USA a Čína se navzájem obviňují z „šikany“ národů, Harris navštívila Singapur i Vietnam

Čínská státní média ve středu obvinila Kamalu Harris, že se snaží rozdělit Čínu a jihovýchodní asijské národy. Viceprezidentka USA naopak později obvinila Čínu, že své jihovýchodní sousedy šikanuje. Informuje o tom agentura Reuters a CNBC.

Americká viceprezidentka Kamala Harris během návštěvy jihovýchodní Asie v Singapuru uvedla, že Peking používá donucování a zastrašování a činí si protiprávní nároky na Jihočínské moře. Čínská státní média viceprezidentku obvinila ze způsobování neshod mezi Čínou a jihovýchodními asijskými národy.

Ve středu Harris v Hanoji uvedla, že je potřeba na Peking kvůli jeho námořním nárokům zvýšit tlak. „Musíme najít způsoby, jak vyvíjet tlak, jak zvýšit tlak…na Peking, aby dodržoval Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu a napadnout jeho šikanování a nadměrné námořní nároky,“ uvedla Harris během setkání s vietnamským prezidentem Nguyenem Xuan Phuc.

Tato úmluva je mezinárodní smlouvou, jež nastiňuje práva a povinnosti národů ve světovém oceánském prostoru. Dokument je tak základem při řešení námořních sporů.

V Singapuru mimo to Harris debatovala s premiérem o dodavatelských řetězcích i ohledně změny klimatu a pandemie. Ve Vietnamu pak oznámila, že Spojené státy darují další milion dávek vakcíny Pfizer. Celkem tak země daruje jihovýchodní Asii šest milionů dávek.

Jihočínské moře je zdrojem napětí

Jihočínské moře je zdrojem napětí mezi několika národy. Nárok na jeho části si klade Čína, Vietnam, Brunej, Malajsie, Filipíny a Tchaj-wan. Skrz jeho území totiž proplouvá důležitá lodní doprava a jsou zde plynová pole a bohaté zásoby ryb. Oblastí každý rok procházejí biliony dolarů.

Čína si v Jihočínském moři založila na umělých ostrovech vojenské základny. Ve vodách se také nacházejí její lodě. Dle země se jedná o její svrchované vody.

V roce 2016 ovšem haagský tribunál rozhodl, že Čína nemá na vody Jihočínského moře historický nárok. Peking toto rozhodnutí ovšem odmítl.

„Zatímco Harris ukazuje prstem na Čínu a obviňuje ji z ‚nátlaku‘ a ‚zastrašování‘, vědomě ignorovala své pokrytectví, když se snažila přinutit a zastrašit regionální země, aby se připojily k Washingtonu v jeho plánu na potlačování Číny,“ uvedl státní list China Daily v reakci na komentáře v Singapuru.

Rivalita mezi USA a Čínou je v současné době „největší“ geopolitický problém, řekl pro CNBC Kishore Mahbubani, bývalý singapurský diplomat.

V Hanoji se Harris setkala s vietnamským prezidentem

V Hanoji se pak Harris setkala s prezidentem Vietnamu. Viceprezidentka mu nabídla podporu v několika klíčových oblastech, a to včetně posílení námořní bezpečnosti.

Čína je ovšem největším obchodním partnerem Vietnamu. Země je silně závislá na materiálech i vybavení pro výrobu z Číny. Chvíli před tím, než dorazila Kamala Harris, absolvoval velvyslanec Číny neohlášené setkání s vietnamským premiérem Pham Minh Chinh. Čínský velvyslanec slíbil darovat 2 miliony vakcín. Obě země navíc mají komunistické vlády, jež spolu udržují úzké vazby. Za spory mezi zeměmi stojí právě Jihočínské moře.

Dle Washingtonu jsou zde omezení ve vztahu USA s Hanojem, dokud země nedosáhne pokroku v oblasti lidských práv. Analytici říkají, že Vietnam chce modernizovat svůj diplomatický vztah se Spojenými státy na „strategické partnerství“, píše agentura Reuters.

Svou návštěvu jihovýchodní Asie zakončí Harris ve čtvrtek.