Po požáru někdejší horské chaty nacistického diktátora Adolfa Hitlera se v Německu debatuje o tom, zda ji obnovit, zakonzervovat jako ruinu nebo zcela zbořit. Bavorské úřady se zatím snaží zničený dům Kehlsteinhaus, známý také jako Orlí hnízdo, ochránit před nepříznivým počasím. Vznikne nad ním provizorní střecha. Požár oblíbeného výletního místa v bavorských Alpách nedaleko Berchtesgadenu vyvolal i širší debatu o vztahu Německa k nacistické minulosti.
Kehlsteinhaus nechala v letech 1937 a 1938 ve výšce 1834 metrů nad mořem postavit nacistická strana (NSDAP), jejíž vůdce Hitler se v Německu chopil moci v roce 1933. Objekt se nacházel v uzavřeném areálu, kde mělo nacistické vedení své rezidence a zázemí. Byl v něm mimo jiné i známý dům Berghof. Objekt na hoře Kehlstein měl původně sloužit jako reprezentativní místo pro politická setkání mimo dosah veřejnosti. Hitler tam přijímal diplomaty a další zahraniční hosty, častěji však budovu využívali představitelé nacistického režimu k odpočinku a soukromým oslavám. Hitler tam také pobýval se svou partnerkou Evou Braun.
Germans wrestle with what to do with Hitler’s destroyed Eagle’s Nest retreat https://t.co/eRMfzdZFnH
— BBC News (World) (@BBCWorld) November 8, 2026
Po válce se uvažovalo o zbourání budovy. Nakonec od roku 1952 fungoval Kehlsteinhaus jako horská restaurace a nacházela se v něm také expozice věnovaná historii budovy. V noci na 24. října budovu zachvátil požár, který ji z velké části zničil. V souvislosti s požárem, který byl podle všeho založen úmyslně, policie zadržela podezřelého, který je nyní na psychiatrické klinice. Motiv činu zatím není známý.
Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann už krátce po požáru řekl, že budova v žádném případě nezůstane ruinou a bude obnovena. Bavorský ministr vědy a umění Markus Blume zdůraznil, že zemská vláda nepočítá s tím, že by na obnovu poslala byť jediné euro z peněz daňových poplatníků.
Úřady už začaly se zajištěním objektu před zimou. Transportní vrtulník před několika dny dopravil na Kehlstein obří jeřáb. S jeho pomocí dělníci postaví nad ruinami provizorní střechu, která objekt ochrání před deštěm, sněhem a mrazem. V provozu je už opět i výtah, který stoupá po trase dlouhé 124 metrů do někdejší restaurace.
Ne všichni ale souhlasí s tím, aby byl Kehlsteinhaus obnoven v původní podobě. Proti se postavila řada historiků. „Teď, když je budova přinejmenším vážně poškozená, nepřipadá obnova jedna ku jedné v úvahu,“ řekl například Sven Keller, ředitel Dokumentačního centra Obersalzberg. Toto muzeum vzniklo na místě Hitlerova venkovského sídla. Podle Kellera je požár jedinečnou příležitostí, jak dějiny místa a jeho funkci v nacistické mocenské struktuře ještě lépe vysvětlit.
Také Bartl Wimmer z oblastní turistické centrály v Berchtesgadenu se vyslovil proti obnovení Orlího hnízda v původní podobě. Správným řešením by podle něj ale nebylo ani úplné zboření ruin či jejich zakonzervování. Měl by podle něj vzniknout moderní koncept, který by Kehlsteinhaus zachoval jako místo paměti. Pro „interpretační obnovu“ se vyslovil také předseda okresu Berchtesgadener Land Michael Koller. Podle něj by mělo být nadále možné využívat Kehlsteinhaus jako turistickou atrakci, prostor by měla opět dostat i gastronomie. Kehlsteinhaus v posledních letech v průměru navštívilo 350.000 turistů ročně.
V Německu stále stojí řada budov postavených za takzvané třetí říše. Řada z nich slouží jako muzea. Jedním z nich je například bývalý areál pro říšské sjezdy NSDAP v Norimberku. V něm je od minulého týdne nová stálá výstava.
Historička z Ústavu pro soudobé dějiny v Mnichově Isabel Heinemann listu Augsburger Allgemeine řekla, že muzea nemusí nutně vznikat ve všech budovách postavených nacisty. „Důležité je, abychom je dávali do kontextu. A abychom nevytvářeli místa, která by se stávala poutními místy pro neonacisty. Je třeba je aktualizovat,“ uvedla. Dobrým příkladem nového využití podobných budov je podle ní například budova Führerbau v Mnichově, ve které byla v roce 1938 podepsána mnichovská dohoda, na jejímž základě nacistické Německo zabralo československé pohraničí. Dnes je v budově hudební a divadelní vysoká škola.
Podle Heinemann je třeba k budovám spojeným s nacisty přistupovat s jistou kreativitou. Vyzdvihla například i proměnu Hitlerova rodného domu v rakouském Braunau am Inn v policejní stanici. Debaty o budoucnosti podobných staveb a hledání chytrých řešení je přitom podle historičky trvalým úkolem. „Musí to vždy bolet. Pokaždé, když o tom budeme znovu přemýšlet,“ dodala.
