Lidé, kteří chodí pozdě spát a zároveň jedí v pozdních večerních hodinách, mohou mít vyšší riziko metabolických problémů. Nová americká studie odhalila souvislost mezi spánkovými návyky, načasováním jídla a zdravím střev. Nejvýraznější rozdíly vědci zaznamenali u lidí s obezitou, kteří kombinovali ponocování s pozdním stravováním.
Výsledky výzkumu zveřejnili vědci z UTHealth Houston v pondělí 9. listopadu. Studie zahrnovala 87 dospělých s obezitou, jejichž průměrný věk dosahoval přibližně 42,5 roku. Výzkumníci sledovali takzvaný chronotyp, tedy přirozenou preferenci ranního nebo večerního režimu, a dobu, kdy účastníci během dne jedli. Zjišťovali také jejich metabolické zdraví, stav střevní bariéry a složení střevního mikrobiomu.
Noční sovy vykazovaly více rizikových ukazatelů
Účastníci s večerním chronotypem měli častěji více rizikových ukazatelů metabolického syndromu. Ten zahrnuje například zvýšený krevní tlak, vysokou hladinu cukru v krvi nebo nezdravé hodnoty krevních tuků. Tyto faktory mohou zvyšovat riziko srdečních onemocnění, mrtvice a cukrovky 2. typu.
Zatímco mezi lidmi s večerním režimem patřilo do skupiny s vyšší zátěží metabolickými rizikovými faktory 71,2 procenta účastníků, mezi ranními typy to bylo 46,4 procenta.
Nejvýraznější metabolické riziko přitom vědci pozorovali u osob, které nejen chodily pozdě spát, ale také pravidelně jedly v pozdních hodinách. Výsledky tak naznačují, že význam může mít nejen samotný spánkový režim, ale také jeho soulad s načasováním jídla.
Podle vedoucího výzkumu Faraze Bishehsariho se odborníci dlouhodobě zaměřovali především na složení stravy. Nové poznatky však ukazují, že důležitou roli může hrát také to, kdy člověk jí. Vědci se proto snažili lépe porozumět tomu, jak každodenní návyky souvisejí s metabolickým zdravím.
Rozdíly vědci zaznamenali také ve střevech
Výzkumníci se zaměřili rovněž na střevní bariéru, která pomáhá bránit pronikání nežádoucích látek ze střev do krevního oběhu. U účastníků s vyšším metabolickým rizikem zaznamenali známky její zvýšené propustnosti. Ta může souviset se zánětlivými procesy v organismu.
Odlišné bylo také složení střevního mikrobiomu. U některých účastníků vědci zjistili nižší zastoupení bakterií spojovaných s tvorbou mastných kyselin s krátkým řetězcem. Tyto látky pomáhají udržovat správné fungování střevní bariéry a podílejí se na regulaci zánětlivých procesů.
Při hodnocení účinků intervence zaměřené na střevní mikrobiom vědci navíc zjistili, že zlepšení funkce střevní bariéry doprovázel nárůst některých prospěšných bakterií. To naznačuje, že střevní mikrobiom by mohl hrát roli v propojení denního režimu a metabolického zdraví.
Výzkum však vycházel z poměrně malého souboru lidí s obezitou. Zjištěné souvislosti proto samy o sobě neprokazují, že pozdní večeře nebo ponocování přímo způsobují zdravotní potíže. Výsledky také nelze bez dalšího vztahovat na celou populaci.
Vědci nyní chtějí zjistit, zda by úprava spánkových návyků a načasování jídel mohla skutečně pomáhat snižovat zánět a riziko metabolických onemocnění. Další výzkum má zároveň objasnit, jak významnou roli v tomto procesu hrají střevní bakterie.
