla při setkání s vietnamským protějškem Le Minh Hungem.

Ruské drony v noci zabíjely v Oděse nebo Chersonu

Dva lidé zemřeli v noci na dnešek při ruském útoku na civilní a přístavní infrastrukturu v ukrajinské Oděské oblasti, oznámil dnes ráno velitel regionální vojenské správy Oleh Kiper. V Chersonu ruský dron zasáhl auto, jehož řidič zemřel. Ukrajinská armáda podnikla rozsáhlý dronový nálet na západní regiony Ruska.

Nová klimatická iniciativa chce omezit uhlí, ropu i plyn

Kolumbijská Santa Marta hostila první mezinárodní konferenci zaměřenou přímo na odklon od uhlí, ropy a plynu. Do karibského města přijeli zástupci téměř šedesáti zemí, kteří chtějí urychlit přechod k čistší energetice. Symbolika místa byla silná, protože Kolumbie stále patří mezi vývozce fosilních paliv.

Stažení amerických vojáků z Německa budí obavy v NATO

Spojené státy stáhnou z Německa zhruba pět tisíc vojáků. Pentagon uvedl, že jde o výsledek revize americké vojenské přítomnosti v Evropě. Stahování má být dokončeno během šesti až dvanácti měsíců.

Britská vláda by podle Starmera mohla zakázat některé propalestinské pochody

Britský premiér Keir Starmer uvedl, že vláda by za určitých okolností mohla zakázat propalestinské pochody kvůli "kumulativnímu dopadu", který mají demonstrace na židovskou komunitu, píše agentura Reuters. Děje se tak poté, co byli ve středu v Londýně pobodáni dva Židé.

Trump vtipkoval, ale naznačil invazi na Kubu

Americký prezident Donald Trump naznačil, že po případném dokončení vojenské operace v Íránu by se Spojené státy mohly zaměřit i na Kubu.

Fico a Zelenskyj se pozvali k návštěvám, v pondělí se setkají v Jerevanu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes telefonicky pozval slovenského premiéra Roberta Fica do Kyjeva, Fico zase Zelenského do Bratislavy. Zelenskyj o tom informoval na síti X s tím, že Fico slíbil podporu Ukrajině na její cestě do Evropské unie a že je připraven předat Kyjevu slovenské zkušenosti.

USA schválily prodej zbraní spojencům na Blízkém východě za 8,6 mld. USD

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa obešla schválení Kongresem a povolila prodej zbraní v celkové hodnotě 8,6 miliard dolarů (přibližně 179 miliard Kč) svým spojencům na Blízkém východě včetně Izraele, Kataru, Kuvajtu a Spojených arabských emirátů (SAE). Uvedla to v noci na dnešek agentura Reuters, která se odvolává na americké ministerstvo zahraničí.

Trump podle zdroje odmítl návrh otevřít Hormuz před jednáním o jaderném programu

Íránský návrh, který odmítá americký prezident Donald Trump, počítá s tím, že by byl otevřen klíčový Hormuzský průliv a skončila by americká blokáda íránských přístavů, zatímco jednání o íránském jaderném programu by byla ponechána na později. Podle agentury Reuters to dnes uvedl vysoce postavený íránský činitel. Ačkoliv mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem aktuálně panuje příměří, rozhovory o ukončení války, která začala 28. února, byly zatím neúspěšné.

Ruské útoky proti Ukrajině si vyžádaly další mrtvé a raněné i materiální škody

Úřady v různých částech Ukrajiny po další vlně ruských útoků hlásí oběti na životech, raněné i materiální škody. Ruské drony v noci na dnešek a ráno udeřily v Chersonu, Charkově a Oděské oblasti, uvádí média.

Přítomnost vojáků USA v Německu je v zájmu Berlína i Washingtonu, řekl Pistorius

Přítomnost amerických vojáků v Evropě, a zejména v Německu, je v německém a americkém zájmu, prohlásil dnes německý ministr obrany Boris Pistorius. Reagoval tak na informaci, že Spojené státy plánují v příštích šesti až 12 měsících snížit počet svých vojáků na německém území o 5000 z nynějších 39.000. Podle Pistoriuse není americké rozhodnutí nečekané a dalo se předvídat.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama