-5.9 C
Czech
Neděle 11. ledna 2026
ZprávyTisíce lidí se zúčastnily protestu proti zrušení rozhodnutí Roe versus Wade. Pochodovaly...

Tisíce lidí se zúčastnily protestu proti zrušení rozhodnutí Roe versus Wade. Pochodovaly k Bílému domu

Demonstrující ve Washingtonu se v sobotu vydali na pochod směrem k Bílému domu. Kolem 10 tisíc lidí tak postupovalo městem v dešti při ohlášené hrozbě záplav. Protestovaly proti nedávnému zrušení soudního rozhodnutí Roe versus Wade. To zajišťovalo celonárodní přístup k legálním potratům po téměř 50 let. V pátek přitom prezident Joe Biden vydal exekutivní příkaz, který má právo na potrat chránit. Informoval o tom server BBC a NBC.

I dva týdny po zrušení soudního rozhodnutí Roe vs. Wade americkým Nejvyšším soudem organizují lidé různé protesty. V sobotu tak ulice amerického hlavního města Washington zaplnilo asi 10 tisíc lidí, kteří pochodovali směrem k Bílému domu.

Demonstrace za právo na legální potrat se rozhodli účastnit i přes celodenní déšť a ohlášené riziko povodní. Někteří pak přivazovali své šátky na brány Bílého domu, jiní k nim připoutali i sebe.

Protestující nesouhlasí se zrušením soudního rozhodnutí, které po téměř 50 let zajišťovalo celonárodní přístup k legálním potratům. Vykřikovali proto hesla jako „nevrátíme se zpět“ nebo „ruce pryč od našich těl“ a „moje tělo, moje volba„.

Podle serveru BBC se demonstrace zúčastnila například také třiatřicetiletá právnička z Dallasu Lauren Pierce. „Pro mě neexistuje nic, za co stojí víc bojovat, tedy za naše fundamentální právo na tělesnou autonomii,“ okomentovala svůj postoj.

Naopak proti-potratové skupiny rozhodnutí Nejvyššího soudu oslavují. Podle nich je totiž jakýkoli potrat, provedený z jakýchkoli důvodů, srovnatelný s „vraždou“. Ve Spojených státech amerických je v současnosti nelegální podstoupit potrat v 10 státech. Patří mezi ně například Texas nebo Louisiana.

Státy jako Ohio, Tennessee, Jižní Karolína nebo Florida zatím přístup k potratu omezily, není však prozatím zcela zakázaný. Dalších osm států pak restrikce zatím projednává, vstoupit by však v platnost mohly později v letošním roce.

Prezident Biden vydal v pátek exekutivní příkaz na ochranu potratové péče

Americký prezident Joe Biden je v důsledku nedávných události kritizován za nečinnost. V pátek proto vydal exekutivní příkaz, který jeho ministerstvu zdravotnictví nařizuje chránit potratovou péči. Stát by tak měl zajistit přístup k potratovým lékům nebo nouzové antikoncepci.

Nařízení rovněž apeluje na ochranu soukromí pacientů a umožnění přístupu k relevantním a pravdivým informacím. Podporovat má také bezpečnost pacientů i lékařů. Organizace Women’s March stojící za sobotním protestem však po prezidentovi požaduje ještě silnější reakci.

Podle nich by měl například uvolnit další finanční balíčky na pomoc jednotlivým vládám. Ty by podle serveru NBC mohly peníze použít například na zajištění reproduktivních zdravotnických služeb. Kromě toho by ale měla dle demonstrujíccíh hlava státu rovněž vyhlásit nouzový stav kvůli ohrožení veřejného zdraví.

Reproduktivní práva by měl Biden rovněž alespoň exekutivně kodifikovat. Pravomoci prezidenta a jeho vliv jsou však omezené. Nedokáže například kvůli opozici zajistit průchod jím navržené legislativy Kongresem. Zrušit nemůže ani rozhodnutí Nejvyššího soudu, které prošlo s většinou šesti hlasů ku třem.

Reklama

Doporučujeme

Po bouři Goretti ve Francii zůstává téměř 100.000 domácností bez elektřiny

Po bouři Goretti ve Francii stále zůstává téměř 100.000 domácností bez elektřiny, především v Normandii a Bretani, napsal dnes server listu Le Monde. V Německu se podle agentury DPA postupně do normálu vrací provoz na železnici.

V Kyjevě nefungují dodávky vody a tepla, elektrická soustava byla odstavena

V Kyjevě dnes dočasně nefungovaly dodávky vody a tepla. Důvodem bylo odstavení zdejší elektrické soustavy kvůli nutným opravám po rozsáhlých ruských útocích, které ji v noci na pátek vážně poškodily. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na kyjevské úřady. Rozsáhlé výpadky hlásí také ruská Belgorodská oblast, kde je podle zdejšího gubernátora po ukrajinském útoku bez elektřiny a topení přes 550.000 lidí.

Na Filipínách se zřítila hora odpadu desítky lidí se pohřešují

Na filipínském ostrově Cebu se po zřícení obří hromady odpadu rozjela záchranná akce, která se protahuje do dalších dnů. V zařízení na třídění a zpracování odpadu v oblasti Binaliw zasypal sesuv několik nízkých budov a uvěznil desítky lidí, hlavně zaměstnance skládky.

Výpadek proudu v Berlíně po sabotážním útoku. Starosta šel hrát tenis

Berlín ochromil rozsáhlý výpadek proudu způsobený sabotáží. Zatímco desítky tisíc lidí zůstaly bez elektřiny v mrazu, vyšlo najevo, že primátor Kai Wegner v klíčových hodinách odešel si zahrát tenis. Aféra rychle přerostla v politickou krizi, která ohrožuje jeho setrvání ve funkci.

Ukrajina po útocích na Kyjev svolala mimořádné jednání OSN

Kvůli nejnovějším masivním ruským leteckým útokům na Kyjev, které město částečně připravily o vytápění, se v pondělí mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN. Zasedání má otevřít téma útoků na civilní infrastrukturu v době, kdy na Ukrajině pokračuje válka už téměř čtyři roky.

FBI a Trump nám nedovolí vyšetřovat zastřelení občanky v Minneapolis, tvrdí Minnesota

Úřady státu Minnesota tvrdí, že FBI jim zablokoval přístup k vyšetřování zastřelení Renee Nicole Good (37), kterou ve středu usmrtil agent americké imigrační a celní služby (ICE). Případ vyvolal v Minneapolis rozsáhlé protesty a vyostřil napětí mezi federální vládou a místními představiteli.

Trump: Je na čínském prezidentovi, co Čína udělá na Tchaj-wanu

Americký prezident Donald Trump uvedl, že je na čínském prezidentovi Si Ťin-pchingovi, co Čína udělá na Tchaj-wanu. Zároveň ale naznačil, že nechce, aby Čína nad Tchaj-wanem převzala kontrolu. Šéf Bílého domu to uvedl ve středečním rozhovoru s deníkem The New York Times (NYT). Nahrávku rozhovoru NYT zveřejnil ve čtvrtek. Tchajwanská otázka je výhradně věcí Číny a nikdo zvenčí se do ní vměšovat nebude, reagovalo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.

Macinka přijel na návštěvu Ukrajiny, setká se s ukrajinským protějškem

Český ministr zahraničí Petr Macinka přijel dnes ráno na návštěvu Ukrajiny. V Kyjevě se má setkat se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou. Na cestě ho doprovází mimo jiné poslanec a čestný prezident Motoristů Filip Turek. ČTK to sdělil mluvčí Černínského paláce Daniel Drake.

Nejvyšší soud dnes může zveřejnit rozhodnutí o Trumpových clech

Nejvyšší soud v pátek může rozhodnout o legitimnosti cel amerického prezidenta Donalda Trumpa, upozornil server CNBC. V případě neúspěchu by šlo o komplikaci pro jeho administrativu, neznamenalo by to však konec tarifů. Existuje více způsobů, jak může daně na zahraniční dovoz uvalovat.

Íránská televize obvinila USA a Izrael z podněcování protestů

Íránská státní televize dnes prolomila mlčení o demonstracích, které přes noc zachvátily zemi. Tvrdí, že násilnosti a požáry rozpoutali "terorističtí agenti" Spojených států a Izraele. Krátká reportáž o protestech byla nenápadně zařazena do ranního vysílání státní televize v 8:00 hodin místního času (6:00 SEČ) a představuje první oficiální vyjádření k nejnovějším demonstracím, píše agentura AP.

Trump naznačil, že nechá vypršet americko-ruskou smlouvu Nový START

Americký prezident Donald Trump naznačil, že nechá vypršet smlouvu Nový START mezi USA a Ruskem, jejíž platnost končí letos 5. února. Uvedl to v rozsáhlém rozhovoru pro list The New York Times (NYT). Zastánci kontroly zbraní se obávají, že dvě největší jaderné velmoci světa začnou po vypršení platnosti smlouvy rozmísťovat strategické hlavice nad rámec stanovených limitů, což urychlí erozi globálního režimu kontroly zbraní.

Ruský dronový útok na Kyjev podle ukrajinských úřadů zabil nejméně čtyři lidi

Ruský dronový útok na Kyjev v noci na dnešek zabil nejméně čtyři lidi a dalších nejméně 19 lidí zranil. Způsobil také rozsáhlé škody na domech a infrastruktuře. S odkazem na ukrajinské úřady o tom informuje agentura Reuters.

Nejprve střílet, až pak se ptát. Dánsko by v případě invaze kladlo okamžitý odpor

Dánská armáda má povinnost v případě jakékoli invaze zahájit palbu bez rozkazů, vysvětlilo dánské ministerstvo obrany. Pokud by se cizí jednotky pokusily dobýt Grónsko, dánské síly by se řídily směrnicí vzniklou po konci druhé světové války, která je, jak vláda potvrdila, stále v platnosti.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama